Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (29685 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (20149 hl.)
Možná 
Anketa img  (10828 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (8686 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (12508 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (19443 hl.)

Celkem hlasovalo: 101299


Něco o služebním psu...
Vydáno dne 06. 03. 2004 (4006 přečtení)

z časopisu Bezpečnostní služba č. 17/1931

Vrch. strážmistr Bohuslav K.
Ve svém článečku »0patření proti maření stop«, uveřejněném v čís. 2. a 3. tohoto časopisu, učinil jsem též zmínku o potížích, které při pátráních mají a prodělávají vůdci služebních psů, kdy stopy byly již dávno před jich příchodem zmařeny a to buď lidmi - zvědavci nebo povětrnostními poměry.

O služebním psu chci dnes poněkud šířeji pojednati.

Pokud jde o vlastní účel psa, nevyhledává se dnes již výhradně pro stopování, nýbrž často také jen pro ochranu. Víme, že pes dobře nacvičený na obranu jest pro majitele účinnější než střelná zbraň, ježto není možno, by útočník použil sám zbraně tak rychle, aby pes nemohl ho dříve uchopiti a tak nebezpečí od svého pána včas odvrátiti. A proto každý, kdo takovéhoto psa má, neobává se dnes tak množících se útoků na osobu. Sem patří jistě v neposlední řadě i četník. Pes, abych tak řekl »jeho strážný anděl«, dovede svého pána vždy včas ochrániti anebo aspoň na blížící se nebezpečí včas upozorniti. Že pak dovede si četník takového psa vážiti, jistě viděl každý na vlastní oči, a nedivte se, že se přímo se psem mazlí jako s děckem. A konečně - není tato jistota pro četníka současně i výhodou pro bezpečnostní službu?

Jest dnes již mnoho hospodářů, statkářů a j., kteří chovají vycvičené psy co strážce svého majetku. V poslední řadě pak přicházejí konečně i ti, kteří chovají psy jen pro zábavu. Nelze se tomu diviti, nebo je-li vlčák opravdu pěkně zbarven a i jinak dobře upraven, jest to velice krásné zvíře a každý se rád za ním podívá.

Před časem proběhla denním tiskem zpráva, že četnické stanice pohraniční a stanice, které mají v obvodu hluboké a rozsáhlé lesy, budou vybaveny služebním psem. Co by to znamenalo dovede oceniti pouze četník, který na takové stanici slouží. Ten prochází takovými lesy, jde pěšinou kol huštiny, kde může býti zcela snadno ukryta osoba, aniž by ji zpozoroval, třebas to bylo v době denní. A což pak teprve v noci! Bylo by tu nebezpečí, kdyby měl s sebou dobrého psa? Jistě by pes každou osobu zavčas zpozoroval a její úkryt objevil. Nebo potkáte známého pytláka, který přichází z lesa. Na otázku, kde byl a co v lese dělal, odvětí s nevinnou tváří, že byl buď na houbách, metlách, vránách atd., dle toho, o kterou roční dobu právě jde. Třeba téměř určitě víte, že jeho přítomnost v lese měla zcela jiný účel, musíte se s jeho tvrzením spokojiti, neb mu nelze ničeho prokázati. Jak jinak by bylo, kdyby se na jeho stopu nasadil sjužební pes, který by jistě veškeré počínání pytláka správně »přečetl«. Vůbec výhody psa pro takové stanice lze všechny těžko vypočísti.

Jak v poslední době vidíme, uznalo mnoho četníků tyto přednosti a výhody psa jak pro službu tak i pro svou vlastní bezpečnost a opatřili si psy vlastní. Lze předpokládati, že se nyní počet těchto ještě značně rozmnoží vzhledem ke kroku, který učinilo ministerstvo vnitra zvýšením požitků pro psa. Krok tento lze jenom vítati, škoda, že přišel opožděně. Brzdou jest ještě okolnost, že mnoho četníků nemůže si psa opatřiti, třeba by velice rádo, pro nevhodné poměry bytové, neboť není kde psa umístiti anebo zase, kde by i místo bylo, pan domácí držbu jakýchkoliv zvířat při nájmu výslovně zakázal. Někde se sice dá s domácím jednati a po vysvětlení, že nejde o obyčejného psa, dá se pohnouti: jsou ale tací lidé, že na nic nedají a setrvají ve své zarytosti i proti takovému ušlechtilému zvířeti a jeho vlastnostem. V ústavu pro chov a výcvik služebních psů v Pyšelích počaly pokusy s podkarpatoruskými ovčáky pro bezpečnostní službu. Jak mi bylo sděleno, jest si od nich mnoho slibováno, doufejme, že nezklamou. Aspoň jistě ne, pokud jde o stopaření. Vím tolik ze své vlastní zkušenosti, neb měl jsem psa pro myslivost, křížence lovecké feny a ovčáka. Pes tento ve stopaření pracoval přímo báječně a byl velice učelivý. Konečně ovčák neprojevuje onu dravost a prudkost jako dobrman. Byla-li by ale případně pro obranu nutná, předpokládám, že křížením dala by se docíliti. Ostatně máme dnes vedoucí činitele v tomto oboru na výši doby a jest tudíž výsledek zaručen. A nyní kratičkou historku z působnosti služebního psa, sběhnuvší se na četnické stanici v P.

Na tuto stanici přisel mladý, fešný četnický strážmistr se snad ještě hezčím psem - ovčákem, slyšícím na jméno »Asja«. Aspoň dámy vychvalovaly psa do očí strážmistru až do nebes. Pes byl opravdu velice pěkný, radost bylo za oběma pohleděti. Snad by byly zase dámy chválily psovi strážmistra tak, jak činily pokud se psa týkalo, věděly ale, že by to bylo zbytečné; či poklony psu činěné patřily jeho pánu? Kdož to ví!

Nebylo proto divu, že hned při prvé obchůzce zamilovala se do strážmistra dcera rolníka a starosty v K., 19 roků stará děva, za kterou oči mládenců jak z obce tak z okolí zálibně a toužebně pohlížely. Nenašla však v nich zalíbení a tak usuzovali, že jistě má nějakou známost ve městě, kde dlela delší dobu za vzděláním na rodinné škole. Jest tudíž přirozené, že i náš mládenec hned na poprvé zahořel. Známost byla v brzku navázána a ježto nebylo nikde žádné překážky, zcela klidně se vyvíjela. Jen někdy docházelo k prudší výměně slov, neb děva byla velice veselé povahy až tím vyvolávala žárlivost snoubence. Zda právem, dovíme se hned.

Strážmistr byl se psem již déle než rok na stanici když tu jednou časně z rána vzbuzen poslem z obce K., že u tamního starosty byli zloději a mimo jiné sebrali i značnou výbavu jeho nevěsty. Odebral se tudíž spolu s příslušníky stanice na místo činu, kamž došli záhy z rána. Ježto byl právě měsíc květen, kdy již kol 3. hod. vyskočí ranní úsvit na obzoru bylo možno započíti s obhlídkou okolí za účelem zjištění pohybu pachatele. Byly nalezeny stopy, vedoucí od obytné budovy přes zahradu, jak bylo viděti podle sražené rosy dále pak přes pole, osázené bramborami vedla stopa směrem k vesnici N. Strážmistr ujal se svého úkolu zvláště horlivě neb věděl, že zde musí dokázati co dovede a rovněž pes - velmi dobrý stopař - pracoval přímo skvěle. Po zjištění, že ze statku nikdo tímto směrem neodcházel, což všichni příslušníci - dcerušku nevyjímaje - potvrdili, byl pes nasazen na stopu. Sledoval ji přesně s velikou prudkostí, takže četníci jej provázející museli stále poklusem. Však počítali, že budou odměněni jistým výsledkem, zejména vůdce psa si sliboval, jak mu padne jeho nevěsta - jinak chladná - do náruče, až jí bude moci vrátiti odcizenou výbavu. Konečně byl to také jeho zájem vlastní, neb hodlal se s děvčetem v dohledné době oženiti a předpokládal, že musí-li se kupovati podruhé, kupuje se již jistě opatrněji.

Pes vedl četníky přes pole na pěšinu a pak k vesnici N., vzdálené as 3 km od místa činu. Nestopoval však přímo do vesnice, nýbrž pouze k zahradám, kol nich pak k nízké zídce, kterou přehoupl a ocitl se spolu s četníky v zahradě bohatého a váženého rolníka M. Podivení četníků bylo ještě větší, když pes se řítil nezadržitelně do dvora a tam se vrhnul na synka rolníkova, který právě stál na dvoře. Nastalo omlouvání, pak ale konečně výslech a když i stopy usvědčily synka, že on to šel ze statku, kde krádež byla spáchána, doznal, že tam skutečně byl, ale ne jako zloděj, nýbrž jako - milenec dcerušky starostovy.

Vůdce psa strážmistr nechtěl věřiti svému sluchu, když mládenec vypověděl, kde se děva v noci toulá zvláště když ještě i z jiných podrobností seznal, že zadržený skutečně nelhal. Jeho doznání musela ovšem potvrditi i dcerka starosty; doznala, že ji hoch opustil až k ránu, jak tomu nasvědčovala sražená rosa.

Jak byl strážmistr spokojen s výsledkem pátrání, nemusím již uváděti. Tvrdí, že tak výtečného psa není v republice, neb ten dovedl vypátrati i nevěru děvčete a to že je už něco! Má pravdu ? ? ?



Související články:
Služební psi četnictva (06.03.2004)
Cvičte psy pro službu policejní! (05.04.2004)
Užití vycvičeného psa ve službě bezpečnostní s hlediska našeho zákonodárství ve srovnání se zákonodárstvím států sousedních. (05.04.2004)
Čeho je třeba dbáti, pátráme-li se psem na místě činu? (05.04.2004)
Nejvěrnější psi - přepis rozhlasového pořadu (17.06.2004)
Náš starý, dobrý Petar... (27.08.2004)
Něco o služebním psu II. (06.12.2005)
Příspěvek k diskusi o policejních psech (09.04.2006)
První zkušební předvádění policejních psů čsl. četnictva v Praze (22.01.2013)

( Komentáře: 0 | Přidat komentář | Zaslat upozornění na článek | Tisk článku )

Přidej na:   Del.icio.us | Digg.com | Facebook.com | Google.com | Linkedin.com | Linkuj! | VYBRALI.sme.sk!
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání