Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (14075 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (7216 hl.)
Možná 
Anketa img  (7598 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (6342 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (7123 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (6554 hl.)

Celkem hlasovalo: 48908


Druhy policejních psů
Vydáno dne 19. 12. 2012 (4861 přečtení)

Policejní služba jest tak všestranná a obsáhlá, že se k ni hodí jen vybraní psi. Především dbáme čisté rasy. K policejní službě hodí se jenom zvíře, jehož vnější forma a duševní schopnosti jsou výsledkem rasové dokonalosti a zděděných vlastností.

Takový pes jest nám pak neocenitelným pomocníkem i vděčným žákem. Cílevědomým chovem snažíme se posíliti v potomstvu dobré vlastnosti, kdežto chyby, špatné návyky atd. hledíme úplně vyplemeniti.

Nikdy nevolíme psa ani příliš malého, ani příliš velkého. Malý pes jest příliš lehký a slabý, v zápase se zločincem snadno podlehne, a ostatně vůbec nepůsobí nižádným dojmem na všelijaká podezřelá individua.

Příliš velký pes jest neobratný a těžkopádný, nehodí se tedy rovněž pro policejní službu. Nejlépe nám poslouží pes střední velikosti, silný, čiperný, dobře stavěný, vytrvalý, dle možnosti krátkosrstý.

Při výběru psa jest hlavní podmínkou zdaru, dbáme-li více na vlastnosti duševní než na vnější formu. Potřebujeme psa statečného, učelivého, chytrého, věrného, upřímného, přítulného a při tom ostražitého. Čich, zrak i sluch musí býti dobře vyvinut, zkrátka potřebujeme psa bez chyby.

Téměř všecky vnější i vnitřní vlastnosti, jež jsme vyjmenovali, jsou spojeny ve čtyřech nejužívanějších druzích policejních psů. Jsou to: německý ovčácký pes, pinč dobermannský, airedaleterrier a rottweiler.

Plemenné známky,

vypracované „Klubem pěstitelů policejních a ušlechtilých psů v Praze" a přijaté Čsl. loveckým a kynologickým říšským svazem se sídlem v Praze.

Německý ovčácký pes

Je uznaně vynikající zvíře, hlavně v bdělosti, odvaze, moudrosti, učelivosti, a výborně vyvinutém čichu. Jeho slídící smysl je tak vyvinut, že se jeho použití rozmohlo a jest v policejní službě velmi hledán. Jest velmi pozorný, a je-li třeba, jest i dobrým obhájcem svého pána.

Plemenné známky německého ovčáka:

Všeobecný vzhled: Německý ovčák jest o něco větší než prostřední velikosti, značně protáhlý, silný, dobře svalnatý. Stavba těla umožňuje mu velkou vytrvalost, pružnost a přiměřenou rychlost. Chůze je lehká, volná, temperament živý. Oko prozrazuje intelligenci a důvtip, zároveň však nedůvěřivost k cizímu a odhodlanost.

Německý ovčák

Hlava. Velikost hlavy jest úměrná velikosti těla, aniž by však při tom byla nápadně velká a nemotorná. Při celkovém pohledu jeví se nám suchá, mezi ušima mírně široká. Čelo spředu jen málo klenuté, bez nebo jen se slabě naznačenou rýhou uprostřed. Tváře vybíhají se strany ve zcela mírném zakulacení, aniž by vyčnívaly ku předu. Lebka přechází v tlamu ponenáhlu šikmým sklonem, nikoliv náhlým čelním spádem. Tlama je klínovitá, zašpičatělá, dlouhá, suchá a silná, pysky napjaté, suché, dobře přilehlé. Nosní hřbet rovný, téměř rovnoběžný s čelní kostí. Oči jsou prostředně veliké, mandlovité, poněkud šikmé, nevystupující, barvy pokud možno tmavé.

Paní Horáčková s německou ovčáckou fenou Zorou z Kazína

Uši prostřední, u kořene široké, vysoko nasazené, vztyčené, nahoře vybíhající v ostrou špičku, ku předu postavené. Tu a tam vyskytují se též uši polovztyčené (překlopené), jako má collie (skotský ovčácký pes), avšak stojatým uším dáme vždy přednost. Psi, jichž se užívá k hlídání stád, mohou ovšem míti uši jakékoliv, my však snažíme se vždy vypěstovati psy pouze se vztyčenýma ušima. Přistřižené nebo svislé uši naprosto zavrhujeme. Mladí psi vztyčí mnohdy uši až po 4 - 6 měsících, ano i později.

Chrup jest velmi silný, nůžkovitě zapadající. Pes nesmí překusovati (ani dolní ani horní řezáky nesmí přečnívati).

Krk silný, svalnatý, dobře Vyvinutý, prostředně dlouhý, bez volné kůže na hrdle a bez laloku. Nosí se rovně, při rozčilení je vzpřímen.

Trup. Prsa hluboká, nepříliš široká, žebra plochá, břicho mírně vytažené. Hřbet rovný, silně vyvinutý. Délka trupu budiž větší než výška v plecích. Zavrhujeme psy s krátkým hřbetem na vysokých nohou. Potřebné obratnosti dosahuje ovčák dobrým vyúhlením zadních běhů. Bedra jsou široká a silná, kříž je dlouhý, lehce se sklání.

Pan Kalina se svými německými ovčáky na cvičišti

Přední nohy. Ramena dlouhá, šikmo postavená, hladce přilehlá k trupu, dobře svalnatá. Předloktí se všech stran rovné.

Zadní nohy. Kýty široké se silným svalstvem, stehna značně dlouhá, při pohledů se strany šikmo sbíhající k dlouhé holeni. Kloub patní silný.

Tlapy zakulacené, krátké, dobře uzavřené, klenuté. Chodidla velmi tvrdá. Drápy krátké, silné, obyčejně tmavě zbarvené. Paspárky (ostruhy, t. j. přespočetné drápy) nepatří sice k plemenným známkám, ale za chybu jich nepokládáme. Bývají však příčinou vadné chůze, někdy též zraní nohu a je proto radno odstraniti je brzy po narození zvířete.

Ocas chvostnatý, sahá až k patnímu kloubu. Na konci často tvoří ke straně ohnutý záhyb. V klidu visí dolů mírným obloukem, při rozčilení nebo při chůzi ohýbá se silněji vzhůru, nikdy však nemá se překláněti přes kolmici. Rovněž nesmí se nésti přímo nebo ztočeně nad hřbetem. Tu a tam vyskytují se ocasy od narození zakrnělé. Těchto psů však nepoužijeme na plemeno. Uměle přistřižené ocasy jsou naprosto zavržitelny.

Barva černá, železitě šedá, popelavá, červeně-žlutá, červeněhněda, buď jednostejná nebo s pravidelnými červeněhnědými až bělošedými odznaky. Dále čistě bílá, nebo bílá s přimíšenými tmavými skvrnami, rovněž temně žíhaná, černý nádech na šedém, žlutém, červeněžlutém nebo světlehnědém podkladě s příslušnými světlejšími odznaky, dále t. zv. vlčí zbarvení (původní zbarvení divokého psa). Na prsou a bězích dovoluje se bílý odznak. Podsada (podsrstí) jest vždy světle zbarveno, krom u černých psů. Konečné vybarvení štěňat lze stanovití teprve po vývinu pesíků (krycí srsti).

Srst. Pouze podle srsti možno rozeznávati tři druhy německých ovčáků:

a) krátkosrstý německý ovčák,
b) hrubosrstý nebo drsnosrstý německý ovčák,
c) chundelatý německý ovčák.

Všecky tři druhy vyznačují se hustou, těsně přilehlou podsadou (podsrstím), jíž děkují němečtí ovčáci za svou vzdornost vůči počasí.

Ad a) Krátkosrstý německý ovčák:

Pesíky co možná husté. Jednotlivé chlupy přímé, tvrdé, pevně přilehlé. Hlava, vnitřní strana uší, přední plocha nohou, tlapy a prsty jsou porostlé krátkou srstí, krk delší a silnější strstí. Na zadní straně předních i zadních nohou prodlužuje se srst až ke skloubení loketnímu resp. u zadních nohou až ke kloubu patnímu, na kýtách pak tvoří nepříliš značné „kalhoty". Délka srsti je nestejná a vyskytuje se mnoho přechodních forem. Příliš krátká srst je chybná, příliš dlouhá srst je taky na závadu, neboť se na ní zachycuje snadno nečistota a krom toho často postrádá podsady.

Ad b) Hrubosrstý nebo drsnosrstý německý ovčák:

Tento druh vyskytuje se jen zřídka a často ne zcela čistokrevný. Všeobecně vzato jest srst kratší než u krátkosrstého ovčáka. Hlava a běhy, které jsou u krátkosrstého psa kryty krátkou srstí, porostlé jsou zde srstí drsnou, byť i o něco kratší. Touto srstí tvořen jest také vous na pyskách a obočí nad očima, (více méně vyvinuté). Jednotlivé chlupy mají býti velmi napjaty, tvrdé a drsné, jako u hrubosrstého německého pinče. Ocas je bez vlajky. Stavbou svou odpovídá pes úplně krátkosrstému ovčáku, tlama však vypadá o něco širší a silnější.

Ad c) Chundelatý německý ovčák:

Také tento druh nepřichází již tak často, ač se ho posud v jižním a východním Německu používá. Pravidelně však bývá to už kříženec chundelatého a krátkosrstého a jen zřídka najdeme čistokrevného „staroněmeckého" ovčáka, vyznačujícího se hustou, hrubou, dlouze vlnitou srstí. Na hlavě přepadá srst na strany částečně přikrývajíc oči, na tlamě tvoří kníry a valousy. Rovněž tlapy jsou porostlé dlouhou srstí, ocas má vlajku. Psi z jižního Německa mívají uši převislé, prostředně dlouhé, v severním Německu obzvláště v Hannoveru a Brunšviku najdeme tu a tam chundelaté psy též se vztyčenýma ušima; ponejvíce jsou čistě bílí.

Výška. Výška psa ve středu hřbetu činí asi 60 cm, pohybuje se mezi 55 - 65 cm. Měří se stojatou mírou výška kostry tak, že se ztlačí na hřbetě důkladně srst a to kolmicí vedenou na loket od kohoutku k zemi. Pes k praktické potřebě nebudiž ani vyšší ani nižší než udáno. Velikost nad 65 i pod 55 cm snižuje jeho cenu.

Chyby. Všecky nedostatky stavby tělesné, které snižují upotřebitelnost a vytrvalost psovu. Obzvláště: příliš vysoká postava s dlouhými nohami a krátkým hřbetem, nebo příliš lehká nebo příliš nemotorná stavba, měkký hřbet; strmé postavení končetin a všecky okolnosti, které jsou na újmu dálce kroku, lehkosti a vytrvalosti běhů. Příliš měkká nebo příliš krátká srst, chybící podsada. Nemotorná lebka, nebo lebka postrádající hloubky. Příliš krátký, tupý, nebo příliš slabý a špičatý čenich. Chybou je, překusu je-li pes poněkud silněji dolní či horní čelistí. Rozevřené a příliš porostlé tlapy (kromě u chundelatých psů). Svislé uši (kromě u chundelatých) nebo trvale nesprávně postavené uši. Svinutý, zatočený a vůbec špatně nesený ohon. Přistřižené uši a ohon.

Dobermannský pinč

Dobermannský pinč, nebo zkrátka „dobermann" je kříženec, pochází z Apoldy v Durinkách a z jejího okolí. Jmenuje se podle muže, který objevil jejich znamenité vlastnosti a prvý je choval, při čemž vždy říkával s chloubou: „To jsou moji psi!" V posledních desetiletích vtáhl dobermann vítězně téměř do všech zemí, a to z několika důvodů. Jednak vypadají dobermanni velmi pěkně, a celý jejich zjev nás upoutá okamžitě. Základní barva, krásně černá, hnědá nebo namodralá tvoří velmi pěkný podklad k nažloutlé nebo temně červené masce na obličeji, na prsou a na nohou. Krom toho však" vynikají i svými vlastnostmi a lze jich použiti vskutku všestranně. Jsou stateční a bdělí, pozorní, nedají se lehce vydrážditi, ale bránit se dovedou znamenitě. Jsou velmi chytří a učenliví, při svém klidu přece jen mají živou povahu, jsou věrní a vynikají znamenitou pamětí. Jsou svalnatí a při tom pohybliví, vytrvale a rychle běhají, znamenitě skákají na dálku i do výše. Neméně dobře apportují na souši i z vody, a svým čichem nezadají si s německým ovčákem. Tam, kde se něco pere, rve nebo honí, nikdy nechybí dobermann.

Dobrmann má temperament velmi živý, a dovedeme-li ho dobře zužitkovati a uvésti na pravou dráhu, není  potřebnějšího a lepšího psa nad dobrmanna.

Dobrmann

Plemenné známky dobrmanna:

Dobrmanský pinč jest dobré střední velikosti, téměř kvadratické formy těla, šlachovitý a elegantní. Stavba těla jest uzavřená, svalnatá a silná, přizpůsobená velké vytrvalosti i rychlosti. Chůze musí býti lehká a volná. Temperament živý a ohnivý. Oko prozrazuje intelligenci a odhodlanost.

Chyby: Nemotorný, těžkopádný anebo chrtovitý.

Hlava. Rozměry hlavy mají býti ve správném poměru k tělu. Má býti napnutá a suchá, ve formě z předu nebo se strany připomíná tupý klín. Vrchní část hlavy (nadlebí) pokud možná plochá. Čelní linie vybíhá lehkým sklonem k nosnímu hřbetu. Část lícní plochá. Hřbet nosní rovný nebo lehce ohnutý. Tlama plná a silná. Pysky napjatě přilehlé.

Chyby: Silná beraní hlava, příliš vystupující čelní oblouk a velmi silně viditelná kost týlová. Příliš znatelný čelní sklon. Vzhůru vystupující hřbet nosní. Tlusté (silné) líce, příliš krátká anebo špičatá tlama a chrtovitá forma hlavy. Tlama před očima nesmí býti vpadlá.

Oči. Oko dobře sevřené, tmavé, prostředně veliké, chytrého a energického výrazu.

Chyby: Příliš veliké, silně vystupující, malé anebo světlé oko.

Uši. Dobře nasazené, prostředně dlouhé a do špičky zastřižené (kupirované).

Chyby: Příliš hluboce nasazené a špatně nesené.

Chrup. Chrup silně vyvinutý. Řezáky spodní čelisti musí se dotýkati vnitřní strany řezáků horní čelisti.

Chyby: Přečnívající dolní nebo horní čelist. Řezáky nejsou v jedné linii. Chrup vadný po psince.

Krk. Dostatečně dlouhý a suchý, vhodný k celkovému vzhledu. Lehce ohnutý. Dobře svalnatá šíje.

Chyby: Krátký, tlustý nebo takového tvaru, jaký mají dogy. Volná kůže na hrdle.

Trup. Prsa volná, ale ne příliš široká. Hrudník klenutý a hluboko až k loktům sahající. Břicho dobře vytažené, tvořící s prsama krásně vykrouženou linii. Hřbet krátký a pevný. Zátylek znatelně vystupující. Kříž lehce zakulacený. Ohon krátce kupirovaný.

Chyby: Dlouhý, ostře vysedlý („kapří" nebo „kozí") nebo prohnutý hřbet, šikmo klesající zadek. Plochá nebo bečkovitá prsa.

Přední nohy: Nohy rovné až k nožním kloubům. Nadloktí tvoří s lopatkami pokud možno pravý úhel. Ramena silná s dobře vyznačeným svalstvem, pevně k trupu přilehající.

Chyby: Strmá nebo uvolněná ramena. Dovnitř nebo ven ztočené podkolení. Měkké v kotnících.

Zadní nohy. Stehno široké a v dobrém úhlu. Svalstvo dobře vyznačené. Holeň tvoří s podkolením nepříliš tupý úhel. Ze zadu rovně postavené, neztočené ani dovnitř, ani ven.

Chyby: Úzké nebo málo svalnaté kýty. Strmé zadní nohy.

Tlapy. Krátké, dobře klenuté a uzavřené. Vyskytující se paspárky (vlčí drápy) buďtež při kupirování ohonu odstraněny.

Chyby: Dlouhé, ploché a neuzavřené tlapy.

Výška v plecích. Psi: 58 - 65 cm, feny: 55 - 60 cm.

Chyby: Příliš velký nebo příliš malý, nebo příliš těžký a těžkopádný anebo příliš chrtovitý.

Srst. Krátká, tvrdá a pevně přiléhající. Šedá podsada (podsrstí) je dovolena, nesmí však býti viditelná.

Chyby: Měkká nebo vlnitá srst. Vlajka (praporky) na nohách.

Barva. Černá, hnědá nebo modrá, s odznaky ohnivými, rezavě červenými, ostře ohraničenými. Dovoleno něco bílé barvy na prsou.

Chyby: Žluté jako sláma, ostře neohraničené a nejasné odznaky. Příliš vyznačená běl na prsou anebo běl na prstech. Neurčitá barva.

Vlastnosti. Příjemné povahy a charakteru. Věrný, nebojácný, pozorný a spolehlivý hlídač. Bezpečný obránce svého pána, nedůvěřivý k cizím, vynikající svou chápavostí a velkou způsobilostí k výcviku. Jeho vlastnosti, tělesná krása a vhodná velikost učinily z něho ideálního domácího psa i průvodce svého pána.

Airedateterrier

Airedaleterrier jest namnoze znám pode jménem „válečný pes". Jeho vlastí jest údolí říčky Aire v Jorkshirském hrabství v Anglii. Původ jeho není dobře znám. Ke vzniku rassy přispěli asi anglický „black and tan terrier" a vydrař, a u některých kmenů poukazují některé známky k tomu, že je přimíšena snad i krev buldočí. Na prvý pohled nevypadá právě vábně, za to však jeho vnitřní cena je tím větší. Je to řízný pes, jadrný, stavěný skoro možno říci „do čtverce", nadmíru moudrý. Při tom je velmi učenlivý, udatný, vytrvalý a odvážný. Je však klidný a velký dobrák. Chová se tak vybraně, že jest nejen dobrým hlídačem, ale i znamenitým společníkem. Protože pak je u něho čich velmi vyvinut, hodí se výborně za policejního psa. Již před lety býval Airedaleterrier armádním psem, určeným jak ke službě strážné, tak ke službě sanitní a k nošení depeší.

Airedateterrier

Plemenné známky Airedaleterriera:

Hlava. Lebka dlouhá, plochá, od ucha k uchu nepříliš široká, k očím mírně se zužuje, je však bez záhybů. Čelo nemá téměř spádu. Líce suché, bezmasé, ne tlusté. Tlama dlouhá, silná, hluboká, vpředu ostře uťatá. Pysky úzce přilehlé, nepřevislé. U š i jako římská pětka, na stranách vysoko nasazené, úzké, ne příliš velké, svou velikostí přiměřené velikosti psa. Dobře nesené ucho přiléhá vnitřní stranou k očním koutkům. Nos temně černý, oči malé, tmavé, nevyvstávající, terrierského výrazu. Zuby silné, stejnoměrné, nevyčnívající.

Poměr velikostí hlavy: délka nosu, měřena od špičky až do středu mezi očními koutky jest táž, jako délka horní části hlavy od středu mezi očními koutky až ke kosti týlní. Objem tlamy odpovídá celé délce hlavy od špičky nosu až ke kosti týlní.

Krk. Přiměřené délky a tloušťky, k plecím se ponenáhlu rozšiřující, bez laloku, šíje krásně svalnatá.

Plece a hruď. Plece dlouhé, šikmo postavené, lopatky ploché. Hruď nízko uložená, ne však široká, nýbrž klínovitá.

Trup. Hřbet krátký, pevný, rovný, žebra dobře klenutá, trup přesně quadratický. Bedra široká, silná, dobře vytažená.

Zadní nohy. Kýty a stehna statná, silná, svalnatá, bez skleslin. Koleno dobře zaokrouhlené. (Chybný je sklon ke kravským nohám.) Ocas vysoce nasazený, nahoru nesený, ne však přes hřbet. Kupírovaný.

Přední nohy a tlapky. Nohy úplně rovné, silných kostí. Tlapky silné, ale malé, oblé a uzavřené, se silnými chodidly, neztočené ani dovnitř ani ven. Prsty klenuté, ponejvíce uzavřené, drápy černé nebo hnědé. (Bílé drápy jsou naprosto zavržitelné!)

Srst. Hrubá, ostnatá, ne však tak dlouhá, aby vypadala huňatě. Pevně přiléhá a dobře kryje trup! Horní část hlavy a uši jsou skoro hladké.

Barva. Hlava a uši (s výjimkou temnějšího označení na obou stranách lebky), krk, prsa a břicho barvy tříslové, uši o něco tmavší. Běhy až k loktům barvy tříslové, trup černý nebo černě kro-penatý. Vysloveně bílá skvrna na prsou nemusí psa ještě diskvalifikovati, ale mezi jinak stejnými zvířaty sluší dáti psu bez bílé skvrny bezpodmínečně přednost.

Velikost. 55 - 60 cm v plecích. Psi pod 53 a nad 62 nemohou obdržeti ceny. Přednost sluší dáti výšce plecí mezi 55 - 60 cm, při váze 45 liber.

Rottweiler

Rottweiler nedošel v policejní službě takového použití, jako rassy svrchu zmíněné. Pes pochází z Wirtemberského městečka Rottweilu, kde býval kdysi oblíben jako řeznický pes. Honíval dobytek a dovedl sraziti nejtěžšího býka k zemi. Bál-li se jeho pán přepadnutí nebo krádeže, pověsil peněženku svému psu na krk. Už z toho, co jsme řekli, plyne, že je rottweiler pes přítulný a věrný, při tom však velmi odvážný a statečný. Od přírody nadán jest poslušností a bystrostí, duševní rovnováhou a pamětí. Hodí se tedy hlavně jako pes pro ochranu a jako společník. Budoucnost nás poučí, dovede-li také užiti svého nosu jako ostatní vyjmenované rassy.

Rottweiler

Plemenné známky:

Celkový zjev: Dojem, jejž rottweiler celým svým vystoupením činí, je velmi dobrý. Vypadá sic trochu těžkopádně a neohrabaně, ale úsudek svůj změníme, zadíváme-li se na jeho krásnou hlavu a černé oči, které na nás hledí sice 'dobrosrdečně, ale zároveň vyjadřují energii a rozhodnost. Tělo má jadrné, svalnaté, velmi pěkně zbarvené.

Hlava jest asi střední délky, v uších široká. Čelo mírně klenuté, nad nosem náhlé vystupující, čenich prostředně dlouhý, pysky znenáhla přecházejí k ústnímu koutku, jenž je svalnatý. Uši jsou malé, podoby trojúhelníka, nasedají vysoko, přiléhají těsně k hlavě. Oči temné, dobrácké, ale zároveň energické. N o s černý, mohutně vyvinutý, chrup mohutný, zubovitě zapadající.

Krk silný, s klenutou šíjí. Nesmí na něm býti laloků nebo podbradků.

Přední nohy vyznačují se dlouhými rameny, paží těsně přiléhající k tělu, silným předloktím a pevně sevřenými prackami.

Zadní nohy jsou velmi svalnaté a silné. Hruď je nízko uložená, široká, hřbet je krátký, přímý, kříž široký, krátký, široká záda, mírně rozevřené slabiny. Prut nasedá vysoko v prodloužení hřbetní čáry. Nemá-li pes hned od narození jen pahýl, tedy kupirujeme.

Rottweiler je krátkosrstý, srst je tvrdá, krátká, hustá, na předních nohách, po straně na stehnech a na prutu je o něco delší. V srsti má býti jen málo podsrstí nebo vůbec žádné.

Barva černá až rezavěhnědá, nebo žlutá s černým odstínem. Rovněž dovolena jest barva hnědá. Bílé skvrny na prsou nebo na prackách nejsou sic přímo na závadu, ale nemáme jich rádi. Zvířat s těmito skvrnami nikdy neupotřebíme na plemeno. Výška v plecích u psů asi 60 - 70 cm, u fenky asi 55 - 60 cm.



Související články:
Václav Matoušek - Policejní pes, jeho výchova a výcvik pro ochranu i policejní službu (19.12.2012)
Předmluva (19.12.2012)
O chovu a plemeni psů, o výběru plemene, o opatrování psů (20.12.2012)
Pravidla pro cvičitele (21.12.2012)
O výchově psa (21.12.2012)
Výchova k poslušnosti (23.12.2012)
Výcvik psa pro ochranu (26.12.2012)
Výcvik policejního psa (27.12.2012)
Cvičení 13 - Pátrání (Revieren) (28.12.2012)
Učební rozvrh (29.12.2012)
Několik praktických pokynů držitelům psů z vlastní zkušenosti (01.01.2013)
Čeho je třeba dbáti, pátráme-li se psem na místě činu? (02.01.2013)
Zkušební řád pro policejní psy (04.01.2013)
Stručný slovníček německých termínů (04.01.2013)

( Komentáře: 0 | Přidat komentář | Zaslat upozornění na článek | Tisk článku )

Přidej na:   Del.icio.us | Digg.com | Facebook.com | Google.com | Linkedin.com | Linkuj! | VYBRALI.sme.sk!
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání