| Autor |
Zpráva |
Terri
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:28 - Změnil/a: Terri
- Nahlásit
Jo, místo aby se zamysleli, že to, proč se věnuju tolik psovi, proč ho také hladím a ňufám, proč vztah s ním přináší blažený pocit.. v něčem a o něčem svědčí 
|
phoebe247
|
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:31
- Nahlásit
to Sali
asi si nečetla všechno (teda já se nedivím )
my psa máme a taky kočku a dvě děti a s dezinfekcí po baráku opravdu hystericky nepobíhám a neječím, když mě pes oblízne nebo roztrhá bačkory.
Ale znovu opakuji: všechno má své meze.
Kdyby mi moje dcera řekla, že mě má ráda jako svého psa, tak bych tedy rozhodně nejásala. A až budu v penzi tak se o mě postará spíš dcera než pes, ne ? Tedy podle toho, jak si je vychovám.
Jo, a vy co si myslíte, že člověk je živočich stejně jako pes a ostatní zvířata: to jste vegetariáni nebo kanibalové??
Teda kromě těch, co nenáviděj kočky
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:47
- Nahlásit
phoebe247
tos nezažila mýho bejvalýho,to bych ti ani nepřála....to se vypufrovat nedalo,šmejd jeden...a to já mám psy jako sportovní partnery,je jako náhražku lidí,ale dělám s nima naplno a výsledky si musím pracně odpracovat...se vším co k tomu patří...a strašně mě štvalo,že nesměli po práci regenerovat v kuchyni a pospávat tam,když já dělala přes spaním domácí práce a tak...na noc šli stejně spát ven,ono je to o odolnosti k počasí a následně pracovním výkonu...
Dneska mám teď zrovna nahoře v baráku dvě maliny a tři dobrmanky,a spát ven maliny nedám,je tam moc zima,nejsou na takovouhle zimu aklimatizované,jak chodí psíma dveřma do domu a ven dle potřeby,samy si v tomhle počasí vybraly vnitřek domu...ale na jaře jdou bydlet ven všichi,akorát to je z důvodu výkonnosti,nikoliv hygieny...
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:48
- Nahlásit
Terri
Jupík
já teda radši pomuchlám svých současnýho
ale dobrmani krásně hřejou,v zimě se to hodí.
|
Jupík
|
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:49
- Nahlásit
Tak proč potkávám na svejch toulkách se psem tolik starších lidí na procházce s pejskem a ne se svými dětmi nebo vnoučaty? Proč si starý bábiny utrhnou od huby aby za korunky uškudlený z důchodu něco koupily pejskovi a ne mladejm?? I sebelíp vychovaný dítě nemá najednou čas honí se za prací a penězma a starý mamině nakonec zbude jen ten pejsek v posteli.
|
Tchor
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:50
- Nahlásit
Sali
No mozna kdyz bude mit Mia stenata,jinak zavreny venku urcite nebudou
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:53
- Nahlásit
Jupík
pes jako socialní partner osamělého člověka...pes jako canisterapeutické zvíře.
|
Jupík
|
# Zasláno: 7 Úno 2005 19:55
- Nahlásit
Sali však jo já to vím ale Phoebe 247 neé. Já jsem to psal vlastně jí.
|
phoebe247
|
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:06
- Nahlásit
to FiSt
a jiná zvířátka jíte??
já jo, ale Bobika opravdu ne
a pes jako sociální partner starý babce nenakoupí a okna neumeje.Faktická pomoc je hlavně na lidech.
A do starobince mě žádnej zeťák nedostane. To máte odkud tyhle zkušenosti ?
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:07
- Nahlásit
To jsem netušila, že rozpoutám takovou diskuzi. V podstatě zastávám názor většiny z vás... Kormě phoebe247...
phoebe247
Mužu ti nebo spíš vám (vzhledem k mýmu věku) říct, že doma mamka o psovi nechtěla ani slyšet, ale přece jen po dlouhých slibech (nakonec padlo jako hranice 15) jsem ji ukecala nebo jsem jí spíš oznámila, že si štěndo donesu. Je to voříšek a věř tomu, že ani jedno z těch štěňat neskončilo utopený v potoce, alev šechny mají super paníčky.
Mamčin vztah ke psům se změnil ve chvíli, kdy sem naši psici posadila v obýváku na zem, to to hned byla její holčička a tak. Taky ti mužu s klidným svědomím říct, že tolik strachu, jako projevovala o psici, když si zlomila packu neprojevila ani u mě, když sem byla na operaci s kolenem Když ono to štěňátko bylo taaaak roztomilý. A stejnej vztah (snad ještě pevnější) k ní má teď. Když dojde z práce domů tak vždycky říká:"Nikdo mě nikdy tak nepřivítá jako Eimy" atd... A silně pochybuju, že až se jednou budu stěhovat, tak psice pujde se mnou, i když bych si to docela přála... 
Tvůj "vztah" mi připomíná sousedy od nás z chalupy, koupili kvuli dítěti (dvou nebo tříletýmu) psa malýho knírače. Když jsem tam byla první rok, co ho měli, tak se o něj starali a všechno bylo v pohodě. Prázdiny, co jsem tam byla teď mi z toho ze všeho začlo být smutno, protože psa nepustí do domu, byl zanedbanej, teklo mu šíleně z očí, o nějakým ostříhání se vůbec nedalo mluvit atd. Sice poslouchá celkem dobře, ale zbytek, to je fakt hrůza...
Já klidně otevřeně přiznám, že žiju SE svým psem a ne jen vedle něj, jsem ráda, že to tak je, protože když je mi nejhuř, tak jediný co mi pomuže je pořádná procházka a ve dvou je to příjemnější, nehledě na to, že potkám jiný lidi s pejsanama, který známe, psiska mě přivitaj, já pokecám s páníkama a hnedka je líp. Upřímně lituju lidi, co tohle nikdy nepoznají a hlavně nepochopí...
Nekladu psy před lidi, i když by to tak mohlo vyznít. Ale psi mají jednu vlastnost, kterou mi nikdo u žádnýho člověka nezaručí. Tou vlastností je upřímnost. Pes neumí předstírat a to jak je opravdovej je někdy až nesutečný.
Nebojím se říct, že soužití se psem ve dne v noci muj život šíleně obohatilo a jsem ráda, že tomu tak je...
K zachránění nevychovanýho fracka nebo psa. Nevychovanýho fracka bych chytla pod paži a pes by šel za mnou, tak už to někdo řekl. Nedovedu si představit, že by moje psice na "jdeme ven" nezareagovala. Hlavní taky je, že dítě by spalo v jiným pokoji než já, kdežto pes přece jako vždycky se mnou v posteli ne? Takže kdybych byla rada, že zachranim kuži jen sobě, tak bych automaticky, i kdybych nechtěla zachranila i toho psa.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:15
- Nahlásit
Eimy
nebuď labuť,hejno čub je na tom s rafinovaností a upřímností,stejně jako s intrikařením a paktařením jak hejno bab na pracovišti...až budeš mít na starosti deset čub,uvidíš sama....
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:35
- Nahlásit
Sali
Ale zatim mám jednu Nepochybuju o tom, že jestli nákej ten chlupáč přibyde, tak se proti mně "spřáhnou" S deseti čubama to moc nadějně ale nevidim, pro to by asi zas přitel neměl pochopení
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:43
- Nahlásit
FiSt
tak si hlavně nedávej v lidovce guláš.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:44
- Nahlásit
u rakovníka je pár vesnic,kde je psožravá tradice známá široko daleko...
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:45
- Nahlásit
a ve špitále býval jeden sanitář,co byl dobrej psolovec na mrazák...a následně do hrnce.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 7 Úno 2005 21:47
- Nahlásit
Sali
Když mluvíš o psolovcích atd... Matka mojí psice měla být taky původně večeře, jenže kamoš kámoše, kterej ji teď má, ji tam zachránil. Hold chlapi měli větší chuť na vodku než na psa. Do teď tomu děkuju
|
Ebony
|
# Zasláno: 8 Úno 2005 06:39
- Nahlásit
A do starobince mě žádnej zeťák nedostane. To máte odkud tyhle zkušenosti ?
Tak to je pěknej idealismus, zkus si projít domovy důchodců, budeš mít zkušeností hafo. O charakteru dnešní mládeže opravdu nemám iluze, ale třeba budeš mít štěstí.
|
nefer
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 07:44
- Nahlásit
Sali
Zajímavého muže jsi měla . Připomněla jsi mi tím bývalého přítele kamarádky. Ten měl pro ni i oddělené vlastní WC
|
Anonymní
|
# Zasláno: 8 Úno 2005 08:32
- Nahlásit
A do starobince mě žádnej zeťák nedostane. To máte odkud tyhle zkušenosti ?
[i][/i]mozna vas nebude ani nutit, mozna pujdete sama a rada, protoze vam ze zivota udelaji peklo a jeste kazdy mesic dcerunce s manzilkem vyplaznete zbytek duchodu, aby priste zase prisli aspon na 10 minut. Takovych lidi jsou plne domovy duchodcu, pokud si myslite, ze Vam se to stat nemuze, tak nezijete na Zemi, ale na Marsu.Jo, mimochodem, mela jste nekdy v peci nemohouciho cloveka?Jestli ne, tak tahle diskuse nema cenu, netusite toziz, jak neuveritelne to vycerpava dusevne i fyzicky. Pes vam nepomuze, ale taky vas nezradi a neopusti!
|
nefer
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 08:43
- Nahlásit
jak neuveritelne to vycerpava dusevne i fyzicky. Pes vam nepomuze, ale taky vas nezradi a neopusti!
a to je druhá stránka věci. do starobince se nemusíte dostat jen proto, že se na vás vlastní děti vykašlou. můžete onemocnět a potřebovat stálou péči a vaše dcera zrovna nemusí být v situaci, kdy si může dovolit opustit zaměstnání a nechat veškeré financování na maželovi...možná tam pak půjdete dobrovolně.
a nesouhlasím s tím, že pes nepomůže - myslíte si, že by jinak mělo tolik starých lidí psa? jasně, neuvaří, nenakoupí ani neuklidí, ale za to vám bude dělat společnost celý den a myslím, že starému člověku, který už vlastně nemá pro koho žít, hodně pomůže mít u sebe někoho, kdo je na něm existenčně závislý. viděla jsem to na svém dědovi, když zemřela babička. nechtěl se k nám přestěhovat a přesto, že jsme ho často navštěvovali, neslyšeli jsme nic jiného než: já brzo stejně umřu. tak jsme mu pořídili kocoura a stal se z něj úplně nový člověk...to mi přijde jako velká pomoc
|
niniel
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 08:53
- Nahlásit
Sali
Jo, tak to presne mam. Pes u me stoji v hierarchii hned za pritelem, beru ho jako zvire, ale ma ho radsi nez nektery lidi A jsem rada, ze mam pritele, ktery ma psa rad stejne, jako ja.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 09:00
- Nahlásit
Hodně jste v diskusi pokročili od včerejška.
Pro SALI: Děkuj každý den Bohu, že ti dal tolik odvahy a síly toho kreténa opustit. Já bych ho vzala asi po hlavě pánvicí a pak by mě musel ovšem každý soud osvobodit za ten očistec, co to byl.
Pro Phoebe:
Ať mám své psy sebevíc ráda, musím říct, že kdybych měla nutnost volby vždycky, za jakýchkoliv podmínek bych si vybrala vždycky blízkého člověka. Své dceři, manželovi nebo rodičům bych obětovala i svou nejmlejší fenku Berunku a šlo by mi to srdce utrhnout. Ale člověk je člověk. Když už to srovnáváte. Jinak lidské srdce je široké a dvě samostané lásky se tam klidně vejdou. Vejde se jich tam nespočet. Láska k lidskému druhu a láska ke zvířatům se nikdy nedá porovnávat. Může to udělat jen někdo, kdo nezažil, co je to mít vlastní dítě. Za dceru bych obětovala svůj vlastní život, natož pak psí. Ale dělám všechno pro to, abych nikdy nestála před situací této nepříjemné volby.
A pro staré lidi, obzvláště osaměle žijící ,je zvíře tím nejlepším uzdravujícím lékem, který existuje.
|
niniel
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 09:01
- Nahlásit
nefer
S tim presne souhlasim. U nas bydli i deda s babickou a uz jim je pres 75. Predtim, nez jsme poridili pred peti lety prvni kocku, akorat rikali, jak cekaji, nez umrou. Ted? Porad kockam neco davaji, ony s nimi spi v posteli a nechaji se hodiny hladit. A babicka s dedou jsou radi, ze nejsou sami a maji porad nejakou zvireci navstevu. Mimochodem, deda ani babicka nikdy nemeli nejake zvire doma, at kocku nebo psa, byli to pro ne venkovni zvirata a ani se k nim moc nemeli. Stari cloveka zmeni
|
phoebe247
|
# Zasláno: 8 Úno 2005 10:03
- Nahlásit
pro Evičku
klobouk dolů, opravdu lépe by se to vyjádřit nedalo, naprosto souhlasím
je neuvěřitelné, kam jsme se v diskuzi posunuli a to od toho úvodního : mám ráda svého psa, ale nechci s ním sdílet postel a mladším diskutérům vzkážu ještě tohle: asi ze mě nikdy nebude "psí máma", ale pejsek bude u nás dobře zaopatřenej a na pohlazení taky nebude čekat dlouho
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 10:19
- Nahlásit
Evička
Moc hezký, jako vždy , i když takovým tématům bych se nejraději vyhla, manžel se mě také párkrát ptal, zda bych obětovala svého psa, kdyby jsme byli v dobách hladomoru, načež jsem odpověděla, že jim (on, děti) bych ho dala, ale sama bych nejedla..
To jsou ty vyhrocené situace nad kterými je zbytečné dopředu přemýšlet. Stejně jako kdybyste za ruce drželi svého bratra a v druhé ruce manžela, oba visící ze skály - ale zachránit můžete jen jednoho.
Takže raději obraťme list 
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 10:21
- Nahlásit
Phoebe, na sloh jsem byla vždycky dobrá a vyjadřovat své pocity mi nikdy nedělalo sebemenší potíže. Omluv proto mladší diskutéry, až budou mít vlastní děti, tak se na některé věci budou dívat trochu jinak.A přestanou třeba být tak radikální jak jsou teď. Já se sice nepovažuji za žádnou stařenku (34), ale jistá životní zkušenost se už i na mně projevuje. Navíc se mi dítě narodilo až v 31 letech, a to už se člověk na věci dívá trochu jinak než ve 20 letech. Takže se o svého pejska starej jak nejlíp umíš a pořád to bude dost proti jiným nebožákům.A třeba dojdeš uznání i na těchto stránkách.Měj se hezky.
|
phoebe247
|
# Zasláno: 8 Úno 2005 10:30
- Nahlásit
pro Evičku
děkuji a přeji hezký den
|
nefer
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 10:36
- Nahlásit
phoebe
víš, ona má Evička zvláštní talent, vyjádřit i písemně všechno, co si myslí. od tebe ten původní příspěvek vyzněl jako, že je pro tebe pes něco plného parazitů a dobré jen na hlídání baráku - proto to "kamenování".
jak jsem ti psala já porovnání manžela a rodičů - nemyslela jsem, že to je stejné (to by byla blbost a je to protizákonné ), ale oba vztahy se dají postavit na stejnou úroveň. já prostě nedokážu postavit člověka nad zvíře, ať je jakékoliv. na to jsem se v lidském druhu až moc zklamala. všichni jsme součástí přírody a na téhle úrovni jsme si všichni rovni. proto nikdy nepochopím lidské snahy vymítit všechno živé "v zájmu" lidstva (tím samozřejmě nemyslím tebe).
jak jsi psala koho bysme zachránili: nevím, je to extrémní situace a člověk, který to nezažil, nemůže říct, jak by se zachoval. třeba bych spanikařila a nezachránila ani sebe. nebo oba - buď bych je čapla najednou jako Terri nebo se pro druhého vrátila...každopádně ti ale klidně můžu říct, že kdyby mi dal přítel na výběr: já nebo pes, balím si kufry a jedu k rodičům. a on to ví, takže tahle situace těžko nastane. a ještě jedna věc: když přijedu k našim na návštěvu, vítají se nejdřív se psem a až pak s námi. kolikrát mi máma přiznala, že táta chodí po bytě a říká, že už Geenu dlouho neviděl (na mě si při tom nevzpomene....a já to nevnímám jako újmu)
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2005 11:15
- Nahlásit
Není to samožřejmě tím,že by rodiče měli nefer míň rádi, ale je to jiná láska, jiná citová závislost. Psí láska je naprosto přirozená, bez jakýchkoliv podmínek a požadavků. U lidí, byť jsou to nejbližší příbuzní to tak není. Vždycky tam jsou určité rozpory, jiné náhledy na svět, rodiče si myslí, že všechno co dělají je pro naše dobro, my si myslíme něco jiného. Těchto lidských složitostí je psí láska oproštěna. Proto je tak krásná, čistá a povznášející. Proto na ní my lidé tak lpíme. Touto láskou se nám totiž zdá, že se stáváme lepšími, kladnějšími bez těch lidských přívlastků. Já taky když příjdu domů první hladím a mazlím psi, těším se na to.Mají pořád dobrou náladu, nic mi nevyčítají a z jejich očí čtu že mě milují a předhánějí se, koho pohladím prvního. Když pak příjdu domů,tohle příjemné naladění z psí lásky často rychle vyprchá. Doma naštvaný muž, zlobivé dítko. Kouzlo každodenního potkání se s psí duší je pryč. Proto ty naše čtyřnožce tak miluji, dávají mi nádherný pocit štěstí.
Tak a teď jsem to sem napsala jako ze špatného románu červené knihovny.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 8 Úno 2005 11:27
- Nahlásit
pak musím tedy taky s troškou do mlýna....a to předesílám,že mám tzv .a to nerada používám- bojové plemeno....a mám i dítě.
Jak se ptala na začátku dívčina,že když jde spát,že jde fena s ní....totéž je i u nás.....můj pes taky s emnou spí a já v tom nevidím nic špatnýho. Rozhodně tím nijak nepovzbuzuju jeho negativní chování ke mě a k rodině-zrovna u něj bych řekla ,že naopak.Ano máme jiné věci,které musí dodržovat-vcházení do dvěří,odevzdání misky,braní věcí, nebo kostí z tlamy.......není problém.
Spíš bych řekla, že jsem tím upevnila jeho vztah k nám,má rád blízkost své rodiny ,rád se tulí. Netvrdím,že to platí asi obecně-nevím,předchozí psíci s námi v posteli nespali-byli příliš chlupatí a bylo jim horko-prostě nechtěli.......
|
