Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (14417 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (7492 hl.)
Možná 
Anketa img  (7723 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (6450 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (7252 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (6815 hl.)

Celkem hlasovalo: 50149



úvod  .  anatomie  .  etologie  .  fyziologie  .  hygiena  .  nemoci  .  první pomoc  .  výživa



První pomoc u některých postižení psů

U služebních psů často dochází k úrazům jako jsou rány, pohmožděniny apod., které mohou za určitých okolností způsobit vyřazení zvířete ze služby, znehodnocení zvířete, případně jeho uhynutí. Proto je nutné ošetřit každou, i velmi malou ránu.

Rána (Vulnus)

Nejčastějším úrazem jerána. Při ní je vnějším působením porušena kůže a mnohdy 1 podkožní tkáň.

Podle vzniku rozeznáváme rány řezné, bodné, tržné a střelné. Dále můžeme rozlišovat rány způsobené kousnutím, popř. rány vzniklé působením chemikálií. Rány řezné jsou způsobeny zahrocenými a ostrými předměty (např. nůž, střepina skla), rány bodné jsou způsobeny zahrocenými předměty (jehla, drát, třísky), střelné rány jsou způsobeny projektily a rány tržné zachycením o vyčnívající předměty (háky, hranaté výběžky).

Čerstvé rány krvácejí a bolí, protože byly porušeny cévy a nervová vlákna, kterými je protkána podkožní tkáň. Tmavá krev pocházející ze žil teče nepřerušovaně bez tepů a světle červená krev stříká z tepen proudem podle tepu.

První pomoc spočívá především v zastavení krvácení, teprve potom ošetříme ránu. Při obojím je nutné zachovat největší čistotu. Ošetřující si musí důkladně umýt ruce v tekoucí vodě, nejlépe teplé. Lehké krvácení plošné nebo krvácení z malých ran se zastaví samo většinou bez našeho přičinění. Takové krvácení je užitečné, protože vyplavuje z rány nečistotu, příp. i choroboplodné zárodky. Sraženou krev z rány neodstraňujeme. Silnější krvácení zastavujeme tak, že využijeme bud' tlakového obvazu, pružného obinadla nebo tamponu. Tlakový obvaz vystačí na mírnější rány, které je možno ovázat. Chomáč vaty obalíme obvazovou gázou, vtlačíme do rány a upevníme přiložením obinadla. Pružné obinadlo se používá nejčastěji při zástavě krvácení na končetinách. Končetinu ovineme nad ránou a opatrně utahujeme, až se krvácení zastaví. Obinadlo nesmíme ponechat na končetině déle než 1 až 2 hodiny. Tampon volíme pro silně krvácející rány na místech, která lze obtížně vázat.

Vlastní ošetření rány provádíme po předchozí zástavě krvácení. Povrchové ranky a odřeniny ošetříme jodovou tinkturou nebo jinou desinfekční tekutinou, popř. sprejem (Septonex spray). Ránu znečištěnou prachem nebo hlínou apod. nejprve vyčistíme 3% roztokem peroxidu vodíku, nouzově alespoň čistou vodou. Rány, které se mohou snadno znečistit (na končetinách apod.) ošetříme a kryjeme obvazem. Při vážnějším poranění je nutné neprodleně zajistit ošetření u veterinárního lékaře.

Pohmožděnina (Contusio)

Pohmožděnina vzniká nárazem tupého a tvrdého předmětu na tělo. Ten poškodí měkké části těla a neprorazí kůži. Postižené místo oteče, je teplejší a bolestivé. V případě, že je zhmožděna končetina, objevuje se u psa kulhání různé intenzity. Menší pohmožděniny se mohou projevit jako krevní podlitiny, poruší-li se větší cévy a podkožní krvácení roztáhne tkanivo, vzniká krevní výron.

Na malé a čerstvé pohmožděniny, příp. krevní výrony, přikládáme studené obklady. Dalším opatřením je zajištění klidu psa. V případě, že kulhání neustoupí do několika dnů, je třeba navštívit veterinárního lékaře.

Popálenina (Combustio)

Lokálním působením vysokých teplot na kůži a podkožní struktury vznikají popáleniny.

Mírnější popáleniny (prvního stupně) charakterizované zčervenáním kůže ochladíme studenou vodou a následně potřeme zklidňující indiferentní mastí (Dermazulen, Calcium panthotenikum ung., Vaselinum album apod.). Vážnější popáleniny (druhého stupně), kdy se na kůži objeví puchýře, které praskají a vytékající tekutina slepuje srst neošetřujeme, ale ihned zajistíme odborné ošetření veterinárním lékařem. Těžké popáleniny (třetího stupně), které postihují nejen kůži, ale i struktury v podkoží (kůže i tkáň odumírají a hnisají, někdy zuhelnatí) rovněž neošetřujeme, urychleně zajistíme ošetření u veterinárního lékaře.

Zlomenina kosti (Fractura)

Zlomenina kosti může být způsobena skokem nebo pádem z výšky, silným úderem, střetem s motorovým vozidlem atd. Zlomeniny kostí můžeme rozdělit na úplné a neúplné, v těžších případech se může jednat o zlomeniny otevřené.

Příznakem zlomeniny je velká bolestivost, změna polohy končetiny, silné kulhání nebo chůze po třech končetinách, následný otok postižené oblasti, při pohybu třecích ploch je slyšitelný charakteristický chřestící zvuk, tzv. krepitace. V případě otevřené zlomeniny je viditelná otevřená rána se zlomenou kostí.

Nutným opatřením první pomoci je znehybnění postižené končetiny dlahou a obvazem a dopravení postiženého psa k veterinárnímu lékaři. V případě otevřené zlomeniny je nutné nejprve provést zástavu případného krvácení.

Úpal a úžeh (Insolatio et siriasis)

Úpal a úžeh se vyskytují zejména v letních měsících.

Působí-li v této době sluneční záření přímo na lebku psa, dochází k překrvení mozku a přehřátí CNS. Tento stav označujeme jako úpal. K tomuto může dojít např. na výstavách a svodech v letních měsících, kdy jsou psi při předvádění delší dobu na přímém slunci, v případě psa ustájeného v nevhodných podmínkách, kdy není možnost spočinout na odstíněném místě, nebo v případě vysokého pracovního zatížení na přímém slunci apod. Příznakem takového postižení je slabost, skleslost, chůze se stává nejistou a potácivou, dýchání je zrychlené a namáhavé. Tělesná teplota ve většině případů nedosahuje nadnormálních hodnot. Pokud není včas odstraněna příčina, stav se rychle zhoršuje, dostavují se záškuby svalů a křeče, pes upadá a v křeči hyne ochrnutím srdeční činnosti.

Příčinou stavu, který označujeme jako úžeh, je vysoká vnější teplota jak na slunci, tak ve stínu, která způsobuje přehřátí celého těla v důsledku nedostatečného výdeje tělesného tepla. Nejčastějším případem je přehřátí organizmu psa v uzavřeném prostoru automobilu. Při vysokých teplotách v letních měsících teplota uvnitř vozu rychle stoupá, při teplotách nad 60 °C je život psa ohrožen. Příznaky tohoto postižení jsou podobné jako v případě úpalu, tělesná teplota však zpravidla dosahuje až 42 °C.

Při poskytnutí první pomoci je nutné co nejdříve přerušit práci a odvést psa do stínu. Vhodné je polévat tělo psa studenou vodou, na hlavu a srdeční krajinu klást studené obklady nebo sáčky s ledem a zajistit přepravu postiženého psa k veterinárnímu lékaři.

V případě, že je nezbytně nutné nechat psa v letních měsících v zaparkovaném automobilu, je nutné najít pro parkování takové místo, na které během doby naší nepřítomnosti nezačne svítit slunce, a zajistit dostatečné větrání vnitřního prostoru vozu (např. použití okenní mřížky), vůz i psa pravidelně kontrolovat a zajistit pro psa přísun čerstvé vody.

Poranění vnitřních orgánů

K poranění vnitřních orgánů dochází většinou při pádech z velkých výšek nebo při autoúrazech. Zpravidla se jedná o postižení jater a sleziny. Takový stav je provázen značným vnitřním krvácením.

Poranění vnitřních orgánů rozpozná příslušný psovod u psa velmi obtížně, příznaky nemusí být vždy zřetelné, záleží na intenzitě postižení orgánu. Většinou se objevuje náhlé blednutí sliznic, snížení tělesné teploty, pes je malátný a unavený, při těžkém postižení se brzy objevuje kolapsový stav a úhyn.

V každém případě je nutné už při prvním podezření z poškození vnitřních orgánů zajistit psovi klid, zabezpečit příjem tekutin (v případě, že pes vnímá a v prostředí se normálně orientuje) a co nejdříve psa převézt k veterinárnímu lékaři.

