| Autor |
Zpráva |
bonc
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:10
- Nahlásit
PetraK
Ale ten výraz tý krávy stál za to Nebohej čtvernožec už se musel chystat na jatka, neb byl přesvědčen že zešílel - malý strakatý neuvěřitelně ječící cosi se z dálky řítilo rovnou jemu na nohy, za stáleho řevu jí těsně minulo (na poslední chvíli kolem toho sloupu hodila myšku) a s nezměněnou intonací se řítilo dál.
Ok, zkusíme to ještě s nějakou echtovější ňamkou, zkoušela jsem s kuřecim, ale žádná změna, dokonce bych řekla že ty piškoty ocení víc - to víš, jako správnej psychožrout preferuje kvantitu nad kvalitou
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:22
- Nahlásit
Psíček
spravny druh mnamky je velka motivace, samozrejme mnamka sama o sobe privolani nenauci.
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:37
- Nahlásit
Psíček
Navrhni mi prosím nějaký jiný druh motivace, kterým přebiješ bíglovi stopu - mě fakt nic lepšího nenapadá...
argosek
samoz. že mňamka sama o sobě nic nenaučí, neřeším ale pochopení a naučení přivolání, ale vytržení ze "zatemníno" - tam je fakt velkej rozdíl.. I když vlastně ani to ne, protože pokud se dostane do fáze "zatemníno", nefunguje nic. Snažím se najít způsob, jak to stopování naopak využít ve prospěch poslušnosti- tak jako PetraK využila ohařího vystavování k zamezení štvaní zvěře
|
kejtlin
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:42
- Nahlásit
bonc
pes když už běží tak nepřemýšlí i kdyby byla mňamka nejechtovnější, spíš bych na tu mňamku učila pořádně přivolání.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:42
- Nahlásit
bonc
Ale ten výraz tý krávy stál za to
možná tam stojí doteď
Ok, zkusíme to ještě s nějakou echtovější ňamkou
no něco speciálního a nikdy jindy prostě nedat.
Psíček
Chce to najít motivaci, ne "ten správný druh" mňamky.
Navrhni mi prosím nějaký jiný druh motivace, kterým přebiješ bíglovi stopu - mě fakt nic lepšího nenapadá...
no myslím, si že tady moc možností není
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:53
- Nahlásit
b]kejtlin[/b]
tu mňamku jsem neřešila pro přivolání, pokud nevystartí po stopě tak jí přivolám bez problémů - když ví že po příchodu dostane cokoliv, tak proč by si proto nejrychlejším možným způsobem nedoběhla, vždyť je bígl ne? Opravdu řeším jen situaci, kdy jí to pod nosem příliš voní, a o ňamce se mluvilo v je v tomto smyslu: Pes stojí, klepe se, kňučí, slintá, pracuje k infarktu. Dám volno, pes vyráží, já opět odvolávám..a tak pořád dokola. Snažila jsem se to řešit nedávat volno ale u nohy, ale to jaksi bezvýsledně - můžu jí mávat piškotem před frňákem a stejně se vší silou rve pryč Tam chci zkusit teda něco lepšího než piškot.
PetraK
možná tam stojí doteď
ne už tam nejni, ale nezaručuju že odešla po svých
Psíček
Pes má být soustředěnej na úpa něco jinýho
jo, to nám jde skvěle. Je dokonale soustředěná a naprosto koncentrovaná - na stopu. A na ňamku fakt ani nepomylsí
|
kejtlin
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:55
- Nahlásit
bonc
když vystartí po stopě, tak už ho neodvoláš ani na pravou svíčkovou, řešila jsem to se svým psem, není to bígl
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 13:58
- Nahlásit
Psíček
Nic lepšího než co tě nenapadá?
Jak ti mám radit něco konkrétního, když tebe, psa, situace, podmínky atd vůbec neznám?
Jako motivace mě nic lepšího než ňamka fakt nenapadá. Nechtěla jsem žádný konkrétní na míru pasovaný řešení, ale návrhy na motivaci - jak motivovat psa, aby opustil stopu - nějaký, jakýkoliv tě napadají.
Ale tohle jsem vůbec řešit nechtěla, odvolání od stopy je tak stršně individuální záležitost, že se to po netu řešit nedá, jen když jsi začal s tou motivací...
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 14:07
- Nahlásit
Psíček
No tak jsme se pěkně schodli - po netu nic nevyřešíš ani když to neřešíš
kejtlin
Já vim, viz moje předešlé příspěvky, z toho už jsem vyrostla.
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2010 14:26
- Nahlásit
Psíček
kdo na to nepřijde sám a nezvládne to sám, tomu těžko radit, protože mu to nepomůže
s tím naprosto souhlasím, můžu potvrdit zkušenost z obou stran.
ALE - někdy stačí takové to nakopnutí, nápad. A myšlenka PetryK využít moment načuchnutí mi připadá jako super možnost. Možnost, kterou bysme duo já+můj pes, tak jak na tom se vzájemným vztahem, výchovou, možnostma atd.jsme, mohli zvládnout. Neříkám že zvládnem, ale určitě to můžem zkusit. A to je přesně důvod, proč jsem sem dotaz vůbec zadávala - pro ten nápad, co by mohlo zafungovat. Myslím že dokážu vyhodnotit, co je zbytečný experiment, kterým bych mohla něco zkazit, a co je dobrý nápad který stojí za zkoušku. Takže za tento plod diskuze jen děkuji!
Padám z práce dom, tak jestli vás něco přes víkend ještě něco napadne (nějaké ty plody), sem s tím
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2010 13:43
- Nahlásit
Tak s odstupem času hlásím neuvěřitelné – i bígl se dokáže naučit vystavovat zvěř!!  Pravda, nazvat ten řev STOPASTOPASTOPASTOPAAAAA vystavením je poněkud odvážné, ale účel to plní. V praxi to v ideálním případě vypadá asi takto: Bonietta najde stopu, za pořvávání si vyčmuchá kam vede a místo aby se po ní vyřítila tak jako dřív a já se jí snažila odvolat (což nakonec většinou stejně skončilo zašlápnutím stopky, odvolat se mi jí podařilo málokdy), tak zůstane stát a jen řve – pardon „označuje“. Počká si až jí nasypu do tlamy maso, „připnu na vodítko“ – je na stopce, „připnutí“ simuluji namotáním si stopovačky na ruku cca metr za psem, ještě znovu pochválím jak kráásně označuje a konečně zavelím JDEME – no a dle terénu a svých fyzických možností se nějakou dobu nechávám smýkat terénem. Moc dlouho to ale nevydržim (či se odmítám vrhnout ze skály dolů), takže to k její nelibosti nikdy netrvá dostatečně dlouho.
Není to samozřejmě ještě 100% (což asi ani nikdy nebude, takové iluze zase nemám), a zatím ne vždy zastaví sama – občas jí musím připomenout že má čekat. Někdy se mi samoz. povede si jí ze své blbosti nechat utéct – sama nevystaví a já nestihnu v ten správný okamžik dát čekej – to jí pak musím zarážet stopkou. Jak po stopě vyrazí, je pozdě na jakékoliv povely. Není to zrovna jednoduché, vystihnout ten správný okamžik kdy dávat čekej – nesmí to být moc brzo, dokud nenajde kam stopa vychází absolutně nereaguje, pokud už vyrazila – je zas pozdě. A rozpoznat jestli ještě hledá začátek nebo už vyrazila je někdy dost problém – co do rychlosti pohybu či intenzity řevu se to né vždy dá od sebe snadno odlišit.
Ale jde to, naštěstí je ochotná odpouštět mi mé chyby, a když po několika zdařilých pokusech pochopila, co že to po ní vlastně chci, zjistila že to vlastně přináší samé výhody – po stopě se nakonec vyrazí taky, jen se předtím ještě naláduje masem. Sama už mě někdy „opravuje“ – když dám čekej moc brzo (mám pocit že už směr má a jen se na vystavení vyprdla), prostě mě ignoruje, dohledá si výchozí bod stopy a pak vystaví. Párkrát zařve a pak se po mě ohlídne kde se courám s tim masem.
Teď už je to fajn, můžu na tom vystavení trvat a vyžadovat ho – těžkej byl pro nás pro obě ten začátek, kdy jsem se snažila jí vysvětlit co že to po ní chci. To těžké na tom bylo právě to vystihnutí toho správného okamžiku – tady bych strašně ocenila nějakou pomoc v reálu, někoho zkušeného kdo by mi na místě ukázal – teď jo, teď ne. Ale neznám nikoho, kdo by se byl ochotný se mnou trmácet po lesích, hledat stopy a ještě mi dokázal poradit.
Takže pro PetruK – můžeš si udělat další zářez k této radě, dá se fakt použít na různé lovecké psychopaty, nejen na ty přirozeně vystavující. Bóňa je venku mnohem spokojenější a taky komunikativnější, má radost že chápe CO po ní chci, že po ní nechci nemožné a já mám radost že jsme našly nějakou společnou cestu.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 4 Říj 2010 15:47
- Nahlásit
bonc
Bóňa je venku mnohem spokojenější a taky komunikativnější, má radost že chápe CO po ní chci, že po ní nechci nemožné a já mám radost že jsme našly nějakou společnou cestu
JOJ!! FAKT TO KLAPE?? Tak mám velkou radost.
No tý vado, to je paráda. Ono je právě fajn, že najdete společnou činnost a je to jakoby postavený na tom, že teda "lovíte", ale Ty tomu šéfuješ, což myslím i mimo jiný posílí jakoby tu pomyslnou pozici člověka jako šéfa velící jednotce
fakt mám radost, navíc o to větší, že vám oběma hodně brzo došlo o čem tahle bojovka je. tak si to holky užívejte 
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 4 Říj 2010 16:43
- Nahlásit
PetraK
Někdy to taky teda neklape, například včera : Bóňa zařvala a vyrazila, vůbec se neobtěžovala s vystavením, a především ani s reakcí na čekej!! Musela jsem jí to zašlápnout, dořvala jsem jí, tvářila se že se strašně stydí ale přitom furt pošilhávala po tý stopě. Dala jsem jí teda "jdeme" a po pár metrech zase "čekej". Milostivě teda čekala, já divadýlko jak je stráášně hodná, sypu do ní SYROVÝ KRVAVÝ JEŠTĚ TEPLÝ JÁTRA (- po rozmražení, nechutnost, nechutnost) a ten čokl je plive!!! Byla to tak echtová stopa, že neměla ani čas to spolknout. Úplně v tranzu - a Badin vesele pod ní je sbíral
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 5 Říj 2010 09:17
- Nahlásit
bonc
Někdy to taky teda neklape, například včera
no jo, ono to taky nejde všechno hned, je to běh na dlouhou trať, zvlášť, když to člověk nedělá už se štěnětem. ale myslím, že vám to hodně pomůže
sypu do ní SYROVÝ KRVAVÝ JEŠTĚ TEPLÝ JÁTRA (- po rozmražení, nechutnost, nechutnost) a ten čokl je plive!!!
jo to tak někdy je, že ta zvěř to žrádlo přebije-pes poslechne, ale o odměnu zájem nemá, vnímne stěží pochvalu a je pořád soustředněnej na tu zvěř. Je to lovečák prostě.
jo a teplý játra - to je fakt hnus a odpornost to naprosto souhlasím.
a Badin vesele pod ní je sbíral
chodíš ještě s jedním psem? To nevím čéče, esli je dobrý. Páč přeci jen to rozptýlí tvojí pozornost.
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2010 07:45
- Nahlásit
PetraK
Badin je naprosto zlatej, taková ovečka nevinná Celou vycházku šlape vzorně vedle mě nebo za patama, max si občas něco dojde očuchat, to pak na písknutí okamžitě letí zpátky, s vyděšenym výrazem jak daleko se to vzdálil. Je to neuvěřitelný, ale u něj mě dokonce těší, když se zvládne trošku samostatně proběhnout. Hrozně se snaží zavděčit, při každym přivolávání Bonity přede mnou okamžitě vzorně sedí a čeká na odměnu (z procházky se vrací řádně nažranej piškotama). Mojí pozornost vyžaduje jenom když procházíme kolem krav, ty strašně touží pást, ale ty zase absolutně netankujou Bonitu, takže se to dá zvládat úplně v pohodě. Občas s nima jdu zvlášť (když beru Bonitu vyloženě na stopy nebo jdeme "soukromej trek", Báďa 40 km nedá), ale Badin je spokojenější a jistější, když jdou spolu, hodně Bonitu kopíruje - to je to jediné co mě trošku děsí, snaží se pořád zavděčit a když vidí jaký divadýlko dělam nad Bonitou za nalezení stopy, tak furt koumá co to ten druhej pes dělá - aby to taky mohl zkopčit Bojim se aby to nepochopil - pak by snaživě vyhledával co to dá
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2010 08:55
- Nahlásit
bonc
no jo, když já si pořád myslím, že se čék líp soustředí, když tam při tom má toho psa jen jednoho, páč toho druhýho nemusí monitorovat a navíc jak píšeš ty, aby se toho Badin nakonec nechyt . Ale to je samozřejmě na Tobě, to je jen taková poznámka.
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2010 09:24
- Nahlásit
PetraK
Jsem na to zvyklá z dua kůň+pes, mít plnou koncentraci na koně a jen koutkem oka jistit že pořád ještě mam psa (pak jsem to vyřešila rolničkou), no a teď si prohodili role - koncentrace na Bonitu a koutek oka na Badína že ho furt mam vedle nohy Což mě teď tak přivádí na tu myšlenku s rolničkou...... ale ne, to byl Badin nedal
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2010 13:10
- Nahlásit
bonc
Jsem na to zvyklá
jo jasný, jak říkám, je to jen můj názor, já si to nedovedu představit.
Což mě teď tak přivádí na tu myšlenku s rolničkou...... ale ne, to byl Badin nedal
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2010 13:32
- Nahlásit
PetraK
Já jsem měla už dřív takovej povedenej páreček, fenka absolutně nejhodnější, a hafin - týranej vesničan zvyklej na samostatný toulky vesnicí - byl zdrhač. Strašně ho lákalo město, les ho nudil. Takže jak mohl, vzal mi roha z lesa do města. Poslechnul, ale měl dar zmizet tak, že v jednu chvíli byl no a pak už nebyl. A neměl kdo poslechnout. Znamenalo to oči furt na šťopkách, hlídat zdrhače a holčička s náma musela jít sama, bez nějakýho neustálýho napomínání atd. Takže na tenhle model jsem vcelku zvyklá
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 6 Říj 2010 14:02
- Nahlásit
bonc
Poslechnul, ale měl dar zmizet tak, že v jednu chvíli byl no a pak už nebyl. A neměl kdo poslechnout.
ty vado ty vado, tohle bych nepřežila  , umřela bych hrůzou, obdivuju každého, kdo dokáže tohle zpracovat, žít s tím. No takže ty už máš dobrou nervovou průpravu.
|
Falco
Člen |
# Zasláno: 7 Říj 2010 09:07
- Nahlásit
Já se přidám s podobnou zkušeností - mám taky lovce, ale pro změnu zase slídiče (am.kokr). A taky jsem se do jeho posedlosti v rámci svých možností zapojila. Takže na procházce jdeme po cestě - na to je povel a pokud vidím, že se příliš "začuchává" mimo - směr křoví ap., tak ho odvolávám. Ale máme terény, kde společně "lovíme". Když k takové louce - poli (ideální je porost 15-30cm) přijdem, stojí napjatě na okraji a vyloženě čeká, až se do toho dáme. Připnu na 30 m stopovačku a ukážu rukou a vyráží. Naštěstí neběží, ale opravdu systematicky slídí. Dnes už se na povel zastaví a podívá na mě a můžu mu i změnit směr. Dokonce i přijde na přivolání, ale rozhodně nechce žádné pamlsky, chce jen pokračovat v práci. Ale trvalo to velmi velmi dlouho (myslím, že to teď bude tak rok, co jsem se do toho pustila cíleně). Potvrzuji, že je-li stopa čerstvá, je stopovačka nezbytností, pak už prostě neodvolám (nedejbože, že vyletí živé zvíře - to ještě navíc začne tenkým hláskem hystericky ječet).
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Říj 2010 09:34
- Nahlásit
Falco
Ale máme terény, kde společně "lovíme". Když k takové louce - poli (ideální je porost 15-30cm) přijdem, stojí napjatě na okraji a vyloženě čeká, až se do toho dáme.
jo ono je to baví, je to jejich práce, na to jsou nastavení a když se to dělá spolu s pánikem, je to podle mě jednak cesta, jak si utužit ten vztah ale hlavně zvednou ovladatelnost.
rozhodně nechce žádné pamlsky, chce jen pokračovat v práci.
no, lovečák
|
bonc
Člen |
# Zasláno: 7 Říj 2010 09:40
- Nahlásit
Falco
já jsem vždycky hrozně ráda, když narazim na někoho kdo je na tom podobně jako já Majitelé nelovců si neumí v reálu představit, co to znamená a dozvíš se akorát - "no to já bych mu teda nedovolil/a! Upevni přivolání a je to." a obdobný variace na toto. My máme 35m stopovačky trvale, protože terény, kde společně "lovíme". jsou u nás prostě všude. Srny nám couraj až za plot. Taky musí chodit po cestě (když po nějaký teda jdeme), ale nikdy nevim kdy nám nějaká výborná voňavá tu cestu zkříží.
to ještě navíc začne tenkým hláskem hystericky ječet hysterickym řevem označujem každou stopu, pokud je zvíře blízko tak řve tak šíleně, že jde úplně do fistule, přeskakuje jí hlas a víc už to prostě nejde
To máte fajn, že můžete lovit tak pěkně organizovaně, dojít k louce a říct si tak a tady a teď budem lovit. Já jsem odkázaná na to, kolik zvěře se promenáduje zrovna v těch místech kudy jdeme.
PetraK
zviřátka mě naučili býti vcelku flegmatikem - měli jsme již zavedenej postup odchytu psa. Okamžitě z alarmovat celou širokou rodinu (včetně babičky apod.) a utvořit rojnici ve čtvrti do které chodil nejraději, systemticky pročesat a odchytit dřív než ho něco přejede. Asi po dvou letech ho to konečně přestalo tak brát. V den, kdy jsme ho vezli na poslední injekci, jsem ho vzala na poslední čuchanou po jeho nejmilejších ulicích, pořád z toho měl radost... bože to jsem psát neměla, i po čtyřech letech zase řvu
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 7 Říj 2010 15:35
- Nahlásit
bonc
"no to já bych mu teda nedovolil/a! Upevni přivolání a je to."
jo, tohle jsou mnohdy moudrý slova. Zvlášť když má'člověk třeba psa z útulku.
Ono to taky vychází z toho, že ne vždy člověka napadne, že by takovou věc měl pesana učit od štěněte a pak už se to řeší hůř. Já jsem díky ohařství došla k tomu, že tohle se musí učit každej pes stejně jako jiný věci. Prvního pesana jsem to sice učit nemusela, stačilo zařvat jak zupák a bylo, ale jak jsem se připravovala na příchod ohařího štěněte, a bloudila v diskuzích, viděla jsem kolik lidí to řeší u kolika plemen.Ten ohař má myslím výhodu v tom, že je na čem stavět, že je tam to vystavování, od kterýho se člověk může odpíchnout , ale... myslím, že se to určitým způsobem dá vzbudit v každém psovi. Myšleno hlavně od toho štěněte, tam to jde snáz, páč navíc v tý době je pro ně člověk bůh, na kterýho se spoléhá.
no prostě já sama za sebe, ať už bude kdykoliv jakýkoliv pes- já doufám, že zvostanu u ohařů , ale co já vím, co osud přivěje, tak prostě zvěř řeším hned a od začátku, aby se to stalo běžnou součástí psova žití.
(včetně babičky apod.) a utvořit rojnici ve čtvrti do které chodil nejraději,
tohle je ftipný, ale stejnak přes tu ftipnost se mi u toho svírá žaludek,
bože to jsem psát neměla, i po čtyřech letech zase řvu
nedivímse,řvi. Taky řvu, když píšu něco takovýho o Murphym.
|
