Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (14095 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (7230 hl.)
Možná 
Anketa img  (7607 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (6349 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (7130 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (6566 hl.)

Celkem hlasovalo: 48977


3. Možnosti využití psů v činnosti soukromých bezpečnostních služeb

Pro výčet všech hlavních možností využití služebních psů jsem se rozhodl uvádět tyto způsoby využití vždy ve vztahu ke konkrétnímu druhu střeženého objektu a popřípadě vždy rozvést dílčí cviky a dovednosti psa, které mohou být při daném způsobu uplatněny.

3.1. Střežení menších objektů

Tato skupina objektů zahrnuje všechny menší objekty a areály, jako jsou prostory menších podniků a institucí, hotelové a rekreační areály, zemědělské stavby, sklady, sportoviště apod. V objektech tohoto charakteru se nejčastěji uplatňují tyto způsoby využití služebních psů:

3.1.1. Střežení na volno

Střežení na volno se využívá výhradně v době, kdy se v objektu již nenacházejí zaměstnanci ani veřejnost; zpravidla se jedná o noční hodiny či dny pracovního klidu a svátky. Dalším předpokladem je, že střežený prostor je dostatečně oplocen či jinak ohrazen, aby bylo zamezeno útěku psa mimo objekt, a že obvod střeženého prostoru je označen výstražnými tabulkami upozorňujícími na přítomnost psa.

Při střežení psa na volno pes samostatně střeží celý vymezený prostor. Intenzivním štěkotem upozorňuje na osoby, které se přibližují ke hranicím prostoru či se do něj pokoušejí vniknout. Touto činností plní nejen funkci jednoduchého poplašného zařízení a upozorňuje strážné (pokud jsou na objektu přítomni) v předstihu na potenciální narušitele, ale také může nejednoho pachatele od jeho úmyslu narušit objekt odradit.

V případě, že pachatel či pachatelé proniknou do objektu, služební pes je zadrží do příchodu strážného. Způsob zadržení záleží na konkrétním chování pachatele i na vycvičenosti služebního psa. Pes může v zásadě pachatele buď zadržet aktivním štěkotem a blokováním nebo provedením zákroku spojeného se zákusem.

Hlavní výhodou využití střežení psem na volno je nejnižší finanční náročnost. Při střežení na volno není třeba investovat do větších stavebních úprav objektu (kromě například opravy opocení), mnohdy je střežení v menších objektech prováděno bez stálé přítomnosti psovoda a tím jsou ušetřeny mzdové náklady, a i nároky na výcvik psa a s tím spojené náklady jsou nejnižší ze všech způsobů střežení.

Nevýhodou tohoto způsobu je nemožnost provádět střežení na volno v době, kdy se v objektu pohybují zaměstnanci či veřejnost.

3.1.2. Střežení na pevném a pohyblivém stanovišti

Střežení na pevném či pohyblivém stanovišti se využívá všude tam, kde je žádoucí samostatné střežení psa, avšak vzhledem k místním podmínkám, jako může být absence oplocení, nebo potřebě střežit jen menší vymezený úsek, např. jen jednu stranu objektu, kde je slabší obvodová ochrana apod., není možné a vhodné využít střežení psa na volno.

Při střežení na pevném stanovišti je služební pes opatřen vhodným pohodlným a bezpečným obojkem, který je řetězem spojen s úvazným bodem. Pro zamezení zamotání psa do řetězu je úvazný bod umístěn do výšky (cca 1 až 5 metrů) a délka řetězu se většinou sama upravuje díky použití jednoduché kladky s protizávažím. Mezní délka řetězu pak určuje střežený prostor. Pro umístění horního uchycení je třeba zvolit takovou konstrukci, aby se zabránilo možnému omotání řetězu kolem jakékoliv překážky.

Při střežení na pohyblivém stanovišti je užito obdobného způsobu upoutání psa s tím rozdílem, že v horním uchycení řetězu je připojen speciální jezdec, který umožňuje posun tohoto uchycení po napnutém ocelovém laně, čímž se výrazně zvětšuje prostor, který může pes účinně střežit. Ocelové lano může být napnuto například mezi dvěma sloupy, stromy či jinými vhodnými objekty. V dostatečném odstupu od těchto objektů se na lano upevňují zarážky, které omezují pohyb jezdce a tím brání možnému omotání řetězu kolem těchto objektů.

Výhody střežení na pevném a pohyblivém stanovišti spočívají zejména v možnosti střežit daný objekt psem i bez nutnosti celistvého oplocení objektu a v možnosti provádět takové střežení i v době, kdy se v ostatních částech objektu pohybují zaměstnanci a veřejnost. Jako drobnou nevýhodu lze považovat nutnost vybudování stanovišť. Nároky na vycvičenost psa nejsou nikterak vysoké, více méně se shodují s nároky na psa použitého pro střežení na volno.

3.1.3. Pravidelné hlídkování - pochůzky

Při hlídkování a pochůzkách psovoda se psem po objektu může služební pes plnit hned několik rozličných úkolů. V první řadě chrání psovoda, de facto je dalším obraným a velmi účinným prostředkem, dále může provádět na pokyn psovoda další činnosti, jako je avizace, revír či zadržení pachatele, a následně chránit psovoda při provádění dalších úkonů (rozhovor s pachatelem, doprovod pachatele apod.).

Nespornou výhodou hlídkování a pochůzek psovoda se služebním psem je stálá přítomnost psovoda u činnosti psa. Psovod tak může pomocí povelů usměrňovat psa k žádoucímu chování a ovládat jeho činnost, tak aby byly vzniklé situace vyřešeny odpovídajícím a žádoucím způsobem. Nevýhodou oproti samostatnému střežení psa (bez přítomnosti psovoda) jsou náklady v podobě mzdy psovoda a také celkově vyšší nároky na vycvičenost psa, který musí ovládat řadu pokročilých činností a cviků.

3.1.3.1. Ochrana psovoda – zákrok proti pachateli

Ochrana psovoda je jednou ze základních dovedností služebního psa. Spouštěcími podněty pro činnost psa jsou zpravidla jak určité chování pachatele (křik, opilecké pohyby, nápřah, prudký pohyb ke psovodovi apod.), tak slovní povely od psovoda (povely jako "Dávej pozor!" pro zvýšení ostražitosti psa a "Drž!" pro provedení zákroku).

Zákrok psa proti pachateli spočívá většinou v zákusu psa do paže nebo do jiného vhodného místa v horní polovině těla pachatele (rameno, břicho, záda atd.). Specifickou formou zákroku je zákrok v náhubku (nejlépe ve speciálním vytloukacím náhubku), kdy pes opatřený náhubkem naskakuje na tělo pachatele a náhubkem se ho snaží udeřit na citlivá místa (obličej, genitálie apod.). Nemalou měrou se na úspěchu zákroku v náhubku podílí i psychologický efekt. Zákrok psa je většinou ukončen příslušným povelem od psovoda.

3.1.3.2. Avizace – upozornění na ukrytého pachatele

Avizací se rozumí specifická činnost služebního psa, který veden na delším vodítku postupuje před psovodem a s využitím svých smyslů (zejména čichu) včas (na vzdálenost několika metrů) signalizuje psovodovi přítomnost ukrytého pachatele. Dle chování pachatele a konkrétní situace může po avizaci následovat provedení zákroku či výzva pro opuštění úkrytu a provedení dalších úkonů (rozhovor s pachatelem, doprovod pachatele apod.).

3.1.3.3. Průzkum terénu a objektů – revír

Při průzkumu terénu a objektů psovod postupuje po zvolené trase (ose postupu) a služební pes pracující na volno dle povelů psovoda vybíhá do určených směrů, kde s využitím svých smyslů prověřuje přírodní terén či objekty nebo jejich části s cílem odhalit ukrytého pachatele a jeho polohu označit hlasitým štěkotem. S ohledem na chování pachatele může po nalezení následovat namísto vyštěkání provedení zákroku.

V případě, že je průzkum terénu prováděn v prostoru, kde nelze vyloučit přítomnost nezúčastněných osob, je pes vždy opatřen ochranným náhubkem.

3.1.3.4. Zadržení pachatele

Pod pojem zadržení pachatele lze obecně zahrnout všechny situace, kdy pes provádí zákrok proti pohybujícímu se pachateli na větší vzdálenost (až na vzdálenosti přes 100 m). V praxi se může jednat hlavně o situaci, kdy pachatel utíká z místa činu, popřípadě se dá na útěk po odhalení jeho přítomnosti ve střeženém prostoru. Služební pes při provádění zákroku na větší vzdálenost reaguje zejména na pohyb pachatele a na slovní povel od psovoda, který je většinou doprovázen i ukázáním směru, posunkovým povelem.

