| Autor |
Zpráva |
Rendy
|
# Zasláno: 25 Bře 2005 17:31
- Nahlásit
Já neříkám, že to jsou zrovna jen borderky. Stejně tak znám teď lidi, kteří by strašně rádi někomu přenechali 10-ti měsíčního Welše ze stejného důvodu. Jenom prostě holt u některých plemen už víš, že s tím musíš počítat. Tak proč se do nich cpát, když je to první pejsek a navíc mu na rase až tak nezáleží, takže ho potěší jakýkoliv psí přítel.
Sama říkáš, že sis borderku pořizovala na agility a proto sis ji pečlivě vybrala. Vědělas předem, že ji budeš zaměstnávat.
|
Zuzka Šusterová
|
# Zasláno: 25 Bře 2005 17:44
- Nahlásit
Rendy
Leccos pozná chovatel, ale jenom ten, který se jim opravdu věnuje a naučí se je správně testovat, aby zjistil, co se v danym věku dá. Je naprosto na zájemci o štěně, jaké by si přál štěně a podle toho vedl výběr rodičů, chovatele a s pomocí svědomitého chovatele konkrétní štěně z vrhu. Bohužel ani při pečlivym výběru neni nic stoprocentní, ale je to o PRAVDĚPODOBNOSTI. Pokud chci temperamentní štěně na agility, nebudu určitě vybírat z rodokmenu plný lemer, atd.
vracení štěňat kvůli ničení: jo, to je hodně smutný. na druhou stranu dobrý chovatel se snaží zájemce prověřit, aby ten věděl, co si chce vzít domu. najdou se i takoví povedení zájemci, kteří se diví, že malé štěně čůrá a kaká.
|
Rendy
|
# Zasláno: 25 Bře 2005 17:52
- Nahlásit
Je fakt, že jsem měla vždycky jen psy a tudíž jsem nikdy neodchovávala, ale podle mě se to v těch 6-8 týdnech moc poznat nedá. Nevím, možná máš pravdu. Něco jiného je, když má štěně už tak 3 měsíce. To už se jen nekutálí, ale začíná se i projevovat.
Smutný to je, ale na druhou stranu je fajn, že od toho chovatelka nedala ruce pryč a vzala si ho zpátky i v tom půl roce.
|
stremka
Člen |
# Zasláno: 25 Bře 2005 18:06
- Nahlásit
Rendy
a tak by to mělo být,protože správný chovatel chce mít přehled kde jeho štěně je i když je starší.Někdo mívá i ve smlouvě (i když právně to není vymahatelné) že v případě prodeje chce chovatel znát nového majitele.
|
Lupino
|
# Zasláno: 25 Bře 2005 18:39
- Nahlásit
Jezusku, jak to tady pročítám pomalu se začínám bát abych si dobře vybral. To že štěník kaká a čůrá, zpočátku i doma na to jsem připravenej, i na to že asi občas něco zničí spíš mám strach abych ho dobře vychoval. Dopoledne sice bude doma sám ale od dvou hodin se budu věnovat jen jemu. Kousek za městem jsou lesy a louky kde se může dostatečně vylítat. V kolika měsících je dobrý se štěnětem začít agility? 
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 25 Bře 2005 19:02
- Nahlásit
Když už jsme u toho agility - bude to bavit i velkého knírače?
|
stremka
Člen |
# Zasláno: 25 Bře 2005 19:11
- Nahlásit
Terri
určitě.Agillity může v podstatě dělat každe plemeno i oříšci.Jsou proto kategorie pro malé a velké
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 25 Bře 2005 19:26
- Nahlásit
Stremka
Tak to jo - je mi jasný, že proti aktivním mrštným potvůrkám by neměl šanci, ale pokud ho to bude bavit ...  Jen že jsem vlastně nikdy žádného u takového sportu neviděla...
|
Locco
Člen |
# Zasláno: 25 Bře 2005 19:27
- Nahlásit
Terri
bavit ho to bude, ale nebude mit sanci v porovnani s dynamitem v odlehcenem telicku malin
ona setrvacnost je potvora
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 25 Bře 2005 19:31 - Změnil/a: Terri
- Nahlásit
Locco
Chtěla bych spíš zkusit záchranářinu, ale agility máme na cvičáku, co chodím s Terrim, tak kdyby jsme tam byli pospolu
Závodně asi ne, spíš pro radost a nebo místní klání 
Ještě jsem se chtěla zeptat - nevadí, když bych navštěvovala třeba dva cvičáky? Ten na záchranařinu je dál a to bych víc jak jednou týdně nedala, ale máme tu dva místní blízko. Vlastně když to tak píšu, proč by to vadilo, že..
PS: před chvíli jsem nahodila téma "štěně už zde doma" a reakce nebyla úplně proti. Budu pokračovat s teriéří tvrdohlavostí.. 
|
Rendy
|
# Zasláno: 26 Bře 2005 22:18
- Nahlásit
Lupino
Agility můžeš s pejskem začít dělat vpodstatě okamžitě, jakmile si ho přineseš domů. Ze začátku se ale jen nechají probíhat tunely apod. Velkou výhodu vidím v tom, že štěně přichází už od mala do kontaktu s různě velkými psy i cizími lidmi a velmi to napomáhá jeho socializaci. V žádném případě takové štěňátko ani neskáče, ani nedělá pro něj nebezpečné překážky, jako je houpačka, áčko apod. To by mohlo narušit správný vývoj jeho pohybového aparátu. I skočky se začínají učit vpodstatě tak, že pejsek pouze na hop probíhá mezi bočnicemi....
Agility se dá dělat vpodstatě s jakýmkoliv plemenem. Jednou jsem viděla i vlkodava... Jenom některá plemena trochu nerada spolupracují (haskouni, akity apod.) Třeba loni vyhrál MS agility ve střední velikostní kategorii jagteriér. Což mezi tou záplavou šikovných šeltiček je úspěch. Není řečeno Terri, že by to nemohlo i velkého kníra chytnout u srdce tak, že bude bojovat proti všem ostatním.. Malí kníři jsou taky dost zastoupenou skupinou v agility. Kamarád má Beaucerona a je s ním v elitní třídě A3. A řekla bys, že je to neohrabané telátko.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 27 Bře 2005 10:59
- Nahlásit
Terri
budu drzet palce, at najdete vhodne stene - presvedcovani pak pujde mnohem snaz ... on argument, ze to spravne stene je ted a zase par let nebude je dost padny, ne ? ... a navic je i pravdivy
agility bych nevzdaval, ale moc bych se na takovou karieru neupinal mame doma dve male kniracky, jedna ma tak neskutecne pohybove nadani, ze si agility predstavit umim a ta druha by to jednak nepochopila a jednak nema potrebnou energii (ta starsi ji dokaze v rychlem behu obihat dokola, kdyz obe bezi stejnym smerem ... uz jsem ji videl odskakovat bokem vice nez 10 metru tak rychle, ze ji ta druha primym behem nechytila)
PS.: pridal jsem par fotek
|
Locco
Člen |
# Zasláno: 27 Bře 2005 11:00
- Nahlásit
ten posledni anonym jsem ja 
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 28 Bře 2005 09:11
- Nahlásit
Kamarád má Beaucerona a je s ním v elitní třídě A3. A řekla bys, že je to neohrabané telátko.
No to je fakt
agility bych nevzdaval, ale moc bych se na takovou karieru neupinal
Brala bych to asi takhle nějak. Chtěla bych zkusit tu záchranařinu - taky uvidím, jestli nemám iluze.
S Agility jsem teď seznámila Terriho (resp. tunel ) a pokud před ním běží fenka, do které se zamiloval, udělá všechno.
Locco
Teď do mě stále v okolí ryjou, že pes musí přijít po dítěti, jinak je to hrůza, že ví o tolika lidech, co už dali psa pryč.. že nemám šanci zvládnout výcvik a ještě těhot. + dítě potom, že pes bude chudák. Navíc že je fenka lepší k dětem (a já chcu asi víc psa ).
Jsem si "zabrečela" u manžela (trochu s obavami taky) a kupodivu zastává úplně opačný názor, což mě moc potěšilo. Dodal mi podpory, takže myslím že nebude takový problém "on s dítětem a já se psem na procházce" Jak jste to měli vy? ...?
Přeci jen mám strach - no dítě jsem ještě neměla , co to všechno bude obnášet.. 
Provedu další ataku na téma "pes do bytu" - ukážu mu Tvoje fotky... (hned se jdu na ně mrknout).
(Mi už se o psovi snad zdá každou noc i den )
|
Jířa
|
# Zasláno: 28 Bře 2005 09:22
- Nahlásit
Terri
Radit ti nemůžu,ale napíšu svou zkušenost.Když se narodil můj první syn,bylo mému knírači už 15 let.Vzal to úplně v pohodě,všechno jsme zvládli,k žádným konfliktům nedošlo.Těhotenství versus pes také jako problém nevidím,já zvládla se psem úplně v pohodě těhotentství dvě.Pejsek umřel,mému staršímu synovi jsou 3 roky a mladšímu 20 měsíců a čekáme na štěně.Jdeme samo zase do knírače,protože bez něj to prostě není ono.Držím palce,ať se vše podaří jak má.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 28 Bře 2005 17:43
- Nahlásit
Jířa
Moc díky 
(Je pravda, a to jsem si až zas tak neuvědomila, že pokud chcu mít děti dvě - jako že jo - tak bych si na psa počkala hezky dlouho.. a to teda ne..)
|
stremka
Člen |
# Zasláno: 28 Bře 2005 18:01
- Nahlásit
Terri
i já můžu potvrdit.Měla jsem 2letého NO aktivně cvičícího a v 7 měsíci těhotenství jsem dělala ZV2 (tam bylo ještě plazení vedle psa)a hnala jsem i na kontroláku za psem a když se dcera narodila od mala byla se mnou na cvičáku a s kočárem jsem jezdila i na stopy.Pes dítě miloval tak, že když jsem s ním šla bez kočáru nakoupit přidal se před obchodem ke stejnému kočáru.Nikdy nebyly žádné problémy.
|
Locco
Člen |
# Zasláno: 28 Bře 2005 21:02
- Nahlásit
Terri
syn prisel mezi dve male kniracky a spenelskeho mastina - pokud to ma nejakou nevyhodu, tak tu, ze mu chybi jakykoliv respekt ze psu - tuhle sil dat pacicku do huby bestii, kterou i za plotem obchazim i ja poradnym obloukem (i kdyz, u nej by to tak bylo asi stejne, zkouseli jsme pud sebezachovy, jestli zastavi na hrane trimetroveho sraz ... sel dal)
jinak stenika mame zcela po logicke uvaze ted, protoze za rok chcem druhe mimco, tak at je uz psik odrostlejsi
samozrejme to neni rada, ale ... nemas co odkladat, pes pod kontrolou je pes pod kontrolou a ve vztahu k detem ja kazda mala pojistka navic jen plus
|
Anonymní
|
# Zasláno: 28 Bře 2005 21:02
- Nahlásit
Co Český strakatý pes? [url=]www.strakaci.cz[/url]
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 28 Bře 2005 21:16 - Změnil/a: Terri
- Nahlásit
Stremka, Locco
Díky za velkou podporu. Mimčo bychom chtěli také tak do roka až dvou (resp. dvou když počítám těch 9 měsíců navíc ), takže pesík už by byl odrostlejší. Manžel má naštěstí také tento názor (viz. pes pod kontrolou...)
Jsem moc ráda, že jste mi to potvrdili. Mám pocit, že ti lidé, kteří mi říkají opak mají problémy už před dítětem resp. před pořízením psa..a pak i potom a je to vůbec o něčem jiném.
Ještě jednou dík.
PS: Locco, nové fotky jsou moc hezké - je vidět jaký je to šibal
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 29 Bře 2005 12:21
- Nahlásit
Terri, opravuji tě, terieří nejsou tvrdohlaví, lepší výraz pro tuto umíněnost a soustředěnost na daný cíl je vytrvalost.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 29 Bře 2005 12:27
- Nahlásit
Jo a o příchodu dítěte mezi psy bych mohla sáhodlouze vyprávět. Jen se toho nebát a je to v pohodě.Doporučuji. Ten obrovský rozdíl mezi malými dětmi, která vyrůstají mezi zvířaty nebo mezi těmi izolovanými je propastný.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 30 Bře 2005 16:21
- Nahlásit
Evicka
obrovský rozdíl mezi malými dětmi, která vyrůstají mezi zvířaty nebo mezi těmi izolovanými je propastný.
Naprosto souhlasím!! To ani nebudu rozebírat - ty faktory jsou jasné.
a soustředěnost na daný cíl je vytrvalost
No že jo , jinak jsou ohromně učenlivý, jen si to holt trochu rozmyslí. Ale zase je fakt, že oproti borderce tam něco není.. (a hodně zase nemá borderka )
|
Nikita
Člen |
# Zasláno: 31 Bře 2005 08:37
- Nahlásit
Terri
Já Ti to sice nemůžu potvrdit z vlastní zkušenosti, ale myslím, že pořadí: pes, pak dítě je asi ideální. Představa mimina v kočárku plus výchovy mrňavého štěněte notabene v bytě mi nahání husí kůži. V ideálním případě to chce, aby pes už měl základní návyky (čistota doma, poslušnost na procházce, tedy funkční ovladatelnost). A myslím, že dlouhé procházky s kočárem ve finále ocení oba. Navíc v dnešní době to není k zahození nechat se doprovázet statným knírem. To se pak můžeš odvážit i na delší tůru
A co mám vysledováno, tak psi na dítě nežárlí. Naopak vědí, že kočár = procházka
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 31 Bře 2005 10:11
- Nahlásit
I já když děti zatím nemám mohu to pořadí nejdřív pes pak dítě taky potvrdit. Mého bratránka od jeho narození "vychovávala" čubina NO a když ve svých 12 letech zemřela, bratránek z toho byl asi půl roku hrozně špatný....čuba ho milovala celou svou psí duší, hlídala ho všude, kam se hnul...teta o něho nemusela vůbec mít strach (fenka neměla žádný speciální výcvik - jen základní poslušnost, ale byla úžasná "vychovatelka" a společnice. Tím ale v žádném případě nechci naznačit že by měly být děti ponechány samy se psem, chraň bůh.....
Bratránek od té doby žádného psa nechce, pořád říká - žádný nebude jako Besinka...
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 31 Bře 2005 10:43
- Nahlásit
Taky si myslím, že pořadí nejdřív pes nebo psi a pak dítě. Alespoň u těch miminek. U starších to je jedno. Skloubit zároveň péči o mimino lidské i psí je minimálně náročný, občas přímo nadlidský výkon. Zbytečné honění a stresování.Naopak je to v pohodě. To jen začleňuješ mimuško do fungující smečky a to jde většinou dobře.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 31 Bře 2005 11:54
- Nahlásit
ještě si vzpomínám, že mi přítel říkal, že když byl mimino on, měl taky pečlivého ochránce - NO nalezence. Přítelovi rodiče vzali k sobě když byl přítel mimčo NO "z ulice". Pes byl prý naprosto úžasný - hlídal kočárek i děcko. Kdo chtěl dítě pohladit či pochovat, musel se nejdřív dovolit matky, jinak by ho pes snad zabil...
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 31 Bře 2005 12:29
- Nahlásit
Vztah dítě a pes se musí správně formovat a pečlivě stanovit mantinely pro veškerou činnost. Ono se to potom tak pěkně vyvrbí a utuží a vybuduje, že je potom radost takové dítě a pes sledovat. Já si vždycky v paměti vybavuji naši malou , jak sedí na sáňkách a psi si naprosto dobrovolně vybrali její společnost a sedí u těch sáněk vedle ní. Bez jakéhokoliv nátlaku, příkazů či zákazů. Prostě ji mají rádi a je jim s ní dobře. A vo tom to je.
|
Marta
|
# Zasláno: 4 Dub 2005 10:25
- Nahlásit
Dobrý den, máme 13ti letou dceru která od malička touží mít pejska. Zatím jsme to vždycky uhráli na morče nebo králíčka s tím že pejska dostane až bude starší. A dcera tvrdí že už je na psa dost stará. Zajímal by mě váš názor od kolika let je vhodné pořídit dítěti psa. Dcera má kamarádku která už pejska má a dělá s ním agility čemuž se chce věnovat i dcera.(kamarádka má malého kníráče) A taky bych ještě potřebovala poradit vhodné plemeno na agility spíš malé.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 4 Dub 2005 10:36
- Nahlásit
Nikita, Evička, Evik..
Díky, milé dámy, vaše slova mě vždycky potěší . Jsem ráda, že parková univerzita jako téměř vždy nemá pravdu a že jste mě podpořili pádnými argumenty .
Budu vás informovat o vývoji působení psích (mých) očí na manžela...
|
