| Autor |
Zpráva |
Tery
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 13:09
- Nahlásit
Tak tenhle příspěvek jsem si teď přečetla na diskuzi Německý boxer. Je to děs a hrůza.
CTETE CTETE CTETE
tak tohle jsem v zivote nevidela...
Jak jsem již psala, tak moje rodiče schánějí štěňátko, protože jim umřela boxerka, od kamarádky jsem dostala kontakt na poradkyni chovu boxerů, paní Müllerovou, která mi dala kontakt na chovatelskou stanici "ze Šárovce" u Vlašimi, byli jsme se tam tedy minulý týden podívat, první co jsme uviděli byl dům u kterého byl ve předu betonový výběh cca 2x3 metry v kterém byli dva boxeři - feny, jedna dospělá - matka štěnat a jedno odrostlejší štěně, mezi nima pobíhal nějaký mops nebo co, šli jsme dovnitř, už při vstupu nás do nosu uhodil smrdad, místnost do které jsme vešli smrděla tak, že jsme se málem pozvraceli, v ní svítila žárovka a v rohu bylo malé sklepní okénko, před námi bylo něco jako chlív ze dřeva, dva vedle sebe, dřevěný, hodně sešlý, vepředu výlez asi metr oplocený, paní zdvihla pletivo a desku, která přikrývala ten chlív a povídá ať si řeknem které štěně chceme vyndat, bylo tam asi šest štěńat německých boxerů, stáří 3 týdny, byla na nějakém hadru a měla tam nějaký tác s namočenýma granulema, každé štěně, která jsme dostali do ruky mělo slepenou srst, smrdělo a okamžitě nám začlo cucat prst a za chvíli fňukat, tedy měla evidentně hlad, paní se chlubilatím že je zootechnička, ve smrduté místnosti se štěňaty byly na zdi jakési diplomy z výstav, za štěně chce 10 000 CZK, při odchodu jsme ještě viděli venku klec, ve které byly další dvě feny německých boxerů
tak tedy vemte si z toho co chcete, nás to docela vzalo, vživotě jsem něco tak hroznýho neviděla
Tak co vy na to? Nějak mě to inspirovalo k tomu, abych se vás zeptala jak probíhal výběr vašeho štěňátka? Jaké zkušenosti máte? Mě se taky stalo, že když jsme s dětma jeli kupovat narychlo štěňátko bígla - neměla jsem to ověřené dopředu, nebyla ještě tato počítačově vyspělá doba a přišli jsme o fenku a HNED jsme chtěli druhou - tak nám pán v autě přivezl odněkud 3 štěňata - bígla moc nepřipomínala, měla slepenou srst, nevoněla a za nimi se z auta vybatolila matka, která spíš než bígla připomínala čínské prasátko - no hrůza. Na otázku čím štěňata krmí odpověděl, že rozmočeným chlebem a obezitu matky zdůvodnil tím, že chová ještě bernardýny a bíglice je dokrmuje. Dovedete si představit, jaké to bylo říct dvěma malým dětem, že si štěně nevezmeme, ale musela jsem to udělat a s plačícími dětmi odjet. Byl to hrozný zážitek, naštěstí jsme brzy koupili skvělé štěňátko podle našich představ i když na druhém konci republiky.
No a teď vlastně další trochu zvláštní věc, kdy nám svého bígla Scooba daroval Jirka díky této diskuzi - viz Daruji psa bígla. Ve všech případech se jedná o pejsky bez PP, to jen pro pořádek.
Nemáte taky nějaké takové zvláštní příběhy se získáním psa? Ať už pozitivní nebo naopak?
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 13:36
- Nahlásit
No když jsme zhruba před třinácti lety kupovali svoje první štěně foxlíka, tak jsme pro něj jeli s mým dnešním manželem světa kraj vlakem. Na místě samém byla taková ohrádka jako pro králíky když se pasou venku na trávě a tam byla fenka s pěti nebo šesti štěňaty. Přesný počet si už nepamatuji. Vím jen, že kromě blech byla štěňata veselá, hravá, čistá. Byla sice o dost menší než třeba naše štěńata, která jdou od nás k novým majitelům, ale jinak jsme byli spokojeni. Měla skvělou povahu a dobrým žrádlem všechno v růstu dohnala.Takže naše zkušenpost byla v podstatě docela pozitivní. Další pes byl z jiné chov. stanice zhruba 2 roky po této první čubině a byxlo to taky v pohodě.
|
Mirka L
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 13:54
- Nahlásit
My když jsme jeli kupovat štěně anglického buldoka tak jsem neveřila vlastním očím. Když jsem přijeli před dům chovatelky tak to tam smrdělo až na silnici. Kolem domu jedna ohrádka vedle druhé zhruba tak 2x3 metry a v každé tak dva psi. Ta chovatelka měla asi 40 anglických buldoků a několik mopsů. Do domu nás radši ani nepustila, ale stačilo, že jsme stáli přede dveřmi a ten smrad byl hrozný. Stěně nám přinesla ukázat na dvůr. Feny, které měly štěnata tak byly doma a to štěně bylo poprvé venku. Bylo krmený těstovina s trochou konzervy a mělo hrozný průjem. Paní povídala, že dřív je krmila rýží, ale protože ji zdražili tak dostávají těstoviny.
Za štěně chtěla 20 000 a nedala nám ani smlouvu.
Když jsme jeli domů tak jsme museli mít otevřená okénka v autě, protože to jinak nebylo k vydržení a stěně šlo doma hned do vany.
Naštěstí z něj vyrostl zdravý a pěkný pes.
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 14:24
- Nahlásit
Svojí první jezevčici jsem koupila na tržišti v Praze, no bylo mi 15, tak jsem tomu moc nerozumněla, ale byla překrásná a naštěstí zdravá.
Ke své první vytoužené feně NO přišla podobným způsobem. Dala jsem si (naivka) inzerát, že koupím štěně NO s PP, za své těžce vydělané peníze na brigádě. Ozval se pán, že má ještě poslední fenku, mluvil s mojí matkou, která se s ním domluvila, tak jí večer přivezl, smradlavou, vychrtlou, pak jsem zjistila, že totálně začervenou, no a my samaritáni jsme si jí samozřejmě nechali. Když mi pak vyblila na druhý den v kuchyni kýbl škrkavek, jen jsem nestačila zírat, ale nakonec se z toho dostala a dožila se krásných 14 let pak v naprostém zdraví.
Od tý doby si vybírám štěňata jen od známých a od rodičů, které dobře znám. Kromě pár dospělých psů, kteří u nás našli domov z jiných důvodů.
|
vlk
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 14:25
- Nahlásit
Tak to já musím chovatele své šiby pochválit. Všude čisto, štěňátka měla výběh na zahradě i přístup do domu. Čistá, krásná, zdravá, očkovaná i odčervená. Mohla jsem si vybrat ze dvou zbývajících a dostala jsem samozřejmě smlouvu, vytištěné povídání o plemeni a pytlík granulí. Ukázali mi matku štěňat a dlouze mi povídali o šibí povaze a výchově. A na nejbližší klubové výstavě jsem měla možnost vidět i tatínka. Já jsem byla s chovatelskou stanicí Z Volenského dvora velmi spokojena. A s naší pejsinkou samozřejmě taky.  
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 15:04
- Nahlásit
Já mám svoji psici (voříšek) od kamaráda, péče o psiska byla v pohodě, o psici jsem věděla od narození, pravidělně jsem viděla fotky jak rostla a jakmile otevřela očička, tak sem se na ni jezdila i koukat... Samozřejmě byla očkovaná, odčervená a dostala jsem k ní pytlík granulí pro začátek...
Takže myslim, že i majitelé dalších dvou (ze čtyř) štěnátek, kteří svoje pejsky měli v podstatě přes inzerát byli spokojení.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 15:31
- Nahlásit
Já hafana dostala k narozkám, takže jsem výběr "chovatele" ovlivnit nemohla. Dnes se jeho těžké dysplazii nedivím. Ptala jsem se svého "dárce" a ten mi řekl, že jim štěnata donesli (na lontu na dvoře) ukázat ven. Fena byla zavřená v kotci, že prý je strašně zlá na cizí lidi. Vůbec se neptali k čemu psa můj kamarád chce, ani kam to štěně jde. Neporadili mu, aby si vzal od feny kousek hadry, ani mu neřekli, čím bylo štěně krmeno. Prostě vyberte si, zaplaťte a pa. Fena prý nevypadala špatně, ale nedalo se zjistit, jestli jsou s ní štěňata venku v kotci, nebo s nimi bylí v domě. No taky děs no.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 15:35
- Nahlásit
...ještě doplním, že očkovaný a odčervený byl a dostali jsme k němu očkovací průkaz, ale to považuji za samozřejmost a tedy jsem to ani nezmiňovala.
|
Mel
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 16:13
- Nahlásit
Já získala toho svýho lumpa skoro náhodou. Kamarádka si brala od svých známých štěňátko a já prostě neodolala. Samozřejmě jsem si plánovala do budoucna pejska, ale ne takhle hned. A jsem za něj moc ráda. Navíc "ten správný čas" by asi nenastal nikdy.
Vlastně na mě "zbyl". Všechna štěňátka už měla svoje majitele kromě dvou. Ten můj byl od malička děsnej slídil - když jsem se byla na štěňátka podívat, tak se kolem mě chvíli ochomejtal a pak už šel prozkoumávat okolí Po chvíli jsme ho našli pod gaučem, jak vyčerpáním usnul. Tohle zkoumání už mu zůstalo.
Jinak u majitelky bylo o štěňátka dobře postaráno, když jsem si ho odvážela, měla slzy na krajíčku. Jo, taky musim dodat, že to je kříženec.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 16:18
- Nahlásit
Tak já to teď popíšu z jiné strany, a to ze strany chovatele, ke kterému si jezdí zájemci pro štěňata. Když zájemci přijedou, tak si zaparkují auto na naší zahradě, zavřeme bránu a jako první jim ukazujeme ostatní členy naší smečky, říkáme jaké jsou příbuzenské vztahy, ukazujeme otce, event. prarodiče, pustíme psy na volno, aby si je mohli prohlédnout a pomazlit. Potom jsou všichni samozřejmě celí nažhavení na štěňata, takže ta jsou v létě venku v kotci, v zateplené a elektricky vyhřívané boudě a běhají si volně po zahradě několikrát za den s celou smečkou. Ostatní psi je tolerují kromě starého a nevrlého dědka, ktarý je nemá rád a chce mít svůj klid a tak většinou zavrčí nebo lehce stiskne čumákem. Úplně nejradši se jim ale klidí z cesty. Tímto způsobem získávají štěňatá základní návyky soužití ve smečce. Pokud je zima, tak máme ve sklepě speciální místnost, zhruba 3,5 x2,5m, kde v elektricky vyhřívané boudě crní a rostou, na podlaze jsou kachličky a na kachličkách asi 10cm vrstva hoblin. V tom se štěňatá válejí, jsou čistá a voňavá. O krmení se bavit nebudu, je xkrát denně, to co má být plus něco na vrch. Štěňata pustíme, ta si běhaí kde chtějí a noví majitelé se s nimi mazlí a vybírají to svoje. Když si ho vyberou, tak ho vezmeme i s majiteli domů a tam sepisujeme kupní smlouvu, předáváme cenné rady, očkovací průkaz, průkaz původu, pokud máme, odpovídáme na dotazy a sondujeme, kde štěně bude bydlet, co s ním chtějí dělat, atd., pijeme kafe, čaj a vše probíhá v přátelské atmosféře. Když odjedou, tak zhruba po týdnu kontaktuji všechny nové majitele, co a jak, jak proběhly první dy, jestli něco nepotřebují. Někteří majitelé stojí o další kontakty s námi co by chovateli, jiní ne. I tak po určité době kontaktuji všechny a vyptávám se co a jak. Občas se totiž dozvím věci, které by mi asi sami nepověděli( jako třeba úrazy, potíže zaviněné vlstní nedokonalost, atd). Někteří jsou našimi přáteli a nás to takhle baví. Samozřejmstí je, že štěně jde k majitelům naočkoané, alespoň 3xodčervené a ošetřené proti vnějším parazitům. Granule do začátku dáváme jen pokud chtějí. Pokud chtějí, mohou se kdykoliv v průběhu péče do 8 týdnů přijet podívat, pokud to jde, tak posílám mailové foto a píšu průběžné zprávy. Prostě se maximálně snažím, aby byly obě strany spokojené, A řekla bych, že se to vyplácí. Můžu si majitele alespoň trošku usměrnňovat, motivovat ke zkouškám a výstavám, vidím naše psy, jak rostou, v jaké jsou kondici, atd.
|
klára
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 16:24
- Nahlásit
štěně jsem sháněla narychlo - umřel mi pes a nedalo se to vydržet. Trvalo to dlouhatánský měsíc, než se mi poštěstilo, ale štěndo jsem objevila - měla jsem naprosto přesné požadavky,které splňovalo. Nejdřív byl telefonát, chovatelka zodpověděla naprosto všechny mé otázky a ničemu se nedivila, což se divím já - byla jsem hodně zvědavá. Na netu jsem si prohlédla prezentaci té chovné stanice - super. Pak jsem pro štěndo rovnou jela. Chovatelka měla taky velkou smečku, všichni psi žijí doma, na všechny jsem se mohla podívat, na všechna štěnda též - štěně fenka bylo jen jedno (brala jsem si ji ve 3. měsících), takže bylo rozhodnuto předem Dostala jsem ji vykoupanou, upravenou, pytlík žrádla a mlsků + několik hraček, samo i očkovací průkaz. Papíry dorazily později vpořádku poštou. Štěndo bylo skvěle vedeno, zvládalo přivolání + sedni, zvyklé na česání i fénování!!!!!!! Po příjezdu domů se počůralo na koberec jen jednou, jinak vzorně řekne, že chce ven. Problémy naprosto žádné (ťukám na dřevo:biglol, má výbornou povahu a vzhled též - měla před sebou výstavní kariéru, kterou já jí nedopřeju, my sportujeme Dodnes chovatelce posílám fotky a info o tom, jak se u nás pejsa má a tak 1x ročně se sejdeme na výstavě - my jen jako diváci.
Vřele doporučuju dát si záležet na výběru, těch budoucích 15 let psího života Vás v tom bude utvrzovat každý den.
|
Mel
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 16:29
- Nahlásit
Evicka
K Vám je asi radost jezdit si pro štěňátka , škoda, že se tohle nedá říct o každém chovateli (podle toho, co tu čtu). Jenže tihle "chovatelé" se asi na tomhle fóru nevyskytují.
Kdybych někdy chtěla foxlíka, tak neváhám ani minutu (doufám, že jsem to nepopletla s tím plemenem)
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 15 Čen 2005 16:39
- Nahlásit
Já to tady taky veřejně hlásám, že máme foxlíky. A už jsem považovala za určitý standart poskytovat takový servis jako je u nás, ale asi jsem se spletla a to jsou u nás ceny hluboko pod výše uváděné částky.Jo lidi jsou lidi a psi jsou u nás pořád dobrý byznys. Teda jen některá plemena.
|
Mark
|
# Zasláno: 15 Čen 2005 18:05
- Nahlásit
Taky jsme kupovali fenku na rychlo, kdyz mame umrela boxerka a uz se to nedalo vydrzet. Prohledali jsme na netu snad vsechny utulky, ale boxerku meli v cele CR jen jednu v Praze a uz zadanou, tak jsme se rozjeli do nejblizsi chovne stanice pro starsi stene. Boxeri holcicka uz na nas cekala v obyvaku, ostatni psy nam neukazali. Bylo ji pet mesicu a byla nadherna. Jen me zarazilo jak mela na svuj vek hladke polstarky na tlapkach a taky jak kuckala. Chovatel nas ujistil, ze je veterinar on i jeho manzelka , ze je pejsek v naprostem poradku, jen ze na nej nemeli cas, tudiz bydlel kdesi v kotelne a neni cistotny.
PP a ockovak byly v poradku, tak jsme si fenku radostne odvezli domu a tam to zacalo.
Nejdrive vyzvracela hromadu skrkavek. Trpela nekonecnym prujmem, at zrala Eukanubu, nebo kure s ryzi, to byly Giardie. Mnozstvi cerneho mazu, ktery byl v usich jsem pred tim nikdy nevidela.Problemy s tretim vickem. Venku se vseho bala, ale to se casem castecne zlepsilo. Problem byl s naucenim cistotnosti, trvalo to celkem dlouho. Ted jsou ji 2 roky a krome problemu s vykusovanim tlapek je vsechno v poradku.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 08:23
- Nahlásit
To mě vážně mrzí, že máte tak špatné zkušenosti, proto je tolik nutné si předem vytipovat několik chovných stanic, poinformovat se nebo dát na doporučení svých známých, veterináře, ke kterému chodíte nebo jinému důvěryhodnému zdroji. I když jedete světa kraj a něco se vám nezdá, tak raději štěně nekupujte. Nedělejte samaritány, to se nevyplácí. Pokud si zaplatím, tak vyžaduji určitou kvalitu a určitý servis. A z těchto požadavků by jste neměli nikdy slevovat.Já jen doufám, že seriozních stanic je většina a tohle jsou jen ty špatné výjimky. 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 09:56
- Nahlásit
Evicka
Mě taky mrzí, že se nemůžu chovatelům svého psa chlubit (a dělat jim radost) jak jejich dítko krásně roste, jak mi dělá jen radost a jsem na něj pyšná a jak oni můžu být pyšní na své psí rodiče. Za prvé na sebe nenechali žádný kontakt, za další je to ani nezajímá a hlavně se mi nechce vykládat jim o tom, jak se modlím, aby se jejich štěně dožilo alespoň 3 let, než jej dám uspat kvůli ochrnutí...
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 09:57
- Nahlásit
Já to měla s jedním ze svých pejsů obdobně jako Mel. Chovatelka také málem brečela, když jsem jí předávala peníze a ona mně PP a štěníka....Já si svého pejsu pořídila od velice milé a zodpovedné paní. Všechno proběhlo tak, jak mělo, kupní smlouva, PP, zdravé, vitální (až hyperaktivní) štěndo...atd...
Když jsme ale kdysi ukecali s bratrem jako malé děti naše rodiče, aby nám koupili pejska, bylo to trochu jiné.... Vzpomínám si, že když jsme si pro našeho středního knírka jeli, ukázal nám chovatel matku a ještě jednu fenu, kolem kterých se motalo dohromady snad asi 14 štěňátek. Obě feny měly štěňata takřka současně. Vybrali jsme si jednoho pejska, který se k nám hned od začátku lísal. Pamatuju se, že "chovatel" nebyl ani schopný říci, ke které feně ten pejsek patří....Taky řekl, že pejsek PP nedostane, neboť je nadpočetný (kravina jasně - dneska to dávno vím). Taky už dneska vím, že náš Ferda nejspíš není ani "čistokrevný" střední knír, ale možná směs velkého a středního. Obě feny byly co si pamatuji (už je to 14 let) hodně velké. Otce našeho Ferdy znám - to byl skutečně střední s PP a když jsme kdysi porovnávali velikosti tak náš pes svého otce skutečně hodně přerost. Jsou s naším chodem vlastně skoro stejně vysocí Nicméně Ferda byl zřejmě u mámy dobře živen, takže po celý svůj život doposud neměl žádné vážnější zdravotní problémy....až teď ke stáru....
|
roma
|
# Zasláno: 16 Čen 2005 11:04
- Nahlásit
My jsme vybírali svého labrouše přes net v chov. stanicích. A myslím, že jsme vybrali dobře, než jsme si ho vzali jeli jsme se k chovatelce podívat, komunikovali jsme přes net, zaslala nám i fotky. Otec je také ze známé CHS. Sice já nevím zda ho uchovním (zkoušky), ale aspoň mám jistotu, že základ od rodičů má dobrý. Dostali jsme kupní smlouvu, oč.průkaz, krmivo a rady do začátku, i teď se můžeme na cokoli zeptat. Mít psa je otázkou mnoha let, takže je určitě dobré vše pořádně promyslet.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 11:19
- Nahlásit
Pro Gárfielda
Tak jestli tě to potěší, tak můžeš všechna štěstíčka i starosti posílat mě. Už je těch štěňat a hafíků tolik, že jedno navic mě už nezabije. Jen nevím, jestli ti budu schopná na vše kvalifikovaně odpovědět.
Škoda, už jsem se setkala mnohokrát s tím, že prodejem štěněte končí veškerý zájem chovatele o jeho další osud. Smutné, ale o důvod víc hledat při výběru trochu jiný přístup a jinou chov. stanici.
|
Lady
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 12:50
- Nahlásit
Já jsem svou fenečku vybrala taky přes internet. Nehledala jsem ale chovné stanice, protože jsem chtěla křížence. Povedlo se mi najít křížence NO a malamutky. Paní říkala, že má tři psy a jednu fenečku. Chtěla jsem fenečku, výběr byl tedy jasný. Co se týká prostředí domeček se zahrádkou, štěňata čistá, zdravá, odčervená (očkování jsem zařizovala až já, fence bylo 7týdnů)
"tak támhle to je ta fenka" ukazovala paní na jednu chlupatou kouličku, která byla děsně bojácná, vůbec k nám nešla. Poučena rady zkušenějších jsem tedy rezignovala a vybrala si živějšího a milejšího pejska.
Teprve druhý den jsem zjistila, že onen pejsek byla ta jediná fenečka, takže byly jsme si asi zkrátka souzený
Teď je jí pět měsíců a dělá nám (skoro) jen samé radosti
|
Hafina
Člen |
# Zasláno: 16 Čen 2005 15:01
- Nahlásit
Já jsem si svoje štěňátko vybrala na inzerát. Původně jsem ještě psa nechtěla, ptala jsem se pana chovatele jen kolik stojí štěňátko wleššpringra s PP a on mi odpověděl No a to už jsem nevydržela a s pánem se kontaktovala. Na hafana jsme se jezdili každý týden dívat, všechno bylo v naprostém pořádku. Taky jsem se na daný vrh ptala poradce chovu. Při přebírání pejska jsem dostala smlouvu (kde byl dodatek, že kdybych chtěla štěně prodat, tak mají předkupní právo,...), očkovací průkaz (byl řádně odčerven, naočkován), kus hadru z pelíšku (toho si doma ani nevšim), povídání do začátku, standard plemene no prostě spoustu věcí. Ještě stále se s chovateli stýkáme, jsou to moc fajn lidi a protože si nechali jednu fenečku, tak si ti dva spolu vždycky pěkně zařádí.
|
Top
|
# Zasláno: 16 Čen 2005 16:25
- Nahlásit
Já jsem si štěně vybral na doporučení známého. Jezdili jsme se dívat už od čtyřech týdnů ve stanici měli fenu i psa takže jsme měli možnost vidět oba rodiče, všude čisťounko, pejskové měli pro sebe krásný dřevěný domeček a velikánskou zahradu, při přebírání štěněte kompletní servis + obojek s vodítkem + 15 kilo granulí (kavkazan) a dodnes jsme s chovateli v kontaktu a občas se navštěvujeme. Pro druhého psa jsem si byl až v Japonsku na venkově,(hokkaido ken) a tam to asi tak vážně neberou, psi byli sice v čistotě ale tak nějak spíš ponecháni volnosti a sami sobě. Ale asi jim to vyhovuje byli krásní a dobře živení. Dostal jsem smlouvu + očkovací průkaz. A samozřejmě už ve styku nejsme.
|
shiba
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 10:39
- Nahlásit
Osobně žádné super špatné zkušenosti při kupování pejska nemám, spíše super dobré případně normální.
K nám jezdí kvůli pejskům spousta lidí, kteří prostě jen vybírají a nechtějí vybírat jen podle podle knížek a přijedou se seznámit s plemenem osobně. Ráda jim ukážu naše psy, popovídáme si o povaze, péči...
Když prodáváme štěňátka, je běžné, že budoucí majitelé za štěňátkem jezdí, než si je odvezou domů. Je to dobré pro ně, pejska i pro mě. Stihnu je poznat a už se i stalo, že jsem lidem, kteří tady byli 3x, pejska nakonec nedala, protože jsem došla k závěru, že to není plemeno pro ně. A to nemluvím o množství těch, které jsem odmítla už na první setkání či zavolání.
Smlouvu, veškeré očkování, odčervení a tetování považuji za samozřejmost, dávám majitelům také na papíře info o dalším očkování, odčervování... a péči o štěňátko vůbec, protože v euforii nad štěňátkem se rádo leccos zapomene. Dávám také štěňátkům trochu granulí, na které jsou zvyklí.
Snažím se být s majiteli v kontaktu po celý život pejska, pomoct, poradit, když je potřeba. Pokud mají zájem o výstavy, pomáhám i v tomto.
Cítím zodpovědnost za pejsky od nás vyšlé, i když už u nás nejsou. Oni se na svět nedrali, narodili se proto, že jsem to chtěla já.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 11:00
- Nahlásit
Kdyby mi to nebylo trapné, tak bych vám sem překopírovala některé dopisy, které mi chodí od majitelů našich štěňat. To je pro mě největší zadostiučinění a nějvětší radost, jakou mám, když se podaří štěně dát do perfektních podmínek. Jinak je u nás vše jako u shiby. A ta poslední věta je trefa do černého.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 11:16
- Nahlásit
Evicka
shiba
 jste zlatíčka.
|
bord
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 11:56
- Nahlásit
Když jsem si jela před lety pro svou fenečku,věděla jsem,že ji chtějí dát každým dnem utratit,protože jim zbyla a nikdo ji nechtěl.Co jsem nevěděla,že je to již odrostlé štěně,že má nějakou kožní nemoc, žije na dvorku plném slepičinců a hlavně má ten nejsmutnější pohled...odnesla jsem si ji,po nekonečné době dojíždění na veterinu jsme ji vyléčily (i když na srsti to stopy zanechalo) a získala jsem na 15 let nejoddanější stvoření,které udělalo ,co mi na očích vidělo.Před 2 lety jsme si jeli pro teriéra,psi čistí,v kotcích by se dalo ,,jíst ze země",viděli jsme většinu psího příbuzenstva a hlavně chovatelé super lidi,ze kterých ta láska ke zvířetům byla opravdu cítit.Dostalo se nám spousty rad,dodnes si občas zavoláme,pravidel.se vídáme na výstavě a vždy jsme ubezpečeni,že volat můžeme 24 hod.denně.Prostě vše tak jak má být...Zpětně bych si asi hodně rozmyslela,jestli vzít od někoho psa ve špatném stavu a ještě za to zaplatit..
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 12:44
- Nahlásit
A jakého máš teriera. Každý to píše tak obecně, když terierů jsou takové mraky.
|
bord
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 12:58
- Nahlásit
Evicka
Hmm,skoro se to bojím napsatmám bordera a vím,že ty je moc nemusíš.Mám pro teriery slabost a původně jsme se rozmýšleli i nad foxlíkem,ale zalekli,jsme se,že by mohl být ostrej vůči jiným psům,což ve městě by nebylo nic moc...i když je mi jasné,že záleží na výchově,nechtěli jsme vyhledávat zbytečné problémy.Prosím Tě,co je pravdy na tom,že hladkosrstí foxi se prý ani moc nervou,údajně jsou horší drsnosrstí.Zdá se mi to jako blbost,můžeš posoudit?
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 17 Čen 2005 13:12
- Nahlásit
Můžu posoudit. Hele, bordery nemusím proto, že mají obrovské rozdíly v kvalitě exterieru a kvalitě povah. Dejme tomu na poměr 30% dobrých po obou stránkách jich připadá 70% k ničemuˇ, at už povaha nebo exterier. Až se podaří tohle plemeno dostat z těch módních, jeho výkony a povaha se ustálí, bude se vybírat do chovu jen to nejlepší pro zlepšení populace, pak jsem ochotna změnit názor. Jinak proti plemeni jako takovému nic nemám. Docela by si mi i ty rošklebené tlamičky líbily. Ale těch nedostatků je tolik.Promiň. Vidím to na každém svodu, výstavách, zkouškách,atd, atd.
Rozdíly mezi povahou hladkých a drsných nejsou žádné, opět jeden z všeobecných bludů. A ostří na ostatní psy jsou asi jako
všichni ostatní psy. Záleží na spoustě okolností a především, jak správně uvádíš na výchově. Někteří silně dominantní psi jsou trochu větší rváči, ale většinou si svoji energii vybíjejí na škodné a perou se jen minimálně.Tarteiři všeobecně jsou velmi vstřícná a milá plemena a jejich temperament bývá právě často zaměňován s ostrostí a jinými špatnými vlastnostmi.
|
bord
|
# Zasláno: 17 Čen 2005 13:43
- Nahlásit
Evicka
Díky za odpověd,vidíš a tyhle ,,moudra" jsem pochytila přímo u zdroje na výstavěAle třeba šlo jen o snahu udat štěňata.Jinak jsme s hafanem spokojení,chtěli jsme psa s kterým se dá domluvit na zákl.poslušnosti,neagresivního,který může běhat po výletech,aniž by ho člověk musel 3 hod.vyčesávat a hlavně mazlíka,abych měla s kým doma promluvita to splňuje.Je pravda,že temperamentu má ažaž,taky je dost impulzivní.Právě fenka se ode mě skoro nehnula,běžně jsme přecházeli u nohy bez vodítka,což s ním by nešlo.Uvidí psa na druhé straně a jde..
|
