Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (12756 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (6481 hl.)
Možná 
Anketa img  (6850 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (5781 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (6442 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (5848 hl.)

Celkem hlasovalo: 44158


2. SLUŽEBNÍ KYNOLOGIE U JEDNOTLIVÝCH OZBROJENÝCH SBORŮ

2.1 POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

2.1.1 Odbor služební kynologie a hipologie

V roce 1993 byla zřízena stálá komise pro koordinaci jednotného řízení, výkonu a materiálního zabezpečení služební kynologie, chovu a výcviku služebních psů kriminální, pořádkové, cizinecké a pohraniční policie v rámci Policie ČR. V roce 1994 byli do komise začleněni i zástupci železniční policie. Dne 21. 11. 1996 byl podán návrh koncepce pro služební kynologii a hipologii v rámci PČR. Komise řídila služební kynologii u Policie ČR až do roku 1997, kdy datem 1. května 1997 vznikl odbor pro služební kynologii a hipologii (OSKH) s těmito organizačními součástmi:

  • chovná stanice služebních psů Libějovice
  • chovná stanice psů Domažlice
  • chovná stanice psů Prackovice
  • výcvikové středisko psovodů a služebních psů Býchory
  • výcvikové středisko psovodů a služebních psů Dobrotice

K datu 1. 7. 1997 dochází k reorganizaci služební kynologie a hipologie u útvarů PČR. Ke dni 1. 1. 1998 se stává součástí odboru služební kynologie a hipologie i výcvikové středisko Plzeň - Bílá Hora, které bylo zatím začleněno pod Ředitelství železniční policie.

Nejrozšířenějším plemenem u Policie ČR je německý ovčák - na obrázku úspěšný předek mnoha služebních psů - Grim z PS.Náplní OSKH je zabezpečování přípravy psovodů a služebních psů ve výcvikových střediscích, odchov a příprava štěňat a mladých psů v chovatelských zařízeních pro doplňování stavu psů u PČR. Dále odbor zastává činnost osvětovou. V rámci OSKH se tvoří veškeré normy a předpisy. OSKH metodicky řídí kynologii na krajských správách a na Městské správě hl. města Prahy. OSKH rovněž řídí chovné stanice Domažlice, Libějovice a Prackovice. Provádí výběr vhodných jedinců pro chov, kteří jsou pak připraveni ke splnění podmínek chovnosti dle kritérií civilního chovatelského řádu. OSKH řídi také výcviková střediska pro výcvik psovodů a služebních psů Bílá Hora, Býchory a Dobrotice. OSKH jakožto organizační celek je řízen náměstkem policejního prezidenta. OSKH je organizačně začleněn přímo do struktury policejního prezidia, kdy je postaven na stejné úrovni jako například ředitelství služby pořádkové či dopravni policie.

2.1.2 Systematizace služební kynologie správ krajů PČR

Služební kynologie je rozdělena dle územní působnosti jednotlivých krajských správ a Městské správy hl. města Prahy. Každá krajská správa má tedy skupinu (případně oddělení) služební kynologie. V rámci kraje pracují tito specialisté:

  • policejní inspektor se zaměřením na metodu pachové identifikace (MPI)
  • policejní inspektor specialista na vyhledávání drog
  • policejní inspektor specialista na vyhledávání výbušnin

Na některých krajských útvarech jsou zařazeni ještě tito další specialisté:

  • policejní inspektor specialista na vyhledávání zbraní
  • policejní inspektor specialista na vyhledávání mrtvol

Dle bezpečnostní problematiky je možné zařadit i další specialisty. Například v rámci zásahový jednotek apod. Kynologie může být ve formě skupiny služební kynologie vytvořena i na dalších útvarech. Například ochranná služba.

Vedoucí Skupiny služební kynologie Správy kraje je podřízen náměstkovi ředitele správy kraje. Dále úzce spolupracuje s OSKH. OSKH metodicky řídí skupiny služební kynologie jednotlivých krajských správ. V rámci Správy hl. města Prahy je kynologie začleněna pod službu pořádkové policie. V rámci Prahy je pak Oddělení služební kynologie, které se dělí:

  1. na skupinu speciálně pátrací
  2. na skupinu pořádkovou

Do skupiny speciálně pátrací jsou zařazeni psovodi stálé výjezdové skupiny a dále speciálisté na MPI, pro vyhledávání výbušnin, pro vyhledávání drog a případně další specialisté.
Ve skupině pořádkové jsou zařazeni psovodi v rámci hlídkové služby. Psovodi nejsou systematizováni na Obvodní ředitelství ani na místní oddělení PČR.

2.1.3 Systematizace služební kynologie okresních ředitelství (městského ředitelství) PČR

Služební kynologie v rámci okresních ředitelství je metodicky řízena správou kraje. Kynologie je vykonávána především ve Skupině služební kynologie okresního ředitelství Policie (OŘP) ČR. Vedoucí skupiny služební kynologie je podřízen zástupci ředitele OŘP a metodicky řídí všechny psovody v rámci OŘP. Dle bezpečnostní problematiky může být zařazen na OŘP i kynolog specialista. Ve skupině služební kynologie jsou zařazeni psovodi s pátracími psy. Psovodi zajišťují výjezdovou službu. Další psovodi mohou být zařazeni na odděleních pohraniční policie, na odděleních železniční policie, na obvodních odděleních PČR a také na odděleních hlídkové služby. Na těchto odděleních jsou využíváni především hlídkoví psi.

2.1.4 Služební kynologie u Policie České republiky

Policie České republiky byla zřízena jako ozbrojený sbor na základě zákona o Policii České republiky č. 283/1991 Sb. ze dne 21. června 1991. Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Policie plní úkoly uvedené v § 2 Zákona o PČR. K plnění stanovených úkolů používají policisté oprávnění daná zákonem. Jedním z oprávnění je použití donucovacích prostředků a zbraně. Donucovací prostředky jsou vyjmenovány v § 38 zákona č. 283/1991 Sb. V odst. 1 pod písmenem e) je jako donucovací prostředek uveden služební pes. „Donucovací prostředek je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje“, znění § 38, odst. 2 zákona 283/1991 Sb. Použití služebního psa jako donucovacího prostředku dále upravuje interní směrnice, ZPPP č. 25/1997, ze dne 9. června 1997, článek 4.

Použití služebního psa
1) Služebního psa je policista oprávněn použít zejména
a) aby zajistil bezpečnost jiné osoby nebo svou vlastní před protiprávním útokem, pokud útok bezprostředně hrozí, trvá, nebo podle všech známek bude pokračovat,
b) aby zachránil výtržnosti, rvačce nebo jinému hrubému protiprávnímu jednání, kterým je porušován veřejný pořádek,
c) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů, nebo místa, kam je vstup zakázán,
d) k pronásledování prchající osoby, jež se dopustila protiprávního jednání, či osoby, která je, nebo má být eskortována,
e) aby donutil ukrývající se osobu, jež se dopustila protiprávního jednání, nebo která má být eskortována, opustit úkryt.
2) Policista používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to vyžaduje povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu osoby, vůči níž služební zákrok směřuje, lze použít služebního psa i bez náhubku.
3) Donucovacím prostředkem ve smyslu těchto směrnic je činnost služebního psa na základě povelu daného policistou; pouhá přítomnost služebního psa při služebním zákroku není donucovacím prostředkem.“

U Policie České republiky jsou využívána nejčastěji tato plemena: německý ovčák, belgický ovčák, labradorský retrívr. Dále je zařazeno i několik jedinců těchto plemen: velký knírač, rotvajler, dobrman, střední knírač, nulteriér, pitbulteriér, americký stafordšírský teriér, gordonsetr a výmarský ohař. Můžeme se setkat i s kříženci, a to nejčastěji tzv. bojových plemen, například rotvajlera, bulteriéra a amerického stafordšírského teriéra (slangově nazýván rotobul). Využíváni jsou jedinci „s“ i „bez“ průkazu původu. Psi s průkazem původu jsou upřednostňováni.

Některá plemena psů používaná Policií ČR

Německý ovčák
Německý ovčák - exteriérový typ
Rotvajler - Rottweiler
Rotvajler -Rottweiler
Labradorský retrívr
Labradorský retrívr
Boxer
Boxer
Belgický ovčák malinois
Belgický ovčák malinois
Erdelterier - Airedaleterrier
Erdelteriér - Airedaleterrier

Naprostá většina služebních psů u PČR pochází z vlastní produkce chovných stanic, kde se rodí psi na základě chovných plánů. Tito psi jsou s průkazem původu. Psi jsou ustájeni třemi způsoby: hromadně, skupinově nebo individuálně. Psovodi mohou brát v mimopracovní době psy s sebou domů, kde musí mít pes zajištěny vhodné podmínky pro ustájení. Každý psovod má při přidělení psa nárok na přidělení typizovaného výběhu a boudy, na kompletní výstroj pro psa, na dezinfekční prostředky a na pracovní oděv včetně pracovní obuvi. Psovod má rovněž nárok na zapůjčení prostředků a zařízení potřebných k zabezpečování krmiva pro psy (kuchyňské zařízení, nádobí). Výživa psů je zajišťována při hromadném ustájení pověřenou osobou - krmičem. Při individuálním nebo skupinovém ustájení zajišťuje výživu psa psovod. Vedoucí útvaru však musí psovodovi umožnit obstarání, dovoz a přípravu krmiva pro psy. Psi se krmí vařenou stravou, která se skládá z masa, masných výrobků, příkrmu a vitamínů, nebo jsou psi krmeni granulovanou vyváženou stravou. Psovodi i policejní zařízení, kde jsou psi hromadně ustájeni, v dnešní době upřednostňují krmení granulovanými krmivy, které jsou důkladně laboratorně PČR prověřena. U PČR je zařazeno celkem 900 psovodů, z nichž je asi 20 žen, a přibližně 1200 služebních psů, včetně štěňat a psů na výchově.

2.1.4.1 Možnosti využití služebních psů u PČR

Služební psy využívají téměř všechny složky Policie České republiky. Pořádková, kriminální, železniční, pohraniční a cizinecká služba. Psy využívá i dopravní služba, a to v případech, kdy řidič vozidla po dopravní nehodě uteče z místa činu. Psy lze rozdělit do dvou kategorií:

1) psi všestranní

  • hlídkoví
  • pátrací

2) psi specialisté

  • vyhledávaní omamných a psychotropních látek
  • vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů
  • vyhledávání zbraní, střeliva a munice
  • vyhledávání mrtvol, lidských pozůstatků
  • využití psů na metodu pachové idetifikace

Psi všestranní se využívají k přímému výkonu služby. U psů hlídkových je kladen větší důraz na obranné práce, především na razantní zákroky proti pachateli, likvidace výtržnosti a průzkumy objektů. I pes hlídkový musí zvládat pachové práce ve frekvenci i terénu. Na psy pátrací jsou kladeny vysoké nároky především u sledování pachových stop, vyhledávání nábojnic, vyhledání věcí. Samozřejmě, že pes s pátrací kategorií musí být schopen zadržet pachatele, ochránit psovoda a provést průzkum objektu s označením úkrytu osoby.

Psi specialisté jsou využíváni dle potřeb a požadavků PČR. Psi se specializací vyhledávání drog jsou využíváni při kontrole osob, zavazadel, dopravních prostředků a rovněž při domovních prohlídkách. Psovodi spolupracují s pracovníky protidrogové centrály a podílejí se na odhalování závažné, především organizované trestné činnosti. Psi mohou nález těchto látek označovat štěkáním. Místo nálezu pes označuje i hrabáním a podobně. Psi s touto specializací jsou využíváni od roku 1984.

Náplní práce psů se specializací na vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systému (NVS) je kontrola objektů, na podnět anonymních oznámení o uložení takovýchto předmětů - „bomb“. Každé oznámení podobného charakteru musí policisté prověřit, objekt a okolí místa zajistit a provést důkladnou kontrolu objektu za pomoci pyrotechnika a cvičeného psa specialisty. Psovod psa specialisty na vyhledávání NVS musí absolvovat pyrotechnický kurz. Pes pracuje na volno, bez vodítka, obojku. Nesmí štěkat, protože některé NVS jsou spustitelné na akustický podnět. Pes se nesmí předmětu dotknout. Nález NVS nebo předmětu, který NVS ukrývá pes označuje zalehnutím. Metoda na vyhledávání výbušnin a NVS byla vyvinuta v letech 1987 - 1988.

Psi specialisté na vyhledávání zbraní a munice jsou využíváni obdobně jako psi na vyhledávání drog. Tedy k prověrkám osob, dopravních prostředků, objektů, skladů a dalších prostor. Jsou využíváni i při domovních prohlídkách. Nález označují stejným způsobem jako psi cvičení na vyhledání drog. Tato metoda byla vyvinuta pracovníky výcvikového střediska Býchory. Jedná se o nejmladší speciální pachovou metodu. První pes byl vycvičen v roce 1994 a to pro potřeby Armády ČR.

Psů specialistů na vyhledávání mrtvol a lidských pozůstatků je u Policie ČR nejméně. Pes je schopen označit místo, kde se nalézá mrtvola nebo lidské pozůstatky i několik let po uložení. Pes je schopen označit místo, kdy jsou lidské pozůstatky zakopány i několik metrů pod zemí. Psi vyhledávají plyn, který vzniká při rozkladu tělních tkání. Tento plyn vzlíná směrem nahoru a prostupuje zeminou. Plyn - pach je pes schopen zachytit díky svému čichu, a tak přesně označit místo, kde se tělo nachází. Pes je schopen označit i vražedné nástroje či předměty, ve kterých byla mrtvola převážena či uložena (například zavazadlový prostor motorového vozidla). V těchto případech lze psa s úspěchem použít jen v kratším časovém úseku po spáchání činu. Psi s touto specializací se využívají při objasňování závažné kriminality. Například pachatel dozná vraždu s tím, že mrtvolu zakopal někde v lese, ale není schopen přesně určit místo. Pes toto místo bezpečně označí. Psi s tímto speciálním výcvikem jsou využíváni i při vyhledávání utonulých. Pes, při pomalé jízdě na motorovém člunu, označí na hladině místo, kde se utonulý pod hladinou nachází. Označení pes provádí štěkotem. První pes s touto specializací byl vycvičen v roce 1992.

Využití psů na metodu pachové identifikace se v České republice s úspěchem provádí od 70. let. Metoda byla vyvinuta v bývalé NDR. V České republice se o uplatnění této metody zasloužil nejvíce Dr. Vilém Eis. Metoda pachové identifikace (MPI) spočívá ve srovnání pachu odebraného z místa činu s pachem kontrolní osoby. Této metodě bude později věnována větší pozornost v kapitole „Pes, jako důkazní prostředek“.

2.1.4.2 Výcviková střediska a chovné stanice u PČR

Služební psi PČR by se měli jednou ročně zúčastnit kondičního kurzu v délce trvání čtyř týdnů. Každý rok musí být všestranní psi přezkoušeni dle zadané kategorie. Přezkoušení je provedeno na závěr kurzu. Přezkoušení může být provedeno i komisí složenou z kynologů Správy kraje. Přezkoušení probíhá ve třech oddílech: pachové práce, poslušnost, obranné práce. Psi specialisté musí rovněž jednou ročně obhájit zadanou kategorii. Přezkušuje se poslušnost a speciální cviky dle kategorie. Pokud je psovi kategorie odebrána, nesmí být využíván ve službě. Výcviková střediska PČR jsou v Dobroticích (u Holešova), v Býchorech (u Kolína), na Bílé Hoře (u Plzně). Výcvik psů specialistů probíhá jen ve výcvikovém středisku Býchory.

Kurzy pro všestranné psy se rozlišují na:

  • základní kurz (délka trvání 10 týdnů)
  • kondiční kurz (délka trvání jsou 4 týdny)
  • doškolovací kurz (délka trvání 8 týdnů)
  • dlouhodobý speciální kurz (délka trvání 20 týdnů)

Ve výcvikovém středisku v Dobroticích jsou pro psy připraveny špičkové kotce.Dále existují kurzy pro mladé psy, kurz ke splnění podmínek chovnosti, kurz pro figuranty a kurzy pro psy specialisty. Výcviková střediska spolupracují i s dalšími ozbrojenými složkami, kdy se kurzů účastní příslušníci vězeňské služby. Příslušníci Městských a obecních policií v kurzech splňují podmínky pro udělení osvědčení. Výcviková střediska spolupracují i s Armádou ČR, kdy jsou pro potřeby armády připravováni psi specialisté na vyhledávání zbraní, na vyhledávání min a dále pátrací psi pro letecký záchranný systém.

Příslušníci PČR se zúčastňují i soutěží pořádaných ozbrojenými složkami v ČR. Psi specialisté se účastní i soutěží v zahraničí. Každým rokem se koná soutěž „O pohár policejního prezidenta“. Tato soutěž probíhá na úrovni okresního, krajského a celostátního kola. Soutěží se v kategorii psů hlídkových a pátracích. V celostátním kole soutěží i čtyřčlenná družstva. Dva psovodi s hlídkovými psy a dva se psy pátracími. Psi specialisté mají soutěž samostatně. Cílem soutěží psovodů PČR je systematickým a cílevědomým výcvikem zvyšovat připravenost služebních psů pro praktický výkon služby.

Policie České republiky získává služební psy vlastním chovem, z chovných zařízení Domažlice, Libějovice a Prackovice. Název chovné stanice je „od Policie“ a „z Pohraniční stráže“. Vlastní chov je organizován jen u plemene německý ovčák. Štěňata jsou získávána i od civilních chovatelů, jako forma úhrady za krytí služebním psem PČR. V některých případech jsou vykupováni i psi od civilních cvičitelů. V chovných stanicích je zařazeno cca 60 chovných fen. Ročně se v chovných stanicích narodí přibližně 300 štěňat. Do služby se zařazují především psi. Nadbytečné feny jsou odprodávány civilním zájemcům. Pes je zpravidla v chovné stanici do stáří jednoho roku.

Od dvou měsíců věku probíhá výchova štěněte - mladého psa. Ve stáří jednoho roku je pes předán psovodovi, který pokračuje ve výcviku a absolvuje příslušné kurzy ve výcvikových střediscích. Chov německých ovčáků u PČR je na velmi dobré úrovni. Chov kladně hodnotí i v zahraničí. Mnoho států projevilo zájem o štěňata z chovných stanic PČR. O štěňata projevují trvalý zájem i civilní kynologové, především z oblasti sportovní kynologie. Tento neobvyklý zájem je způsoben tím, že v chovu u PČR je kladen důraz především na povahové vlastnosti odchovávaných jedinců. Organizace vlastního chovu služebních psů není u dalších států obvyklá, a to především vzhledem k vysoké nákladnosti.

Mladí psi se ve věku mezi jedním rokem a dvou let účastní svodu mladých psů. Zde se provádí hodnocení exteriérových a povahových vlastností zvířete. I když pes vykazuje nedostatečné povahové vlastnosti k výkonu služby, je vyslán s psovodem do kurzu. Po absolvování kurzu je pes opětovně přezkoušen. Pokud pes vykazuje špatné výsledky v obranných pracech, ale v pachových pracech je upotřebitelný, zařadí se mezi psy, u kterých je proveden speciální výcvik se zaměřením na pachové práce. Při obrácené situaci je pes zařazen jako strážný pes v objektech MV. Pokud je pes naprosto neupotřebitelný pro své povahové vlastnosti nebo pro zdravotní problémy (například nález DKK), je ze stavu PČR vyřazen.

2.1.4.3 Veterinární péče o služební psy u PČR

Veterinární péče u PČR je zajišťována vlastními veterinárními pracovišti v rámci jednotlivých krajských správ. Jsou využívána i civilní zařízení, zejména při závažnějších úrazech. Především je to veterinární nemocnice v Brně a v Pardubicích. Veterinární služba u PČR poskytuje kompletní odbornou veterinární péči. Psi jsou řádně očkováni proti vzteklině a infekčním chorobám. Dvakrát ročně jsou psi vyšetřeni na přítomnost vnitřních cizopasníků. Je sledován celkový zdravotní stav psů. Sleduje se i zatíženost DKK. Psi jsou průběžně rentgenováni a nálezy vyhodnocovány. V případě vyšších nálezů DKK jsou psi ze služby vyřazováni. U psů je sledován i stav chrupu. V případě potřeby PČR disponuje i speciálním zařízením, kde jsou prováděny zubařské zákroky. Pozornost je věnována prevenci vůči vnějším cizopasníkům. V případě vyřazení psa z důvodu stáří, zdravotních problému nebo povahových vlastností, je pes nabídnut zdarma civilním zájemcům. Pokud při vyřazení psa o psa projeví zájem jeho psovod, žádosti se přednostně vyhoví a pes se ponechá psovodovi.

Veterinární péče u Ministerstva vnitra (MV) je poskytována na základě veterinárního zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb. a dle nařízení MV č. 52/1999 ze dne 7. 6. 1999. Toto nařízení upravuje podmínky poskytování veterinární péče u Ministerstva vnitra a PČR. Dle veterinárního zákona se za chovatele považuje ta osoba, která se o psa stará a zodpovídá za něj. V našem případě tedy psovod. U PČR se u psů neprovádí vakcinace proti infekčnímu kašli. Vzhledem k tomu, že tato nemoc se vyskytuje v místech, kde dochází k vyšší koncentraci psů (výcviková střediska, chovné stanice, kynologická cvičiště atd.) a nemoc je velmi rychle přenosná, doporučovala bych plošnou vakcinaci všech zvířat. Vakcinace se provádí nejčastěji vakcínou „Pneumodog“ nebo „Bronchi-shield“. Cena jedné dávky vakcíny pro psa plemene německý ovčák je cca 100 - 110,- Kč. Vzhledem k tomu, že by se snížil počet nemocných psů, snížily by se tak následně náklady na léčbu. Za pozornost by stála i otázka vakcinace proti borelióze. Po zdravotní stránce je věnována i zvýšená pozornost psovodům. Jednou ročně jsou od psovodů odebírány biologické vzorky. Tyto jsou pak laboratorně zkoumány, především na přítomnost leptospirozy, která je ze psa přenosná na člověka a následně postihuje játra.

2.2 MĚSTSKÁ A OBECNÍ POLICIE

2.2.1 Vznik Městské a obecní policie

V roce 1991 vzniká nová ozbrojená složka Městská (Obecní) policie. Tato nová instituce vznikla na základě zákona č. 553/1991 ze dne 6. prosince 1991 o obecní policii.

Obecní (Městskou) policii zřizuje a ruší obecní (městské) zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Obecní (Městská) policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Interní předpisy upravuje rada zastupitelstva města nebo obce v podobě vyhlášky. Při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku strážníci zejména:

  • a) dohlížejí na dodržování obecně závazných právních předpisů a ochraně veřejného pořádku
  • b) přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku
  • c) dohlížejí na dodržování pravidel občanského soužití
  • d) odhalují přestupky v rozsahu stanoveném zákonem o obecní policii, ukládají a vybírají v blokovém řízení pokuty za přestupky
  • e) upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a podle konkrétní situace činí opatření k jejich odstranění

Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. Strážníci jsou v zaměstnaneckém poměru k obci, strážník smí vykonávat své povinnosti a oprávnění jen na základě platného osvědčení, které vydává ministerstvo vnitra ČR s platností nejdéle na dobu tří let. Mezi strážníkem obecní (městské) policie a příslušníkem policie ČR je především ten rozdíl, že strážník je v zaměstnaneckém poměru a příslušník ve služebním poměru.

I u městské policie slouží jako psovodi ženy.Strážník má mimo jiná oprávnění také oprávnění použít donucovacích prostředků (§18), psa (§19) a služební zbraně (§20) zákona č. 553/1991 Sb. Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně - § 19 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii. Pes není tedy přímo vyjmenován v ustanovení o donucovacích prostředcích. Způsobilost psa k použití musí být osvědčena policií.30 Přezkoušení psovodů a psů se provádí většinou přes agenturu, která zajistí výcvik psovodů a psů, a to jak po praktické tak i teoretické stránce. V rámci dohody s Policií ČR se mohou psovodi obecních či městských policií zúčastnit kurzu ve výcvikových střediscích pro psovody a psy Policie ČR. Policie má vytvořeny tématické plány pro tento typ kurzu. V obou případech provádí přezkoušení psovodů a psů komise slkožená z policistů - instruktorů výcvikových středisek. Obhajoba osvědčení o způsobilosti psa se provádí každé dva roky. Po vykonání zkoušky odborné způsobilosti strážníka - psovoda nemusí strážník tuto zkoušku již dále obhajovat.

Psi u obecní či městské policie jsou využíváni především k hlídkové a strážní službě, k zajištění veřejného pořádku, k likvidaci výtržnosti. Psi a psovodi jsou účinným prostředkem ke sjednání pořádku, a to i jen jako prevence. Psi nejsou využíváni na pachové práce. V případě, že by bylo možno využít psa na pachovou práci, vyrozumí strážník obecní (městské) policie Policii ČR, která zajistí psovoda - policistu. Zákon strážníkům sice nezakazuje použít psa na pachové práce, ale psi v rámci splnění podmínek k přidělení osvědčení nejsou z pachových prací přezkušováni. Otázkou je důkazní hodnota výsledku zjištěného při použití psa obecní (městské) policie. Domnívám se, že i služební pes u obecní (městské) policie by měl být schopen vypracovat čerstvou stopu do stáří 10 - 15 minut, tzv. dostihová stopa, a na konci stopy zadržet či označit skrývající se pronásledovanou osobu. K tomuto názoru jsem došla po zhodnocení situace, kdy časová prodleva od chvíle útěku osoby do příjezdu psovoda, příslušníka Policie ČR, je někdy dosti značná a psovod - strážník Městské policie nemůže psa na pachovou práci použít, přestože je na místě dříve než psovod Policie ČR.

2.2.2 Služební kynologie u Městské policie hlavního města Prahy

Psy k plnění úkolů strážníků u obecní či městské policie využívají především statutární města, hl. město Praha a některá další města a obce. Nejvíce psů má městská policie hl. města Prahy. Již v roce 1991 - 1992 vznikl projekt na vybudování oddílu psovodů a vzniká rovněž tématické zaměření služební kynologie. Oddíl psovodů u Městské policie hl. města Prahy byl založen 1. října 1992. Nejprve zde pracovalo pět strážníků se stejným počtem psů. V roce 1993 složili psovodi se psy úspěšně zkoušky odborné způsobilosti dle požadavků Ministerstva vnitra a získali tak osvědčení. V roce 1997 bylo v oddíle již patnáct psů. Funkci psovoda nevykonává žádná žena. Psi jsou většinou majetkem psovodů. Psovodi používají psy na základě písemné dohody s Městskou policií. Dohoda obsahuje ustanovení o propůjčení psa pro výkon služby u Městské policie hl. města Prahy. V dohodě je uvedeno, že je psovod povinen se psem sloužit, dále, že se psem nebude sloužit jiný strážník, je zde také uvedeno, že při rozvázání pracovního poměru si psovod vezme svého psa zpět a v neposlední řadě i povinnost Městské policie zajistit náklady na psa, výstroj, krmení, veterinární ošetření a další.

Krmná dávka je 54,- Kč na den v naturální formě (konzervy, příkrm, granule). Městská policie dále hradí strážníkovi 20,- Kč denně za ošetřování psa. Psovod má nárok jednou za dva roky na výstroj pro psa (obojek, vodítko, náhubek). Strážníci mají možnost využívat k výcviku psů ochranné pomůcky, které jsou nutné pro výcvik obran (ochranné rukávy, ochranné obleky).

Psovodi Městské policie běžně kooperují s Policií ČR při nasazení v terénu, při bezpečnostních opatřeních a součinnostních akcích. Psi jsou používáni i hromadně například při zajištění fotbalových zápasů. V takovém případě mohou být psi takto použiti jen na pokyn primátora hl. města Prahy. Dále jsou strážníci psovodi vysíláni dle požadavků oddělení, kdy jsou využíváni například ke kontrole rekreačních chat nebo jiných objektů. Vedoucím útvaru psovodů Městské policie Praha je vrchní komisař.

Po provedeném zákroku při využití služebního psa má strážník následně povinnost sepsat úřední záznam a dále záznam o použití donucovacího prostředku. Oprávněnost použití psa jako donucovacího prostředku vyhodnotí vedoucí útvaru a vyhodnocení postoupí útvaru výkonu služby. Každý strážník má hlídkovou knížku, kam zapisuje veškeré údaje ze služby, instruktáže, a především o použití a výcviku psa. Na útvaru městské policie je vedena kniha služeb, kam se zaznamenává použití psa jakožto událost. Do knihy událostí se zapisují především zvláštní a mimořádné události, zejména pak použití služebního psa bez náhubku nebo pokud došlo ke zranění osoby či ke vzniku škody. Každý výjezd psovodů se zaznamenává do knihy fonogramů.
U Městské policie hl. města Prahy jsou využívána tato plemena psů - německý ovčák, rotvajler, pitbulteriér, americký stafordšírský teriér. Jednou ročně se konají pravidelně prověrky, kdy jsou přezkoušeni psovodi i psi. Cílem přípravy psovodů a psů je směřovat výcvik k praktickému výkonu služby a při výcviku navodit situace podobné praxi, aby se psovodi naučili taktiku vedení zákroku. Rovněž se koná i interní soutěž, a to dle kritérií pro ověřování způsobilosti psa obecní policie. Psovodi se zúčastňují i soutěží civilní organizace TART.

2.3 SOUKROMÉ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURY

2.3.1 Vznik a právní postavení soukromých bezpečnostních služeb

Oblast soukromých bezpečnostních služeb (dále jen SBS) do roku 1991 upravovala vyhláška FMV č. 135/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém vlastnictví. Pracovníky tehdejší „závodní stráže“ ve svém textu opravňovala konat z pozice veřejného činitele, což je možné pochopit, uvědomíme-li si, že střežili „státní“ majetek. Tato vyhláška byla v roce 1991 zrušena. Nebyla však nahrazena žádnou jinou právní normou, která by legislativně tuto problematiku řešila. SBS fungují plně na komerčním základě, hlavním cílem je tedy zisk. SBS poskytují svým zákazníkům bezpečnostní nadstandart tam, kde státní ochrana chybí. SBS se řídí těmito právními normami:

  •  Listina základních práv a svobod
  • Občanský zákoník č. 40/1965 Sb.
  • Zákoník práce č. 65/1965 Sb.

Významný vliv na činnost SBS mají interní normy SBS, zejména Statut soukromé bezpečnostní agentury. Postavení pracovníků SBS je rovnocené občanům ČR, tedy bez zvláštních oprávnění.
Soukromé bezpečnostní služby se dle zaměření na specifickou problematiku dělí na:

a) hlídací služby

  • ochrana objektů a jeho zařízení
  • ochrana osob pracujících v objektu
  • ochrana dodržování provozního režimu v daném objektu

b) detektivní služby - pátrací služby

c) technické služby k ochraně majetku a osob

d) vlastní ochrany - osobní strážce tzv. bodyguard

SBS svou přítomností při střežení či ostraze majetku a osob působí hlavně preventivně. V případě ohrožení nebo napadení zákonem chráněného zájmu nemohou pracovníci použít donucovací prostředky, protože jimi nejsou vybaveni. Zbraň mohou pracovníci SBS použít jen za splnění podmínek krajní nouze či nutné obrany dle trestního zákona.

2.3.2 Možnosti použití psů u SBS

Psovodi u SBS provádějí především soukromě bezpečnostní průzkum. Tato činnost obnáší zabezpečení dohledu nad dodržením žádoucího stavu, zejména uvnitř objektu. Metoda užití cvičeného psa je nejčastěji využívaná pro ochranu majetku.

Způsoby použití cvičeného psa:

a) psovod se psem vykonává v objektu kontrolní činnost. Psovod je doprovázen při obchůzkové činnosti v objektu psem. Výhody použití psa:

  • psovod se cítí bezpečněji (pes dodává strážnému sebevědomí)
  • psovod může pracovat sám, ušetří další pracovní sílu
  • pes je schopen díky svým schopnostem včas upozornit na osobu (avizovat)
  • psa lze použít i přesto, že je objekt elektronicky zajištěn

b) pes střeží objekt samostatně, a to těmito možnými způsoby:

  • střežení na volno
  • střežení na pohyblivém stanovišti
    - na bloku
  • střežení na pevném stanovišti
    - u úvazného kolíku
    - u boudy
    - střežení pomocí signální stěny
    - střežení podél oplocení v koridoru

Výhody použití psa:

  • při volném střežení dokáže pes zajistit velký prostor
  • psi pracují samostatně, nejsou tak vysoké požadavky na pracovní síly

Střežený objekt, ve kterém jsou využíváni k ostraze psi, by měl být z venku opatřen výstražnými nápisy, upozorněním a značkami. Ostraha objektů prováděná pracovníkem SBS se psem je vhodná, pokud je oplocení z průhledného materiálu (například pletivové oplocení). Strážný má tak přehled o dění za hranicí střeženého objektu či prostoru. Důležité je si uvědomit, že pes je vhodným doplňkem elektronických zabezpečovacích systémů a nákladného zajištění. Tyto systémy jsou schopny upozornit na vniknutí osoby, ale nemohou osobu zadržet. Pes rovněž působí preventivně, protože odradí osobu od útoku.

Dr. Klaus Krainer provedl v Rakousku studii, kdy se dotazoval odsouzených pachatelů majetkové trestné činnosti na působení přítomnosti psa na jednání pachatele. Studie ukázala, že 3/4 pachatelů, po zjištění, že objekt či byt je střežen psem, upustí od plánovaného vloupání. Spontální pachatelé v 83 %. Plánující pachatelé v 58 %. Pachatelé soudí, že psí štěkot alarmuje okolí a 1/3 odsouzených se bojí pokousání psem. Pokud na psa narazí při vloupání náhodou, tak většina se snaží utéct. Pouze 1/5 by se snažila psa odlákat, či vyřadit ho násilím.

Psovodi u SBS jsou také využíváni při zajištění veřejného pořádku při sportovních a kulturních akcích (například fotbalová utkání).Pes zde působí spíše jako prevence. V případě, kdy dojde k poškozování majetku nebo ohrožení zdraví osob, je možné psa použít jako obranný prostředek. Strážníci SBS nemohou používat donucovací prostředky, ale jen obranné prostředky, a to jen v případech vymezených zákonem. Mimo obranných prostředků je pracovník SBS oprávněn použít v souladu s ustanovením § 13 trestního zákona místo nebo vedle obranných prostředků též psa s příslušným výcvikem. Co je však považováno za příslušný výcvik, již není nikde definováno. V odst. 2 § 16 statutu detektivních služeb je uvedeno, že „způsobilost psa k použití podle odst. 1 musí být osvědčena kynologickým klubem“.

Výcvik u většiny psů, i se složenou zkouškou z výkonu v rámci sportovní kynologie, neodpovídá potřebám SBS. Výjimku tvoří pouze speciální sdružení TART, kde je výcvik veden k praktickým situacím. SBS by měla psovoda se služebním psem přezkoušet a to zkušeným pracovníkem - psovodem, nebo sjednat takové přezkoušení u jiné agentury. Rovněž by měl být pes v rámci výkonu ostrahy prověřen, zda je schopen zasáhnout v případě napadení objektu. Za tímto účelem se provádí uměle vyvolané narušení objektu - aktivizace, kterou provádí proškolený figurant v ochranném oděvu. Tato problematika však není legislativně řešena a dá se říci, že zákon, který by upravoval činnost SBS, citelně chybí. V případě, že bude vznikat zákon zabývající se touto problematikou, bylo by vhodné začlenit i pasáž o použití služebních psů. Psi by měli být přezkoušeni odborníkem, kdy by na základě přezkoušení získali osvědčení.

