| Autor |
Zpráva |
Evik
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:04
- Nahlásit
Artemis
moc děkuji za odpověď ohledně Halti. Věřím, že se naši tahouni rychle naučí netahat. Tedy náš mlaďoch umí u nohy chodit dobře, ale jen pokud s ním jdu sama....pokud jdeme s oběma psy pak jsou na vodítku jak "neřízená střela"
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:08 - Změnil/a: Terri
- Nahlásit
Evik
d s ním jdu sama....pokud jdeme s oběma psy pak jsou na vodítku jak "neřízená střela
Než se náš naučil chodit spořádaně u nohy mezi ostatníma psama, tož mě to stálo kýbl nervů. Ale u jeho tvrdohlavé hlavičky to jinak než s trpělivostí nejde, takže jsme to prostě na cvičáku vždycky trénovali s horou pamlsků a dobrých slov. No a teď už jde docela hezky!! (Jen ocas se mu nezastaví )
PS: a mám pocit, že bez vodítka to jde jakoby líp - dám mu důvěru, jde. Dám vodítko, zkusí .. 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:14
- Nahlásit
Terri
Přesně. Můj štěk nemá bez vodítka problém, ale jak ho připnu... posilovna hadra.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:22
- Nahlásit
Terri
náš mladej se taky umí na cvičáku chovat dobře i ve skupině jiných psů, jenomže jak je s tím naším druhým (ten je z útulku), tak je to něco úplně jiného - požďuchují se, jsou rádi, že jsou venku spolu (oni se mají fakt rádi) a jakmile začne jeden s nějakou lumpárnou, druhý se přidá přes veškeré moje protesty....
Jinak, ty máš Irčana, že? K nám jeden moc pěkný chodí na cvičák - je to šikulka...Pak tam taky chodí jeden softík, který je taky super.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:28
- Nahlásit
Garfield
Evik
Mám Irčana  - je naprosto skvělý. Jen škoda, že se mu nemůžu věnovat víc. Chodím cvičit jednou týdně, má už dva roky. ALe udělal ohromné pokroky. Všechno ho baví, je šikulka. Akorát fajnovka - jak zaprší tak ti prostě do trávy nelehne...
jak je s tím naším druhým (ten je z útulku), tak je to něco úplně jiného
No toho se taky obávám, až budu mít kníkače. To bude dvojka... 
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:36
- Nahlásit
Garfield
Mám tři stupně řešení takovýchto situací. Povel, varování, trest. Povel i varování je v klidu. Pokud pes zjistil, že jsi pomalá nebo na něho nedosáhneš, jen toho využil (nebo spíš zneužil). V prvé řadě psa naučím striktní odložení na první povel. Pokud pes vyjede, nebudu brát v potaz okolnosti proč. Prostě se zvedl z odložení a to považuji za hrubý prohřešek. Jednoduše má dělat, co mu řeknu a ne si ze mě dělat ... Jsem hierarchicky výš, tak velím já a on jen s úsměvem poslouchá. Potom jsme kamarádi. V opačném případě jsem jeho největší soupeř a v daný moment i nepřítel, což mu dám dost jasně najevo. Když psa varuji, vždy se u toho usmívám, aby věděl, že jsem v klidu a mám situaci pevně pod kontrolou. Něco jako "klidně se zvedni, ale uvidíš, co se stane..." Na to obvykle psi neumí reagovat a jsou ve střehu. Už jsem tvé volání o pomoc četl několikrát a mám z toho pocit, že tvůj pes ti z očí "čte" tvou beznaděj při takovýchto situacích. Bohužel si to jen velice špatně srovnal a domnívá se, že zdrojem problémů jsou příchozí a slabí lidé, nikoli jeho nedovolené výpady. Je dobré mít pod kontrolou své pocity a předem psa varovat, že na to máš a on ne. Mě tohle ve smečce dělají skoro všichni, kterým jsem zvedal sebevědomí, proto jim ho zase trochu přibrzdím. Co se týče trestů, na záda bych ho hned neválel, stačí jen oční kontakt bez možnosti uhnout, aby si z očí a výrazu tvé tváře "přečetl", jakou udělal hloupost. Ještě mu hlavu držím dost nízko k zemi, aby se jakoby poklonil do podřízenecké pozice. Dobré je ještě si stoupnout na stranu objektu jeho výpadů, aby dotyčného viděl při trestu přes tvé rameno. Nesmí ho však sledovat přímo, ale dívat se povinně do tvých očí. Ne nadarmo se říká, že se psu nemá cizí člověk dívat do očí, je to totiž vstupní brána do jeho hlavy a oni mají pocit, že jim do ní chce někdo sáhnout, proto je to jako psychologický trest mnohem účinnější, než hodit psa na záda a on se stejně podívá jinam, aby se z toho vykroutil. Až ho budeš pouštět, dej si na čas a pouštěj ho velice pomalu, kdyby vstal rychle, prohráváš a skóre je stejně na jeho straně. Nejlépe je, když se pes po tomto incidentu olízne nebo dá jiným gestem najevo, že se ti velice omlouvá. Potom ho za nic nechval, cokoli po něm budeš chtít a on to provede, považuj to za samozřejmost a ne něco, za co by se mělo chválit. Když se ve stejné situaci zachová správně, řekni mu jen "vídíš, jak to jde, když se chce." ...a hlavně s úsměvem.
Kdyby něco, tak se zase zeptej, já už tyto praktiky dělám více méně instinktivně, tak nevím, zda je tomu v textu rozumět.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:55
- Nahlásit
Artemisi,píšeš na záda neválej...........já beru povalení na záda jako asi jeden z "nejhorších" trestů.......a uplatnila jsem ho jen párkrát,když mě vyjel po psovi - vyjíždí rád. Vím,že jsina svých stránkách psal,že se plemeny pitbul,staf atd moc nezabýváš,ale přesto jestli můžeš odpovědět na to,co napíšu dál.
Ve chvíli povalení na záda se mi vzdá......leží, nehýbe se, nemá snahu se se mnou prát ( to by mi nebylo veselo,neboť jsem malá váhová kategorie) a já na něj vrčela ....D o této doby myslím je to v pohodě........pak mu dovolím vstát,ale pokud byl ale ten pes, co na něj byl udělán výpad na blízku,nerozmýšlel se dlouho a svůj výpad chtěl opakovat. Dostal zase do "nosu"-
tak jako předtím a pak hned následovalo cvičení......
Nevím,zda si ve své kebuli vůbec spojil to,že se válel pro ten výpad a pokud se mi vzdal,proč ho znovu opakoval........
To bych ráda pochopila.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 10:55
- Nahlásit
Artemis
Děkuji. Já sama jsem nenašla řešení, protože mu v tomhle nerozumím. Někdo tvrdí, že to dělá ze strachu, někdo, že má pocit, že je hierarchicky nademnou a rozhoduje on a snaží se mě nesmyslně chránit před možným nebezpečím. 1. "Útočí" jen na cizí lidi, které nezná. 2. Dělá to většinou, když se nedívám (řídím a lidi jsou venku, sedím u počítače a oni přicházejí za mými zády). Fakt je, že vrčet nepřestane ani když se otočím a syknu na něj. Prostě leží dívá se na ně (jak já říkám přes bělmo), vrčí, cení zuby a nehnutě čeká, co udělají. Jak vejdou, výpad po botě a lehne si zpět. Já se snažím pochopit, co jej k tomu vede a co se mu odehrává v hlavě. Přivádí mě k bezradnosti to, že jdu k němu, chytnu mu šňupák, pozvu ty lidi dovnitř, dívám se mu do očí a tiše chladně a přísně jej koriguji hlasem. Obvykle toho nechá, že na něj ty lidi promluví nebo jej pohladí.
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:17
- Nahlásit
Anonymní
Zkus se podepsat, ať vím koho oslovuji. Zmíněnými plemeny se samozřejmě zabývám také, ale moji favorité jsou vlci, od nichž jsou tito trochu dál. Ale to neřešme. Pokud máš psa na zádech a to bych v tvém případě udělal také, musí sledovat tebe a ne
drze toho psa, po kterém jde. Vstávat musí pomalu, pokorně a donutím ho se omluvit olíznutím si mordy, jinak "běsním" víc za jeho drzost než za to, co provedl. Řeším každou situaci pro ten který daný okamžik a směruji tím jeho celkový postoj k věci.
|
Mary
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:19
- Nahlásit
Pupy
Pupy
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:24
- Nahlásit
Garfield
Mám z tebe pocit, že ho skutečně ovládáš psychikou, jen o tom ještě nevíš a nemáš to pod kontrolou. Máš to ke mně daleko? třeba by vám oběma pomohla přátelská návštěva na kafi u nás.
|
Mary
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:24
- Nahlásit
To byl omyl, omlouvám se.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:26
- Nahlásit
Atremisi, když mě počítač pustí-je můj nick žanda, a omlouvám se,mohla jsem ho hodit alespon dolů......dnes mi to nechce prostě přihlásit-dnes to tu vůbec zlobí.
Děkuji za odpověď, až se zase bude válet,budu ho více sledovat. Nemám za sebou mnoho zkušeností s povalením,protože jsem to u předchozího hafí snad ani nepotřebovala....dal si říct.
A pak, kecat nebudu, asi jsem se dívala i špatně, spíš se snažila povalit a udržet a když se vzdal.....podcenila jsem to.
Díky moc.
žanda
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:28
- Nahlásit
Artemis
Ráda bych se u Tebe někdy podívala (ale když vidím ty fotky těch Tvých polovlků, úplně citím tu nejistotu a nedůvěru sama v sebe, když bych mezi ně šla) a to ze psů ani z koní strach nemám a nikdy jsem neměla a nemám žádnou špatnou zkušenost... Uvidíme, jak to bude s časem, jsem z Tvého bývalého působiště z Brna. Ozvala bych se a seznámila bych svého milovaného štěka s někým, kdo by si s ním uměl pokecat (narozdíl ode mě). Psychikou jej možná trošku koriguji podvědomě, ale je to tou 12letou prací s koňmi, tam to je jen o psychice a důvěře, protože většina těch 7 tunovejch parchantů by si se mnou na sílu vytřela zadek.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:33
- Nahlásit
Artemis
Myslíš, že psi vycítí "smrt"? Odkazuji na svůj předminutový příspěvek v diskusi o bezpapírovém chovu...
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:35
- Nahlásit
Garfield
Každý, kdo ke mně přijede poprvé a obzvláště ti s tříměsíčními štěňaty se zpočátku bojí projít bránou, za kterou jsou samé, na první pohled bestie, co žerou Karkulky. O něco později máme potíže se rozloučit, protože se jim od nás nechce a štěňata si páníčci loví někde ze smečky, kde si hrají, jako by to mělo být naposledy.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:43
- Nahlásit
Artemis
Mám stejný pocit jako Garfield - přemýšlela jsem, že kdybych k Vám jela na návštěvu, tak cítím respekt hraničící trochu se strachem. Ale ne z vlků jako takových, spíš z toho celku včetně Vás (co kdybyste ve mně odhalil naprostého nevhodného majitele )
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:47
- Nahlásit
Garfield
Myslíš, že psi vycítí "smrt"? ...
Psi vycítí mnohem víc než to. Studuji to dlouho a byl jsem přímým svědkem spousty zajímavých pozorování, kdy jsem viděl, že psi vidí i duši zemřelého nebo těch v klinické smrti. Sám jsem jí totiž prodělal. (Už asi proto mám trochu jiný pohled na dění kolem psů, koní a život jako celek.)
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:50
- Nahlásit
Terri
Artemis
zcela nevhodný majitel jsem já. Mluvím tu o důslednosti a disciplíně a přitom mám štěka, co se mnou spí v posteli, šišlám na něj, odzbrojí mě jediným svým přihlouplým nevinným pohledem a morálka je v háji. Je to špatně, ale je to fakt. Nejsem vhodný majitel pro NO, ale pro svůj životní styl potřebuji inteligentního, fyzicky výkonného psa a nejen kamaráda, ale i partnera... Co nadělám?
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:55
- Nahlásit
Terri neboj nekoušu a milovníky psů a zvířat také nikdy nevyženu. Na Nově ze mně udělali drsoně "co kouše do psů", ale ve skutečnosti mě víc baví mazlit se se psy na klíně a zvedat jim sebevědomí. V soukromí mi mohou psi lézt i po hlavě. Paradoxně jsou to i ti, které jsem někdy kousnul
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:55 - Změnil/a: Terri
- Nahlásit
Garfield
No to mi povídej , já jsem stará závislačka na Bílém tesákovi a jemu podobných...
A z koně jsem sletěla mimo jiné proto, že jsem měla strach a naivní představy o koňsko-lidském přátelství (no typický Zaříkavač koní).
Artemis
Díky , no hodně je to o sebedůvěře a u nás tady všude jsou názory typu "ženská a velký pes" to je adept na neposlušnost (ten pes samozřejmě), takže se to buduje pomalu.
Ale myslím, že jsem zase dobrý adept na učení...
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 11:59
- Nahlásit
Artemis
To, že Artemis = Rudolf Desenský, jsem zjistila na tomto webu až předevčírem. Doposud znám to jméno z novin, z televize a z velmi častých diskusí tady. Poprvé jsem viděla ten příspěvek na Nově a ač jsem člověk přírodně založenej a nemám ráda lidi a upínám se ke zvířatům a přírodě a vyhovuje mi instinktivní jednání, tak jsem se fakt zděsila a hlavou mi šlo: "Tak to snad není pravda, to je zlej sen... Chudáci psi." Je to otázka více názorů, znalost informací a různých úhlů pohledů... A chce to čas.
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:06
- Nahlásit
Garfield
znalost informací a různých úhlů pohledů... A chce to čas
Přesně tak. Nic není černé ani bílé. Chce to vlastní zkušenost. Osobně nevěřím ničemu, co mi kdo naservíruje, dokud si na to nesáhnu a sám se nepřesvědčím.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:09
- Nahlásit
Artemis
Zdravím, zkusím využít toho, že jste sem zavítal, chtěla bych se zeptat na chování svojí fenky... Se psama je socializovaná v pohodě, není na ně agresivní... Ale jakmile k ní přilítne větší pes, třeba NO, tak ztuhne, což celkem chápu, ale jakmile se k ní ten pes naplno rozběhne (třeba mladej pes nebo štěně), tak začne kňučet, aniž by se jí ten pes vůbec dotknul... Přitmom mám pocit,ž e takhle se chová jen u psů, u kterých ví, že kdyby se s něma začla honit, tak ji můžou doběhnout a "převálcovat". S kamarádovým leonbergrem se v pohodě honí, ta fenka totiž nikdy nemá šanci ji chytnout.
Nevíte, čím by to mohlo být? Možná je to hodně hluopá otázka a velká neznalost, ale docela mi to vrtá hlavou...
Moc dik za odpověď..
|
žanda
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:10
- Nahlásit
garfield, co je špatně na hafovi v posteli???? mě osobně to jako nevhodný nepříjde....má s tebou blízkej kontakt, cítíte se vzájemně....upínáte se k sobě.....tedy já to tak alespoň vnímám.
A já s pesem v posteli spím taky)))
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:22
- Nahlásit
Eimy
Nevím, jak velká tvá fenka je, ale předpokládám, že tedy menší než NO. Třeba by pomohlo, kdyby jsi občas nějakého splašeného psa, který si chce prudkým přibíháním hrát, nejprve přibrzdila, aby tvé fence neruply nervy a potom se jí jen jakoby vysmála a nechala jí si s ním hrát.
Moje fenka kanaďáka, když se jí líbí nějaký dominantní vlčoun, tak kolem něho lítá jako splašená, skáče mu až na hlavu a řve, jakoby jí zrovna zakousl, při tom on jen v klidu stojí a čeká, až jí to přejde. Je to způsobeno jen jejím nižším a neustáleným sebevědomím, které se dá snadno dorovnat. Jen musí mít pocit, že se jí nic nestane, když je tam její páníček. To se dá snadno vyřešit tím, že nás tímto chováním prostě baví a my z toho máme legraci, kterou na ni tím pádem přeneseme. Když má pes pocit, že jsi účastníkem hry, tolik se nebojí.
|
Artemis
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:26
- Nahlásit
žanda
Se mnou spí v posteli nejméně tři, z toho jedna fenka na hlavě, tak pořád padá z postele, když se přetočí na špatný bok a často se hádáme i o deku. Tu teď v létě ani nepotřebuji, protože kavkazská pastevecká fenka, jako deka naprosto postačí a ještě je to prima masáž na bolavá záda.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:28
- Nahlásit
Artemis
Váží kolem 10 kg a má asi 40 cm v kohoutku. To přibrždění moc nepomůže, to už jsem zkusila
Srandu si z toho taky dělám, nechci j i v tom podporovat, tak vždycky žertovným řeknu "no co blbneš, dyť ti nic nedělá" a tak... Ona kolem toho psa nelítá, ona se přikrčí a čeká až doběhne nebo se schová za mě...
|
žanda
|
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:29
- Nahlásit
artemis-to jsem tu právě líčila v práci,jak mě to na záda vyhovuje-to psí teplo....má krční páteř občas řve o pomoc))
Bohužel hafa mám jen jednoho...ne že by se mi nelíbil ještě jeden,ale s povahou mého drahouška bych to neukočírovala asi.....tak že je mi pak z jedný strany holt zima)
Ještě malá vsuvka.....zlpešilo to i mé alergické reakce na psí srst- tělo si prostě asi zvyklo)
|
handula
Člen |
# Zasláno: 23 Čen 2005 12:33
- Nahlásit
stačí jen oční kontakt bez možnosti uhnout, aby si z očí a výrazu tvé tváře "přečetl", jakou udělal hloupost
můj pes mi zásadně do očí nekouká, když něco provede, tak tím tuplem, zkoušim to občas "násilým", přidržím mu hlavu, aby mi koukal do očí a viděl, že mě nasr..., ale to se může zbláznit, hlavou škube a nechce se na mě dívat...a když už na mě koukne, tak z takovým opovržením, že bejt to dítě, tak dostane pár facek, ale co pes? Kdybych aspon viděla že ho to fakt mrzí, trochu provinilosti, ale to ne, na to je moc hrdej.....myslím že jakýkoliv trest je pro něj něco jako "to se přežít dá", a jede se dál....
|
