| Autor |
Zpráva |
PetraK
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:13 - Změnil/a: PetraK
- Nahlásit
bonc
myslíš kdyby tu mrkev někdo držel lepší, jinak?
 takhle opravdu ne.
.
danajasa
Hele zkus si prohodit plynovou troubu za eletrickou a uvidíš,že tu bábovku prostě neupečeš bo to peče ůpa jinak,takže musíš vyměnit troubu,čímž opakuji,že psa vyměnit nelze na rozdíl vod trouby a následně dodávám,že v plynový troubě rakvičky prostě neupečeš ani dybys byla mistr kuchařskej z deseti zlatýma vařečkama a myším kožíškem zlatým
moment, teď zas mícháš hrušky a jablka. to přirovnání s kuchařkou se vztahovalo k tomu, že když je člověk debil tak ani podle sebelepšího návodu a se sebelepším vybavením neuvaří nic co se dá jíst. a je úplně fučík, jestli má vybavení takový a nebo makový. vždy to bude o tom, že z toho nevyjde nic dobrýho - stejně jako tebou zmiňované květinové pozitivistky, které dovedou psa k tomu, že tě orve. Takže u takových lidí je úplně jedno co mají v ruce, jeslti elektriku, nebo plyn, neboli zda cvičí/učí/vychovávají klasicky, nebo pozitivní metodou. O tom to bylo, poslalas to jinam.
ad -ten rozdíl elektrika, plyn či klasický kamna - vařila jsem na všem, lze dosáhnout dobrých výsledků v jakémkoliv z nich.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:15
- Nahlásit
lamalucni
a kynutý buchty plněný tvarohem a povidlama jsme pekli i na otevřeným ohni, jen to chce starej smaltovej pekáč a trošku zkoušení.
přesně.
to že něco nejde mně, neznamená, že to nepůjde někomu jinému. natož líp a rychleji.
|
danajasa
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:17
- Nahlásit
lamalucnitrošku zkoušení... Hele a kolik spálenech zkušebních buchet šlo divé zvěři do lesů Já se jen snažim říct,že prostě neakceptuji metodu,že to jde u všech a zajkýchkoliv okolností,což mi tady stále někdo nutí. Na mě zbudou ty připálený buchty a mě je líto je vyhodit dyž je v tom tolik dobrýho materijálu a kuchařka je smutná,že se tak snažila a prdlajs. Jo přestalo pršet takže du naklikat náký divoký prase aby mi samo radostně skočilo do tý plynový trouby bo mám hlad a risknu to že bé trochen připálený
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:18 - Změnil/a: lamalucni
- Nahlásit
bonc
Jako nebyla jsem tam, samozřejmě, ale...
velmi dobře zajetý stereotipy odměňování
bývá mnohdy ten hlavní problém...
A taky to, že to člověk vnímá z pozice "respektu, pokoření, hrdosti"... přitom jde jen o to naučit koňoucha jít doleva místo doprava, s respektem to nemá co dělat. Ten "respekt" do toho motá člověk.
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:19 - Změnil/a: lamalucni
- Nahlásit
danajasa
kolik spálenech zkušebních buchet šlo divé zvěři do lesů
Připálená byla první várka a i tu jsme sežrali my. Takže celkově vzato úspěch 
|
Eldoguero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:31
- Nahlásit
lamalucni
v tvém případě by šlo (hypoteticky)
Nikoliv hypoteticky, ale naprosto reálně.
Ale ty furt mluvíš o něčem úplně jiném než my všichni.
Rozhodně ne, mluvím jen o tom, že ne vždy - za každých okolností a ne na každého psa lze použít "metodu" pidimidi ...
Kontrolují - jo.
Jo aha, ok 
RaduM
Ale já teda netuším
Tak s tím já asi nic moc neudělám
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:40
- Nahlásit
Eldoguero
Ale my se tu přece vůbec nebavíme o tom, co dělat, když se na psa valí lavina, povodeň či když se škrtí na vodítku na zdi. Bavíme se tu o tom, jak psa na určité situace navyknout, aby s nimi následně neměl problém, až je potká příště. Chápeš ten rozdíl?
|
danajasa
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:42
- Nahlásit
lamalucniBavíme se tu o tom, jak psa na určité situace navyknout, aby s nimi následně neměl problém, až je potká příště. Chápeš ten rozdíl? Hele klikám už přes pět minut a docházej mi bukvice a toprase ne a ne se přiblížit k tý troubě co dělám špatně
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:45
- Nahlásit
danajasa
co dělám špatně
pošli video, bez toho těžko říct
|
Eldoguero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:47
- Nahlásit
PetraK
aha, tak to pak chápu
Tak vidíš
nevím, proč píšeš takovýhle nesmysl, který jaksi nepasuje.
Do čeho nepasuje, do tvého scénáře dokonalého světa, kde jde se všemi bez výjimky vycházet jen pozitivně?
Připravovala jsem toho psa na pozdější nutnou manipulaci? Ano připravovala. A že to bylo zrovna za ne úplně standardní situace ... svět je plný nestandardních situací, které musí pes zvládnout.
taky nechápu o čem hovoříš.
Aha, no tak teda nic.
laguna
Jinak nemám nic proti klikání občas taky klikám ale tady jsem problém vyřešila za čtyři vteřiny.
A to je přesně ono 
bonc
Mohla jsem mít v ruce zlato diamanty (tj. žrádlo), nefungovalo, ona musela mít za krkem ten bič. Že musí.
hrdejch psů - osobností mezi náma běhá mnohem víc než takovejch koní.
Chápete to????
Trochu se obávám, že to úplně nepadá na úrodnou půdu 
PetraK
nikdo z nás nepíše o tom, že něco je univerzální.
Ne?  tak to jsem víše asi četla špatně
proč máte takový nutkání se k tomu vyjadřovat, když to teda nefunguje, podle vás teda.
Vážně jsi to nechápeš nebo nechceš pochopit. Myslím, že víc polopaticky než to popsaly holky víše se to popsat nedá
|
Eldoguero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:50
- Nahlásit
lamalucni
když se škrtí na vodítku na zdi
Ale on se neškrtil Však jsem to psala, že to nebyla situace nijak mu život nebo zdraví akutně ohrožující.
Já už fakt nevím, jak víc jednoduše to napsat ...
Bavíme se tu o tom, jak psa na určité situace navyknout, aby s nimi následně neměl problém, až je potká příště
Však jo Tenhle konkrétní pes už kupříkladu neměl problém při další manipulaci se sebou samým a ani neměl pocit, že se ho pokouší někdo přizabít v okamžiku, kdy se mu vodítko zamotalo do křoví. A situace vyřešena během pár sekund natrvalo a bez pidimidikrůčků - tedy jde to i jinak a v některých situacích je tento jiný postup lepší variantou. Ne, nejde to. Chápeš ten rozdíl?
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:51
- Nahlásit
bonc
Mohla jsem mít v ruce zlato diamanty (tj. žrádlo), nefungovalo, ona musela mít za krkem ten bič
to je právě to obrovský nepochopení metody - lákání zvířete na žrádlo v ruce prostě nefunguje a nemá to s pozitivním posilováním naprosto nic společného... pak jo, v tom případě chápu, že byl potřeba ten bič...
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 15:59 - Změnil/a: lamalucni
- Nahlásit
Eldoguero
To je fuk, jestli se fyzicky škrtil nebo ne. Ale už v tý situaci prostě byl až po hlavu. Nedalo se postupovat nijak jinak, než vycházet z tý situace, která je - a naprosto souhlasím, že jsi udělala to nejlepší, co šlo, tedy ho z té situace co nejrychleji dostala.
Asi jako když člověk s fobií na hady spadne do hadí ubikace - taky se ho odtamtud budeš snažit co nejrychlejc dostat, a je i dost možné, že díky téhle situaci ve výsledku zjistí, že hadi nejsou až tak strašidelní (nebo se možná jeho fobie naopak ještě prohloubí, to nemůžeš dopředu říct). Ale to nemá nic společného s tím, o čem se tu bavíme - jaký by byl nejlepší postup, jak toho samého člověka na hady bez stresu navyknout tak, aby s nimi manipuloval beze strachu a možná i rád.
|
Eldoguero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 16:24
- Nahlásit
lamalucni
Nedalo se postupovat nijak jinak
Ale ano dalo, mohla jsem ho několik minut ukecávat, nebo jsem se mu taky mohla pokusit "vnutit" myšlenku, že vlastně chce, abych k němu šla a "vysvobodila" ho, což by dle vás zabralo několik minut, podle mě (v tomhle konkrétním případě) cca hodinu. Zvolila jsem ještě jinou variantu, která se ukázala jako nejen správná, ale i nejrychlejší.
fobií na hady
Hele se obávám, že fobii nevyřešíš ani pozitivním přístupem, myslím skutečnou fobii.
Ovšem nejsem psíkolog ani psycholog
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 16:26
- Nahlásit
granule a barf se taky nikdy nedohodnou
tak já si počkám, až se zase vrátíme k tomu 29. květnu, nebo tak nějak, jak to k něčemu směřovalo.
a hlavně aby už nepršelo
|
lamalucni
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 16:28
- Nahlásit
Eldoguero
Ale ano dalo, mohla jsem ho několik minut ukecávat
ale on už tam "uškrcenej" byl - to je hlavní důvod, proč nemělo smysl postupovat metodou postupné desenzitizace. Člověka, co se topí, taky nebudeš postupně po krůčkách navykat na vodu, žejo.
se obávám, že fobii nevyřešíš ani pozitivním přístupem, myslím skutečnou fobii.
a to se právě mýlíš, skutečné fobie se přesně takhle řeší - třá (velmi zjednodušeně) nejdřív had na obrázku, pak víc hadů na obrázku, pak had na videu, pak had v terárku na druhém konci místnosti... a pozitivní odměna za každý krok. Něco málo o tomhle vím
|
eva od jondy
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 16:52
- Nahlásit
ale tak chápejte, že kdo něco vyzkoušet nechce, ať už z jakýhokoliv důvodu, prostě se o faktech nepřesvědčí jen tak slovy v diskuzi. to znám i z vlastní zkušenosti.
ani nevidím důvod k tomu, někoho o něčem přesvědčovat!
ale princip pozitivního upevňování funguje u všech tvorů co cokoliv chtějí prostě.
jestli chce někdo pracovat takhle, nebo jinak, to je jen a jen jeho věc.
a jestli dle těhle zásad pracovat se zvířetem zvládne, je fuk jestli bude postupovat po malých nebo velkých krocích, pokud zvládne dobře nastavit kriteria.
pokud ne, není problém se vrátit o krok zpět.
zvířata zkažená a tím pádem nebezpečná jsou věc jiná a krizové situace ve kterých jde o život taky..
ale stojím si za tim, že kdo aplikuje metodu správně, nebude mít problém ;)..
pokud ano, něco je špatně.
a když má zvíře už něco za sebou, musí se člověk podle toho zařídit..
je mi fuk, co je lepší obecně. pro mě je lepší proces přemýšlení a učení, než mechanické usměrňování a nikdy už to nebude jinak :-D!
ikdybych si práci prodloužila, vím, že je to investice dobudoucna.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 18:23 - Změnil/a: Vero
- Nahlásit
Eldoguero
bávám, že fobii nevyřešíš ani pozitivním přístupem, myslím skutečnou fobii.
Ale jo, používá se běžně postup systematické desenzibilizace. A ovšem existuje i metoda zaplavení, to "hození do vody", kdy člověk v situaci musí setrvat tak dlouho, dokud jeho míra úzkosti neopadne, a moc pacientů do toho jít nechce. S dětma třá se to nedělá. Výhoda zas je, že to jde velmi rychle, pokud v tom čék zvládne vytrvat až do konce, než se zrelaxuje (třeba hodiny), jinak by to naopak bylo kontaproduktivní.
|
Eldoguero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 22:12
- Nahlásit
lamalucni
ale on už tam "uškrcenej" byl - to je hlavní důvod, proč nemělo smysl postupovat metodou postupné desenzitizace.
On byl chycený za vodítko, měl možnost pohybu, ale značně omezeného, primárně řešil jakoukoliv manipulaci sám se sebou a velmi řešil i to, když se někde zachytil vodítkem (venku) - a to ještě před tím, než u nás přeskočil tu zítku. Měla jsem dost času ho jiným způsobem "ukecat". Jindy jaksi nebylo kdy cokoliv řešit, pes byl v tu chvíli u nás asi hodinu i s pidimidiprocházkou.
Následně už nebylo co řešit, jelikož pes velmi rychle pochopil, že při zachycení vodítka je nejjednodušší počkat na vymotání a vzdorování při manipulaci mu nebude v žádném případě tolerováno.
Jiný pes, jiná povaha, jiná situace - pes nás odmítal pustit k sobě do kotce, vzhledem k jeho velikosti (n. doga) nebylo úplně jednoduché s ním manipulovat. Pes neútočil při přiblížení se ke kotci, ani v okamžiku, kdy někdo do kotce vlezl, ale až v okamžiku, kdy byl nějak "omezen" např. pokus o nasazení košíku, připnutí vodítka, odebrání misky od žrádla. Zkrátka každého rovnal do vlastních mantinelů. Onehdá to vyřešil přítel velice jednoduše, prostě do kotce vlezl, během asi 5 vteřin měl pes nasazen košík a vodítko a byl vyveden ven, sám tehdá řekl, že kdyby tam byť na vteřinu zaváhal, pes by ho dorval, což souhlasím. Pes od toho okamžiku neměl s přítelem problém stran manipulace, kdežto se mnou si hledal společnou řeč mnohem déle, jelikož jsem zvolila co? Jelikož jsem zvolila postupnou desinzibilizaci Ano, nakonec jsme si k sobě cestu našli, ale dodnes lituji, že jsem to neudělala jako přítel, pes si se mnou mohl užít mnohem víc času v klidu a pohodě než uhynul na totální selhání ledvin ...
Vero
le jo, používá se běžně postup systematické desenzibilizace.
Ok, může být, vážně nejsem psycholog, tak vám asi věřím
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 23:32 - Změnil/a: Vero
- Nahlásit
Eldoguero
ale dodnes lituji, že jsem to neudělala jako přítel, pes si se mnou mohl užít mnohem víc času v klidu a pohodě
No za mně, rozumím tomu příběhu a soudím, že člověk nemusí se psem zacházet nutně jako s kosatkou, kde to jinak nejde. Pokud na to má a odhaduje i psa. Sama jsem dřív strach svýho psa pořešila zaráz.
Jen mi nedá to, že o nějaké stránky výš se psalo, jak je škodlivý radit laikům postupnou metodu, páč ty psy tak zprzní. Nechtěla bych vidět výsledek, kdyby někdo nadán darem zprzit psa chtěl napodobovat styl, jako je ve tvém vyprávění, založený hodně moc na osobnosti psovoda a i jeho přístupu a stylu řešení problémů celkově.
tak vám asi věřím
asi? dá se to celkem snadno dohledat v různých zdrojích, kdyby tě to zajímalo, ale pro téma psů to není zas tak nosný.
No a ani jeden z těch dvou tvých příběhů třeba mi nepřipadá jako argument proti fungování "pozitivní metody" (možná by se měla přejmenovat), v tomhle to je podle mě úplně o koze a o voze, aspoň mi to tak dost připadá.
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 23:37
- Nahlásit
PetraK
granule a barf se taky nikdy nedohodnou
Tohle mi právě vadí. Proč? Vím, že to je nadsázka, ale napsala jsi to. Tenhle zaťatý přístup je naprosto zbytečný. Když zůstaneme u té paralely, já krmím jak granulema, tak vařeným i syrovým a nemám s ničím problém. Ani psi.
K té analogii, jsem tu někde napsal docela zásadní definici:
Sám neklikám, ale cvičím pozitivně, občas psa koriguju, psy netrestám. Pokud uzraje situace, použiju elektronický obojek. Snažím se co nejvíc vychovávat a co nejmíň formálně cvičit. Cvičím pozitivně, nebo ne?
Naopak jsem tady ani jinde nikdy nikomu nepsal, aby neklikal nebo nepoužíval pozitivní posilování.
Na začátku téhle debaty byl můj referát o semináři Franty Šusty, který mi jako jeden z mála klikařů řekl, že nemá problém s korigováním psa při výcviku, aby se pozitivní posilování dostalo do kontrastu.