Některé SBS mají vlastní výcvikové středisko pro psy a provádí celoročně kondiční výcvik psů například Wackenhut Czech. Dalším problémem je ta skutečnost, že nelze dostatečně identifikovat psa využívaného SBS. Často se jedná o psy bez průkazu původu. Tak je možné předložit potvrzení kynologického klubu, že je pes vycvičen, ale potvrzení mohlo být vystaveno na jiného psa. Doporučovala bych tedy psy využívané SBS označit mikročipem aplikovaným pod kůži psa. V neposlední řadě by měla být SBS prováděna kontrola povinného očkování psů. Především očkování proti vzteklině. Psi mohou při výkonu služby zakročit proti narušiteli objektu a může dojít k pokousání člověka psem.

2.4 CELNÍ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY

2.4.1 Postavení celní správy v České republice

Vznik celní služby se datuje okolo roku 1971. Současně vzniká i instituce služebních celních psů. V dnešní době je celní správa České republiky soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Celní správa spolupracuje při plnění svých úkolů s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Celní ředitelství jsou v těchto městech: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem. Celním územím je celé území České republiky, včetně vnitrozemských vod a vzdušný prostor nad ním. Celním pohraničním pásmem je část celního území, jehož hranice je vymezena vzdušnou čarou ve vzdálenosti 25 km od státních hranic do vnitrozemí a kruhem o poloměru 25 km okolo celních letišť. Úkoly celních orgánů plní celníci a občanští zaměstnanci. Celníci jsou ve služebním poměru. Funkci psovoda může vykonávat pouze celník, tedy příslušník celní správy.

2.4.2 Služební kynologie u celní správy České republiky

S celníky psovody se můžeme setkat na všech hraničních přechodech, na letištích, a to jak v letištních halách, tak v letadlech i při kontrole zavazadel, na vlakových nádražích, ve vlacích a v přístavech.

Služební psi jsou využívaní dvěma způsoby:

  • psi na odhalování narkotik
  • psi hlídkoví

Boj s narkotiky je pro celníky důležitým úkolem.Psi u celní stráže jsou převážně zaměřeni na vyhledávání narkotik. Psi cvičeni na vyhledávání omamných a psychotropních látek se cvičí na základě výborných čichových schopností psa. U psa se využívá pachová paměť a nácvik diferenciace pachů. Drogoví psi hledají na základě pachu, v žádném případě se jim droga nepodává. Pes nesmí přijít do přímého kontaktu s drogou. Většina drog otupuje smysly. Pes pod vlivem drog by byl otupělý a pracoval by nespolehlivě. Služební pes na vyhledávání drog musí vyhledat a označit drogu v různém prostředí bez ohledu na množství drogy, její kvalitu, a množství příměsí. U psů se nacvičuje i odmítání nalezené potravy, čímž se připravují k práci ve ztížených podmínkách, například při prohledávání kamionu plného masa či uzenin. Pes je schopen reagovat i na malé množství látky. Například pes označil řidiče kamionu, který měl drogu v kapse více jak před třemi dny. Přesto pes na pach reagoval. Pachatelé se snaží obelstít diferenciační čichové schopnosti psa různými látkami. Přepravované drogy jsou ukládány do koření, kávy, ale i do nádrže s pohonnými hmotami. Pes je však cvičen vyhledat drogu i v těchto ztížených podmínkách.

Hlavní náplní práce celních psů jsou prověrky dopravních prostředků na hraničních přechodech, a to hlavně kontrola kamionů. Dále se se psy „celníky“ můžeme setkat na letištích, kde prověřují především zavazadla, ale i osoby, letištní prostory, letadla. Psi se využívají rovněž ke kontrole mezinárodních vlaků, na nádražích a vlakových hraničních přechodech. Kontrolována jsou i plavidla převážející náklad do zahraničí po řece Labi. Psi jsou využíváni i při kontrole celních skladů a při domovních prohlídkách. Mimo psů je ke zjištění drog využíván i iontový spektrograf, který umí velmi rychle a spolehlivě určit i stopové množství drogy. Nedostatkem však je, že látka musí být fyzicky přítomná. Tento přístroj nemůže nahradit psa, který je schopen označit i pouhou koncentraci pachových molekul. Rovněž tak otázka pořizovací ceny přístroje není zanedbatelná.

Hlídkových psů je z celkového počtu podstatně méně, než psů na vyhledávání drog. Hlídkoví psi jsou používáni v souladu s § 38 celního zákona, kde je ve výčtu donucovacích prostředků pes uveden pod písmenem e).

„Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje“.

Hlídkoví psi jsou využíváni především k zajištění pořádku. Pes je přítomen především tam, kde lze předpokládat projevy agresivity apod. Nejčastěji jsou hlídkoví psi využiti k obraně psovoda nebo dalších celníků a dále k vyhledávání osob nelegálně překračujících státní hranice, a to jak v terénu tak i v dopravních prostředcích. Pes působí jako prevence. Hlídkoví psi se dělí dle specializace na všestranné, obranné a pátrací. Hlídkoví psi musí zvládnout zadržení osoby, zadržení v náhubku, obranu psovoda, vyhledání a označení ukryté osoby v dopravním prostředku i v terénu. Obranné práce i revíry se provádí na dva figuranty. Mimo uvedených cviků musí i obranní psi zvládnou dostihovou stopu do 20 minut stáří se zadržením osoby. Pro pátrací psy je v dnešní době u celní stráže minimální upotřebení. Tito psi jsou cvičeni ke sledování pachových stop. Psů s touto kategorií je minimum. Všestranní psi musí zvládnout cviky pro obranné i pátrací psy. Psů s touto kategorií je u celní služby jen několik.

Celní správa přezkušuje psy dle vlastního zkušebního řádu. Pro hlídkové psy jsou úlohy jednotlivých kategorií dvojstupňové. Psi na vyhledávání drog musí při výcviku zvládnout všechny druhy přírodních i syntetických drog a všechny možné druhy úkrytů - zavazadla, poštovní zásilky, dopravní prostředky, osoby. U všech psů celní stráže se provádí jednou ročně přezkoušení dle přidělené kategorie praktického použití.

Pokud pes kategorii při přezkoušení neobhájí, je následně odvelen do výcvikového střediska. Pro hlídkové psy je výcvikové středisko v Horní Lipce. Psi na vyhledávání drog mají výcvikové středisko v Heřmanicích u Liberce. Kurz ve výcvikovém středisku je ukončen opětovným přezkoušením a v případě splnění podmínek je psu přidělena kategorie praktického použití. Další výcvik služebních psů je prováděn v rámci celních ředitelství, kdy se dvakrát v měsíci konají výcvikové dny. Během roku se provádí kvalifikační prověrky. Veškerý výcvik je směřován k praktickému výkonu služby a do praktických podmínek. Obranné práce se provádí na manžety nebo na ringo oblek. Celní správa vydala vlastní interní předpis, který řeší kynologii, zařazení a povinnosti psovodů, organizační záležitosti útvarů. Generální ředitelství cel vydává každoročně, formou rozkazu, roční zaměření rozvoje služební kynologie.

Ani tak velké "úlovky" už nejsou vyjímkou!V celní službě pracuje přibližně 100 psovodů a přibližně 130 psů. Z tohoto počtu psovodů je pět žen. Používají se převážně tato plemena - německý ovčák, labradorský retrívr, belgický ovčák, knírač. Převažují němečtí ovčáci, a to především v kategorii hlídkových psů. Od roku 1998 byla do služby s využitím k vyhledávání drog zařazena i další nová plemena - bulteriér, pitbulteriér, anglický kokršpaněl. Využíváni jsou i kříženci. Celní správa získává vhodné psy především výkupem z civilního sektoru nebo od jiných ozbrojených složek. Psi se vykupují ve stáří 1 - 2 roky, po provedeném přezkoušení. Při přezkoušení se vyžaduje především zájem o aport a kořistnický pud. U nových psů se nejprve dle požadavků celního úřadu určí způsob využití psa a následně se pes přidělí psovodovi. Následně se psovod se psem dostaví do příslušného výcvikového střediska dle zaměření, kde je proveden výcvik psa. Výcvik je ukončen přezkoušením a zadáním kategorie praktického použití. Základní výcvik psa ve výcvikovém středisku trvá 8 - 10 týdnů.

V roce 1994 provedli psovodi se služebními psy celkem 27 zásahů. V roce 1995 bylo zásahů již 58. V roce 1998 zadržela celní správa celkem 295 kg drog, nejvíce bylo objeveno heroinu. Na jedné třetině z celkového množství zajištěných drog se podíleli služební psi. Psi provádějí vyhledávání drog i v interiérech dopravních prostředků. Za tímto účelem jsou psům dávány speciální ochranné návleky na nohy, aby nedošlo k ušpinění či poškození vnitřního prostoru vozidla. Celníci v rámci koordinace spolupracují s policií, a to převážně s pohraniční policií, armádou a s vězeňskou službou. Celníci se se svými psy zúčastňují i mnoha soutěží, jak v České republice tak i v zahraničí. Na těchto soutěžích dosáhli nejednoho významného úspěchu.