S ohledem na ustanovení zákona upravujícího nutnou obranu a stav krajní nouze nelze doporučit použití služebního psa bez náhubku k zadržení již unikajícího pachatele. Jiná situace však nastává, pokud se pachatel namísto útěku rozhodne pro útok na psovoda s použitím zbraně; v takovém případě útok bezprostředně hrozí a vyslání služebního psa bez náhubku může být zcela namístě.

Pro úspěšné řešení situace, kdy se pachatel rozhodne po vyslání psa v náhubku použít zbraň, jsou v západních zemích již na trhu na dálku rádiově ovládané náhubky, které se po stisknutí ovladače psovodem samy psu uvolní, a umožní mu tak zákus.

3.1.3.5. Střežení pachatele a střežení při doprovodu.

Střežení pachatele je činnost, při které je pes psovodem usměrněn s povelem pro střežení (nejčastěji povel "Hlídej!") do určité pozice (většinou sed nebo leh) na určité místo, z kterého provádí pozorné střežení pachatele, a v případě, že se pachatel pokusí o útěk nebo napadení psovoda, samostatně (bez dalšího pokynu od psovoda) provede vůči pachateli zákrok. Optimální vzdálenost mezi pachatelem a střežícím psem je přibližně 5 m. Střežení pachatele se užívá například během rozhovoru s pachatelem, pro jeho zadržení do příjezdu policie apod.

Specifickým druhem střežení pachatele je střežení při doprovodu (eskortě) pachatele. V tomto případě je pes veden na vodítku nebo na volno (dle vycvičenosti) a po boku psovoda postupuje přibližně 5 m za pachatelem, kterého pozorně sleduje a v případě, že se pachatel pokusí o útěk nebo napadení psovoda, provádí bez dalšího povelu od psovoda zákrok.

3.2. Střežení velkých a rozsáhlých objektů

Do této skupiny objektů lze zahrnout objekty velkých výrobních podniků a závodů, velká překladiště a skladové areály a všechny sportovní a výstavní areály či jiné komplexy budov rozkládající se na větší ploše.

V objektech tohoto charakteru se zpravidla uplatňují jednak obdobné způsoby využití služebních psů jako u menších objektů, avšak ve větším rozsahu (větší počet nasazených psů, více pevných a pohyblivých stanovišť, více oddělených sektorů střežených psem na volno), a také další způsoby využití psů, jako je vyslání psa k provedení zákroku podél signální stěny či střežení s využitím koridoru. Bližší rozbor jednotlivých způsobů použití služebních psů následuje níže.

3.2.1. Střežení na volno

Činnost služebního psa při střežení na volno se u velkých a rozsáhlých objektů nijak zásadně neliší od střežení objektů menší velikosti. Pro zajištění účinného střežení v celém areálu je však vhodné areál vnitřně rozdělit do několika menších sektorů (objektů) a dle velikosti plochy těchto sektorů popřípadě do sektorů nasadit dvojici psů či dokonce skupinu psů. Zde je třeba vhodně zvolit psy, kteří budou či skupinu tvořit; ideální je, pokud se jedná o jedince, kteří se znají (například psi stejného psovoda), také lze doporučit složení pes a fena (v případě skupiny jeden vůdčí pes a feny).

Výhody střežení na volno a nároky na vycvičenost psa jsou shodné s nároky při střežení menších objektů. Nevýhodou může být nutnost provést stavební úpravy pro vnitřní rozdělení objektu na více samostatných sektorů.

3.2.2. Střežení na pevném a pohyblivém stanovišti

Popis tohoto způsobu střežení je opět z většiny shodný s popisem ve stati o střežení menších objektů. U velkých objektů bývá k pokrytí většího prostoru využito několika pevných či pohyblivých stanovišť. Tato stanoviště je třeba konstruovat a rozmístit tak, aby se zamezilo možnému fyzickému kontaktu služebních psů mezi sebou, ale současně tak, aby vzájemná vzdálenost a umístění stanovišť neumožňovalo bezpečný průchod pachatele.

Výhody, nevýhody a nároky na vycvičenost psa jsou při střežení na pevném a pohyblivém stanovišti obdobné jako při stejném způsobu střežení menších objektů.

3.2.3. Pravidelné hlídkování – pochůzky

Náplň činnosti služebního psa se stejně jako u menších objektů může skládat z činností jako je ochrana psovoda, revír, avizace, zadržení pachatele a střežení pachatele.Na velkých objektech je zpravidla do jedné směny zařazeno více psovodů, kteří mohou být jednotlivě vyčleněni pro střežení různých vnitřních částí (sektorů) objektu, nebo mohou být soustředěni na jednom místě a dle předem stanoveného rozvrhu či dle pokynů vedoucího směny samostatně vykonávat pochůzky, prověřovat části objektů, reagovat na poplachový signál od zabezpečovacího zařízení nebo činit jiná opatření.

Výhody, nevýhody a nároky na vycvičenost psa jsou shodné s nároky při střežení menších objektů.

3.2.4. Zadržení pachatele u signální stěny

Zadržení pachatele u signální stěny je způsob využití služebního psa, který vychází z metodiky využívané při střežení státní hranice proti "narušitelům" v době komunismu. Celý systém fungoval na bázi elektronického zabezpečovacího systému v kombinaci s využitím speciálně vycvičených služebních psů.

Modelovou situaci lze popsat takto: při překonání nebo pokusu o překonání signální stěny osobou (nebo skupinou osob) došlo ke spuštění poplachového signálu. V reakci na tento signál psovodi nebo automatické zařízení vypouští služební psy k provedení zadržení narušitelů. Služební psi vybíhají podél signální stěny až do vzdálenosti několika stovek metrů a provedou zadržení osoby (nebo skupiny osob). V případě, že se osoba (nebo skupina osob) stačila již od signální stěny vzdálit, služební psi zaregistrují čerstvou pachovou stopu a po této stopě s využitím svého čichu osobu (nebo osoby) dohledají i ve vzdálenosti až několika desítek metrů od signální stěny.

V současné praxi bezpečnostních sborů a soukromých bezpečnostních služeb se s tímto způsobem využití psů setkáme zřídka. V rámci činnosti soukromých bezpečnostních služeb je možné tento způsob nasazení psa využít u areálů s dlouhým obvodovým oplocením, ale celý postup nasazení je nutné značně modifikovat s ohledem na existující právní mantinely. Služební pes může být nasazen pouze podél vnitřní strany signální stěny, tedy v prostoru střeženého objektu, nikoliv vně na veřejnosti přístupném prostoru. Signální stěnu může tvořit například standardní plot doplněný o komponenty elektronického zabezpečovacího systému (infra závory, pohybová čidla apod.) a pes může být namísto z elektronicky ovládaného kotce vyslán psovodem od strážnice. Činnost psa po odhalení pachatele je obdobná, jako při střežení na volno. Pachatele, který zatím do objektu nepronikl, pes svým štěkotem označí a často ho tímto také přiměje od narušení upustit. Pokud se již pachatel nachází v objektu, pes jej nalezne a zadrží. Způsob zadržení bude opět záviset na konkrétní situaci a chování pachatele.

Za výhodu tohoto způsobu střežení lze považovat, že vycvičený pes dokáže zakročit a ochránit poměrně dlouhý úsek podél obvodu střeženého prostoru. Nevýhodou je finanční náročnost nezbytného elektrotechnického zařízení a také podstatně vyšší nároky na vycvičenost nasazených psů a z tohoto vyplývající náklady.

3.2.5. Zadržení pachatele a střežení objektů s využitím koridoru

Zadržení pachatele v koridoru je způsob využití služebních psů, který byl často uplatňován při střežení důležitých vojenských objektů, jako jsou například muniční sklady. Může se však uplatnit i v činnosti soukromých bezpečnostních služeb, u zvláště důležitých objektů či v objektech, kde bylo dvojité oplocení vybudováno již v minulosti.

Po obvodu střeženého prostoru je vybudováno dvojité oplocení. Mezi ploty je ponechán několikametrový rozestup a tím vzniká prostor (koridor), ve kterém je nasazen služební pes, popřípadě skupina služebních psů. Služební psi v tomto prostoru provádějí de facto již popsané střežení na volno.

V kombinaci s moderními systémy elektronického zabezpečení či systémů CCTV mohou být psi do koridoru vpuštěni až jako reakce na pokus o narušení objektu – obdobně jako při útoku na volno podél signální stěny.

Hlavní výhodou střežení objektů s využitím koridoru je možnost zajištění obvodové ochrany s použitím služebních psů po celou dobu dne, včetně doby, kdy se vně objektu pohybují zaměstnanci či civilní osoby, jelikož zde nehrozí kontakt služebních psů s těmito osobami (narozdíl od klasického střežení na volno). Nevýhodou je pak finanční náročnost vybudování dvojitého oplocení prostoru, popřípadě instalace dalších zabezpečovacích zařízení. Potřebná úroveň vycvičenosti psa je obdobná jako při střežení na volno.

Úvod Předchozí stránka Následující stránka
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání