| Autor |
Zpráva |
Juli
Člen |
# Zasláno: 2 Dub 2007 17:13
- Nahlásit
No Borgóóóó!!! Super!!!
To je úžasný!!!
Shelticka
požaduje po majitelce 3000Kč měsíčně
..no to je vydřiduch!! Myslím, že Juli má "nadstandart" a stačí nám 2000.- na měsíc. Chudák pejsek! Snad se někdo najde...děti by chtěly nejmíň ještě jednoho,ale už by toho bylo moc...
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 2 Dub 2007 17:50
- Nahlásit
Shelticka
hmm sakra, neumím udat ani křížence Jarina, tak se Sárou to neuhraju, holt nejsem psí dohazovač...
Ketrin
místo abych myslela na vnoučata tak takhle blbnu
jéjé, takový povídánky jsou 1000x lepší než myšlenky na vnoučata... vždyť jsi mladice!!!
Juli
ahoj, dlouho jsi tu nebyla... jak se vede Juli?
Dneska jsem poprvé měla na koloběžce tachometr a naměřil mi 9,2km když připočtu ty kružnice a elipsy, co Edka vytvářela, musí toho mít naběháno taky celkem slušně...
|
Juli
Člen |
# Zasláno: 2 Dub 2007 20:06
- Nahlásit
Eda
jak se vede Juli?
..a co já??? Myslím, že dobrý po všech stránkách..... Nevím, co má za období,ale byla by schopná nás sežrat.... v sobotu mě normálně povalila,když jsem držela v rukách kysané zelí...skočila na mě a podrápala mi celej hrudník. Nevím, co jí to popadlo....zelí mi sežrala....
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 2 Dub 2007 20:34
- Nahlásit
Juli
kysané zelí??? nechci se dopředu chvástat, ale myslím že to je asi jedna ze 2 věcí, co naši psi nežerou...
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 2 Dub 2007 20:36
- Nahlásit
S tou Sárou to je teda blbý. Já to dám aspoň na Borgovy stránky a někde to tu vyvěsím... odkud jsou?
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 2 Dub 2007 20:52 - Změnil/a: Eda
- Nahlásit
Ketrin
no, zkus jim ho jako dát a uvidíš, jestli se máš proč chvástat
fenka je z Lipníka nad Bečvou
Juli
ale to jsem myslela samosebou, že i jak se máš ty...
Jo, nevzdávej to s nácvikem štěkání. Já jsem dneska slavila první úspěchy dala jsem sedni, klacek do levý ruky, jako že se bude házet, ale ono se neházelo. pak sem klacek schovala, řekla "štěkej", obluda štěkla jako by to bylo normálka a já skákala radostí jako malý děcko tak teď to jen musíme opakovat a dopilovat, aby jí to šlo i bez schovaný klády/klacku...
|
Juli
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 07:57
- Nahlásit
to je asi jedna ze 2 věcí, co naši psi nežerou...
Ketrin
...tak to já vím pouze o jedné...česnek..jinak žere všechno...včera vykadila Terčinu ozdobnou gumičku do culíku..vůbec nevím,jak k ní přišla....
Eda
nevzdávej to s nácvikem štěkání
..u nás to vážně nejde...jak začnem štěkat,bere to jako děsnou švandu a hopsá po nás....ona jen "brečí" když je někdo na dvorku a ona je doma..
Něco vám sem dám. Ale musím říct,že kdyby testovali Juli,tak mají smůlu..ona vrtí ocasem pořád a stejně ať přijde kdo chce...
O psech je známo, že dokážou dát své emoce velmi dobře najevo. Italští vědci však přišli na to, že spolehlivým indikátorem pocitů psa je zřejmě i jeho ohon. Když s ním vrtí více vpravo, je prý šťastný a chtěl by jít blíž, pohybem na druhou stranu naopak vyjadřuje strach a touhu zmizet.
26.3. 2007 13:44
ŘÍM - Giorgio Vallortigara a jeho kolegové z univerzity v Terstu prováděli pokusy se 30 psy různých ras. Každému z nich na jednu minutu ukázali majitele, cizího člověka, kočku a nebezpečně vyhlížejícího belgického ovčáka. Reakce zvířat natáčeli na video.
Zatímco při pohledu na člověka nebo kočku hýbali ocasem více napravo, při konfrontaci s ovčákem přesměrovali svou oháňku nalevo, popisují vědci výsledek experimentu v odborném časopise Current Biology. Rozdíly pozorovali i v intenzitě pohybů ocasem. Nejrychleji jím vrtěli, když spatřili svého pána, čímž vyjadřovali radost. Cizí člověk u nich vyvolával pomalejší pohyby a u kočky hýbat ocasem skoro přestali.
Italští výzkumníci tyto projevy připisují rozdělení mozku, kdy různé pocity zpracovává jiná půlka tohoto orgánu, a bezděčně tak ovlivňuje chování psa navenek. Upřednostňování jedné půlky těla při určitém druhu jednání vědci již dříve pozorovali u ryb, plazů, ptáků i některých savců.
"Po tomto objevu si pozorně prohlížím každého psa, kterého potkám," cituje Vallortigaru internetový server Spiegel Online. Ital však přiznává, že při běžné procházce se jím získané poznatky jen těžko uplatňují. Psi jsou podle něj neustále v pohybu, což velmi znesnadňuje poznat směr, kterým má jeho ocas tendenci se vrtět. Možná ale podle podobných kritérií určují sama zvířata, ke komu se přiblížit a komu se raději vyhnout, uvažuje Vallortigara.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 08:05
- Nahlásit
Juli
To jsem taky četla a přišlo mi to trošku....ehm, zvláštní
Když se Borgo minulý týden poprvé setkal s Brestou po 5 dnech absolutního odloučení (hárání), tak vrtěl děsnou rychlostí kolem dokola asi jako když cowboy roztáčí laso
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 08:57
- Nahlásit
Hezké ráno,tak Ferda včera večer vyplodil nějaký článek,tak tam ještě zkopíruju básničku od Borga a pošlu to holkám,aby to vyvěsily na stránky,bude legrace.
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 10:15
- Nahlásit
Juli
to zase vědci měli dlouhý den, asi...
koukejte: pouštím si to už potřetí
http://www.steelcitysfinest.com/HondaAccordAd.htm
|
cherry
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 10:44
- Nahlásit
Eda
tak to je teda vymakané
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 10:58
- Nahlásit
jana33
Ať Ferda není škrt a dá to i sem, jsme zvědaví.
Eda
Dobrý, ale já pořád čekala kdy se tam objeví nějaký reklamní pes?
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:07
- Nahlásit
Ketrin
no tak pro jednou to bylo bez psa, omlouvám se, už se to nestane ale v reklamě na Martini jede s pánem v člunu hnědý LR...
Eda je sladká, pomáhá mi s bakalářkou... mám na zemi rozložených 15 výtisků novin, abych je mohla porovnat, a ona v nich hopsá a sama si hází a chytá tenisák
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:12
- Nahlásit
v reklamě na Martini jede s pánem v člunu hnědý LR...
to neznám tedy tu reklamu, martini je dobré.
To je Edička šikovná že tak hezky pomáhá a navíc máš další využití tak ať vám to jde pěkně od ruky
Borgo právě dostal jako přilepšení (3. denní jídlo) rohlík s lipánkem. Mňaaammmm
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:16
- Nahlásit
Ketrin
Teda u tebe bych chtěla bejt pes,to bych si taky dala
Ať Ferda není škrt a dá to i sem, jsme zvědaví.
Když ono je to dlouhý
|
Jandula
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:22
- Nahlásit
Ketrin
já chci taky pribiňáka... má kalcium, je hrooozitánsky zdravý... klidně i bez rohlíku...
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:22
- Nahlásit
Ketrin
rohlík s lipánkem
jéé, Edka taky právě doblízala Pribiňáček zahrály jsme si na štěňátka
jana33
koukej nám to sem dát, ať si taky počteme!
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:24
- Nahlásit
Jandula
já chci taky pribiňáka...
chmm, lidi jsou bez nároku když si chci dát malinko hned ze začátku, hnědka na mě hází děsný oči a hopká, jako proč jí sakra jím JEJÍ pribiňák
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:27
- Nahlásit
No tak já vás varovala
Ahoj, jmenuju se Ferda a dostal jsem za úkol vám napsat, jak jsme se účastnili retrívřího tažení. Abyste tomu rozuměli, já nejsem žádný retrívr, ale čistokrevný libeňský voříšek a tudíž jsem se této akce účastnil jako nezávislý pozorovatel a tak vám jako jediný můžu objektivně napsat,jak to všechno bylo.
Byla sobota ráno a hned mi bylo jasné,že dneska se pojede na výlet. Ráno rychlá procházka, pár granulek do bříška, balení batohu a honem do auta a vzhůru k dobrodružství. Přestože páníci tvrdili,že pojedeme jen chvilku, byla to jízda dlouhá a já už dával hlasitě najevo,že to by snad stačilo a ať koukaj zastavit. Stejného názoru byl i můj labradoří bráška Sam a labradoří sestřička Rozárka,takže jsme páníkům v kufru nadávali hezky trojhlasně. Konečně zastavili a my mohli ven – všude okolo už se to hemžilo dvojnožci a čtyřnožci a já podle svého čtyřkového nosu poznal,že to je ta smečka,za kterou páníci a labradoři jezdí skoro každý víkend,když mě nechávají doma. Ale nemyslete si,to mě vůbec nevadí,protože pokaždé dostanu velké prasečí ucho. Chvilku jsme venku čekali a zdravili se s ostatními čtyřnohými kamarády a pak se znovu nalodili do aut a kousek zase popojeli,ale tentokrát to opravdu byla jen chvilka, zajeli jsme do lesa a to každý pes moc rád! Tam jsme se na louce konečně pořádně proběhli a seznámili a dvojnožci mezitím zahájili celodenní akci nazvanou Pětileté retrívří tažení, určili kapitány družstev a podle barev se rozlosovali. Pak se ještě pomalovávali nějakými barvami, k čemuž lze jenom podotknout,že kdyby to udělal pes,dostal by na zadek,že je čuně. Ale tak to už holt na tom světě chodí. A pak už to všechno začalo a jednotlivá družstva vyrazila na trať.
První úkol byl hned u louky, vyběhli jsme na takový kopeček a hledali papírky s čísly – teda dvojnožci hledali,správný pes hledá buřt,klobásu nebo leklou rybu,ale papírů je všude spoustu,tak proč by se namáhal. Nutno říct,že vzhledem ke kvalitě smyslů dvojnožců, našli,co hledali,celkem rychle, a mohli jsme tak vyrazit na lesní cestu. Šli jsme podle barevných fáborků navěšených na stromech, retrívři lítali jak splašený,tam a zpátky,tam a zpátky, jen já jsem se zhostil funkce vodícího psa a vedl jsem páníčka hezky na šňůře,aby se snad někde neztratil. Pak jsme v lese dorazili k dvounohým tetám,které nám zadali další úkol. V lese byl takový čtverec a chudinky paničky tam poztráceli nějaké dummíky a protože mají nos nulový, nemohli je najít. A protože v nouzi poznáš přítele, byli do lesa posílání po jednom čtvernožci,aby ty poklady našli. Všichni byli moc šikovní, někteří se u toho stihli dokonce i pořádně proběhnout, někteří podle výrazu dokonce i řešili strategické a složité problémy,ale nakonec se všechny dummíky našli. Já jsem teda nic nehledal, samozřejmě,že bych to zvládnul levou zadní,ale je pod mou úroveň hledat v lese,kde voní zajíčci a srnky, nějaký textilní buřty. No a tak jsme vyrazili dál a šli cestou necestou až jsme došli k dalšímu stanovišti,kde se tentokrát předváděli dvojnožci. Házeli granátem (gumovým,ne opravdickým), stříleli ze vzduchovky a pak ještě z praku. Moc nerozumím,proč tak blbnou,ale já vždycky tvrdím,že lidi jsou divný psi,takže to vlastně není až akové překvápko.. A to jsem ještě netušil,že se při dalším úkolu budou plazit po zemi pod nataženými provázky,když každý průměrně inteligentní čtvernožec na první pohled vidí,že se to dá oběhnout nebo přeskočit. Na stejném místě byla opět nějaká pomatená dvojnohá teta a ta házela do lesa srnčí nohy (to já poznám,jedna nám visí v komoře) a chudáci psi je museli zase hledat a nosit. Ježto ale takzvaní retrívři nemají moc hrdosti a snaží se lidem za každou cenu zalíbit, tak jim pro ty nohy opravdu běhali a všichni je přinesli. A kapitánský nejzkušenější pes dokonce přinesl tříkilovou atrapu zajíce a to vám teda řeknu,to je výkon, jen si to zkuste, vzít si to do mordy! Když jsme zase všechno vyřešili a lidem všechno našli, seběhli jsme dolů z kopečka a pokračovali lesem dál. Bylo moc krásně, sluníčko svítilo, všude plno pachů a vůní,tak se nám šlapalo moc pěkně. Neuběhlo ani moc času a došli jsme na místo,kde na nás čekal další úkol. Nejdřív na páníčky , kteří se rozdělili na skupinky a hráli takovou hru,které říkali Aktivity. Jeden dvojnožec si z pytlíku tahal papírky,na kterých bylo napsané slovo a to slovo musel nakreslit tak,aby ostatní dvojnožci poznali,co to je. A ti pak utíkali k další skupince a bez ukazování jim museli vysvětlit,o co se jedná tak,aby to i oni uhodli. No, co vám budu povídat, zase další člověčina, kdo to kdy viděl,při vysvětlování nepoužívat uši, ocas,packy,prostě nic. Základní sociální návyky to nemá! A po tom všem humbuku chtěli,aby si všichni pesani lehli a ani se nehli a oni jim to z dálky stopovali. To já znám a taky umím,ale moc často to neprovozuju,protože jak panička říká,jsem jak pytel plný blech. Ale to pravda není,blechy nemám, mám protibleší obojekNaštěstí i jiní jsou jako pytel plný blech,takže jsme se tam moc nezdrželi. I když vzhledem k tomu,kolik bylo všude kolem zvuků a pachů, zase tolik blech neměli. Pak jsme opět vyrazili na cestu a zvolna se blížili k poslední lesní disciplíně,která opravdu stála za to. Vždycky jeden dvojnožec a jeden čtyřnožec měli vyběhnout na trať, přeskočit pár poražených stromů, proběhnout slalom z tyček, doběhnout k dvojnohé tetě,pomoct jí najít ztracenou jelení nohu,vrátit se na start a tam ještě jednu nohu aportovat. Taktiku zvolil každý jinou, někdo pomáhal pesanům se slamomem tím,že jim před čumák strčil dobrůtku a psům se tím zakalil rozum i zrak a slalom tak proběhli ani nevěděli jak, někteří silní pánečci brali pejsky do náruče a slalom prokličkovali sami. V tom druhém případě poslední tyčky probíhali už takřka po kolenou. Holt si nemají pořizovat velké retrívří bestie,ale patnáctikilové roztomilé voříšky jako jsem já. Nohu našel i přiaportoval každý,i když některým to trvalo už trochu déle, přece jen i retrívrům ke konci docházelo,to,co mě dochází od začátku,že co kdo ztratí,má si taky najít, zvlášť,když je to na první pohled vidět a sám si to dvojnožec odhodí. Pevně věřím,že i retrívři naleznou ztracenou psí hrdost a po pár takových akcích, mě konečně začnou poslouchat a to teprve lidi budou čubrnět! Taky jsem jim to hezky začal vysvětlovat a určitě by to pochopili už teď,ale naneštěstí jsme už docházeli nazpátek k autům a páníci nás naložili a jeli jsme zpátky na místo srazu. Dvojnožci už byli pořádně hladový a tak si objednávali v hospodě výborné vepřo-knedlo-zelo a svíčkovou, jen chudáčkům psíčkům podvyživeným hladovým nebohým nic nedali. Hlavně,že si mlaskali a přáli dobrou chuť! Když se nacpali k prasknutí a hezky si popovídali o tom,jak to bylo dobré,aniž by psíčkům byť jen drobek hodili, uskutečnila se poslední disciplína, při níž především lidská štěňata zpívala písničku do mikrofonu a z takové krabice jim k tomu hrála hudba. Tím soutěžní disciplíny skončily a došlo k vyhlášení výsledků a každý psí účastník dostal diplom se svým jménem,kostičku a pytel granulek - zde si ale dovolím protestovat proti způsobu předání – diplom ať dají klidně dvojnožcům,ale kost by se měla předávat z ruky do mordy,protože v tašce je nám pejskům k ničemu. A lidi nám jí dají až se jim zachce,takže propříště prosím zapamatovat!
V tu dobu už se většině z nás klížila psí očka a mě vůbec nejvíc,protože jako nezávislý pozorovatel a zapisovatel jsem měl nejzodpovědnější funkci a musel jsem být ve stavu neustálé pohotovosti a tak jsem už ani moc neprotestoval,když se naše smečka rozloučila,nasedla do auta a vydala se zpátky domů.
Ale už se moc těším na letní psí tábor,protože tam bude dost času na to,abych retrívrům vysvětlil,co je to psí důstojnost, samostatnost a že koneckonců i lidi by měli trošku trénovat,protože když za ně všechno vyřeší psi,tak si sami ani kostičku nenajdou a nos už nebudou mít nulový,ale mínus jedničkový. A jak to pak má jeden pes všechno stihnout ohlídat, nají,přinést a ještě dávat pozor,aby páníčci neprovedli nějakou človečinu!
Pac a pus,psům zdar a vořechům zvlášť, Váš Ferda
P.S. Ještě Vám musím poslat básničku,kterou po cestě domů složil můj nový labradoří kamarád Borgo své paničce Helče,aby mu v autě neusnula. Protože kdyby usnula,to by už pak chudák pes odnesl fakt všechno, i řídit by musel!
Labradoři ti se mají! Celý den si jenom hrají, skáčou hejsa hopsasa, pak dostanou kus masa.... Super péče, krmení, zatěžko nám nic není, labrador spí v posteli v týdnu ba i v neděli, vbrzku milující pán - kolem packy omotán.
Když však labrouš zlobí, běda! Velíš "lehni"-on jen sedá, odložíš ho - zlatý voči! - na kolemjdoucího skočí, olíže od hlavy k patě, při tom však se tváří svatě, štěká že chce aportovat, nenechá tě nic pracovat, táhne jak kůň, ještě k tomu vždycky jinam nežli domů...
A pokaždé když je venku, strašně chce támhletu fenku.
Kachnu z vody nedonese, na blbnutí se jen třese.
Natáhneš mu vlečku, ale: on dá správné stopě vale a lítá si -nač ty štráchy- klidně za jinými pachy. Barva, to je taky dílo. Jde rychlejc, než je ti milo. A co ty, he? Co ty na to? Co mu chceš udělat za to? Zdupat ho? To nelze, běda - kynologie je věda - zradíš-li si psa, pak věz: na zkouškách máš utrum dnes i zítra ba i po letech. Zrazený pes, to je pech. Zkušební řád totiž praví: Pejsci musí býti zdraví, též radostně pracující, pána nad vše milující. Ocas stažen mezi nohy prozrazuje špatné vlohy, nebo vůdce prchlivého, zlostného a nedobrého. To jsou nežádoucí věci, rozhodčí pak mají kecy.
A tak proto přátelé, berme výcvik vesele, sportovně a s nadhledem životem ať s pejsky jdem. Radost je koření žití, slunce hnedka více svítí, zbaven budeš všech chmur bytí, po boku-li včera, dnes kráčí věrný přítel pes.
Pomůže ti vždycky v tom vycvikretrieveru.com
|
cherry
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:40
- Nahlásit
jana33
hezký - ještě by to chtělo pro úplnost nějaký foto.
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 11:52
- Nahlásit
jana33
moc hezky to Ferda sepsal
někteří silní pánečci brali pejsky do náruče a slalom prokličkovali sami. V tom druhém případě poslední tyčky probíhali už takřka po kolenou.
jojo, dokážu si barvitě představit to už dlouho nedělám, pro uchování svých zad
|
Shelticka
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 15:27
- Nahlásit
Ketrin
Teď je Sára v Lipníku nad Bečvou.
|
choco
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 18:37
- Nahlásit
pro uchování svých zad
Moje záda a vůbec celý člověk dostali o víkendu pěkně zabrat...přestal nám fakčit výtah a tak jsem toho už 17kg bobana tahala do devátýho patra v náruči..teda "v" už moc neplatí,protože mi z ní všude čouhal, jak je velkej. Posilovna je oproti tomu lehárko...nevěřili byste,jak jsem jásala, když ho v pondělí dopolko opravili. A fufajs jásal určo taky, protože mu to tahání už taky nepřišlo moc pohodlný
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 20:54
- Nahlásit
jana33
Teda u tebe bych chtěla bejt pes,to bych si taky dala
rohlík s lipánkem to bys ofšem musela bejt taaak vyhublá jako Borgouš... já mu teď dávám lipánek vždycky když si ho ve slabé chvilce koupim pro sebe večer po normální dávce granulí dostal ještě rizoto a když jsem dělala salát a on loudil, tak dostal a sežral i olivu (černou)
A Ferda to sepsal moc pěkně a ftipně
|
Eda
Člen |
# Zasláno: 3 Dub 2007 21:27
- Nahlásit
Ketrin
tak dostal a sežral i olivu (černou)
no počkej, olivy nejím ani já a Borgouš jo? to jsou paradoxy...
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Dub 2007 08:11
- Nahlásit
Eda
Já je taky dřív nejedla, ale teď mi ty černé děsně chutnají. No, nejdřív ji chvilku nedůvěřivě žmoulal, ale pak zvítězila labradoří chtivost jakéhokoli jídla a zbaštil ji
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 4 Dub 2007 08:48
- Nahlásit
Ketrin
kamarádka vykrmila hubenýho kokra rohlíkama a knedlíkama, přidávala mu to do každý dávky granulí. Ale Brogoušek určitě začne přibírat sám,musí se holt ještě doudělat, zase je dobrý,že v době růstu neměl zatížený klouby.
Jinak naši magoři žerou všechno, takže určitě i olivy
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Dub 2007 09:24
- Nahlásit
jana33
já vím, nehodlám ho cpát jako husu... jeho vzhled odpovídá věku. Ale poradila jsem se a začala ho převádět na zátěžovku.
btw. mám od Borga vyřídit Ferdovi dík za to, že ho v článku nenapráskal, jak se v hospodě ostudně poblil
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 4 Dub 2007 09:28
- Nahlásit
Ketrin
Ježiš toho si Ferda ani nevšiml
a myslíš,že v tomhle věku je zátěžovka dobrá,když nemá nějakou skutečnou mega zátěž? Co mu přidávat do granulí maso?
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Dub 2007 09:36
- Nahlásit
jana33
To já mu samozřejmě přidávám. Maso, zeleninu, tvaroh, krupičnou kaši... Radila jsem se se zkušenou chovatelkou, schválila mi to. On toho fakt nalítá hodně a bude ještě hůř S Rambem to bylo to samý a toho jsem převedla na zátěž. už v 10 nebo 11 měsících.
Za to poblití jsem samozřejmě mohla já, byl ulítanej a já ho nechala vypít najednou asi litr vody a pak jsem mu blbka ještě dala nějaké ty knedlíky... a on to za chvíli v tichosti pod stolem všecko vyhodil, včetně ranních granulí, trávy a kousků šišek... já si toho nejdřív vůbec nevšimla a poklidně popíjela kávičku a pod stolem taková hromada
|