Dalším atraktivním zbožím, které je nelegálně převáženo přes státní hranice, jsou zbraně. Doporučovala bych zařazovat u celní stráže psy vycvičené na vyhledávání zbraní. Bylo by tak možné zadržet převozce, a tak odhalit většinou závažnou kriminalitu, na které se podílí organizovaný zločin. Podobně je tomu u odhalování drog.

2.5 VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY

2.5.1 Organizace a postavení Vězeňské služby České republiky

Vězeňská služba České republiky byla zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o vězeňské a justiční stráži České republiky s účinností od 1. 1. 1993. Vězeňská služba zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody. Dále zajišťuje ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví, správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti.

Organizačními články Vězeňské služby jsou:

  • Generální ředitelství Vězeňské služby
  • vazební věznice (zajišťují výkon vazby)
  • věznice (zajišťují výkon trestu odnětí svobody)
  • Institut vzdělávání Vězeňské služby

Generální ředitelství Vězeňské služby je podřízeno ministerstvu spravedlnosti. Organizační články Vězeňské služby zřizuje a ruší ministr spravedlnosti. V čele jednotlivých věznic a vazebních věznic stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává generální ředitel Vězeňské služby. Za činnost Vězeňské služby zodpovídá generální ředitel Vězeňské služby ministrovi spravedlnosti. Vězeňská a justiční stráž má postavení ozbrojeného sboru a pracovníci těchto stráží jsou ve služebním poměru k ministerstvu spravedlnosti. V posledních letech byla většina zaměstnanců Vězeňské služby zcivilněna.

Vězeňská služba se člení na

  • vězeňskou stráž
  •  justiční stráž
  • správní službu

Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu. Při této činnosti a v uvedených místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň. Dále zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.

Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti a v rozsahu stanoveným zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomocí soudů a státních zastupitelství.

Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Součástí správní služby je i zdravotnická služba.

2.5.2 Služební kynologie u Vězeňské služby České republiky

K zajištění úkolů vězeňské služby jsou využíváni mimo jiných prostředků i služební psi. Služební kynologie u Vězeňské služby je zařazena pod odbor vězeňské a justiční stráže Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Se služebními psy se můžeme setkat jen u vězeňské stráže. Justiční stráž psy nevyužívá. Služební psi jsou zařazeni přibližně jen v 1/3 z celkového počtu věznic. Celkem je u vězeňské stráže zařazeno 265 služebních psů. Z tohoto počtu je 47 specialistů na vyhledávání drog. Ostatní jsou psi hlídkoví. Psi na vyhledávání drog jsou u vězeňské stráže používáni od roku 1997. Hlídkoví psi byli využíváni i za dob nápravně výchovných zařízení, kdy střežili vězně a pomáhali zajišťovat pořádek ve věznicích. V této době byli psi využíváni převážně ke střežení v koridorech. Vzhledem ke svým výborně vyvinutým smyslům, kořistnickému pudu, rychlosti a obratnosti se takový pes stal velmi účinným prostředkem, který nahradil i několik příslušníků stráže.

Využití psů v této strážní službě bylo v 90. letech ministryní spravedlnosti zakázáno. Hlídkoví psi jsou využíváni jako všestranní a obranní. Obranní psi jsou používáni především k zajištění eskort obviněných či odsouzených. Další náplní práce je zajištění pořádku ve věznicích, střežení vězňů při úkonech mimo střežené objekty, likvidace výtržnosti v objektech věznic. Psi jsou s psovody zařazováni do strážních a zásahových hlídek. Všestranní psi plní úkoly jako obranní psi, ale dále jsou cvičeni ke sledování pachových stop, a to především čerstvých - dostihových stop. Vězeňská služba má velmi málo upotřebení služebních psů na pachové práce. Při případném útěku vězně má vězeňská stráž za povinnost učinit všechna opatření, vedoucí k zadržení uprchlého vězně. Zákon č. 555/1992 o vězeňské službě umožňuje příslušníkům vězeňské stráže provést pouze bezprostřední pronásledování, ale nikoliv pátrání po uprchlém vězni. Vězeňská služby zajistí a případ útěku je okamžitě nahlášen Policii ČR, která dále zajišťuje a provádí opatření, mimo jiné zajistí i příjezd psovoda - policisty na místo útěku. U psů zařazených u vězeňské stráže je tedy zbytečné vyžadovat výcvik na pachových stopách starších více jak jedna hodina. Hlídkoví psi jsou využíváni stále s náhubkem. K zákroku proti vězni byl služební pes použit naposledy v roce 1995. Hlídkoví psi působí ve věznicích jako velmi dobrá prevence.

V současné době se kynologie u vězeňské služby obrací spíše na speciální využití služebních psů, a to na vyhledávání drog. Psi jsou využíváni ke kontrole balíků a zásilek a dále k prověřování jednotlivých cel ve věznicích. V této problematice zaznamenali psi již několik úspěchů, kdy odhalili v zásilkách drogy. S narůstající nebezpečností pachatelů, a tedy i odsouzených, dochází k tomu, že v balících jsou zasílány vězňům zakázané předměty, jako výbušniny, zbraně, nebezpečné chemické látky apod. Vzhledem k tomu, že takovýchto případů přibývá, stálo by za úvahu zařadit do vězeňské stráže i psy specialisty na vyhledávání zbraní a výbušnin. Tím by se snížila možnost průchodu takovýchto předmětů přes prováděnou kontrolu.

Psovodi jsou u vězeňské stráže zařazeni jako inspektoři strážní služby - psovodi (ISS - P). Psovodi jsou podřízeni vedoucímu oddělení vězeňské a justiční stráže. Přímým nadřízeným je pak ředitel věznice, který rozhoduje o služební kynologii v rámci věznice. Pracovník z odboru vězeňské a justiční stráže, který má na starosti kynologii, je metodickým pracovníkem a spolupracuje se všemi kynology prostřednictvím ředitelů věznice, ve kterých jsou psovodi zařazeni. Psovodi postupují dle Sbírky nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 24/1996, která upravuje služební kynologii ve Vězeňské službě České republiky.

U vězeňské služby jsou využíváni psi těchto plemen: německý ovčák, rotvajler, americký stafordšírský teriér, pitbulteriér, belgický ovčák, velký knírač. Na speciální pachové práce se používají převážně retrívři a nejvíce pak labradorský retrívr. Psi jsou získáváni výkupy. Při přezkoušní nabízených psů se klade důraz na obranné práce u budoucích hlídkových psů. U psů specialistů je preferován zájem o aport a návyk na různé prostředí. U psa musí být před výkupem provedeno rentgenologické vyšetření na DKK. Pro potřeby vězeňské služby se vykupují psy s maximálním nálezem 2/2. Psovod se psem je vyslán do kurzu. Vězeňská služba spolupracuje s výcvikovými středisky Policie ČR.

Psi hlídkoví se kurzu zúčastňují zpravidla jen jednou v životě. Po zadání kategorie jsou v rámci věznice jedenkrát ročně prověřováni. Psi specialisté musí kategorii praktického použití každý rok ve výcvikovém středisku obhájit. Psovodi se zúčastňují rovněž vylučovacích oblastních kol přeboru vězeňské služby. Následně jsou nejlepší psovodi vybráni do celostátního kola. Psovodi vězeňské služby se zúčastňují i soutěží dalších ozbrojených složek, a to jak v kategorii psů hlídkových, tak i v kategorii psů specialistů.

2.6 ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

2.6.1 Organizace a postavení armády České republiky

Postavení armády České republiky upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky č. 219/1999 Sb. ze dne 14. září 1999. Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Ozbrojené síly tvoří vojáci z povolání a vojáci základní vojenské služby. Vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident ČR. Armádu ČR řídí ministerstvo obrany v čele s ministrem. Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky (GŠ AČR), který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády ČR, který je podřízen ministru obrany. Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.

Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které se mohou slučovat do větších organizačních celků. Generální štáb AČR je nejvyšším vojenským orgánem rezortu ministerstva obrany ČR pro velení a řízení AČR v míru a za branné pohotovosti státu.

GŠ AČR řídí tyto další útvary:

  • Pozemní síly
  • Vzdušné síly
  • Síly územní obrany
  • Podpůrné složky - Logistika
  • Vojenská zpravodajská služba
  • Vojenská policie
  • Vojenská zdravotnická služba
  • Další přímo podřízené útvary a zařízení GŠ AČR

Pod pozemní síly se řadí i brigáda rychlého nasazení. Pod síly územní ochrany patří i záchranné brigády. Jedním z úkolů vojenské zdravotnické služby je řídit a organizovat veterinární zabezpečení AČR.

2.6.2 Vojenská policie

Vojenská policie postupuje dle zákona o Vojenské policii č. 124/1992 Sb. ze dne 3. 4. 1992. Vojenská policie (VP) plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nimiž hospodaří Ministerstvo obrany. U VP jsou zařazeni jen vojáci z povolání. V čele VP stojí náčelník Vojenské policie, který je přímo podřízen ministru obrany. VP byla zřízena dne 21. ledna 1991. Z počátku se řídila interními normativními akty. Od března roku 1992 upravuje činnost VP zákon o vojenské policii č. 124/1992 Sb. VP věnuje zvýšenou pozornost problematice drog, ochraně zbraní, munice a výbušnin. Vedle prevence, která je chápána jako jedna z rozhodujících aktivit ke snižování trestné činnosti v ozbrojených silách ČR, je jejím posláním rovněž trestní represe. Mezi oprávnění vojenského policisty je zahrnuto i oprávnění použít donucovací prostředky a zbraně (§ 22 zákona č. 124/1992 Sb.). Ve výčtu donucovacích prostředků je i pod písmenem e) služební pes. Použití služebního psa vojenským policistou jako donucovacího prostředku dále upravuje § 25 zákona o vojenské policii, kde jsou v odst. 1 pod písmeny a) až e) vymezeny taxativně podmínky pro použití psa a v odst. 2 je uvedeno, že vojenský policista je povinen použít služebního psa s náhubkem a dále za jakých podmínek je oprávněn použít psa bez náhubku.

Organizační strukturu VP tvoří:
Hlavní velitelství VP Praha, Velitelství ochranné služby Praha a Velitelství VP Praha , Tábor, Klatovy, Karlovy Vary, Stará Boleslav, Brno, Olomouc.

K datu 1. 10. 2001 je připravována nová organizační struktura VP. Vnitřně se VP člení na dvě základní složky:

  1. bezpečnostní služba
  2. dopravní a pořádková služba

Dále jsou vytvořena další specializovaná pracoviště jako pracoviště kriminalistické techniky a expertiz, technická inspekce a další pracoviště nezbytná pro podporu policejní činnosti.

2.6.3 Služební kynologie u AČR

Ústředním výcvikovým zařízením psovodů a služebních psů AČR je veterinární základna Grabštejn u Hrádku nad Nisou. Zde se provádí výcvik psů pro všechny vojenské útvary, které využívají služební psy pro ostrahu objektů a na speciální práce: ochrana vojsk před terorizmem, vyhledávání drog, záchrana osob a další specializace. Veterinární základna Grabštejn byla přemístněna ze zařízení v Terezíně dne 5. května 1953. Nejprve však jako armádní výcvikové středisko psovodů a psů. Veterinární základnou se středisko stalo až v roce 1970. V tomto roce byla založena i chovná stanice, která však činnost v 80. letech ukončila. Hlavní organizační složky veterinární základny Grabštejn tvoří štáb, dvě školní výcvikové roty, skupina speciálního výcviku, četa zabezpečení a veterinární klinika. V poddůstojnické škole se ročně vycvičí 600 osob a 450 psů.

2.6.3.1 Využití služebních psů u AČR

Služební psi jsou u AČR využíváni především ke strážní a hlídkové službě (přibližně 99 % z celkového počtu psů). Dále jsou psi určeni ke speciálním pracem - k vyhledávání drog, výbušnin, zbraní, k pátrání a k záchranářským pracem, k vyhledávání osob zasypaných v troskách vrámci civilní ochrany. Armáda ČR má celkem 1350 služebních psů, kteří jsou zařazeni celkem u 82 útvarů. Využívána jsou tyto plemena: německý ovčák, belgický ovčák, briard, rotvajler, dobrman, velký knírač a několik jedinců dalších plemen.

Pes je v armádách po útočném noži druhou nejstarší používanou zbraní. Pes má vlastnosti, které nejsou zatím žádnou technikou nahraditelné. I nejnákladnější elektronické zabezpečovací systémy nejsou dokonalé. Systémy pouze upozorní na narušení objektu nebo na vniknutí nepovolané osoby do střeženého prostoru. Žádná technika však není schopna narušitele dohledat a zadržet. Pes je díky svým smyslům, a to především čichu, schopen označit osobu i v úkrytu, kterou voják není schopen vidět. Smyslové orgány psů výrazně převyšují i senzorické vnímání vojáků ve strážní službě.

V rámci AČR jsou psi využíváni při střežení objektů, a to zejména v kombinaci s elektronickými zabezpečovacími systémy, při ostraze muničních skladů, základen, k ochraně techniky vysokých hodnot, na leteckých základnách. Především u munice si nelze zajištění bez pomoci psů dostatečně představit i přesto, že tyto sklady jsou velmi dobře elektronicky zabezpečeny. Jedině psovodi a psi dokáží svými zákroky umocnit účinnost nejmodernější techniky. Bez psů jsou investice do moderních systémů střežení neefektivně vynaložené náklady. U psů v rámci brigády rychlého nasazení je prováděn i výsadkářský výcvik psovoda se psem. S nasazením psovodů a psů se počítá i při průzkumu členitých a nepřehledných terénů, za účelem odhalení diversních či průzkumných osob, při prohledávání prostorů s ukrytými ozbrojenci, a to v rámci použití psů při zahraničních misích. Použití klasické termovize k vyhledávání osob z vrtulníku je ve válečných podmínkách nereálné.

Použití služebního psa upravuje zákona o ozbrojených sborech, část sedmá, s názvem Použití vojenské zbraně vojákem. § 42 odst. 1 „Voják je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň“. Dále jsou pod písmeny a) až d) uvedeny podmínky, za kterých může být zbraň použita. V odst. 4 je uvedeno „Voják je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní“. V odst. 7 se dále hovoří o „Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam“. Ze zákona vyplývá, že služební pes se nepovažuje za zbraň. Dá se říci, že služební pes a další prostředky jako hmaty a chvaty sebeobrany a úder střelnou zbraní jsou považovány za podobné prostředky jako jsou donucovací prostředky Policie ČR dle § 38 zákona o Policii č. 283/1991 Sb.

Psi specialisté k vyhledávání drog jsou využíváni především ke kontrole ubytovacích zařízení vojáků základní služby. V poslední době došlo k nárůstu případů, kdy byly zjištěni vojáci základní služby, kteří byly pod vlivem drog. Konzumace drog je však v rámci armády velmi nebezpečným jevem. Po konzumaci drog dochází k otupění smyslů, nesoustředěnosti, k narušení koordinace a někdy i k halucinacím. Takový voják se stává nebezpečným pro své okolí, obzvláště pak je-li mu svěřena zbraň, kterou může být za určité situace i pes. Psi jsou využíváni i k ochraně vojsk před terorismem. Především k vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů a rovněž k vyhledávání zbraní a munice.

Strážní psi pracují samostatně bez přítomnosti psovoda. Hlídkoví psi pracují s psovodem ve dvojici.

Strážní psi jsou zařazováni do těchto úloh:

  • střežení na pevném stanovišti (u kolíku)
  • střežení na volno (v ohrazeném prostoru, v koridoru)
  • střežení na pohyblivém stanovišti (na bloku)
  • střežení na stanovišti signální stěny
  • ke střežení ve dvojici psů
  • střežení na odloučeném stanovišti, jako pes pomocný (pes je navyklý na více strážných)

Pes zavedený na stanoviště musí být psovodem kontrolován každé čtyři hodiny. Pes může být za normálních klimatických podmínek na stanovišti maximálně dvanáct hodin.

Hlídkový psi jsou zařazováni do těchto úloh:

  • hlídkový pes obranný
  • hlídkový pes všestranný

Existuje i kategorie pátracích psů, kdy se u psů vyžaduje až pět hodin stará a osm kilometrů dlouhá pachová stopa. Pro pátrací psy však v současné době není u armády využití. Žádný pes u AČR nemá přidělenou tuto kategorii. Preferovány jsou obranné práce a především razance při zadržení a ochraně psovoda. Psi se cvičí i na pachové práce, ale jen formou dostihových stop. Maximální stáří stop, které jsou se psy AČR nacvičovány, je jedna hodina.

Úlohy psů specialistů:

  • vyhledávání drog
  • vyhledávání výbušnin
  • vyhledávání zbraní
  • pátrací psi zařazeni do leteckého pátracího systému ( u AČR jsou celkem jen 3 psi s tímto speciálním výcvikem).

V minulosti se psi cvičili i k vyhledávání min, k nošení munice, dále byl prováděn výcvik spojovacích a zpravodajských psů a v neposlední řadě psů zdravotnických. Psi na vyhledávání drog, výbušnin a zbraní jsou převážně zařazeni u Vojenské policie.

2.6.3.2 Výcvik psů a příprava psovodů u AČR

Psovodi u AČR se dělí na psovody profesionály - vojáci z povolání a psovody základní vojenské služby. U AČR pracují v rámci služební kynologie i ženy. Celkem je v republice 5 žen. Po nástupu na základní vojenskou službu jsou vojáci zařazeni do základního kurzu, který probíhá na veterinární základně Grabštejn. Zde jsou vojákům přiděleni služební psi. Jsou to nově vykoupení psi nebo psi z útvarů, kde voják ukončil základní vojenskou službu a odešel do civilu. Základní kurz trvá tři měsíce. Po absolvování základního kurzu odjíždí vojáci se psy ke svým útvarům, kde provádí službu i další výcvik. V rámci služby u strážních psů je minimálně dvakrát týdně prováděna aktivizace. U strážních psů na stanovišti signální stěny je tato aktivizace prováděna při každém zařazení do služby. Jednou měsíčně se provádí přezkoušení všech psů v rámci útvaru, ale jen ze „speciálních“ cviků zadané kategorie. V rámci přezkoušení se provádí jarní třídění psů a podzimní hodnocení. Tato přezkoušení provádí komise. Při podzimním hodnocení jsou psi přezkušováni z celé úlohy dle zadané kategorie. Jednou za tři roky by měl být pes přezkoušen v kurzu. Každý vojenský sbor má své výcvikové středisko.

  • Velitelství pozemních sil - výcvikové středisko v Mikulově a ve Stříbře
  • Velitelství vzdušných sil - výcvikové středisko ve Staré Boleslavi
  • Velitelství logistiky - výcvikové středisko v Chotěboři - Bílku
  • Velitelství sil územní obrany - nemá vlastní výcvikové středisko
  • Velitelství zdravotní služby - výcvikové středisko v rámci veterinární základny Grabštejn

Psovodi se účastní rovněž soutěží. V rámci AČR probíhají útvarová, brigádní a sborová kola, která jsou zakončena celoarmádním přeborem. Soutěž probíhá v jednotlivcích i v družstvech. V pravidlech je, že v každém tříčlenném družstvu reprezentující jednotlivé složky AČR, musí startovat alespoň jeden psovod voják základní služby. AČR spolupracuje s kynology Policie ČR, celníky i civilními bezpečnostními agenturami. Psovodi AČR se zúčastňují vrcholných soutěží doma i v zahraničí. Nejvýznamnější soutěží je zajisté SWISS OPEN, kde se zúčastňuje až 300 psovodů. Soutěží nejen příslušníci armádních sborů. Hlavní soutěží je pak kynologický biatlon, což je běžecký závod až s 25 různými překážkami na přírodní trati o délce 7 - 9 km. Na trati musí pes provést 2 - 3 krát zadržení pachatele. Psovod na konci trati musí splnit střelbu se samopalu.

2.6.3.3 Získávání nových psů a péče o služební psy u AČR

Armáda získává služební psy výkupem od civilních cvičitelů a chovatelů. Výkup dospělých psů se provádí dle cenových tabulek. Tento způsob získávání psů je pro armádu finančně výhodnější. Psi jsou přezkoušeni, veterinárně prohlédnuti. Nejsou vykupováni psi s vyšším RTG nálezem DKK jak 2/2. Při přezkoušení je kladen důraz na obranné práce, razanci při zákrocích a odolnost. Pes nesmí mít reakci na střelbu. Střelba se provádí ze zbraní větší ráže. Vykupují se pouze psi. Jedinou vyjímkou je útvar v Týništi nad Orlicí, kde jsou jen feny. Ne veterinární základně Grabštejn je k dispozici výborně zařízená klinika pro služební psy, kde jsou prováděny téměř všechny možné úkony i operativní výkony.

V posledních letech byly použity stovky psovodů a psů při plnění úkolů v náročných klimatických podmínkách ve válce v Perském zálivu, v Bosně, v Kosovu, v pásmu separace na Kypru, v různých vojenských misích na Středním východě a podobně. Každá moderní armáda požaduje všestranně připravené muže dokonale ovládající svoji zbraň. V případě psovodů je to především služební pes. Ve všech evropských státech vyžaduje vnitřní bezpečnost větší nasazení bezpečnostních složek v boji proti stále narůstající zločinnosti.

2.7 PROFESIONALITA A PROFESNÍ ETIKA PSOVODA - PŘÍSLUŠNÍKA OZBROJENÝCH SLOŽEK

Profesionalita je především synonymem dokonalého přístupu k plnění úkolů a perfektně odvedené práce. Pod pojmem „profesionál“, existuje někdy představa určité oblasti lidské činnosti vykonávané pouze za účelem obživy. Profesionál nemusí mít nejlépe vycvičeného psa, ale musí splňovat mnoho dalších kritérií, aby byl hoden takového označení. Profesionální etiku mají policisté, vojáci, celníci, příslušníci vězeňské služby, městské policie, ale i zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb zakotvenu ve svých interních předpisech. Ne každý psovod, příslušník ozbrojené služby, se však chová jako profesionál.

Služba a povolání profesionálních psovodů je chápána jako služba společnosti, která svým působením souvisí s ochranou společnosti před kriminálními živly, případně záchranou osob a ochranou majetku. Takové služby vyžadují důslednou organizaci, kázeň, loajalitu a obětavost. Profesionální psovodi rozumějí svým psům. V přítomnosti psovodů se psy se občan cítí bezpečněji. Občané také věří ve schopnost psovoda ovládat svého psa, která je zárukou, že nedojde k bezdůvodnému ohrožení člověka.

Každý profesionál psovod musí znát biologické potřeby zvířete, zákonitosti chování psů a hranice jejich využitelnosti. Profesionální psovod musí mít schopnost učit se ze zkušenosti jiných a z kynologických poznatků. I profesionální psovod se může dostat do situace, kdy musí uposlechnout a splnit takový rozkaz, který není v souladu s jeho přesvědčením. Například vyslat psa proti ukrývajícímu se nebezpečnému pachateli. Důležité je si však uvědomit, že pes je prostředek, který má chránit život a zdraví i zasahujících policistů. I když je realita tvrdá, je pro společnost daleko přijatelnější, když dojde ke zranění psa, než ke zranění zasahujícího příslušníka.

Požadavky na psovoda profesionála nejsou zrovna malé. Psovod musí mít: výborný zdravotní stav, odolnou psychiku vůči stresovým situacím, dobré povahové vlastnosti, především lásku ke zvířatům, fyzickou zdatnost, vědomosti, dovednosti, návyky. Pokud psovod vnímá psa jen jako pracovní nástroj, je pak pro něj všechno práce navíc i celodenní dřina a přítěž. Psa nelze odložit jako auto do garáže, svěřit ho k ošetření nebo údržbě někomu jinému a odjet na dovolenou. Psovod by měl mít trpělivost, smysl pro důslednost i toleranci. Co se týká vědomostí, které jsou potřebné k péči o psa, pro výcvik a využití služebního psa ve službě, každý psovod by měl mít tyto znalosti:

  • vlastnosti psa a jak tyto využít (schopnosti smyslových orgánů)
  • biokomunikace (domluva psovoda se psem)
  • teoretické základy výcviku
  • metody výcviku psů
  • taktika použití a využití psů
  • význam a způsoby provádění nácviků a aktivizací
  • zásady péče o psa (výživa, ustájení, čištění, veterinární péče, výstroj)
  • zákonná ustanovení a rezortní normy pro použití psa
  • poskytování první pomoci psu, příznaky onemocnění
  • problematika související se speciálním využitím psů (například vlastnosti výbušnin a nástražných systémů, vlastnosti psychotropních látek, znalost obvyklých postupů pachatelů trestných činů, minimum záchranáře)

Dalšími potřebnými znalostmi a dovednostmi jsou například:

poskytnutí první pomoci zraněné osobě, dovednosti spojené se slaňováním, zacházení s horolezeckou výzbrojí, výsadek se psem, ovládání motorových vozidel, plavidel či dalších dopravních prostředků, práce s počítačem, psaní na stroji, vedení administrativních pomůcek a mnoho dalších.

Důležité je u psovodů a psů vypěstovat správné návyky, kdy je psovod se psem schopen okamžitě reagovat na vzniklé situace či podněty. Například na útok agresora, používání zákonné výzvy před použitím zbraně nebo psa, ale i správné vyhodnocení situace, kdy psovod vyžádá včas posily pokud není schopen situaci vyřešit, zvolení správného úkrytu před střelbou. Tyto situace je nutné nacvičovat formou výcviku, který je zaměřen na praktický výkon služby. Nedostatečným je tedy výcvik na kynologickém cvičišti, kdy pes provádí obranné zákroky na figuranta ve formě sportovního výcviku psů. Psovod je považován za specialistu, a proto se velmi často musí rozhodovat o způsobu použití psa sám, nemá možnost situaci s nikým konzultovat. Psovod by měl být postaven na stejnou úroveň jako pyrotechnik, ostřelovač, psycholog nebo kriminalistický technik.

Důležité také je, jak je chápáno povolání (služba) psovoda veřejností. V rámci prevence a předcházení kriminality mládeže je vhodné provádět osvětovou činnost a přednášky v základních i mateřských školách. Psovod, který nejprve předvede ukázku výcviku služebního psa, naváže prostřednictvím psa s přihlížejícími kontakt. S takovouto mládeží se pak snadněji spolupracuje a od povídání o psech není již takový problém přejít na závažnější témata, jako je konzumace drog, trestná činnost mládeže, chování v silničním provozu a další.

Úvod Předchozí stránka Následující stránka
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání