| Autor |
Zpráva |
birma
Člen |
# Zasláno: 11 Led 2006 20:25
- Nahlásit
arsiela
držim palce, aby to tak nedopadlo. Nejspíš mě to taky někdy v budoucnu čeká 
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 14 Led 2006 16:24
- Nahlásit
Když umře náš milovaný pejsek my cejtíme bolset, vždyť umřel nejlepší přítel který sice možná zlobil ale nikdy tě nezklamal láskou.
Taky když se pořídí nový pejsek ta s tím prvním mužou mít spustu společných věcí jako je datum narození
Moje Fenečka co už není mezi námi se narodila 12.3.2002 a Pupynka co mám ted se narodila je 3.12.2002. jen mají prohozená čísla.A ted muj příběh:
Konečně jsem přemluvila rodiče aby mi koupili pejska, vysněného německého ovčáka. A nastal den kdy jsme si jeli pro štěndo. Přijeli jsme do chovatelské stanice jménem z Jenive. Kolem běhali štěňata a jedno se na mě podívalo krásnýma hnědýma očima. Byla jsi to ty, tebe mi daly tvoje oči, tvoje krásné oči které mě upoutaly láskou a laskavostí. Odvezli jsme si tě domů. Ty jsi v noci plakala a mě bylo smutno protože jsem věděla že se ti stýská po mamince a sourozencích. Musela jsem vydržet tech pár nocí abych za tebou nešla když si naříkala, i když mě bolelo u srdce, ale věděla jsem že když tam pujdu ty se naučíš knučet a budeš naříkat jen aby mě přivolala. Časem si pochopila že naříkat nemá cenu. Taky jsi se naučila rychle čistotnosti a tak jsi mohla přes noc spát u mě v pokoji. Já tě vždy hladila než jsi spokojeně usnula, bylo mi moc dobře když sem projížděla prsty mezi jemnými chlupy tvé strsti.Taky jsem byla ráda že si nikdy nic nerozkousala. Čas plynul a já tě cvičila ale ty jsi vubec neposlouchala na cvičáku jsme byli všem pro smích ale mě to envadilo, protože ty jsi byla moje jedniná kamarádka jakó je ted Pupy. Vždycky když jsi pila strkala jsi levou packu do misky tak že byla voda všude kolem, vždy jsme se u toho nasmáli. Čas stále plynul a ty jsi udělala hroznou věc, do dneška se ptám "Proč jsi mi to udělala?" a budu se prát stále, skočila jsi z okna. Umřela jsi v autě cestou k veterináři. Odešla jsi ode mě a mě to moc bolelo a boli ještě teď. Moc lituji že tě nemám a moc se mi po tobě stýská. ty jsi ale ve psím nebíčku a je ti určitě dobře.
|
Klárča
|
# Zasláno: 14 Led 2006 21:02
- Nahlásit
Pupy
Proč?Ne já....Asi jsem tedka jakási přecitlivělá...možná to bude....Já nevím,ale fnukám tu........A ani tu nejsou dobré ufnukané smaily
|
arsiela
Člen |
# Zasláno: 15 Led 2006 10:21
- Nahlásit
Pupy:
moje první fena německého ovčáka se narodila 11.4.1990,moje nynější fena,navíc ještě vnučka té první je narozena 11.4.2000.Tak to jak uznáte bylo naprosto jasné že musí zůstat doma.Navíc je to věrná kopie své babičky.Holt osud si kapku zahrál a jsem za to moc ráda.
Z Jenive jsem kdysi chtěl kýt pejskem z A vrhu,možná ještě někde vyhrabu jeho fotku a PP,moc se mi líbilo,jak kouše a jaký má temerament.
|
Klárča
Člen |
# Zasláno: 21 Led 2006 21:06
- Nahlásit
Hmmm.Poslala jsem to kámoškám přez ICQ a všechny ted brečí....
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 21 Led 2006 22:43
- Nahlásit
Klárča
kdo by ne...já když si na tu moji holku zpomenu tak brečim taky....
|
Klárča
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 19:07
- Nahlásit
Jo a poslala jsem to i kámoškám na Slovensko,takže brečení bylo i zahraniční 
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 19:13
- Nahlásit
Klárča
Jujky ...tý jo pošel to doc celé země a bude každej brečet....
|
Klárča
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 19:26
- Nahlásit
Pupy
Tolik jich neznám,ale kdybych znala,tak jim to pošlu!
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 19:39
- Nahlásit
Klárča
 jujky,,,,tak to já pošlu lidem mejlem...at si taky pobrečí....ju dostala jsem nápad dám to na své stránky...
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 19:41
- Nahlásit
mám tám dát celej odkaz nebo jen ty určitý příběhy?
|
Klárča
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 20:04
- Nahlásit
Pupy
Asi celý příběh,ale požádej Garfielda o autorské práva !
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 20:34
- Nahlásit
tak jsem měla dobrou náladu,včera jsem byla mrknout na štěndo
a teďka tu bulím,chlap kouká,děti taky pes jakbysmet
nevím,fakt by tam mělo bejt to upozornění
|
mac1
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 20:36
- Nahlásit
proč nedáte k tématu upozornění - balíček kapesniků nutno mít po ruce
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 20:38
- Nahlásit
Všichni tu brečí....jujky...to není dobré
|
Klárča
Člen |
# Zasláno: 16 Úno 2006 21:57
- Nahlásit
At si pobrečí  ,já řvala taky....
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 5 Dub 2006 15:40
- Nahlásit
Přesně před dvěma lety v tuto dobu pejsek, o němž příběh je, žil. Měl před sebou poslední 2 hodiny do konce dlouhého společného krásného života....
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 5 Dub 2006 15:43
- Nahlásit
Garfield
no tak si pořvu podruhý..sakra práce,tohle mě tak moc štve
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 5 Dub 2006 15:58
- Nahlásit
tohle je fakt hrozny....ja mam z tohodle hrozny sny....a navic si vzpomenu jak sem vedla svyho caucau na vet jen na strihani drapku a preventivni prohlidku a kdyz ji dali teplomer, tak mela ohromnej sok, zkacela se jim tam pod rukama, upadla na stul, pocurala se, pokakala se a mela zastavu..me bylo tehdy 15 a ja tam stala, nevedela sem co mam delat...jdete tam se psem, cekate az to bude a tesite se opet domu..najednou stojite uprostred ordinace, pes tam lezi v soku, kolem pobiha zmatena sestra a doktor rychle namotava na spicaky nejaky sperhak a silou se snazi otervit tlamicku a vythnout jazyk....vy porad stojite a ani netusite co se to deje..vzdyt ste prece prisli jen na strihani drapu....pak bezi doktor, odnasi psa do vedlejsi mistnost..vy se otocite a vidite jak mu masirujou srdce a davaji el.soky... opakuji to nekolikrat dokola...vy se nezmuzete nanic...ale vubec nanic...po chvilce to vzdaji a jdou za vami ze pujdete domu bez nekoho, s kym jste pred par minutama prisli...vy porad nechapete.....az kdyz doktor zacne psat protokol a ja odmitam psa nechat nekde pitvat dale pak rozemlit do moucky, odnasim ho do auta, tak teprve pak mi dochazi ze je konec...ja tomu nerozumim a zacinam brecet...a brecim jeste hodne dlouho...psa uz nikdy nechci...rozhodla sem se dat tohodle hafika dat spinkat na psi hrbitov v praze...furt brecim a nechapu....trva jeste dlouho...a ja uz opravdu nikdy nechci psa!
ted uz je to 4 co mam sandynku a je to moje nejvetsi stesti na svete...na sandynku sem cekala 2 roky potom, co jsem prisla o pejska...cekala jsem do chvile, az sem si byla jista, ze to zvladnu..
|
Klárča
Člen |
# Zasláno: 5 Dub 2006 17:37
- Nahlásit
nika00
Ježiškote mankote,skoro řvu
Garfield
Měl se určitě u tebe skvěle a ted se má taky dobře....někde v psím nebi....
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 5 Dub 2006 18:04
- Nahlásit
Jo život je pes.... vždy ty nejlepší, nejvernější,.... brzy umřou a ty ****** lidi co ubližujou si budou žít ještě tolik let ...JInak mi je to moc líto
|
Cezar
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 08:08
- Nahlásit
To jste mi dali. Já musela dát 8.1.2006 uspat Cézara NO. Furt jsem doufala, že zemře stářím, ale bohužel nesplnilo se. No ale už s tím nic nenadělám. Dožil se bez dvou měsíců 14ti let a přestože ho od osmi a půl trápila artróza, tak do poslední chvíle chodil, ale bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Jediné co mě utěšuje, že jsme si mohli zavolat vetrináře domů a že se to vše odehrálo doma, že jsem ho nemusela nikam tahat. ale nikomu to nepřeju, je to hrozné rozhodvat o životě někoho jiného i když by třeba někdo mohl říct, že je to jenom zvíře, není je to člen rodiny a to mi nikdo nevymluví. Dnes už je to lepší i když při tom stejnak brečím, ale vyřešila jsem to tím, že jsem si vzala pejska z útulku, je to ohromná náplast na tu bolest, kterou člověk musí zažít.
|
VlastaK
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 09:42
- Nahlásit
Holky, tohle mi nedělejte. Brečím tu u počítače jako želva. Ještě že polovina kolegů má rýmu, tak jí můžu předstírat taky, když smrkám do kapesníku. Jak píše Cezar, taky jsme v létě volali veta domů k nemocnému pejskovi. To rozhodnutí a pak čekání na veta byly jedny z nejtěžších hodin v mém životě. Teď už máme nového pejska, je mu 8 měsíců, je to děsnej lotr a všichni ho milujem a rozmazlujem. Je to jediný lék na tu neskutečnou bolest a prázdnotu, která zůstala po bývalém pejskovi.
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 09:50
- Nahlásit
ja mamm hroznej strach, ze az jednou pujde sandy do nebicka, tak ze proste uz nedokazu mit jinyho psa...sandy je nas 3. pes, ale jen sandy je opravdu moje...a sem na ni fakt moc fixovana...
vim ze se pes nemuze srovnavat s kockou....ale ja mela jeste pred rokem kocicku...ale byla skoro jak pes..umela poslouchat a chodila se mnou a se sandy na prochazky na voditku atd...jako 10mesicni mi ji prejelo auto....mela sem k ni fakt moc hlubokej vztah....jenze asi po pul roce sem si poridila novou..a reknu vam, ze sem ji nedokazala prijmout...ta kocka to asi poznala tak ani ke me nechtela chodit...a ja jen chodila brecet na hrobecek te prvni...obcas tam brecim i ted...trvalo to asi 2mesice, nez sem dokazala tu novou mit rada....ted ji zboznuju...uz je to pul roku co ji mam....ale reknu vam, tu p rvni mi zadna nenahradi....ted - rok po te nehode stale brecim kdyz si na ni vzpomenu
|
VlastaK
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 10:23
- Nahlásit
nika00
Já jsem zase zjistila, že už nedokážu žít bez psa. A i když jsme v létě pochovali staříka a poté si pořídili štěndo, které za měsíc zemřelo na nevyléčitelnou nemoc jater a já měla panickou hrůzu z toho, že i další pejsek by mohl být nějak nemocný a že už to neunesu, nakonec jsme měli štěně doma za tři týdny. Je stejné rasy, KKCHS, ale úplně jiná povaha. Žádnej gaučák, jak jsem si to malovala. Lotřík, kterej chce být pořád venku. Rozumím ti, když píšeš, že jen sandy je opravdu tvoje. Naše dcera má tohohle prcka taky jako první štěně a děsně si spolu užívaj. Prostě dvě štěňata v pubertě . Radši na to ani nemyslím, co bude potom.
Raději si budem navzájem držet palce, aby nám ta naše štěstíčka jestě mooooooc dlouho obohacovala život láskou a ztřeštěnými kousky.
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 10:27
- Nahlásit
vlasta brachovi taky umrelo stendo.mel westika... uz ale jine nechteji...
jinak ja taky nedokazu zit bez psa...to se snad ani neda...pripadala bych si takova prazdna...jen se bojim, ze az jednou odejde sandynka, tak ze to proste nedokazu...vim ze bez psa byt neumim, ale bojim se toho, ze budu moc upnuta na sandy a budu zit vzpominkama misto abych se treba venovala naplno novemu psovi..a myslim ze to neprekonam za par mesicu ani za rok...sandy sem si poridila az 2 roky po tom, co mi umrel caucau...ale to bylo fakt jine...asi to chce cas..a hlavne ne ted uvazovat nad timhle...musime si uzivat to co mame a byt za to stastni...
takze drzim ti palce a preju ti hooodne stesti s tvym hafikem blazinkem 
|
Cezar
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 10:34
- Nahlásit
nika00
Je samozřejmé, že nikdo ti první kočičku nenahradí. Ta bude vždy první. Pro nás bude Cézar také vždy první. Máme ho pohřbenýho na chatě na zahradě a já když jsem na zahradě tak si připadám jak blázen, protože si s ním povídám, stěžuju si mu co zase Ben provedl a pod. Ale přesto Ben zaplnil aspoň tu obrovskou díru, která jeho smrtí vznikla. Né že bych ho neměla ráda, je to takový mazel, že to ani jinak nejde ho nemít rád, ale současně je to i hajzlík, který jak může tak uteče. Někdy si říkám, že jsem si měla vzít staršího pejska a né ročního, kterýmu už zřejmě pohyb a námi nestačí, přece jen jsme už starší a já mám ještě ke všemu endoprotézu i když chodím dobře, nikdo to nepozná, naněj ale chodím pomalu on by potřeboval lítat, ale zase jsem nechtěla znovu brzo tu obrovskou bolest prožívat. No holt ho musím teď pérovat, aby jsem ho naučila perfektní přivolání, aby mohl chodit na volno a nemusel jen s námi na vodítku.
|
VlastaK
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 10:44
- Nahlásit
nika00
Doufám, že Garfield brzy napíše nějakou veselou historku se svým "trhačem dětí". Dnes už jsem si pobrečela a posmrkala hromadu kapesníků. Už se těším, až přijdu z práce a Myšák se na mě vrhne, bude chtít drbat na břiše a pak bude honit po kuchyni prázdnou misku. To je nejlepší lék na všechny deprese, obzvlášť když mladá dnes psala čtvrtletku z matiky a už dva dny mě krmí řečma, že tomu nerozumí a ze třídy tomu taky nikdo nerozumí, profesor to neumí vysvětli, takže 4 bude výhra. Ještě že má dnes odpoledku, takže to přijde na řadu až kolem půl pátý. Pokud mě ovšem nebude v předstihu informovat SMSkou, abych se na to duševně připravila a stačila se vyzuřit, než dorazí domů
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 11:04
- Nahlásit
cezar...nebylo to prvni kočka...ale prvni takovahle....
jinak jak povidas..hafani a vubec vsechny zviratka nam davaji silu...a chut do zivota...a je fakt ze nikdo nemuze nikoho nahradit, kazdy je jedinecny a jediny...muzeme se akorat tesit z toho hezkeho co nam kazdy jedinec nabizi....jinak klobouk dolu....s endoprotezou a jeste mit dablika
vlasta
no musim se zastat tve dcery....taky sme mely takove ctvrtletky, nikdo tomu nerozumel a nikdo to neumel vysvetlit ale ono to je fakt hroznyyyyy...taky si pamatuju jak sem byla rada, kdyz sem dostala 4....nebo aspon 5+
tak bud hodna
|
VlastaK
Člen |
# Zasláno: 6 Dub 2006 11:36
- Nahlásit
nika00
Já jsem hodná vždycky. Vzhledem k tomu, že dceři bude 17, tak jí žádné tělesné tresty nehrozí. Na druhou stranu ale musíš uznat, že trochu hartusit musím. Nemůžu se přece tvářit, že je v pořádku, když bude dostávat 4. Ona to moc dobře ví. Ale tátovi to pro jistotu neříkáme a počkáme až na vysvědčení. On má sáhodlouhé přednášky, které vadí i mně, tak si navzájem šetříme nervy 
|
