| Autor |
Zpráva |
Evicka
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 13:56
- Nahlásit
No to je terier. On si totiž každý myslí, že má jednoho psa nebo je popvé , podruhé na výstavě a už všechno zná a ví. Než jsme se propracovali ke znalosti plemene, ke všem nešvarům a neplechám a k tomu, jak je odstranit a jak správně na to, tak to trvalo několik let a stále se učíme. Takže vždycky je lepší kontaktovat chovatele než poslouchat to, co"jedna paní povídala".
|
Anonymní
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 14:54
- Nahlásit
Evicka
chtěla jsem se jen zeptat ohledně těch drsnosrstých a hladkosrstých teriéru, mám nějak zafixovánov hlavě (možná je to blud) že tihle dvě rasy mají každý drobet jiný předky a až později se nějakým způsobem sjednotil jejich standart. Když odpovíš a udělaš mi v hlavě drobet pořádek budu ráda dík petra
|
haha
|
# Zasláno: 18 Čen 2005 11:36
- Nahlásit
Já jsem ke svým psů m přišla tak že Daga jsem vyměnila za pytlík kafe když ho známej přinesl z výzkumáku Míšu někdo vyhodil z auta a prostě se k nám přidal ,Britovi zemřel majitel a nevěděli kam s ním tak jsem si ho vzala a Rona mi darovali jeho už třetí majitelé protože sloužil coby hračka jejich dětiček a když se začal bránit tak se ho báli,Dag potom umřel na selhání ledvin a tak mi byl věnován od cikánů pes kterého jsem pojmenovala Dag 2 , původně ho chtěli dát na hlídání vrakoviště ale majitel se ho bál , takže takhle jsem přišla ke svým stávajícím psům
|
Anonymní
|
# Zasláno: 18 Čen 2005 11:57
- Nahlásit
haha
před tebou klobouk dolů.
|
Tery
|
# Zasláno: 18 Čen 2005 11:58
- Nahlásit
haha
To bylo ode mě, zapomněla jsem se přihlásit.
|
Danuš
|
# Zasláno: 18 Čen 2005 15:17
- Nahlásit
Já jsem si své pejsky zodpovědně (vlastně prvního trošku nezodpovědně koupila). První byl NO bez PP a byl to megadebil. Dominantní pes s vrozenou agresí k dětem (teda nejspíš vrozenou). Měla jsem ho od 7 týdnů a pokud byl v mojem vlastnictví, tak mu žádný dítě neublížilo. Ale projít po chodníku, když třeba šla školka, to bylo o život. Musela jsem ho dát pryč, když napadl sestru. Koupě psa bez PP a na inzerát byla pro mě taková zkušenost, že nikdy více. Navíc jsem neměla ty znalosti a např. jsem netušila, že pes bez PP nesmí (teda v té době nesměl na zkoušky vyššího typu) a to mě tedy moc nemotivovalo, i když jsem se původně chtěla věnovat hlavně výcviku.
Můj další pes byla fenka malého knírače a to už jsem jasně věděla, že chci psa, co může na cvičák a že se chci věnovat i výstavám a chovu. Tak byla s PP. Sice nebyla exteriérově nic moc (výbornou jsme uchodily po letech), ale na výcvik výborná, skvělá matka. Všichni moji další psi už jsou její potomci. Dneska mám doma tři - její vnučku, pravnučku a prapravnučku. Vnučka je dneska 8mi letá, cvičí pořád jak o život, připravuje se ještě na zkoušku ZMP2, pravnučka sice moc necvičí, zato jí chybí 1 CAC na českého šampiona a prapravnučka je 1,5 roku stará, připravuje se na ZMP1 a na výstavách sbírá své první úspěchy.
|
haha
|
# Zasláno: 19 Čen 2005 15:14
- Nahlásit
tery
mám psy prostě ráda od mala, tihle jmenovaní jsou ti u mě žijící, bylo jich ještě dost ale ti už umřeli a čtyři z nich žijí s mým bývalým mužem, vesměs to všechno byli opuštěná, nebo problémová zvířata, snad jen prvního Míšu jsem dostala v dětství jako normální štěně , potom když jsem byla větší koupili mi naši boxera na cvičák, k němu jsme měli ještě novofundlana ten byl táty, jinak jsem ke psů m přicházela tak že jsem je vždy od někoho dostávala nebo někde nacházela a oni u nás ve smečce potom dožívali
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 20 Čen 2005 09:55
- Nahlásit
Pro Petru
k historii plemen foxterierů možno dodat asi tolik. V Anglii se původně vyskytovali především malí bílí teriéři, kteří se používali výhradně při honěch, kdy smečka honičů zahnala škodnou do nory a teprve potom se vynořil odněkud se sedlové brašny malý teriér, tehdy ještě nelze hovořit o plemeni foxterier jako takový, a dokončil práci v noře. Byli především bílé barvy nebo bílí se znaky, aby bylo jednoduché je identifikovat a nezaměnit s liškou. Zpočátku byla využívána především hladkosrstá varianta a také se jí věnovala větší pozornost. I když nelze tvrdit, že by v této době neexistovalo souběžně i plemeno drsnosrsté. V histotii a při vzniku plemene stála spousta jiných ras, především pro zlepšení některého znaku, např. italská chrtík pro zlepšení kůže, bígl pomohl při tvarování uší, anglický buldog dodal odvahu, atd. Zpočátku se obě varianty mezi sebou křížili, později došlo k jejich oddělení a vytvoření samostatných ras, Jejich počátek je však datován zhruba do stejného období, jen jaksi hladkosrstá varianta byla více využívána a více zobrazována na dobových obrázcích. Stačí? Jinak můžu napsat obsáhlý článek, ale tohle bude snad dostačující.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 20 Čen 2005 13:08
- Nahlásit
Evicka
Stačí a děkuji za vysvětlení. už to chňápu. Petra
|
vprazakova@seznam.cz
|
# Zasláno: 19 Zář 2005 13:30
- Nahlásit
Já bych prosila o radu jak se vám podařilo pejska zbavit giardii, mám 3,5 měsíců starou fenku trpasličího pudla, která tímto problémem trpí. Také jsem udělala ukvapený nákup poté, co jsme přišli o fenku. Díky za radu. VP
|
haha
|
# Zasláno: 19 Zář 2005 17:16
- Nahlásit
na giardie nám zabral entizol ovšem musí být pod dozorem veta
|
Zany
Člen |
# Zasláno: 19 Zář 2005 17:21
- Nahlásit
Já jsem si pejska koupila.Nejdříve vybrala plemeno,zkoukla nějaké výstavy ,nastudovala knihy.Pak jsem si vybrala chovatelku a čekala na štěnátko.Jinak vše probíhalo podobně,tf.rozhovory,návštěva,smlouva + vše ostatní dohodnuto při kávě.Ted si budu pořizovat druhého pejska ,tak doufám,že to proběhne stejně.U chovatelky už jsem se byla podívat už před rokem ,ted štěnátku 14 dní,tak už se nemůžu dočkat až ho uvidím.
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 19 Zář 2005 17:27 - Změnil/a: pigie
- Nahlásit
Ja som si psika vybrala ako plemeno minimalne 16 rokov dozadu. Ked som sa osamostatnila, tak som kontaktovala chovatelku asi pol roka pred jeho prichodom na svet. Cakanie na neho bolo najkrajsie cakanie v mojom zivote. Bol kupeny, dlho ocakavany a uz viac ine plemeno ani nechcem
|
Zany
Člen |
# Zasláno: 19 Zář 2005 17:32
- Nahlásit
Já si taky myslím,že když se jde štěně rovnou koupit,tak to není ono.To čekaní má něco do sebe .
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 19 Zář 2005 17:44
- Nahlásit
Zany
To mas pravdu. Ja uz som posledny tyzden sa skoro skriabala po stenach a chovatelka ma tam mala rano v sobotu o pol osmej pred branou  Zabila by som sa, ale nemohla som si pomoct.
|
Usanda
Člen |
# Zasláno: 21 Zář 2005 09:18
- Nahlásit
Po tom,co mi den před přijímačkami na VŠ umřel kokřík v 11ti letech na infarkt (táta ho našel na smetišti u silnice), jsem si byla jistá,že další pejsek bude z útulku.
A aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se,že si vezmu toho,který tam na tom bude psychicky nejhůř. A ted mám už přes rok doma Filípka-křížence stř.pinče, a je z něho správný a sebevědomý chlapík. I přestože se od cizích lidí nenechá pohladit,ani od prarodičů. Předtím se bál i vlastního stínu, venku byl hlavně v noci úplně mimo, každé steblo ho vyděsilo, nebo zvuk či pohyb.
Pokaždé spí se mnou v posteli, zachumlanej pod peřinou a pevně přitulenej.Strašně rád běhá a skáče,takže mu na poli a louce občas prominu i tu ulovenou myš.
|
fromeli
Člen |
# Zasláno: 21 Zář 2005 09:41
- Nahlásit
Michelle je můj první vlastní pejsek nebo spíš pejsková, sice moji rodiče měli vždy pesany, ale to nebylo ono.
Takže po dlouhých rozhovorech se mi podařilo přemluvit manžela, že si pořídíme hafanu, no a když tedy souhlasil nemohla jsem dál čekat, koupila noviny a obvolávala inzeráty, chtěla jsem jezevčíkovou, bylo mi jedno, že bez PP. Nakonec jsem našla asi 3, pro které jsme mohli jet hned druhý den, jak jinak jsem si vybrala asi tu nejhorší možnost - pí. Vaňkovou z Křeslic.
Když jsem přijela, nikde jsem neviděla žádná štěňátka, jen na chodbě ve velké bedně byla naše budoucí špagetka, z paní vypadlo, že jsou jí už tři měsíce, ikdyž do telefonu tvrdila, že dva, ale věděla jak na lidi, šoupla mi štěníkovou do náruče a já už nemohla jinak, bábě jsem dala peníze, vzala pytlík granulek a vypadla.
Fenka nebyla odčervená, očkovaná, ale náš vet jí prohlédl, odčervil a postupně naočkoval. Nikdy se nedozvíme, kdo byli její rodiče, a tak označujeme naši holku jako nadstandardního dlouhostrstého jezevčíka, páč nám trochu přerostla do výšky, sice ne moc, ale trošánek jo.
Postupně jsem se dozvěděla, jaké jsme měli štěstí, protože ta paní je údajně překupnice, skupuje pejsky po vesnicích a na trzích a pak je prodává, takovejm truhlíkům jako jsem byla já. Spousta pejsků pak záhy umírá.
Ale nelitujeme, fenka je krásná, zdravá, veselá, milá, mazlivá, prostě vše, co jsme chtěli.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 21 Zář 2005 11:59
- Nahlásit
Kamarád si koupil kokršpanělku, také od Vaňkové z Křeslic, když jí pak viděl v novinách byl v šoku. Ale fenka je také naštěstí zdravá a to že není čistokrevná (v rezavé srsti má místy bílou) mu vůbec nevadí. Podporovat překupníky by se nemělo, ale kdo to mohl tušit.
|
haha
|
# Zasláno: 21 Zář 2005 14:07
- Nahlásit
ono by se sice překupníky podporovat nemělo, ale zase si vemte že jste možná těm pejskům tím že jste je koupili zachránili život.Stačí se jet podívat v neděli na tržiště do Ředhoště, nejdřív bych tam s chutí zmlátila ty prodávající, když vidím jak se tam ty štěnata klepou v klecích a nemaj pod sebou ani kus hadru,no ale nedivím se lidem kteří tam toho voříška koupí, mě je jich taky líto.
|
Denynko
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2006 15:46
- Nahlásit
Chtěla bych se zeptat nemáte někdo zkušenosti s koupi štěnat od paní Vaňkové z Křeslic? Po smrti mého 14,5 psího miláčka jezevčíka jsem si od ní koupila štěně jezevčíka, matku fenku jsem neviděla z důvodu, aby nebyla u prodeje štěnat.Ostatní probíhalo přesně tak jak popisovala fromeli. Přesto mi onemocněl Parvovirozou. Dle záznamu z očkovacího průkazu byl očkován i odčervený. Veterinář  mi pejska zachránil. Okolí mě straší, že po této nemoci se pejskové nedožívají vysokého věku.
|
dorfa
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2006 16:04
- Nahlásit
Denynko
Ne všechno co jako parvo vypadá ve skutečnosti parvo je.Pokud se nedělal virologický test, tak štěně mohlo mít jen silnou gastroteritidu, a ta určitě následky nenechá.Oni vetové rádi straší, aby pak vypadali jako velký hrdinové a zachránci.
|
dorfa
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2006 16:10
- Nahlásit
Tery
Zjevně pokud poradce chovu poslal případného zájemce k této chovatelce, tak je tento chov po právní a etické stránce chovatelského klubu naprosto v pořádku, bez ohledu na to co si kdo o tom myslí.
Přečtení tohoto příběhu, mě ovšem utvrdilo v tom, že chov psů s PP se s chovem psů bez PP (množitelé) mnohdy od sebe nedají rozeznat, ani kvalitou podmínek ve kterém chovatelskou činnost provozují, a mnohdy ani kvalitou toho co ve svém chovu produkují.
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 12 Bře 2006 17:27
- Nahlásit
dorfa
štěně mohlo mít jen silnou gastroteritidu
No, neviem. My sme ju mali cely mesiac (od konca tretieho mesiaca po koniec stvrteho) a odvtedy moj pes je strasna citlivka na zaludok. 
|
Zdenka
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 10:14
- Nahlásit
Tak já už jsem tu psala, jak jsme bohužel přišly o první fenečku a jely si náhradou pro desetiměsíční fenečku. Já jsem si s chovatelkou bohužel nepadla do oka a mám na chov trochu jiný názor, já bych za prvý takhle staršího pejska nedala, na kterýho jsem už zvyklá a i když jsem se byla podívat v bytě kde to zrovna nevonělo, neměla žádnej pelech, hračky jenom plastovou boudu, neuměla vůbec nic, byla vyhublá a hrozně štěkala, ale podle chovatelky krmená k9, ve výborném stavu.Feneček tam měla samozřejmě víc.Přítel už od chovatelky pejska nechtěl, ale já neodolala, vzala jsem jí do ruky a věděla, že zůstaneme spolu, byla chudinka vystrašená.A protože jsme měly kus cesty před sebou tak si mě označkovala a počůrala mě v autě.Když jsme přijely domů tak první co, dostala vývar s granulema, ten byl za vteřinu snědený a pak se schovala do kouta a nechtěla vylízt,měly jsme pro ní připravenou boudičku molitanovou s polštářkem spoustou hraček a dobrotek, ale do boudičky odmítala jít asi jak byla zavíraná v plastové boudě, tak dostala košíček k posteli. Za dva dny z ní byl jinej pejsek sice opravdu závyslá na každym mim kroku a nehne se ode mě do dneška, je vděčná za všechno, naučila se základní povely, dokonce jsme jí musely učit i hrát si, což dokonale zvládnul můj syn.Celá rodina jí miluje a má se u nás opravdu jak prasátko a bereme jí všude sebou, přítel mi dneska říká, že jsem udělala dobře a vzala si ji jinak by prý byla fabrikou na štěňátka a musím s ním souhlasit.
|
Endy
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 12:52
- Nahlásit
Zdenka
U takové chovatelky bude fabrikou na štěňátka hned nějaká jiná fenka.Já už bych si od takové chovatelky štěně nevzala.Bála bych se,že zase budu lítat po doktorech.Viditelně jí na zdraví odchovů nezáleží.
|
arsiela
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 13:00
- Nahlásit
Zdenka
bohužel mám naprosto stejnou zkušenost jakou popisujete jen s tím rozdílem,že fenka,kterou jsem kupovala byla roční a při cestě mě neporůčala a neštěká.Teď po roce je už jakžtakž v pořádku,ale je vidět rozdíl v povaze o proti psům,který tu mám od mala.
|
jennifer
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 13:08
- Nahlásit
Ahojky myslim si ze bych mohla timto prispet do tema.
Jak jsm prisla ke svemu stenatku??
Mela jsem pejska nemeckeho ovcaka dostali jsme ho od jednoho majitele ktery byl nemocny a rikal nam ze jsou mu 4 roky.Pennyho( tak se ten nemecky ovcak jmenoval ) jsme meli 6 roku: Byl vyjimecny hodny nokomu neublizil i s nasim kocourkem si hral a branil ho kdyz hrozilo nebezpeci.Jenze se stala zla vec.Dostal nejaky virus kdy mel v moci krev a tak jsme sli k veterinari.Vse by bylo v poradku kdyby ale neztracel po ceste moc coz znamena mel oslabenoy svalstvo mocoveho mechyre.I tak jsem ho mela radsa i kdyz me to stalo vice casu prani.Jenze pak se stalo co jsme necekali: prestal nam jist a pil jenom vodu.Bylo to s nim zly.Chodili jsme k veterinari stalo to hromadu penez ale jak jde o nejlepsiho pritele cloveka na penize nekoukam.Jenze bylo to vse marny.Zacal nam hubnout a posledni tyden sveho zivota to co se napil vsechno vyzvracel.Bylo me na nic nejedla jsem a kdyz jsem se podivala na Pennyho bylo me smutno a bolelo me to.mel smutne oci ktere rikali abych mu pomohla.Delala jsem co jsem mohla ale nebylo to v mym silach.Den pred tim nez nam Penny umrel jsem si privezla nove stenatko nemeckeho ovcaka(jmenuje se Xerro), tak jako bych videla u sveho pejska v ocich toto: To je dobre mas noveho pejska tak muzu v klidu umrit.Ve stredu 8.3.2006 umrel.Nevim co si o tom mam amyslet ale porad si myslim ze jsem na vinne ja a ze jsem neudelala vsechno co jsem mohla abych ho zachranila.Veterinar rekl ze mu bylo nejmin 12 let a ze umrel protoze byl stary.Ale ja mam asi tu vinnu na jeho smrti i kdyz jsem delala vsechno mozny co jsem jenom mohla.
Novy pejsek je 8 tydnu stary ma se k svetu a myslim si ze lide kteri maji stareho pejska a vedi ze mu nemohou pomoci vzkazuji tohle: nechte sveho pejskla pokud nema bolesti dozit doma u vas.Ale predtim si vemte jineho prekona tu ztratu.Mozna i ja bych spadla do hloubky kdybych si nevzala jineho pejska ktery me prave ted potrebuje.Byla jsem ze smrti na pokraji zhrouceni ale novy pejsek me ukazal ze je pro co zit.A udelam pro to cokoliv.Dekuji za pozornost Jennifer
|
wami
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 13:17 - Změnil/a: wami
- Nahlásit
Tak ja coby vesnicke ditko jsem psy vnimala odmala jako beznou soucast dvorka... 
Prvni vorisek (tedy ten, ktereho si poradne pamatuju) byl Cert, darovan neznamo kym. V jeho dvou letech utekl a prejelo ho auto.
Moje nejlepsi fenka voriska, Bleska, nam byla darovana neznamo kym, dozila se krasnych 14 let.
Deny patril pritelovi me maminky. Pan se stehoval z baraku na byt, tak psa jednou privezl k nam - a uz u nas zustal. Ma 8 let a je to moje zubate stesticko. Za jeho "chovateli" jsem se byla podivat jednou, kdyz jsem potrebovala vedet, co je pes zac. Typicky vesnicky pristup - fena tehdy pri harani utekla, nechala se nakryt sousedovic psem, stenata nahodne rozdali tem, kdo "sli kolem". (Pritelovi moji mamy ho tehdy privezla jeho dcera, ktera tam byla o par domu vedle na navsteve).
Lump je Denyho syn, planovane stenatko. I kdyz mam jen psa, majitelce fenky jsem pomahala financne i jinak, majitele jsem vybirala na inzerat nejprve ja, pak i ona (dvoji sito ) - s majiteli jsme si psali cca 3 mesice (od poceti stenat po odber), posilali jsme jim fotky... Stenatka od nas sla s nekolikastrankovym "navodem", doporucenou literaturou, ockovana, odcervena i ocipovana, s pytlikem granuli a hadrem z pelechu. Kulatoucka jako medvidci... 
A s majiteli mam kontakt dodneska, obcas jim napisu vsem, nekteri jsou nasimi velmi dobrymi prateli, nekteri se ozvou obcas a jedni skoro vubec - i to je zivot. Presto se snazim byt jim napomocna radou, svymi zkusenostmi a motivuju je tim, co vsechmo uz s jejich sourozencem zvladame... A taky jsme meli jedno setkani vsech stenat i s paniky (v pul roce) a jestli to vyjde i letos, zase se vsichni uvidime...
A to jsou to prosim skorovlci - v podstate voresi... 
|
abby
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 14:13
- Nahlásit
Já jsem si svého prvního psa našla na inzerát.Je to labrador s PP.Když jsem paní volala,tak sme spolu vedly asi hodinový rozhovor,kdy se mě ptala na všechno možné.Pak jsme se jednou přijeli podívat,kdy nám ukázali štěňata,matku a domluvili jsme se na odvoze.Dala nám i seznam věcí,které budeme potřebovat a spousta důležitých informací, které jsou důležité pro chov.S psíkem jsme maximálně spokojeni.Dělá nám jenom radost.Svého nejmladšího drobečka (3 měsíce) mám od známých,takže jsme ho viděli hned od malička a postupně se s ní mohli sžívat,i když jsme ji vlastně ještě neměli doma.
|
žofka
Člen |
# Zasláno: 13 Bře 2006 17:20
- Nahlásit
Zdravým všechny pejskaře.
Já jsem si před deseti lety pořídila psa bez PP. Chovatelka měla doma přez 20 psů,což bylo i na mě,trochu příliž,ale nemůžu jí nic vytknout,měli všechno co mít měli,prostor jak doma,tak i venku. Z pejska nám vyrostl krásný zdravý hafan,jen nebyl trpasličí,jak jsem chtěla,je o nějaký cm. větší. Ale pokud se to vezme z chovatelského hlediska,pouze se přeřadí do jiné velikostní kategorie.
Pak jsem zůstala doma v ID. Pořídila jsem si tedy k němu fenku. Načetla jsem si nějaké zkušenosti,ať neudělám nějaký kopanec,chtěla jsem být zodpovědný chovatel a ne množitel,jak jsem se později setkala u chovatelů s PP. A věřte,že i chovatel bez PP,může být poctivý a zodpovědný. Tak jsem zdárně odchovala několik zdravých a krásných štěňátek. Zájemci byli nadšení,do dnes mi posílají fotky mích odchovanců( ne všichni s PP se dají srovnat s mími štěňátky,někdy až žasnu,co všechno dostane PP.)
Tak jsem si pořídila ještě jednu fenku,tam už jsem moc spokojená s prostředím,ve kterém vyrůstala nebyla. Byla zavřená se svou matkou v kle
ci a my byli první lidi,které viděla.
S mojima holkama jsem odrodila zdravá a krásná štěňátka,nikdy žádný problém nebyl.
Navíc,později jsem se z internetu jsem se dozvěděla,že jedna z mích fen a také pár jejích štěňátek,má velmi málo vyskytovanou barvu,za kterou by někteří chov.s PP dali nevím co.
No jak moje holky stárnou,rozhodla jsem si pořídit další fenku. Podotýkám,že moje feny u mě dožijí a nebudou odstrčeny nikam jinam,tak jak to někteří chov. s PP dělají.
Fenečku jsem si pořídila před rokem a s PP a to z jednoho důvodu. Chtěla jsem si zaručit trpasličí výšku,po které jsem vždy toužila a barvu. Já to zkrátím,fenečka je opět větší,než by měla být,je nádherná,dobře osrstěná,ale zase jiná barva než jsem chtěla. A světe div se,má za sebou velmi vážnou operaci,kerá mě stála šílený prachy. Chtěla bych vidět chovatele s PP,který by tohle absolvoval. Našli jsme pro ni odborníka,za kterým musíme jezdit šílemou dálku. Což o to,bude zase zdravá,dokonce ani na chov to nemá vliv. Ale vet. nám řekl,že u psů s PP se toto občas stává a že bez PP bývají dost často zdravotně na tom líp.
Pak má ještě tuhle zkušenost. Byli jsme u vet. ve fakultní nemocnici. V ordinaci se odebírala mé feně krev a přišel tam přednosta kliniky a začal obdivovat mou fenu. Ptal se jestli je z PP a když jsem řekla,že ne,vedl s námi sáhodlouhý rozhovou o PP a bez PP. O tom,jak se setkává i na výstavách s nekvalitními psy,a že zná kvalitnější psy bez PP.
Co k tomu říct ?
Před půl rokem jsem si pořídila,doufejme,budoucího krycímo pidi psa s PP. Tak ten se fakt poved,je přesně takový,jaký by měl být a jak jsem chtěla.
Během tohoto roku si mám jet ještě pro dvě feny do chovatelských stanic. A řeknu vám,že už z toho mám strach. Těším se,samozřejmě,jako na každého svého pesana. Ale začínám pochybovat,jestli ty horentní čásky za ně se mi vůbec vyplatí,když mi PP nic z toho co jsem chtěla,nezaručuje.
Pořád se tu polemizuje,jestli PP nebo ne, a který,že chovatel je lepší. NEJDE to takhe rozdělit tlustou čarou. Jsou špatní a dobří tam i tam. Setkala jsem se z chovatelem,MNOŽITELEM,který má přez 70 psů,má na to živnosťák a živí se tím celá rodina. A bude se divit,ikdyž tenhle způsob,zrovna nemusím,já jim nemůžu nic vytknout. Psi se tam mají dobře,mají vytápěné kotce,mají obrovský výběh,no prostě já nic nšpatného nezhledala,oni tím zkrátka žijou. Pokud teda nechcem polemizovat o kotcích,těch já zastánce nejsem,ale někdy to asi jinak nejde. Moji posteláči by asi v kotci zešíleli.
V jedné chovatelské stanici jsem se setkala s tím,že krycí psi jsou zavření v kleci,tak to taky bez komentáře. Prostě každý si to dělá jak umí a věřím tomu,že ta chovatelka určitě musela mít velký důvod,proč nám ani po několikáté neukázala všechny své psy. Čím dýl se o chov psů zajímám,tím víc zabředám do všelijakých tajemství,triků a podvodů s psy s PP.
No teď mě asi ukamenujete nejen za dýlku mýho výplodu,ale mnozí i za obsah. Ale mě to nevadí. Já,nejen,že se považuji za chovatele,ale i za odpvědného chovatele. Příští týden se nám mají narodit štěňátka a celá domácnost už se tomu podřídila. Porodnice v ložnici ,no prostě už se zase po dlouhé době těším na tu probdělou noc a na ty malé myšky,které doufám udělají radost zase někomu někde jinde.
|