Tím si získal moji důvěru, protože naprostá většina ostatních klikajících autorů staví na protipól pozitivního posilování trest, od kterého se distancují jako čert od kříže. Tím odhalují, že kontrastní metodu dobře neovládají, protože by jinak chápali rozdíl mezi korekcí a trestem, klidně by mohli odsoudit trest, protože je u psů nefunkčí a mohli se rozepsat o použití korekce, jako běžného a přijatelného komunikačního prostředku.
Dál jsem napsal, že použití korekce je naprosto legální, protože v přírodě ve smečce se téměř výhradně koriguje, vůbec nechválí a jen velice málo odměňuje a vztahy mezi členy smečky to nekazí, vývoj postupuje dopředu a smečka funguje jak má. V aplikaci v lidsko-psí smečce jde jen o to, dokázat to stejně srozumitelně, jako to dělají psi mezi sebou.
A na smečkování založená komunikace se dá použít i jinak. Pes jako jedninec nemá tak pevnou individualitu, jako lidé. Jeho stabilita a osobnost velice závisí na stabilitě smečky jejíž je součástí. Toho se dá využít při jakékoli rehabilitaci psa, jen se to musí v dané situaci správně aplikovat. Výhoda tohoto postupu je, že se nevhodné jednání nepřesměrovává, nenahrazuje nebo nepřekrývá poslušností, ale opravdu se mění ta smečková část jeho osobnosti, pes se stabilizuje a opravdu rehabilituje. Pes se stává více psem a míň chlupatým člověkem. Přitom je jistota, že původní nesprávné jednání nezůstává někde zasunuto, pro pozdější znovupoužití.
Při tom jsem vyjádřil názor, že pokud jde o rehabilitaci psa na věci, které mu mají být přirozené, jako je třeba komunikace s ostatními psy, nemůže metoda hození psa do vody-smečky psovi ublížit a vždycky to přinese výsledek. Chce to jen správnou smečku, čím větší, tím líp, dostatek času a zkušeností.
Pak jsem tu i popsal, jak jsem testoval ve městě novou čubinu metodou průběžného házení do vody. Dlouho to fungovalo a ve chvíli, kdy se tvrdě zasekla, snížil jsem zátěž na únosnou míru a začal s krůčky. Což zase přineslo výsledek.
A ještě jsem tu varoval před lidským přístupem ke psovi, popsaným řetězcem jedinec-plemeno-pes-zvíře, protože hodně lidem zablokuje jejich práci se psem hned na začátku v článku „jedinec“ a k ostatním se vůbec nedostanou. Naproti tomu psí pohled na psa zvíře-pes-plemeno-jedinec odblokuje přímé řešení mnoha problémů, ještě než se ke článku „jedinec“ dojde, a individualita psa se pak opravdu může řešit.
Snaha vidět psa jako psa je podle mě zásadní, je to pro člověka dost těžký úkol už sám o sobě, tak pokusy o použití jakýchkoli lidských paralel považuju za Cimrmanovu slepou uličku.
Takže opravdu nevím proč granule a barf se taky nikdy nedohodnou , ale jak jsem tu teď zrekapituloval, já to tak nemám a ke škodě mé a mých psů to rozhodně není.
----------------
A úplně na závěr se zpronevěřím tomu, co jsem do teď napsal a napíšu, kdy pozitivní výchovu určitě nepoužívat.
Pro Boha, zapomeňte na čistě pozitivní výchovu u dětí! Jak tu někdo napsal. To je experiment, který opravdu nestojí za to.
Jako terapie možná obstojí, ale ne jako základní výchovná metoda.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 5 Čen 2013 23:47
- Nahlásit
Walda
Takže opravdu nevím proč granule a barf se taky nikdy nedohodnou
Třeba by se i někdy nějak shodli, kdyby se vynechaly všechny ironické až agresivní a osobní nevěcné tóny.
Jo já vím, to už je představa sluníčkového světa, že
|
RaduM
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 07:49
- Nahlásit
Walda
Pro Boha, zapomeňte na čistě pozitivní výchovu u dětí! Jak tu někdo napsal.
Ale to tu nikdo nepsal Já jsem srovnávala dvě děti, kde na jedno se neustále řve, používají se korekce a tresty, kdežto druhé je chváleno za to, co dělá dobře a sem tam se použije korekce, když je potřeba. Myslim si, že to jako základní výchovná metoda obstojí. Protože tresty se velmi často míjí účinkem. A především to dítě nic neučí většinou, protože když hrozba trestu pomine, to dítě to udělá zase.
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 08:05
- Nahlásit
RaduM
Ale to tu nikdo nepsal....
s vlastníma dětma pojedu pozitivno stejně jako se psem a nikdo mi nevymluví, že na tom vydělá celá rodina.
http://www.cz-pes.cz/diskuse/1_12312_42.html#3
|
RaduM
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 08:16
- Nahlásit
Walda
A kde tam je psáno o čistě pozitivní výchově dětí? Říkám, že pojedu pozitivno, jako se psem. Ale moje představa o pozitivnu zahrnuje korekce a v případě nutnosti i správně použitý trest. Nejsem fanatická vyznavačka "Pozitivní motivace" kdy se dodržuje 150 základních principů a jak jeden vynechám, tak to nefunguje a nedej bože, že bych na psa "šáhla". Prostě v učení uznávám princip pozitivního posilování, kterej funguje skvěle, takže nevidim důvod, proč ho nevyužít i při učení dětí. Lepší než hodit dítě do vody, však ono se plavat naučí, pač mu nic jiného nezbyde (když si bude chtít zachovat život ovšem). Ale to je zase ten druhý extrém.
Ale to tu můžem diskutovat do nekonečna, vždycky si tu člověk vyloží napsané trochu jinak, než to je myšleno Já osobně nemám nic proti ničemu, ať si každej používá, to co je mu milé a to co mu funguje. Vidim u sebe i ve svém okolí, že pozitivno funguje jak na psy, tak na děti. Takže ano, na čistě pozitivní výchovu u dětí (myšleno fanatická pozitivní motivace) klidně zapomenu. Na pozitivno tak, jak si ho vykládám já ale zapomenout nehodlám
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 08:26
- Nahlásit
RaduM
moje představa o pozitivnu zahrnuje korekce a v případě nutnosti i správně použitý trest. Nejsem fanatická vyznavačka "Pozitivní motivace" kdy se dodržuje 150 základních principů a jak jeden vynechám, tak to nefunguje a nedej bože, že bych na psa "šáhla".
To je slovo. Něčeho takového jsme se tu nebyli schopni dobrat několik dnů. Petra si to taky jistě ráda přečte.
|
RaduM
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 08:35
- Nahlásit
Walda
nebyli schopni dobrat několik dnů
To bude tím, že tu nebyla řeč o tom, kdo jak přistupuje k pozitivnu, ale o výhodách a nevýchodách hození do vody versus pidikrůčky. A tam jsem stále na straně pidikrůčků
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 08:55
- Nahlásit
RaduM
Ale stejně se mi to líbí. Takhle pěkné vyznání jsem tu ještě nečetl.
jsem stále na straně pidikrůčků
A koukám, že to byl jen záblesk. Už se zase vracíme k paušalizování.
|
RaduM
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 09:11
- Nahlásit
Walda
Už se zase vracíme k paušalizování
Možná, ale já si myslim, že se psy pracuje spousta lidí, kteří jim tak docela nerozumí a věřím, že pak je metoda pidikrůčků vhodnější než hození do vody. Jenže to zase musí pochopit a správně aplikovat tu metodu, že jo
Chce to jen správnou smečku, čím větší, tím líp, dostatek času a zkušeností.
Třeba tohle, co jsi napsal, je pro mě představa spíš pidikrůčků než hození do vody. Situace nastavená psovi na míru tak, aby ji zvládl a dostatek času na to, ji zvládnout. Ani jednou jsi myslím nepopsal hození do vody tak, jak si ho představuju já.
A paušalizovat klidně budu Pozitivním posilováním se dá učit každý živočich, toť můj názor
|
Neumi
Člen |
# Zasláno: 6 Čen 2013 09:23 - Změnil/a: Neumi
- Nahlásit
Ona taková "metoda" ignorace taky není špatná, výsledky jsou báječné a zadarmo (i když patrně spadá pod to "hození do vody", ono se vám to tady , zdá se mi, lehce prolíná a mlží 
|
