Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (14406 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (7481 hl.)
Možná 
Anketa img  (7719 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (6446 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (7249 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (6803 hl.)

Celkem hlasovalo: 50104


Životospráva
Vydáno dne 14. 03. 2009 (6082 přečtení)

Ve zdravém těle zdravý duch. Pojednám proto nejprve o výchově tělesné. O tom, co mohou štěňata poděditi po rodičích, pojednal jsem již vpředu. Uvažujme však, co jim mohu dáti já.

Ubytování

Posadíme se poblíže klece se štěňaty a budeme je pozorovati. Je už mým zvykem, všímati si pěkných staveb, a proto mne také zajímá, jak vypadá psí klec a bouda, poněvadž obojí jest první podmínkou zdárného vývinu štěňat.

Naše klec se mi líbí. Je pěkně prostorná, alespoň 6x10 m v půdoryse. Proti severu je pěkně chráněna svahem, z části je rovná, vycementovaná, s odpadem, část pak náhle běží do kopečka. Svah je porostlý pěknou travinou, ani keř a pěkný košatý javor tam neschází. Dole na cementové rovince protéká klecí betonovým žlábkem křišťálová voda, nadržená v korýtku s odpadem. Dokola jest 1/2m podezdívka a na této na železných profilových tyčích jest pěkně natřené drátěné pletivo. Klec jest uzavřena pěknou železnou brankou, která se snadno otáčí v čepech a uzavírá se pohodlně na závlačku na řetízku. Tam, kde rovinka přechází ve svah, stojí bouda. Hladká, prostorná, ale účelná. 1x1 m v půdoryse spočívá na 20 cm vysokých bárkách (kozičkách) z latí. Bouda jest prostorná a vzdušná s eliptičným vchodem, obráceným pěkně k jihu, stříška je pobita plechem, aby nezatékalo. Bouda jest složena z několika samostatných dílů, spojených vzájemně pohyblivými háčky, jichž uvolněním lze ji hravě rozložiti.

Před boudou stojí zabetonován železný stojánek pro misku na krmení, pomocí něhož je možno ve vertikálním směru misku snížiti nebo zvýšiti podle potřeby a velikosti psa. Tedy s bytem jsem spokojen.

Proč? Poněvadž prostornost klece umožňuje štěňatům hodně volného pohybu a tím podporuje řádný vzrůst a tělesný vývin. Vršíček, který od poloviny klece stoupá, nutí je k větší námaze při běhu, utužuje jejich svaly, rozšiřuje hrudník a klade i nemalé požadavky na srdce, které tím sílí. Vysoká travina, ze které jim čouhají sotva uši, jest jednak dobrou pomůckou pro tužení svalstva a pak jedinečnou pomůckou pro tříbení orientace a čichu a průpravou pro budoucí potulky podrostem a obilím. Keř a košatý strom skýtají jim chladivý stín i za slunečního úpalu. Nízká podezdívka znemožňuje podhrabání, umožňuje však rozhled po okolí a přivykání zjevům denního života. Drátěné oplocení nesvádí ke hryzáni a pěkný nátěr chrání pletivo před rzí, která působí často otravy při poranění běhů nebo dásní. Protékající voda skytá možnost libovolného ukojení žízně, korýtko pak umožňuje koupání a chlazení podle libovůle psa. A což teprve betonové dno v rovné části klece. Dvě konve vody z korýtka po ránu a v poledne, několikeré ohnáni se koštětem a klec jest bezvadně čistá a nepáchne. I pro tělesnou čistotu štěňat má to veliký význam.

V prostorné boudě je vždy dostatek čistého vzduchu. Spočívajíc na bárkách nad zemí - dno nehnije a nestudí, čímž uchráníme mladá štěňata před nemocemi a různými katarrhy, vznikajícími nastuzením. K jihu obráceným vchodem zasměje se do boudy první úsvit a první hřejivé paprsky sluníčka pozdraví zrána štěňátko. Naproti tomu nemá tam přístupu studený vítr severní.

Rozkládací typ boudy umožňuje mi kdykoliv snadno tuto vyčistiti a je-li to nutné, i řádně vydesinfikovati. Pohyblivý stojánek pro misku umožňuje mi krmiti psa „s vysoka". Předejdu tím urousání hlavy, hlavně uší, a vytahuji frontu psa na standardní výši. Hle, co jsem již vypozoroval předností správně zařízené klece a boudy a kolik prospěchu mohu ze svého pozorování vytěžiti pro zdárný vzrůst štěňat O pohyb, utužení svalů, plic, srdce, čistotu, teplo atd. máme tedy již postaráno. Pozorujme a přemýšlejme dále. Běháním a skákáním štěně sice mohutní, ale nežije. Věnujme se proto chvíli jeho žaludku.

Krmení

Do odstavení bylo štěně živo mateřským mlékem. Jeho zažívací orgány si na mléko zvykly, a to tím více, že fenu jsme krmili s ohledem na dobrou výživu štěňat. Jsou ale ještě příliš jemné, aby snesly náhlou změnu potravy. Proto začneme tak, kde fena přestala, a první potrava, kterou sami štěňatům podáme, bude zase mléko. Stačí zběžný pohled do rozboru různého druhu mléka, abychom poznali, že nejpříbuznější mléku feny jest mléko ovčí, pak kozí a na konec kravské. O mléko ovčí bude leckde nouze, ale mléko kozí seženeme jistě snadno. To tedy bude základem samostatné výživy štěňat. Poněvadž jest poněkud trpké, přisladíme je nepatrně cukrem, který i kdyby nesladil, hodnotu mléka nepokazí, poněvadž jeho vápenitý obsah velmi značně přispěje k vytváření kostry štěňat. Mateřské mléko jest přiměřeně teplé a v této teplotě musíme podávati štěňatům i mléko jiné. Nesmí však zase býti přehřáto, aby se štěňata neodškádlila a případně ve své hltavosti neopařila. Štěňata budu krmiti ze společné nádoby, která musí býti tak veliká, aby všechna štěňata měla k ní současně volný přístup.

Štěňata tak jako děti budou jeviti různý „apetit" a budou tam také i taková, která nebudou znáti míru a ve své nenasytnosti budou tísniti a od misky odháněti štěňata mírnější a skromnější. Převzal-li jsem po feně výchovu štěňat, nemohu jako dobrý táta trpěti podobné bezpráví a musím učiniti pořádek. Nejlépe učiním, oddělím-li nenasyty od štěňat skromných a budu-li krmiti každé z jiné misky. K tomu bude ovšem potřeba mé přítomnosti, aby nenasytové, vyprázdnivše svou misku, nevrhli se ještě na druhou. Tak pod mou patronancí dostanou svůj díl i štěňata slabá a nenasytové nebudou se přežírati a ploužiti bříška jako nacpané cíchy. Vím, že mi leckterý chovatel namítne, že štěně má již od mládí uměti uplatňovati svůj zájem a v prvé řadě uměti se nasytiti. Proti tomu však uvádím, že některá štěňata bez své viny tento požadavek vzhledem k různým defektům tělesným, nebo vzhledem k povaze, splniti nemohou a je proto na místě, zakročí-li chovatel sám. Není vyloučeno, že během času se štěňata změní a vyvinou tak dalece, že v tomto ohledu žádného ochránce nebudou potřebovati. Proč by se jedna štěňata přežírala a druhá trpěla hladem?

Zásadou musí býti, aby i po krmení byla čilá a vesele pobíhala.

Podle množství podané potravy a podle toho, byla-li všechna požita, ihned ustanovím dobu krmení příštího a první den večer po zavedení (umělého) krmení mohu již přesně říci, kolikrát denně a jaké množství mléka štěňata dostanou. Mléko mají dostati každé 2 hodiny, a to vždy tolik, kolik ho spotřebují. Zbytky se po krmení musí odstraniti.

Při samotném mléce však štěňata dlouho zůstati nemohou, zvláště ne jedlíci a již po dvou až čtyřech dnech budu nucen přemýšleti, jak mléko mám doplniti. U všech štěňat nebude to stejné. Některá, hlavně slabší štěňata, zůstanou při mléce doplněném jenom částečně něčím, co by povzbuzovalo chuť k jídlu, podporovalo trávení a tvoření krve. Bývá to pravidelně rybí tuk, kterého přidám asi lžíci do 1 litru mléka. Nad slabšími štěňaty není konečně nutno věšeti hlavu. Většinou se stává, že všechna, dostane-li se jim žádoucí péče, své sourozence během tří týdnů dohoní, ba i předhoní. Štěňata musí dostati látky, které dávají tělu všechno, co ke své výstavbě potřebuje. Jsou to bílkoviny, vitaminy, škroby, uhlohydráty, tuky, vápno, fosfor atd. Podati štěňatům tyto všechny látky v takové formě jako psu starému není možno a proto musím postupovati velmi opatrně a promyšleně. Dám jim řídkou mléčnou kaši z ovesných vločků, rýže nebo krupice, doplněnou několika syrovými vajíčky, dvěma lžícemi rybího tuku a několika kapkami fosforového oleje. Při této stravě mohou zůstati štěňata tak dlouho, pokud s chutí potravu vyžírají a nejeví touhu po něčem jiném. Pravidelně to bude trvati do 10 - 12 týdnů a v této době připojí se s nimi ke společnému korýtku i štěňata slabší, která jsme dosud krmili odděleně. Potom nastane v krmení značná změna. Zoubky řežou jako pilky a sněhobílé špičáky mne upozorňují, že mám před sebou masožravce a nikoliv kašičkáře.

Přechod ze stravy mléčné a kaší na stravu masitou vyžádá si, ovšem zase jenom vinou nerozumných lidí, mnoho životů.

Vzpomeňme jen, jak opatrně, pomalu a poznenáhla přivykáme masité potravě dítě a přece je neubráníme katarrhům, anebo při nejmenším špatnému spánku při žaludku naplněném těžkou, nezvyklou a špatně stravitelnou potravou. A štěně? Což to není dítě? Což je myslitelno hoditi mu kus nějakých šlach, které často bývají i v hnilobném stavu?

Přechod na masitou potravu, to jest do éry, kdy tělo štěněte bude nejvíce profitovati, musí býti poznenáhlý a rozumný. Již po první polévce z vyvařeného masa, s kterou změnu výživy zahájíme, uvidíme u mnoha štěňat průjem a budeme musiti na čas polévku vynechati. To jest nejpřesvědčivější důkaz, že zažívací orgány doposud na tuto potravu nepři-vykly. Teprve přestane-li po podávání této polévky průjem, začneme do ní přidávati malé vepřové a lojové škvarky, případně praženou krev. Asi po týdnu ponecháme v polévce na vlákno rozvařené maso. Je-li pak stolice normální, nastane změna náhlejší.

Krmení, které jsme omezili na čtyři jídla denně, bude vypadati takto: Ráno v 7 hodin ovesná kaše, vařená v mléce, s rybím tukem a fosforovým olejem. V 11 hodin mleté syrové maso, poněkud osolené, doplněné česnekem a zalité polévkou. Ve 14 hodin polévka se strouhanou syrovou mrkví a rýží, v 18 hodin pak mléko se sucharem, do kterého přidáme něco živočišného uhlí. To jest potrava, kterou s malými úchylkami budeme dávati psům aspoň do stáří 1/2 roku a možná i déle. Hned druhého dne po prvním podání syrového masa je nutno dáti štěňatům do potravy prostředek proti hlístům (škrkavkám), poněvadž je velmi pravděpodobno, že je mají, a masitá potrava je ještě podporuje. Také tehdy, když nám štěňata nápadně břichatí, aniž by se přežírala, jsou-li smutná, nežerou a tratí se, budeme hledati kořen zla v přítomnosti cizopasníků v zažívacím ústroji Často se stává, že pěstitelé, aby docílili rychlého vzrůstu a vynikající tělesné vyspělosti štěňat, krmí je syrovým masem již ve stáří 6 neděl, t. j. ihned po odstavu nebo ještě před ním. Nepochybuji, že u štěňat, která ve svém útlém věku tento náhlý přechod snesou, působí maso velmi účinně. Tvrdím ale, že je to risiko, snad i risiko bezúčelné, a stane-li se pak tato masitá výživa jedinou, mohou se snadno dočkati pravého opaku. Může se státi, že štěně, krmené masem, trpí, nevyvinuje se, případně i hyne podvýživou, poněvadž krmení masem jest jednostranné a neskytá štěněti všechny látky k výstavbě těla potřebné. Správnost výživy zjistí se nejlépe dle toho, jak si štěně počíná a jak vypadá. Zdravé, dobře živené štěně je čilé, srst má lesklou, přiléhavou, stolici lehkou.

Že na krmení bude míti vliv i roční doba, t. j., že v zimě budeme přitápěti tukem a masem a naopak v létě chladiti zeleninou a škrobovinami, jest samozřejmé.

Přítomnost cizopasníků nebo těžce stravitelného sousta v zažívacím ústrojí poznáme někdy i podle toho, že pes požírá zelenou trávu. Čerstvá tráva je nestravitelná a pes ji po chvíli ve formě chuchvalce, obaleného žaludečními šťávami a slizem zvrátí, a to často současně s nestravitelným předmětem, ano mnohdy i s cizopasníky, pronikli-li tito až do žaludku. Tak pomáhá si pes sám od cizích, nestravitelných předmětů.

Pozoruji-li pečlivě účinek podávané potravy na štěňata, zjistím snadno přehmat, ať se týká štěňat všech nebo jednotlivců, a podle potřeby jídelní lístek pozměním.

Zvláštní zmínku zasluhuje krmení březích fen.

Čím ve vyšším stavu těhotenství fena jest, tím větší prostor života lůžko se štěňaty zaujímá, a tím méně může fena naplniti svůj žaludek. Na druhé straně však, právě vzhledem k potomstvu, které ve svém lůně nosí, je nutno, aby mohla požíti potravy co možná nejvíce. Odpomoc jest možná dvojím způsobem. Jednak budeme podávati feně jenom potravu opravdu vydatnou, řekl bych koncentrovanou, ale neprostornou, a za druhé dáme jí pokrmů méně, ale hodně často, aby jakmile jeden pokrm stráví, mohla se nasytiti znovu. S pokračováním těhotenství budeme také potravu regulovati vzhledem k potřebě štěňat a pak vzhledem k tomu, abychom předešli zácpám, které mohou snadno míti za následek potrat. V posledních dnech před vrhem dostane fena pouze potravu řídkou, pokud možná, hlavně mléko. Jakmile fena štěňata vrhla, nedostane prvních 24 hodin potravu vůbec žádnou, kromě chladného mléka, a to ještě jen ve velmi omezeném množství. Mnozí pěstitelé se domnívají, že feně, která má vyživiti celou řadu hladových krků, prospěje, když dostane co možná nejvíce a nejvydatnější potravy. Tento názor jest však naprosto mylný. Fena po vrhu pravidelně trpí horečkou a přemíra potravy, zvláště tuhé, způsobí nevyhnutelně zácpu. Zácpa pak může býti feně osudnou, poněvadž rozjitřená a bolavá rodidla se při nucení ke kálení zbytečně dráždí a nezacelují se. Teprve po 24 hodinách dáme feně libovolné množství mléka a během několika dnů jí postupně předložíme i dostatek potravy tuhé. Pokud se týče starých psů, můžeme je bez obavy živiti vším, co v kuchyni zbude. Zásadní výjimku tvoří však potrava kořeněná, kterou pes trpí v mnohém ohledu, a potom kosti ze zvěřiny a drůbeže, kterými si pes při svém hltavém požírání potravy může snadno, způsobiti těžká vnitřní zranění.

Psy hubené jest nutno krmiti stále důkladně a potravu jim často měniti. Nejlépe jest, má-li takový pes stálý přístup k potravě. Naopak, psy přetloustlé krmíme co nejméně, případně jenom jednou denně a budeme jim podávati potravu spíše prostorovou, která v nich vyvolá sice pocit sytosti, ale z jejíhož obsahu zažívací orgány nemohou pro tělo mnoho vyexploatovati. Budou to na příklad brambory, zelenina atd.

Pokrm má se psu podávati dvakrát denně. A sice ráno a večer. Podle toho, je-li pes zaměstnán ve dne nebo v noci, bude větší ta dávka, po jejímž požití pes odpočívá.

Psům, kteří se cvičí, podáváme potravu až po cvičení.

Není ale také chybou, krmí-li se pes vydatně za den jenom jednou. Jest to jaksi věcí zvyku a přirozeně, že v prvé chvíli bude zde rozhodovati to, jak jest pes fysicky zaměstnán.

Přibližně má dostati pes prostřední velikosti (airedale, terrier, německý ovčák, dobrman) asi 2 kg potravy denně, vodu v to ovšem nepočítaje. Potrava má obsahovati asi 40% bílkovin (maso) a 60% uhlohydrátů (zelenina, mouka, luštěniny).

Pitné vody má pes dostati co spotřebuje. Jest to důležité hlavně v létě. Výjimku jest však dobře učiniti u psů užitkových, kterým by vodou přeplněný žaludek byl na obtíž v požadovaném výkonu. Těm je nejlépe podávati vodu často, ale pouze v nepatrném množství.

Dosáhnou-li psi stáří 5 let doporučuji, aby masité potravy dostávali co možno málo. K výstavbě těla jí už nepotřebují. Je těžko stravitelná a dělá psům, kteří se již tak hbitě nepohybují, určité potíže v trávení. K udržení těla v dobré kondici není jí pak nezbytně zapotřebí. Zásadou při krmení psů musí býti skutečná nutnost, potřeba a účelnost a nikoliv dávati psu přemíru nevhodných látek prostě proto, že ho máme rádi a aby měl dost. Velmi pohodlně a dobře lze psy krmiti suchary. Suchar jest koncentrované krmivo, obsahující všechny potřebné živiny, nepodléhá snadné zkáze a manipulace s ním je velmi snadná. Dnes je výroba tohoto krmiva naprosto dokonalá a specialisovaná, takže lze dostati suchary spec pro štěňata, psy staré, nemocné, březí feny atd.



Související články:
František Kunce - Pes, jeho přirozenosti a jejich a aplikace pro praktický chov a výcvik (08.03.2009)
Předmluva, Slovo úvodem (08.03.2009)
Jak se pes s člověkem sblížil (08.03.2009)
Okénko do vnitřního života psů (09.03.2009)
Rodina (10.03.2009)
Pravidla chovu (11.03.2009)
Mláďata (12.03.2009)
Chrup (14.03.2009)
Hygiena psa (16.03.2009)
Úvahy o výcviku (17.03.2009)
Jakého psa a jakým způsobem si opatřiti (19.03.2009)
Tresty (20.03.2009)
Odměny (20.03.2009)
Jak má uměti každý pes poslouchati - chůze při noze (24.03.2009)
Jak jest nutno postupovati, aby se pes ve všeobecné poslušnosti utvrdil (25.03.2009)
Průprava pro praktickou službu psa - Přinášení předmětů (Aport) (26.03.2009)
Jak si pes zvykne na střelbu (27.03.2009)
Pes jako ochránce majetku (Hlídání) (29.03.2009)
Jak učíme psa, aby si nevšímal zvěře (31.03.2009)
Stopování (31.03.2009)
Hledání ztrát (01.04.2009)
Pes jako pánův obránce (03.04.2009)
Pes vojenský (04.04.2009)
Výcvik válečných psů - Donášení zpráv (depešování) (05.04.2009)
Donášení a dovážení předmětů (09.04.2009)
Pes na stráži (10.04.2009)

( Komentáře: 0 | Přidat komentář | Zaslat upozornění na článek | Tisk článku )

Přidej na:   Del.icio.us | Digg.com | Facebook.com | Google.com | Linkedin.com | Linkuj! | VYBRALI.sme.sk!
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání