| Autor |
Zpráva |
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:03
- Nahlásit
Tak jsem přišla o psa.Sedím tu, v ruce Dzerziho nejoblíbenější hračku,oči plné slz.Moje mysl si to ještě plně neuvědomuje.Nevnímá, já nevnímám.Nevěřím tomu, není to možné, nemohlo se to stát...
Je to den, co jsem se vrátila z nemocnice.Byla jsem tam dva týdny.Předtím jsem byla dlouho nemocná.Konečně jsem venku, skoro zdravá, volná.Konečně bude zase fajn.Nic z toho se ale nekoná.
Dva týdny pobytu v nemocnici mi hlídala dzerzíka kamarádka.Byl tam s dalšími psy,dováděl, měl se fajn.Já už to odloučení nesla hůř.Přeci jen jsem toužila po jeho jemném kožíšku,čokoládových očích,po duši, která mi rozumí.Přes zákaz doktorů jsem si pro něj šla rovnou z nemocnice.Konečně jsme zase spolu.Tolik štěstí,radosti,zase je mi líp.Dnešní krásné ráno jsme se šli projít.Všude je nádherně, zpívají ptáci, obloha se modrá nad hlavou.Náš půlroční lump dovádí jako malé štěně.NEohrabaně behá louku,čichá ke kytičkám,štouchá do krtčího domečku.Směju se mu.Je mi fajn.Dovádíme na louce.Nosí si klacíky.Taky je rád venku.Je to přeci Dzerzik-nadšenec pro všechno co panička vymyslí od procházek po cirkusové kousky...Po dvou týdnech je sice trošku slabší poslušnost,ale to nám nevadí když jsme na loukách sami a po půl hodince je vše téměř ok.Rozhodla jsem se jít lesem užít si i trochu chládku na lesních lestách.Dzerzíka beru na vodítko.Lovec to sice není,ale dva týdny jsou dva týdny a když jsem byla nemocná, tak jsme pořádně necvičili,tak proč riskovat.Krásně si vykračujeme a oba si procházku užíváme.Jen ji trochu kazí hluk z dálky,který připisuji motorové pile.Jdeme dál.Dojdeme až na křižovatku cest za velkým smrkem.Vlastně to ani není křižovatka,ale jenom jedna menší cesta zahýbá hloub do lesa a křižuje se s velkou cestou,která vede rovně.Zvuk motorové pily se blíží.Není to pila, je to motorka.Říkám si co tady dělá? Vždyť je tu zákaz motorových vozidel,ale co.Nebudu si kazit den pitomci.Bohužel jsem se mýlila.S Dzerzíkem jsme na křižovatce přešli na malou cestu, že půjdeme ještě kousek do lesa.Byli jsme tak 5,nebo 6 metrů za velkým smrkem, kde se cesty křižují.Hluk motorky sílí.Čekám že proletí po velké cestě,ale ouha. "Řidič" smykem zatočí na malou cestu.Proč? Nevim.Jak se to seběhlo během těch pár sekund ani nevim.Já stihla askočit z cesty,ale Dzerzi.... Slyším ránu,zakňučení,zvuk mizející motorky.Nezastavil,neohlédnul se,nic.Mám strach otevřít oči, dokážu to, musim, kde je Dzerzi? O několik metrů dál.Nekňučí,nehýbe se,nepřirozená poloha signalizuje,že není něco v pořádku.se slzami v očích,ale zvyklá zvládat krizové situaci běžím za tím uzlíčkem na mechovém polštáři.Nikde ani kapka krve.Oči mrtvolně otevřené,vyděšený výraz smrti v nich.Sbírám ten uzlíček k sobě,hlava nepřirozeně klimbne dolů.Zlomený vaz. to není možné, proč? Netrpěl,byl to mžik,bolest nestihla přijít.Sedím tam s tělem věrného kamaráda,který položil život za pitomce na motorce.Nebo to byla moje chyba? Teplé tělo leží vedle mě.Dýchám na něj, smáčím jeho kožíšek slzami.Jak se to vůbec stalo?Nevim,jak jsem tam dlouho.Z psího těla uniká teplo a s tím i duše.Beru bezvládné psí tělo na mýtinu,kterou měl Dzerzi tak rád.Tak rád si tam hrál.Věci,které jinak nenávidím mi poslouží.Rozbitým hrncem a kusem plechu začínám hrabat jámu.Stále čekám, kdy přijde.Ta černobílá hromádka vedle přeci není můj přítel,nemůže být.Vždyť nikomu nikdy neublížil, mladé štěně,které chce růst a sílit.Položím ho do vyhloubené jámy.Zahrnu hlínou.Na jeho hrob položím luční kvítí z louky,kde jsme si ještě před chvílí hráli,pár kamínků z krtčího domečku.Je mi tak smutno.Musím odejít,než si mysl uvědomí, co se stalo,než mozek začne pracovat.Vracím se domů s vodítkem, na kterém nikdo neskotačí.Nikdo se radostně nehrne dovnitř a špinavými tlapkami mi hned neskočí do čisté postele dřív, než mu je stihnu umýt.Nikdo se za to nepřijde omluvit olíznutím.Je tu ticho a smutno. Můj věrný přítel je tam na mýtině,ale jeho duše je někdo daleko.Odešla spolu s teplem z psího těla.
Co teď? Sedím tady, píšu tohle.Nemít špinavé nehty od hlíny a necítit z nich jeho vůni, tak neuvěřím.Je mi tak smutno.Žmoulám v rukou toho zpropadeného krokodýla,kterého měl tak rád a tolik mě s ním zlobil.Nohavicova smutná písnička dokresluje tu pitomou atmosféru.Tečou mi slzy a nikdo mi mě nepřijde povzbudit.Nepřijde mi olíznou ruku a říct "to je dobrý, život jde dál,spolu to zvládnem" už není žádné spolu.Všechno je pryč.Těšila jsem se na volnost, na léto, na společně strávené dny.Na sraz na Piláku.Sakra vždyť to máme kousek.Vlastně mám,už žádné máme není.Nic nebude.Už nikdy.Hezké přivítání po nemoci.Smrt si nevybírá.Nikdy na tebe nezapomenu Dzerzi.Navždy zůstaneš v mém srdci.Stejně tomu nevěřím.Jednou zase přijdeš.
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:09
- Nahlásit
Sterkule
ježiši to je hrozný.Je mi to líto.Naskočili mi slzy. To necháš jen tak? Aby to tomu magorovi tak prošlo? Ani nevím co napsat,neboť jsem z toho v šoku...
|
wami
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:11
- Nahlásit
Sterkule
 
... to je mi strasne moc lito...
... kdybych mohla, jsem ted u tebe, at se mas u koho vybrecet, k tomu se neda nic rict...
drz se!
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:14
- Nahlásit
Sterkule
To je strašné, je mi to moc líto. Brečím s Tebou. Na to se nic nedá říct.
|
tosca
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:17 - Změnil/a: tosca
- Nahlásit
Sterkule
Přijde! Přijde Ti naproti. Jednou, za dlouhou dobu, až se i Ty odebereš tam, kde na Tebe nyní čeká. Čekal tady, aby Ti dodal sílu poprat se s nemocí. To jsi zvládla. Teď čeká na druhé straně, aby Tě jednou, až přijde čas, za dlouhou dobu, doprovodil přes Duhový most. Pokud ten příběh neznáš, jedna z variant je Tady
Blba na motorce asi nenajdeš, takže teď mohu doporučit jedině - začni hned hledat nového psího kamaráda. Dzerzi na Tebe čekal, než přijdeš z nemocnice, určitě Ti za sebe "pošle" toho správného, který Ti olízne ruku a očima řekne - "Pojď, spolu to zvládnem". Zvládnete to!
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:17
- Nahlásit
Sterkule
taky se mi nahrnuly slzy do očí, snad to časem přebolí, škoda, že se toho mizery už asi nedopátráš, když už nic, dala bych mu aspoň přes hubu, je mi to fakt líto a přeju hodně síly....
|
fromeli
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:17
- Nahlásit
Sterkule
ach jo, to je smutný, je nám to moc líto
|
kokoška
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:18
- Nahlásit
Sterkule
asi ti nepomůže, že pár lidí brečí s tebou, ale je to tak
Je jediná cesta, jak se z toho dostat - honem sehnat nového pejsu, ten ti pomůže od bolesti a nemusis se bát na Dzerziho nezapomenes
|
žanda
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:19
- Nahlásit
tak bulím taky.........
šterkulko drž se!
|
wami
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:20
- Nahlásit
tosca, Sterkule
Presne tak, taky verim na Duhovy most a na to, ze me tam cekaji...  A koukaj na me, a rikaji mi, ze se mam mit fajn!
A taky verim, ze ten spravny kamarad na zahnani smutku prijde, i kdyz ted boli treba jen takovy napad, tak to bez psiho kamarada nejde...
|
rendik
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:20
- Nahlásit
Sterkule
jak už tady napsala kokoška :asi ti nepomůže, že pár lidí brečí s tebou, ale je to tak. Ano, je to tak, i já tady bojuji se slzami. Přeju ti aby sis brzo našla nového úžasného psího kamaráda, který ti pomůže všechno překonat...
|
Orry
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:21
- Nahlásit
citim s tebou...
|
žofka
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:22
- Nahlásit
Sterkule
Co říct nevím.... Vybreč se pak začni hledat co nejrychleji nového bafíka. Já vím,teď na to nemáš myšlenky,je příliž brzo,ale mě žádná jiná rada nenapadá.Chce to najít za něj náhradu,jedině to,bolest aspoň zmenší. My loni měli podobný problém,nový pejsek je od stejných rodičů,měli jsme v té smůle i zároveň velké štěstí.
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:24
- Nahlásit
tosca
Napsalas to moc hezky, i ta legenda o Duhovém mostě, určitě to tak je. Brečím jak jsem nebrečela už dlouhá léta.
Mně ještě žádný pejsek neodešel, vůbec si to neumím představit. A už vůbec si ale neumím představit, že bych šla hned hledat dalšího.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:24
- Nahlásit
Sterkule
Je mi to strašně líto, brečím tu jak blbá a nemůžu zvedat telefony, protože mám stažený hrdlo.
Bohužel Ti nemohu pomoci nijak jinak než poprosit, aby jsi na ten sraz dorazila i tak, ať se máš kde vybrečet. Jestli to jenom trošku jde, pořiď si co nejdřív dalšího pejska.
|
žanda
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:25
- Nahlásit
............pejskař to bez psa dlouho nevydrží,ač ještě srdce smutní po tom,který nám odešel....stejně si pořídíme nového a smutek se tak lépe překonává.....
|
Kamca
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:27
- Nahlásit
Sterkule
ach jo... je mi to moc líto...
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:28 - Změnil/a: Sterkule
- Nahlásit
Hrozně moc všem děkuju, toho mizery se asi nedopátrám.měl helmu a tmavou motorku a to je dost chabý pokus,ale pokud bych ho tam ještě náhodou někdy potkala, tak nemá šanci z toho vyjít v pohodě,ať mě to stojí cokoliv.Nevim jestli dokážu žít bez psa a nevim ani, jestli dokážu žít se psem.Je to hrozný.před třema hodinama tu ještě byl, žil,dýchal a běhal a teď? Děkuju Vám všem
|
abby
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:31
- Nahlásit
Sterkule
Na to není,co říctHrozně mě mrzí,co se ti stalo. Bohužel jsem tvůj příspěvek ani nezvládla dočíst do konce. Mám psa ve stejném věku a ta představa ....... Drž se.
|
Syska
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:33
- Nahlásit
Je mi to moc líto, taky nemůžu nic dělat a jsem z toho úplně hotová a v šoku....
|
wami
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:35
- Nahlásit
Sterkule
Ted ti to nemysli vubec na nic, to je pochopitelne...
nedivim se ti, ja na toho debila nekde narazit, asi bych ho taky prizabila... 
...ale taky si myslim, ze ti stenik bude chybet, zadny nebude jako Dzerzi, nicmene ty potrebujes pejska a urcite je na svete pejsek, ktery ceka jen na tebe...
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:36
- Nahlásit
mi tady řešíme jaké žrádlo,aby neseděl pes křivě,aby neutekl a ve skutečnosti to jsou všechno jen malichernosti proti tomudle a člověk si uvědomí,že opravdu není nic jisté a musí si vážit každé minuty,protože neví jestli přijde další.....
Fakt nevím co říct,jen pořídit si nového pesáka. Opravdu mi to je líto a mám slzy na krajíčku.
jinak motorka v lese nechává pěkné stopy...i myslivci by se to nelíbilo a pochybuji,že tam byl jednou konece.Stačí si na něj počkat.Taky nám takhle jezdí po lese a o to víc mě běhá mráz po zádech....
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:37
- Nahlásit
Sterkule
On nezvládl v té rychlosti řízení a nestihl uhnout? Nebo vás neviděl? Nedává mi smysl, proč "smykem" uhnul na jinou cestu, kde stál člověk se psem...
|
wensday
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:39
- Nahlásit
Sterkule
PLáču s Tebou, je to fakt hrozný....... nejhorší je ta bezmoc......moc smutný, jak radí ostatní, smutek pomůže překonat jen jiný pejsek / my to řešili také tak /.
|
moll
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:40
- Nahlásit
Garfield
proč "smykem" uhnul na jinou cestu, kde stál člověk se psem
protože ON chtěl - je to příklad jak mají lidi k sobě vzájemně a ke všemu živému kolem úctu................
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:41
- Nahlásit
„vyhrožuje, že vám pověsí 4 měsíčního štěka staženýho mei dveře“
„mi vyhrožuje tím, že nám pozabíjí psy a mě koně“
Teď přemýšlím o tomhle, viz. výše.
|
moll
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:42
- Nahlásit
Garfield
to bude taky asi nějaký dobrý člověk.... a nejhorší je, že např. jed v krmení prostě nepoznáš
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:44
- Nahlásit
Sterkule
no tak sem další kdo s tebou brečí..ale připojuju se ke Garfieldovi..na sraz doraž....a asi fakt,jen co se malinko vybrečíš,mrkni někde po novým kámošovi.....bude to jediný funkční náplast na srdíčko
|
Syska
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:45
- Nahlásit
Je mi to tak líto. Včera byl uspěchanej den, měla jsem to rozlítané a pořádně se s pejsou ani nepomazlila, jen nezbytná vychajda, šup domů a pak zase pryč, pak jsem se vrátila, nosila mi hračky a já na ni křikla, dnes né, nemám čas... Je potřeba fakt užít si každej den...
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2006 10:45
- Nahlásit
Anu
Jestli ho v tom lese potkám a zjistim značku, tak bude mít do týdne místo motorky krabičku od sardinek.
Garfield
Je dost možný, že nás neviděl, řízení zvládnul, prostě terénní jízda, tak zabočil.POmalu mi začíná docházet,že třeba stát tam matka s dítětem, tak by to asi skončilo stejně.Mířit pán o půl meru vedle, jsem pod koly té motorky já.Ale teď mám pocit,že skončit tam já, tak je to lepší.
all
vim, že to bez psa nevydržim, chodím tady a jsem jak bez ruky, žádný už nebude jako Dzerz,ale třeba se na mě jednou usměje štěstí a přijde ten pravej.Pořád přemýšlím, jak se tomu dalo zabránit,ale když člověku přejedou psa na vodítku, tak si to těžko vysvětluje i on sám...
|
