| Autor |
Zpráva |
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 10:35
- Nahlásit
meduzka
jestli chceš vidět pořádnou tahanici tak se podívej na debatu " Bojí se všeho" mnou založenou. 
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 14:17
- Nahlásit
Pumpa:
Jojo, pěkně se vám to tam rozjelo, takhle by to dopadat nemělo, každopádně je fajn, jestli se to zlepšuje. Bělouškové jsou opravdu jemnější povahy, tak trochu trpělivosti, hodně vítání a hodně radosti z každé i třeba malé drobnosti co udělá...a snad to půjde. Drakka tam podle mého názoru psala moc moc rozumně. Je trpělivá, myslim, že by Ti poradila bez hádání se a výčitek. Já bych teď asi necvičila věci, kde by mohl následovat nějaký trest, ale soustředila bych se spíš na zábavnou formu cvičení - učit ho hlouposti, ze kterých oba budete mít radost.
|
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 15:02
- Nahlásit
meduzka
no, nechci se chválit, aby to zase někoho nepobouřilo. Momentálně necvičíme nic nového, jen upevňujeme to staré. Je chápavý, jako bělouši jsou, takže to jde a právě proto to dělám, abych mohla jen chválit. Podává tlapku jednu a druhou, pak "hají", pak zase jednu a druhou, pak je bitka, ze které odchází jako vítěz(i když bych zrovna nechtěla, ale má asi víc kil než já) pak jsou ňamky za štěkání na povel a tak. Snažím se být důsledná, když už to po něm jednou chci, tak na tom trvám, dokud to neudělá, pak je pochvala.
Jestli je to špatně, napiš prosím, nejsem žádný kynolog, v podstatě nevím, jak nato.
|
drakka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 15:22
- Nahlásit
Pumpa
jak jsi na te druhe diskuzi psala ze jsi ho ze zacatku vychovavala jako NO...jo, tak to mam taky za sebou a vysledkem bylo totalni zklamani a z velke casti promarneny jeden rok jejiho zivota...nez jsem se pomalu (nektere veci holt cloveku trvaji, obzvlast kdyz ma toho NO jeste porad vedle sebe) dokopala k ruznym alternativnim metodam a zejmena poznani ze po dobrem nejvic zmuzes (cimz netvrdim ze mi obcas, obcas casteji , neujedou nervy a nezvysim hlas) a dobry je postupovat po mensich krocich, ale tak aby byl vzdycky uspech a pes i ty jste meli radost...a trestat opravdu jen ve chvili kdy ho chytnes pri necem spatnem a ne pozdeji. a uplne nejlepsi je snazit se maximalne zabranit tomu, aby vubec mohl neco spatneho udelat (napr. sezrat rohliky z linky)
Jinak ja taky nejsem kynolog, jsem pedagog a tak me bavi prichazet na to "jak na ne" A Freya je teprve muj druhy pes v zivote, takze se taky jeste straaasne moc ucim ))
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 16:46
- Nahlásit
Pumpa
Stejně jako Drakka jsem měla NO, a že to byl opravdu pan pes a mohlo se na něj dříví štípat (štípí dřívat - jak jsem se jednou hezky přeřekla) a bylo to pořád v klidu. Jerry byl bílá koulička, kterou jsme si přivezli a já se na něj ani neuměla zlobit, nedostal nikdy za nic...I když nejradši bych ho zabila asi milionkrát... Takže hodně sebeovládání a jak asi píšeš, upevňovat, nenadávat, netrestat a zkusit jít touhle cestou. A přesně... (děti nemam, ale přirovnam...) musíš dávat pozor, aby ti dítě něco nestáhlo z linky - viz. konvici s vařicí vodou, tak stejně jak píše Drakka - dávat pozot na ty rohlíky, abys nemusela trestat .. Nebudu tvrdit, že se mi to v životě nestalo - několikrát jsem měla oběd bez řízku, ale on sebere řízek, má ho plnou hubu, odchází s hlavou na stranu jako že nic a já než přijdu na to, že nemam maso na talíři tak už můžu dělat úplný houbeles.
Jinak další věc, co by ho mohla bavit je vyhledávání předmětů - třeba míčku, to Jerry miluje a ještě než mu byl rok hledal po celym dvorku, chvíli si hrajeme s hračkou, kterou chci, aby hledal, párkrát odhodim jen tak a když přinese, dostane piškotek, pak mu dam místečko - ze začátku jsem schovávala na místa, kde snadno našel, dokonce ani moc neschovávala...jen aby pochopil, že chci, aby mi tu hračku přinesl, povzbuzovala povelem (ten si určíš) a když ho našel, tak jsme jásali a byla odměna i třeba ten pamlsek. A postupně schovávam na těžká místa a hledá za ten piškot jak šílenej i pět minut. (samozřejmě už bez původní průpravy)
1) zabaví se
2) neni tam snad nikde důvod ho trestat
3) cvičí se tim
No asi to neni úplně o tom, aby se přestal bát, jen hledam "cviky" kde byste mohli navázat zase hezkej a lepší vztah.
|
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 17:18
- Nahlásit
meduzka
on je ale takový zakřiknutý jen co přijdu domů a nereaguje jenom na mně tak, ale i na ostatní.
A pak už je v pohodě, přítel vzal minulou sobotu dvě plastové láhve a začal s nimi plácat o sebe, pak do své hlavy, pak do té psí a Clarke, děsná sranda, vyskakování, klapal hubou a hned se začli prát.
Já si pořád myslím, že kdyby se mně tolik bál a měl strach, že ho budu mlátit, tak by se za mně neschovával, když se bojí něčeho jiného. Nebo když za mnou přijdou s přítelem do práce on ke mně letí, jak střelenej.
Já nevim, zatím se to lepší, tak uvidíme, momentálně máme další smutek, a to, páneček nám odletěl do Egypta, takže máme smutek oba.
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 17:52
- Nahlásit
Pumpa:
To znam náš páneček cestuje pořád někde. A potápění v Egyptě plánují na září-říjen.
...
Věřim, že to bude dobrý Asi se to povrtalo tou kladinou. Kdo ví, co se jim vrtá v těch jejich bedýnkách.
|
Sibyla
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 17:53
- Nahlásit
meduzka
A copak že taky nejedete na tábor...?
|
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 18:16
- Nahlásit
drakka
Přéésně... jak si ho zkazim, takového ho budu mít. Obecně, nejsem si jistá, pakliže nechci zrovna staforda nebo podobně, jestli je dobré "začínat se učit" kynologii na relativně klidných psech, jako se doporučují labradoři a tak. Měla jsem tu čest se služebním a upřímně řečeno, byla to složitá povaha. Snad nebylo špatně, že jsem si Clarka pořídila, nikdy jsem toho nelitovala a litovat nebudu, i když bylo pár okamžiků, kdy bych ho nejraděli rozplácla jak obtížný hmyz. Všechno šlo, do toho cvičáku a pádu z lávky.
První moje chyba byla ta, že zůstal jako čtyřměsíční doma, našim na krku, kteří rozmazlovali. A na tři měsíce.
No jo, no, uvidíme.
Dneska mi kamarád-veterinář a snad si myslím zkušený pejsař řekl, že by to mohl být taky veliký smutek. Protože on mi opravdu připadá, co se teda týká těch příchodů, že je spíše než ustrašený strááášně smutný. A to nevidím ten výraz, když ráno zaklapnu dveře.
|
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 18:19
- Nahlásit
No a vlastně, já původně ani tak neřešila ty příchody domů, právě z výše uvedeného důvodu, spíše mi bylo divné, že se bojí různých zvuků a v různých situacích, a když ten zvuk nebo tu situaci zapříčiním já, tak se nebojí. Viz. ta lžíce na boty nebo ty rohožky verzus střalba a silvestr....
Jsem z toho dočista zmatená  
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 18:45
- Nahlásit
Sibyla:
Jo, to je jednoduchý: nemůžeme, nestíháme, nezvládáme.
Já Ti snad nemam ani jedno PRO... který by mi teď "dovolilo", ať jedu ale mrzí mě to, určitě by se mu líbilo a určitě by nám to pomohlo se zase někam posunout a poskočit.
Ani nevim, jestli s nim chodíš někam na cvičák??? do Rako nebo tak.
|
Sibyla
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 18:52
- Nahlásit
meduzka
JJ, byla jsem v Ra na cvičáku, nejdřív jsem s nim chodila v so na společenský plemena a "teď" (zrovna teď tam jsou nějaký prázdniny či co a necvičí se) chodíme v ne na pracovní... Prý tě tam taky viděli... a kdypak chodíte vy? Nebo nebyla jsi někdy v so dopo na výcviku těch pracovních? Jaký to je tam...? Nebo jestli cvičí i "teď"...?
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 19:00
- Nahlásit
Sibyla:
Já chodila jen v neděli dopoledne a pak s tou partou, co chodí v neděli dopoledne i v jiných domluvených dnech. Chodila jsem tam už dřív s Rekem a společenský plemena a jejich forma výcviku mě trochu děsí. Pavel řikal, že tam byl nějakej bílej, ale nespojila jsem si to hned s Tebou. Já se tam pojedu někdy mrknout a pokecat, ale asi bez hafajze. No uvidim. (naposledy jsem tam byla někdy v lednu - no možná ještě únor - to bych kecala)
|
Sibyla
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 19:07
- Nahlásit
meduzka
proč děsila? My z toho teda nějaký "drsný" zážitky nemáme... nikdo mi ho tam nebije ani neřiká abych to dělala já... a aspoň se tam naučil chovat mezi psama... první dva výcviky totiž dělal že je hluchej, mě vidí prvně a veškerý povely slyší taky prvně... tak aspoň se tam otrkal... 
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 19:20
- Nahlásit
Sibyla:
Nemyslim mlácení... TO VŮBEC. Myslim úplně něco jiného, ale nechci nikoho ze cvičáku urazit. Hlavně ne takhle veřejně... ale pokud si byla v neděli, tak si musela odpozorovat co skupině "ovčounů" vadí. Nebo na to přijdeš později
|
Sibyla
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 19:58
- Nahlásit
meduzka
No... ještě jsem na to moc nepřišla... jako že "skupinu ovčounů" nějak znevýhodňují...? Je tam snad ovčáků dokonce většina...
Ale tak jako tak... stejně moc možností chodit jinam nemam... dojíždět někam dál se mi nechce, do Ra mi stačí...
|
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2009 15:03
- Nahlásit
Ahoj všichni...
Tak hlásím, že situace u nás se velice zlepšila, ale včera jsem Clarka omylem flákla házedlem, když jsem jím chtěla urazit kopřivy abych se o ně nespálila a on se mi tam přimotal. Snad si to nevzal moc osobně, já mu to vysvětlila, že jsem to tak nemyslela, tak jsem to snad zase všechno nezkazila...
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2009 15:24
- Nahlásit
Omlouvám se, že se vám tady do toho zamotám, protože ve druhé diskuzi jsem byla za tu špatnou, ale nedá mi to.
Všichni tu píšete - dělej to jen tak, abys ho nemusela trestat.
Jenže nejde o to, zda psa trestat nebo ne, ale JAK.
Na většinu psů ve většině situací stačí pouze zvýšit hlas a berou to jako trest.
A jsou situace - např. týraný pes nebo tvůj pes - kdy ten trest nemusí přijít ŽÁDNÝ. Prostě nepovedené situace přejdu mlčením, než abych udělala něco, co psovi přivodí psychickou újmu. Ono to taky jde, opravdu. To jen rádoby chytrolíni tvrdí, že ti pak pes přeroste přes hlavu. Nepřeroste, neboj.
Vím co říkám, mám velké ostré plemeno a zvýšený hlas stačí v 95% situací.
|
Sibyla
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2009 16:03
- Nahlásit
Pumpa
K tomu jak jsi ho "omylem" flákla házedlem a pak mu to "vysvětlila"... jsem zase někde četla nebo slyšela... že když takhle omylem psovi něco provedem, že se mu nemáme jakoby omlouvat, protože v nás ten pes má vidět vůdce, kterej nemůže udělat chybu... a pokud se snažíme se mu "jakoby omluvit" že to bylo nechtěný, že pak začnou pochybovat o tom, jestli jsme ten správnej vůdce, u kterýho májí hledat podporu... že správně by se to mělo přejít jako že to byla jeho chyba, že se tam neměl motat... ale co je na tom pravdy a jak to skutečně působí na psy nevím...
Neslyšel jste o takový teorii ještě někdo...?
|
drakka
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2009 20:47
- Nahlásit
LucieS
Lucko, ja bych rekla ze jsme to mysleli tak, ze se ma Pumpa zamerit na situace kdy ho muze odmenit a tim padem vyvolat pozitivni veci, pozitivni pocity, aby se hodil do pohody, prestal se bat...
|
WiNNE
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2009 16:25
- Nahlásit
Dobrý den, nemám s hafanama příliž velikou zkušenost. Mám je všeobecně rád asi jako každý člověk který má rád zvířata a přírodu, ale již delší dobu mi v hlavě visí obrázek krásneho hafíka, který mě okouzlil na první pohled.Byl to krásně huňatý bílej vlčák až později jsem zjistil, že to byl bílý švýcarský ovčak. Je to asi 3/4 roku co jsem přemýšlel o tom, že bych jsi pořídil hafíka abych měl s kym chodit běhat, sportovat a tak si venku vybít baterky, ale také s kým bych se mohl doma pomazlit a mít se o koho starat a rozmazlovat. Nikdy jsem hafana neúprostně po mamce nepožadoval uvědomoval jsem si, že s tím je mnoho starostí a že mnoho hafanů končí v útulcích, či někde na ulici a hlavně jsem v minulosti provozoval mnoho sportů. Jsou to tak 3týdny, když jsem šel od přítelkyně z práce a na ulici jsem potkal mladou paní s bílým vlčákem. Ohromeně jsem kolem něho procházel a měl jsem 100 chutí ho podrbat v tom jeho krásně huňatém, bílém kožíšku, byl prostě sladkej ;) ale ovládnul jsem se nejen z důvodu, aby jsi jeho panička nemylela, že jsem blázen, ale také nemohu jen tak šáhnout na cizího psa, jelikož by si mohl myslet, že mu třeba chci ublížit a mohl by mě rafnout, či tak něco podobného. Jak jsem říkal s hafanama žádné zkušenosti nemám jen u babči jsem chodil venčit a hrát si s jejím psem, ale přijde mi logické že na sebe nenechá nikdo šahat jen tak ani lidé se nenechají tak ani psi se nenechají, tedy aspoň né všichni a ovčák mi nepřijde úpně jak taká hračička kterou si jak mého kamaráda kokra cikáni odvezou na špagátku =D. Když jsem uvažoval o pořízení hafana přemýšlel jsem o několika mích favoritech a to o Dobrmanech, Německých ovčácích či belgických ovčácích. Dobrmana jsme vyloučili jako prvního přítelkyně se jich bojí a pro ně bych nemohl vytvořit ideální podmínky. Pak nám zbyl jen NO a BO německé ovčáky již měla babička přítelkyně v minulosti, ale poté co jsme objevili BO groenendael tak jsme tíhli k němu. Četl jsem si o něm různé články atd. tak jsme si říkali jo to je dobrý pejsek má rád pohyb, přišel mi takový správňácký pes. Nic méně střetnutí s BŠO bylo takřka osudové :P , ta chlupatá potvurka tak krásně na mě koukala O=) . Tak jsem to hnedka říkal mé přítelkyni a ta říkala, že ho také viděla a že byl nádherný. Tak jsem si večer sedl k noťasu a strávli sem pár hodinek na netu a koukal jsem na to krásné zvěřátko  ... Čím více jsem o něm věděl tím mi byl srdci blíž. Je to hafánek, kterej semnou bude chtít být venku a především je to společenský pejsek tudíž jak jsem pochopil když bude v častém kontaktu s určitými lidmi tak si na ně zvykne a nebude mít asi přílišný problém s nimi vyjít a bude je mít rád, když se k němu budou chovat lidsky=). Má rád děti jak já a počítám že se mích dětí dožije ačkoli mi je teprve 18. Četl jsem tu různé diskuze kde se lidé, kterým na hafanech velice záleží snaží co nejlepe poradit budoucím hypotetickým majitelům hafanů poradit co a jak a i když to nebude příjemné slyšet řeknou to tak jak to vidí či cítí. A proto bych se vás také chtěl zeptat zda bych tohoto hafíka mohl udělat šťastným a spokoleným. Vím že u mě nebude mít asi nejlepší podmínky jelikož bydlím v bytě, ale doufám že to neni jediné kritérium, ale přesto se bojím že mu nedopřeju vše co by potřeboval proto sem napíši co mu mohu nabídnout a prosím o posouzení zda je možné, aby se u mě mohl cítit šťastný.
Je mi tedy 18 jak jsem již zmínil žiji v bytě 3+1 se svou mamkou (segra v Praze jezdí domů 1 za 2 týdny na výkend po VS chce zůstat [zůstane] v Praze) nebo momentálně takřka nastálo u své přítelkyně 20 let v bytě 4+1 kde je i její babička (vztah k pejskům velice velice pozitivní u obou[přítelkyně i "naše babička"] ) Hafana bych si nepořizoval ihned nejříve příští jaro (2010), nejsem plnohodnotně výdělěčně činný cca 3 500 - 4 000 měsíčně přítekyně pracuje v lékárně jako farmac.laborantka. Přítelkyně plánuje jít na VS tudíž předpokládám, že pejsek bude na trvalo u mě a teď přichází asi nejhorší věc, které se bojím a to je dojíždění do školy autobus mi jede ve 6:45 / 7:20 musím jezdit 6:45 ale v září se většinou mění jízdní řády. Tudíž bych hafíka mohl vyvenčit ráno a pak se vracím až kolem 15:30 a pak 16:30 , ale než by byl hafík měl bych mít auto tak bych to stíhal dříve. Když přijdu domu nemam absolutní problém jít a být s hafanem 3-4 hodky venku a pak tak 1,5 - 2 hodky venku večer než by se šlo spát. běhat tu má kde bydlím na klidném sídlišti kde nejsou fregventované selnice a ani moc lidí (sídliště je převážne z cihlových bombónků to maj 3 okna do výšky a jeden chod [9 rodin]) chtěl bych štěňátko - fenku chci se o něj postarat a pokud možno vychovat sám aby jsi na mě zvyklo a mělo ke mě co nejbližší vztah. Prosím vás o vyjádření :/ ... Ale hlavní co bych mu mohl dát a to si myslím, že je nejdůležitější je Lásku, kamaráda a člověka, který udělá vše možné i nemožné, aby byl šťastný.
Chtěl bych jsem se zeptat jak jste to měli s svými bílými kuličkami, když jste si je přivedli poprvé domu jak se chovali také by mě zajímalo jak to máte s hafíkama a kytkama jestli je vám je okusujou a tak jak dlouho jste s nimi byli dnů v kusse, když jste si je pořídili či jak jste to vyřešili děkuuji vám za všecky vaše rady
|
Bibinka7
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2009 18:23
- Nahlásit
WiNNE
Ahoj, blahopřeji k volbě úžasného plemene
Já jsem si Dorinku nevybrala, vybrala si ona mne a ta láska trvá už přes rok. Od začátku jsem s ní neustále, jelikož mám tu výhodu být na mateřské dovolené Ničení všeho a vždy bylo na dennodenním pořádku, takže se na to připrav, ale hlavně se nauč netrestat moc přísně, je to opravdu moc citlivé plemeno a pro moji čubinu je nejhorší trest když si stoupnu a hlubokým káravým hlasem jí řeknu DORIÁNO! Okamžitě ví že to co dělá je špatně a vrtí se o sto šest abych jí odpustila Vůbec nemá ráda křik, to se krčí a bojí a to nekřičíme na ní vůbec. U tohoto plemene hodně docílíš pozitivní motivací. Jako štěndo se naučila venčit venku do pár dnů díky tomu že jsem se hlasitě radovala a dala jí piškůtek, když se vyvenčila, a to platí skoro se vším co ji chci naučit.
My jedeme 29.8. do Mladé Boleslavi na výstavu, bude tam i chovatelka, odkud holky(mame dvě) máme, takže se popřípadě máš možnost na cokoli zeptat, já se ptám ještě dneska a to jsem mezi psy vyrůstala Tak pevné nervy při výběru
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2009 19:58
- Nahlásit
WiNNE
Ahojky,
tak mně Jerry Lee vyrůstal v 1+kk, a ač v tom bytě nezůstal kámen na kameni, tak bych to neměnila. Byli jsme si strašně blízko, a řekla bych až tak blízko, že teď potřebuje neustálý kontakt. Nevim, jestli je to na škodu nebo k radosti ale je to takovej milej závisláček. Jinak, pokud na to půjdeš správně, tak se naučí venčit venku opravdu rychle a dobře. Já teda chodila do práce v 7:00, ale vzdala se oběda a letěla za nim znovu v 11:00 a šli jsme na takovu kratší prochajdu a pak znovu po práci. Záleželo na dnech, buď v 16:00 nebo 17:00. Samoty se nebál. Někdy jsem si myslela, že se těší, až zase půjdu a on bude moct začít likvidvat, do jeho 11ti měsíců to byla nejlepší a nejoblíbenější činnost. Pokud tam bude sám připrav se na spousty "zážitků" a obrň se trpělivostí. Jsou to opravdu cíťové a mam pocit, že zlikvidovanou kytku (např. moji 10 letou obří palmu) roztahanou po podlaze včetně hlíny a naštípanou na špalíčky, musíš určitě přejít bez jakéhokoli bití. Myslim, že jsou to opravdu cíťové na nějaké tresty, Jerry neví, co to trest je-nevim, jestli je to chyba, ale snad ne. Navíc by ani nepochopil, za co ho trestáš, při činu ho nikdy nechytíš . No a po jeho likvidačním období se změnil v závisláčka a mám problém kdykoli od něj odejít, protože umí dělat fakt šílený oči a do toho "plakat". A já jsem cíťa Neměnila bych, je to fakt kámoš pro celou rodinu Takže trpělivost a sílu.
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2009 20:17
- Nahlásit
WiNNE
Jinak jsem ještě chtěla napsat, že lásku můžeš dát bílýmu ovčáku, ... ale určitě i jezevčíkovi nebo třeba kanárské doze... psí oči dělaji svoje. a zaslouží si jí určitě i papouch v kleci
|
WiNNE
Člen |
# Zasláno: 2 Srp 2009 10:33 - Změnil/a: WiNNE
- Nahlásit
Medůzko a Bibinko jak jste to měly třeba s kobercema či tapetama ? měli ste ty bílé řádící kuličky z prvu jen v jedné místnosti nebo jste je třeba nechali jen v jedné kde toho mužou zničit co nejmíň, když jste někam museli (já - škola) ? OU to mi je líto té palmy btw kolik ta palma měla kilo ?? šak to musela mít aspoň 20 kilo ne? jak to ten hafan utahnul je to sice ovčák ale i tak , nejsem zrovna herkules ale když jsem táhnul do sušárny mamky skoro 2 metrovou takou kytku ani s nijak extra velkym květináčem cca v=52cm a d=43cm , když se nám měli dělat plastové okna tak jsem se u toho taky celkem "zapotil" tak jak to udělá malej hafík ? O trpělivost u mě ani nepude jsem taký "malý" flegmouš teď budu mít aspoň možnost to naučit maminku , ale myslím si, že něco vymyslím abych hafánkovi trochu redukoval tu jeho srandu a nebo ho naučim to uklízet , nene mlátit určo nebudu nemá smysl je ještě malej a nemá z toho rozum z toho vyroste ikdyž přiznam se že čím dříve tím lépe . Nejůepší by bylo udělat mu bordelovací místnost z mího pokoje ségra je v Praglu a mě bordel absolutně nevadí no jo jsem kluk , ale je tam koberec což už automat vylučuje z toho bych asi nic nevydrhnul hlavně to co hafánek vyloučí ze sebe
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 2 Srp 2009 15:27
- Nahlásit
WiNNE
Fakt nevim, jestli to chceš popisovat ale dobře, všechno co napíšu je pravda a nic než pravda a mě samotnou uklidňuje jen to, že už v době, kdy jsme ho pořizovali jsme měli pozemek a já věděla, že z té hrůzy půjdeme do baráčku.
Takže: Přivezli jsme si malou kouličku, která se neuměla ani vydrápat na postel, a jeho největší zábavou byly plyšáci... plyšáků mi líto nebylo a on z jejich cupování měl očividně radost podotýkám, že jsem nikdy netušila, co se do takovýho plyšouna vejde vaty nebo čim to krmí
Pak trochu povyrostl a jeho první útok byl na stůl - měla jsem asi 4 roky starej konferenční z masivu... no, původně byl do obdelníku, teď nemá zrovna moc rohů a ještě ho zubama bral centimetr po centimetru po celé délce, tak je to tam samej zářez
Další byl na řadě koberec ... byl jen naprostředku místnosti, pod ním takové to tvrdší lino... To bylo poprvé co jsem zjistila, že ten pes má asi fakt sílu, protože dokázal okousat a vytrhnout lišty kolem zdi... a lino i s kobercem a křeslem shrnout až do půli místnosti (podotýkám - já to nikdy nedokázala asi jsem slaboch)
Pak - to jsem tu myslim popisovala - on strašně rád sleduje, co kdo dělal vařila jsem a otevírala šuplíky v kuchyni... chyba, měla jsem mu zavazovat oči je fakt šikovnej. Jednou na něj koukam jak bere čumákem za šuplík a ejhle ono to jde, tak jsem řekla něco jako FUJ a on si toho přestal všímat a bez zájmu odešel... Já odešla do práce neměla jsem jedinou vařečku, umělohmotný míchadlo, naběračku, bral i příbory...aby to aspoň rozházel po obýváku...
to neni konec, mam pokračovat???
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 2 Srp 2009 15:38
- Nahlásit
Ještě teda trochu přidam....
Začal cupovat křeslo, ale naprosto nehoráznym způsobem... já mam problém s tim křeslem hnout, on mi ho jednou přetáhl do chodbičky a bylo to fakt o fous, že jsem se vůbec dostala do bytu prostě s křeslem jezdil po bytě jak s hračkou... látka byla potrhaná, jakýsi dřevo nebo co to tam bylo pod tou látkou a molitanem bylo na třísky.
další útok na kuchyň - měli jsme večer návštěvu a pilo se dost různý pití, tak bylo hodně skleniček... ... to už byl povyrostlej a dosáhl do dřezu... druhý den jsem přišla domu a všechny ty sklenky (večer jsem nemyla - pak už pokaždé jo) byly vyndaný venku na sedačce v obýváku a u něj v pelíšku, vylízaný... asi tak trochu chlastá ... rozbitá ale nebyla ani jedna!!! V tu chvíli jsme dali mezi obývák a kuchyň dveře...
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 2 Srp 2009 15:42
- Nahlásit
No už Tě nebudu trápit kytek jsem měla spousty, nemam ani jednu... vlastně jednu jsem zachránila a odvezla k mamce.
A díkybohu, baráček stojí takže se budeme stěhovat a můžeme zase nějak normálně existovat - doufam, že už ne jen na čas , ale mam pocit, že ze svých likvidačních sklonů už povyrostl. Doufam protože manžel sice vydrží, ale nevim, jestli až tak moc Ale neboj, řekla bych, že čubinky snad maji smysl pro pořádek a bude hodnější
|
meduzka
Člen |
# Zasláno: 2 Srp 2009 15:45
- Nahlásit
P.S. To tě nestrašim jen vyprávim, čemu se teď už jen směju. Dřív jsem trochu zoufala Ale stejně to bude fajn "čoklik" i když budeš mít podobné zkušenosti uvidíš
|
WiNNE
Člen |
# Zasláno: 3 Srp 2009 08:12
- Nahlásit
: ty wado to by mohli natočit novej dít demolition mena s tim tvým roubířem kytička ? ani jedna ? doma máme asi tak 50 kytek z toho asi 30 volně dosažitelnejch ze země to by maminku asi rovnou vezla rychlá ona ty kytičky totiž miluje tak to vidim asi na střídavou péči respektive u nás v bytě (mamky) by sem ho měl hlavně když tam budu aby tam nebyla sama a přes školu bude u mé přítelkyně kde neni takřka co zničit kytičky nemaj koberec skoro taky ne takže to by mohlo bejt v cajku ale tak uvidí se no ale nechci aby si zvykl jen na jedno z těch dvou míst nu myslím si že z mého bytu by udělala asi rychle kůlničku na dříví nu doufejme že nebude takej ďáblík , ale nééé neco se hold musí vydržet až z toho vyroste tak to bude cajk
|