Otočení žaludku (Torsio ventriculi)

Otočení žaludku se vyskytuje zejména u velkých plemen psů. Jedná se o postižení, při kterém se žaludek otočí kolem své podélné osy a tím nastane uzávěr jak vstupu jícnu do žaludku, tak výstupu ze žaludku do tenkého střeva. Nejčastěji k otočení u psa dochází v případě, že je žaludek přeplněný nebo pouze částečně naplněný řídkou potravou s příměsí tuhých částí a pes se intenzívně pohybuje, skáče, váli se apod.

Příznaky onemocnění jsou charakteristické. Pes obyčejně leží, je neklidný, přestane přijímat potravu, má nutkání ke zvracení, ale nezvrací. Poměrně rychle dochází ke zvětšení dutiny břišní, které je způsobeno tvorbou plynů v žaludku a jeho následným rozšířením. Zvětšený žaludek tlačí na okolní orgány a objevuje se ztížené dýchání.

Jediným možným opatřením v případě potvrzeného otočení žaludku je rychlé provedení chirurgického zákroku, proto je nutné co nejdříve zajistit přepravu postiženého psa do veterinárního zařízení.

Cizí těleso v oku

Při prolézání hustého porostu, při vzájemném kontaktu psů, příp. působením střely může dojít k poranění očních struktur psa.

Prvním příznakem poranění oka případně vniknutí cizího tělesa do oka bývá slzení, pes se snaží třít postižené oko předními tlapami nebo otírá hlavu o zem případně o různé předměty. Na světlo reaguje křečovitým sevřením víček (tzv. světloplachost).

Vhodným prvotním zásahem je velmi opatrné provedení výplachu oka, přiložení studeného obkladu při zavřených očních víčkách a zajištěné odborného vyšetření a ošetření psa veterinárním lékařem.

Cizí těleso v uchu

Poměrně často se stává, že se do zevního zvukovodu psa dostane cizí těleso, například osina, písek, smítko, semena trav, příp. i hmyz. Postižení se projeví neklidem psa, třepáním hlavou, otíráním o podložku nebo okolní předměty, snaha poškrábat se packou a nošením hlavy na stranu. Nutným opatřením v tomto případě je vyhledání odborné péče veterinárního lékaře, který cizí těleso za použití speciálních nástrojů ze zevního zvukovodu vyjme.

Otravy

Otravy u psů jsou nejčastěji způsobeny pozřením zkažených zbytků potravy, pozřením jedovatých návnad pro hlodavce, předávkováním léčiv při neodborné léčbě nebo pozřením úmyslně podané otrávené potravy.

Různé jedy vyvolávají různé příznaky poškození organizmu. Mnoho jedů způsobí zakrátko po pozření zvracení nebo průjmy, kterými se organizmus snaží zbavit nežádoucích látek. U většiny jedů probíhají příznaky otrav ve dvou základních fázích. První fáze probíhá bezprostředně po příjmu jedu, druhá fáze po jeho vstřebání do krve a zanesení do orgánů a tkání. První fáze často nebývá výrazná, o to výraznější pak bývá fáze druhá, kdy dochází k postižení různých orgánů a léčba většinou už není úspěšná.

Hlavními příznaky otrav je obecně zvracení, průjem, skleslost a malátnost psa, nechutenství, u některých jedů slinotok, rozšíření nebo zúžení zornic, snížení tělesné teploty, u jedů na bázi warfarinu příznaky vnitřního krvácení (bledost sliznic, malátnost, skleslost, krvácení z přirozených tělních otvorů a do podkoží, srdeční slabost).

Při podezření z otravy je důležité co nejdříve vyvolat u psa zvracení, čímž dojde k vyprázdnění žaludku. K tomu je možné použít silný roztok kuchyňské soli (do vody jedna polévková lžíce soli na psa). Po vyprázdnění žaludku a odeznění dávivých příznaků je vhodné podat projímadlo (např. 20 až 30 g jedlého oleje) a následné podání 2 až 5 tablet živočišného uhlí (celkem až 25 30 tablet na psa) bud' ve formě prášku (navlhčený) nebo v tabletách (navlhčené nebo rozpuštěné ve vodě). V každém případě je nutné vyhledat odbornou pomoc veterinárního lékaře, vhodné je zajistit část podezřelého krmiva k chemickému vyšetření, které zprostředkuje veterinární lékař.

Otrava hadím jedem

V našich podmínkách přichází v úvahu otrava jedem zmije po uštknutí. Příznakem uštknutí je malá ranka, která otéká, bolestivost postiženého místa, později zhoršení dýchání psa.

Po kousnutí je nutné ránu otevřít, jed vytlačit nebo vysát, případně ránu vypálit. Místo nad kousnutím dočasně podvážeme (max. 1 až 2 hodiny). Nutné je vyhledat pomoc veterinárního lékaře.

Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání