| Autor |
Zpráva |
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:31
- Nahlásit
želvano,taky pekna sila,fakt,to je jen jeho a tvoje vec,co se maji do toho co starat,to se ti ani nedivim
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:32
- Nahlásit
|
želva
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:37
- Nahlásit
nemethova5
krásně hajá šmudla jeden
tak se loučím,jdu venčit a pak spinkat ppa pa zítra
|
pitbull
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:39
- Nahlásit
taky dobrou všem...
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:40
- Nahlásit
davidkova renata
hele a proč si nekoupíš větší věci
No tak přiber,aspoň budeš mít co dědit
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:42
- Nahlásit
želva
ne nemám a mít nikdy nehodlám...naštěstí už stárnu, tak už se mně tolik lidí neptá...a když se ptají, tak řeknu, že prostě němůžu, uroním slzičku a je hrobový ticho a pak "ale máte aspoň ty pejsky, že, to je taky radost" a mám svatej klid
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:48
- Nahlásit
to vzdycky rikam,radsi deset psu,nez jednoho haranta [/i]
Proč nebyl intronét před 31 lety???
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:51
- Nahlásit
Neessihele to mi byli ani ne dva roky,ja se fakt na decka necitim ani citit nebudu,mne je tak fajn,mam hajana a zvirata a to mi ke stesti bohate staci,jinak mudr,uz to jde rozkliknout a zvetsit,nejsem takovej blb jak vypadam
|
želva
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:51
- Nahlásit
Neessi
byl,ale nevědělo se vo něm
už jdu ahojda
Ebony
chápu
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:52
- Nahlásit
Ebony
nikdy nehodlám
neživila jsi se někdy jako učitelka,že máš tak vytříbené názory?
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 21:56
- Nahlásit
Neessija se asi zivila jako carodejnice,ale me bohate staci decka od svigry,ja bych jim udelala vycvik,vsak se kazdou chvilku spolu chytneme kvuli jejim harantum,kteri ji skacou po hlave
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 22:01
- Nahlásit
nemethova5
hele to mi byli ani ne dva roky
no tobě,jenže já jsem vo půl století starší
Fotky jsou fakt o 200% lepší
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 22:07
- Nahlásit
Neessibo jsem blbec,ktery si koupi fotak a teprve se s nim uci,tak mam ten nikon a je bozi,trosku jinak se to tam nastavuje,ale jinak pani diky za kompliment,no ja vim pani,ze jste starsi,ve veku moji mamy,ale celkem si s mamou rozumime,hadam se s ni kvuli svigry a harantum od svigry,jinak jsme v pohode spolu.
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 22:07
- Nahlásit
nemethova5
,ja bych jim udelala vycvik,vsak se kazdou chvilku spolu chytneme kvuli jejim harantum,kteri ji skacou po hlave
tak to u nás byla u kluka ZOPka v 1.roce s max.počtem bodůZVV1 ve dvou letech.....u holky byl trochu problém s poslušností,hlavně s přivoláním,tak ji mužskej vodil po parku na 10m stopovačce asi do 1,5 roku
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 22:20
- Nahlásit
Neessipani ja se z vas p....u,ale v dobrem,ted jsem si cvrnkla malem do trioly,ale jo mate naprostou pravdu
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 22:21
- Nahlásit
Neessi
neživila jsi se někdy jako učitelka,že máš tak vytříbené názory
ne, ale mám je v rodině
hlavně mám šílenou matku, a některé věci se, mám obavu, dědí, a to bych nemohla svým potencionálním dětem udělat
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 22:56
- Nahlásit
nemethova5
se z vas p....u,a
No z čeho asi.To bys mě měla slyšet v ordinaci.Vždycky říkám:to je stejný,jako se štěnětem,jenže na rozdíl od dítěte se štěně učí rychleji.Ale s tou stopovačkou nekecám.To byl mužskýho zlepšovák-kšíry do kočárku,sundal z nich ty dva zbytečný řemínky,co se dítě poutá ke kočáru,přidal dva kovový kroužky a připnul holku na stopovačku.Normálně by jí dal stopovací kšíry od psa,ale byly jí velký.Když jsem s ní šla já,tak jsem to nepotřebovala,páč jsem jí stačila.
|
Neessi
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 23:00
- Nahlásit
Ebony
a některé věci se, mám obavu, dědí,
No já tu genetiku taky řešila,hlavně jsem sehnala pro každý dítě ten správný genetický koktejl.Co se týká exterieru a IQ,tak jsem neselhala.Povahu jsem netrefila až tak dobře,ale DKK dobrý u obou.
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 23:08
- Nahlásit
dobry den,
prosimvas, je tady kynologicka poradna?
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 13 Úno 2008 23:17
- Nahlásit
Neessipani,vy jste me nezklamala,ale dobry,dobry zlepsovak.
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 02:03
- Nahlásit
Hej drsne, tady na letisti jsou skkvele terminaly, aspon si zkratim cekani.
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 07:39
- Nahlásit
argosek
Pane, chcete ty trubky co se mi válí na zahradě, nebo už je to pasé?
Neessi
Já vodila děcka na vodítku taky. Do té doby než mi došlo, že Hessi je ohlídá líp než já. Vyhodila jsem stopovačku a začala používat ovčáckého psa . Doteď, když je chci naštvat tak používám povel "hlídej dítě" a harant se nehne ani na krok, bez toho, aby Hesina ječela na celou vesnici "paničkoooooo, utíká dítěěěěě"
|
želva
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 08:34
- Nahlásit
dobré ráno všem
tydy je zataženo a zima,ale nevadí mi to
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:02 - Změnil/a: Garfield
- Nahlásit
Se zájmem jsem četla vaše názory ohledně dětí.
S dovolením (vlastně bez dovolení) se přidám.
Je mi 29 let. Můj život je o dobré práci, která mě baví a naplňuje mě a ve veškerém volném čase o koních a psovi, sportu, přírodě, parta lidí, "chlastačky", spaní pod širákem, celý léto o víkendech někde v trapu, prostě naprostá pohoda. Možná je to chemie, možná je to proto, že se nenudím a nezbývá mi na nic čas, ale mateřské pudy se u mě nikdy nedostavily. Naopak jsem spíš z té krevní skupiny, co malé uřvané červené děti moc nemusí, miminek se spíš bojí. Je fakt, že takové ty větší děti, co už začínají používat vlastní rozum a začínají z nich být samostatné bytosti, ale přitom jsou ještě 100 % dětmi po všech stránkách, tak ty můžu a všechny děcka od koní jsem naučila plavat, všechny hororový pohádky znají ode mě, bo jsem je jima uspávala, veškerý hvězdy, kotrmelce a stojky jsem je naučila já. To ano, to je fakt, ale to jsou děti cca 5 let.
Nicméně rodina do mě taky dula, že ty biologický hodiny a už máš čas a co když to nepůjde a copak ty nechceš děti? A lezli mi na nervy, hádala jsem se a posílala je v poslední fázi do prdele se slovy, ať se starají o sebe.
Takže pokud jde o psychiku a chemii, rozhodně mě mateřské pudy nezasáhly.
Oproti tomu jsem často přemýšlela a musela jsem konstatovat tato fakta:
- ano, žiju naplno, baví mě to, jsem jak rozjetá lokomotiva, která nehodlá zastavit a děti jsou v tu chvíli přítěž, ale...
- co když o tu skvělou práci, která mě naplňuje, kam chodím ráda jednou přijdu a skončím někde jako šedá slepica v kanclu nebo na pracáku?
- co když nebudu mít peníze a přijdu o koně, vypadnu z toho světa, z té party a zůstanu nudící se a žeroucí si nehty zoufalstvím?
- co když budu mít zdravotní problémy a na koně už si nikdy nesednu, konec výletů, konec chlastaček, konec protančených nocí?
- co když za pár let zjistím, že všichni okolo povolili uzdu, ubrali na té rozjeté lokomotivě a věnují se rodinám, dětem, jsou šťastný a jejich žebříček hodnot je úplně jinde než před 10-15 lety?
- co když se ohlídnu a zjistím, že jsem sama s partnerem, otrávená ze zaměstnání, každý rok je stejný, pes je mrtvý, koně jsou pryč, kamarádi se věnují svým rodinám a já zjišťuju, že mám spoustu nových vrásek, pár kilo navíc, stárnu, kondička v trapu, na pitky a noci u táboráků už nemám náladu a jsem absolutně nedůležitá, nepotřebná, nezaměstnaná něčím, co by mě naplňovalo?
- pak jsem se rozhlídla okolo. Taková Helena Vondráčková a jí podobné jsou samozřejmě už extrém, ale ženských, který zůstaly bezdětný a najednou mají padesátku na krku a rodiče třeba mrtvý, bez sourozenců, všechny přátelé mají s rodinama, tak se odmítají srovnat se stářím, chovají se jako puberťačky, nemožně se oblíkají, šílí po kosmetikách, solárkách, kadeřnicích, utrácí prachy za chirurgické kosmetické úkony a propadají depresím, že už nejsou hvězdami, že chlapi jdou za mladšíma a atraktivnějšíma a že zůstávají viset ve vzduchoprázdnu.
- pak jsem si představila, že už jsem fakt stará ženská, ale zdravá, mám tu být do osmdesáti a jsem tu sama, nikdo mě nepotřebuje, nikdo za mnou nepřijde, nikdo se mi nechlubí se svými úspěchy a nesvěřuje se mi se svými starostmi. Jsem tu jen jako exemplář navíc, kterej nikdo zastřelit nemůže, bo euthanasie není dovolená.
Od cca 25ti let vím, že děti mít budu. Vím, že zpočátku to třeba můžu vnímat jako jistou oběť a opuštění toho, co jsem milovala, ale tahle oběť mi nakonec bude výhrou, tou nejcennější, jaká existuje. Vsázela jsem na rady zkušenějších, který tvrdily - nebój ony ty hormony dělají svý, když to nepřijde samo, tak v těhotenství určitě a až to budeš držet poprvé v náručí... nebój. A tak jsem se nebála a prostě si říkala, v pubertě jsem si taky myslela, že jsem nejchytřejší na světě, že takhle budu přemýšlet už vždycky a že na určitý věci názor nezměním a dnes jsem úplně jiná. Obdobně si myslím, že by to dopadlo s mateřstvím.
Otěhotněla jsem nechtěně a prvotní dojem rozhodně nebyl nadšení ba právě naopak. Ale s tou vizí, že by to stejně do 3 let nastalo (z důvodu biologických hodin) jsem to prostě přijala a byla ráda za ten fakt, že jsem z těch šťastných, které mohou otěhotnět, protože vidím to zoufalství a bezmoc a strašný trápení u těch, které nemohou.
Hormony nakonec samozřejě udělaly své a dnes se denně skoro modlím, aby to dopadlo dobře a aby to neskončilo u jedináčka.
Trošku jiná věc je, když žena děti mít nemůže, tam ji ten osud a život prostě přeformátuje jinam a jinak a ona nemá jinou možnost než se s tím smířit. Ale představa, že jsem měla možnost volby a rozhodla se špatně a už to nejde vrátit..., to bych si nikdy v životě neodpustila.
Ale to je opravdu naprosto subjektivní názor, který kdekomu může připadat naprosto uhozený a poslal by mě max. na psychiatrii a né do diskuse.
|
davidkova renata
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:12
- Nahlásit
čus fšicííí co děti nemaj,ti co je maj,i ti co je nechtěli a stejně maj,páč nebyl tehdá intronet
Garfield
co když o tu skvělou práci, která mě naplňuje, kam chodím ráda jednou přijdu a skončím někde jako šedá slepica v kanclu nebo na pracáku?
- co když nebudu mít peníze a přijdu o koně, vypadnu z toho světa, z té party a zůstanu nudící se a žeroucí si nehty zoufalstvím?
- co když budu mít zdravotní problémy a na koně už si nikdy nesednu, konec výletů, konec chlastaček, konec protančených nocí?
- co když za pár let zjistím, že všichni okolo povolili uzdu, ubrali na té rozjeté lokomotivě a věnují se rodinám, dětem, jsou šťastný a jejich žebříček hodnot je úplně jinde než před 10-15 lety?
- co když se ohlídnu a zjistím, že jsem sama s partnerem, otrávená ze zaměstnání, každý rok je stejný, pes je mrtvý, koně jsou pryč, kamarádi se věnují svým rodinám a já zjišťuju, že mám spoustu nových vrásek, pár kilo navíc, stárnu, kondička v trapu, na pitky a noci u táboráků už nemám náladu a jsem absolutně nedůležitá, nepotřebná, nezaměstnaná něčím, co by mě naplňovalo?
Co když se takhle přesně cejtí většina těch co děti maj?
Nééé,ti nebudu brát ilůůůze hele,víš co je horší dle mýho?když se ti ten harant,z nejrůznějších důvodů,prostě nějak nevyvede...a ty skončíš sama,opuštěná,nepotřebná,otrávená a na obtíž třá v Domově důchodců.kam tě dětičky šouply bo euthanazie není dovolena .Zatím.
poslal by mě max. na psychiatrii a né do diskuse.
to mi přijde shodné
jinak myslím,že řešíš zbytečnosti,bo myšmě dávám jako jiříkovo den,maximálně dva...
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:20
- Nahlásit
davidkova renata
bo myšmě dávám jako jiříkovo den,maximálně dva...
...a vo tom žádná!
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:28
- Nahlásit
Garfield
bo myšmě dávám jako jiříkovo den,maximálně dva...
...a vo tom žádná!
Já ti nevím, ale je to dost drahý žrádlo pro psa. Jako po stránce finanční je to levnější než vetamix, vo tom žádná, ale to papírování co kolem toho bude
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:30
- Nahlásit
davidkova renata
Ostatně to, cos nastínila o nevyvedeném harantovi, to je samozřejmě stokrát horší, než zůstat sama, tomu říkám opravdový lidský neštěstí, ale naivně bych chtěla věřit, že "každý svého štěstí strůjcem" a že vše dobré, co do svého potomka vložím, se mi vrátí. Samozřejmě neovlivním to zlé, co do něj vloží život, kamarádi, blbá náhoda, špatné místo ve špatném čase... Ale to by člověk nesměl jít v životě vůbec do ničeho.
|
mac1
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:31
- Nahlásit
Možná je to chemie, možná je to proto, že se nenudím a nezbývá mi na nic čas, ale mateřské pudy se u mě nikdy nedostavily ...to neřešte , nikdy jsem se nerozplývala nad dětmi, nikdy jsem po nich netoužila ...a mám 2 a miluju je  , mateřský pud se dostavil až po návratu z porodnice s prvním dítětem , dala jsem kluka očichat feňuli ( ta se urazila a týden s námi nemluvila ...a pak byli úžasná dvojka ) , rozbalila jsem ho, dala na postel , manžel odjel a já zůstala s klukem a uraženou fenou sama a když jsme se podívala na to mimčo, tak jsem se rozbrečela - ovšem ne štěstím - že jsem uvázaná, že nebudu moct tohle a tamto ...a vůbec , že to je v perdeli a pak se rozbrečel kluk a já si ho vzala a řekla mu, nebreč , vždyť jsi se mnou a mateřské pudy byly tu ...a chodila jsem tam i tam a vlastně dělala všechno , co dřív a měla jsem k tomu ještě něco pěkného navíc . Řešit to napřed je zbytečné .
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 14 Úno 2008 09:32
- Nahlásit
Biluška
Ty čoveče v době, kdy jsem psovi vařila, jsem se s tím docela fakt ňahňala, aby měl pestrost a zdravost jídelníčku jak v Holideji, ale vařit mu jeden chod 9 měsíců..., tý jo. To bych toho psa pak raději sežrala sama.
|
