| Autor |
Zpráva |
Grin
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 10:04
- Nahlásit
LucieS
Nedávno tu někdo doporučoval knížky Svého psa nestřílejte a Lidé a psi: střet kultur.
jo ty jsou dobré
marťula
a ještě co se týče toho jak pesana učit tak, aby se učil pro svoje vlastní potěšení plus spousta užitečnejch rad do života ohledně toho jak se psem žít:
Psí pravidla od Kyry Sundance.
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 13:42
- Nahlásit
Grin
LucieS
Díky moc za Vaše cenné rady, některé z knížek dnes ještě objednám. Protože něco takového si přečíst rozhodně potřebuju.
To je přesně můj sen, dohrabat se k tomu, aby se pesan učil s radostí a bez donucení. Hodně moc mě štve, když vím že feňule kvůli mě není a nemůže být šťastná.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 15:02
- Nahlásit
marťula
Dej pak vědět jak se ti knížky líbyly, třá ty psí pravidla se super čtou, a já je zbodla za tři dny při cestách po Praze busmo.
Jinak myslim že spouta páníčků není ideální, a hodně se jich to muselo všecko teprve na psovi naučit. Jenom je škoda že to nejčastěji "odserou" ta štěňátka. Málokdo si totiž dokáže představit, že jsou to děti, miminka, která mají nárok na to neposlouchání. Já mám třá psa v hluboké pubertě a taky už mi někdy ujížděj nervy, ale furt si v duchu říkám podivej se na sebe jakou jsi měla pubertu, jak to s tebou třískalo... a když mě sere, protože neposlouchá, tak se snažim nadechnout a chtít po něm jenom základní minimum (třá nevystupovat ze zadního sedadla auta přes přední sedačky když jsou otevřené přední dveře, ale spořádaně počkat než otevřu ty zadní, eventuelně mě nevláčet po ulici za každym zajímavym čuchem ale nechat v rámci možností povolený vodítko) na rozdíl od toho, abych po něm vyžadovala pečlivou poslušnost tak, jak bych si to představovala (např. v autě spořádaně ležet dokud mu neodepnu pásy a neotevřu pytel a nenasadim vodítko a nedovolim mu vystoupit nebo po ulici chodit vedle nohy a za žádnejch okolností netahat, čuchat když mu to povolim.)
Takže to je potřeba si všecko v klidu usumírovat v hlavě a vždycky po tom psovi chtít to, co může zvládnout... no a jak jsem řekla, spouta páníčků není ideální, a ty se alespoň snažíš, víš, že to děláš blbě, chceš to dělat jinak, tak to je dobrej začátek; ted už jenom zbejvá zjistit jak na to a provést to- což je nejtěžší. Držim palec aby se ta poslední fáze udála brzy a bez problémů!
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 16:53 - Změnil/a: Vero
- Nahlásit
marťula
vždycky, když jsem si představovala, že mám psa, byla jsem si jistá, že bude vychovaný a bude poslouchat..Tak moc jsem na tom visela, že už před pořízením Ennie jsem se strachovala o to, jestli zvládnu vychovat psa k obrazu svému...
No, a to je podle mě jedna z příčin vztekání... jde ti o tvůj obraz ve tvých očích, že jsi schopná vychovat psa, a Ennie tě v tom frustruje, že to není, jak sis vymalovala, "kazí" ti to. Mnozí rodiče mlátí děti, protože jsou si nejistí svou rodičovskou rolí, zlobivé dítě jim to zpochybňuje, jestli jsou dost kompetentní. Přijde mi, že se psíkama je to podobé.
Zkus si říct, že především, i když bude feňule neposlušná, tak se nic nezboří. Nebudeš první ani poslední taková pejskařka. Přijmeš, že je, jaká je, že se chceš naučit přijímat realitu a nevztekat se, že to není, jak by se ti víc líbilo. Myslím, že když se v tomhle uvolníš, tak tě bude Ennie i míň vztekat a propracuješ se i k té lepší poslušnosti. Ale teď ji ber i s její neposlušností, to je možná ve tvém případě důležitější než to, že psa je objektivně skutečně potřeba nějak vychovat a vést.
A ještě to - LucieS to dost dobře napsala... Dodala bych, že to bude asi HODNĚ těžké... Změna sebe sama je dost těžký proces většinou,... ale věřím, že všecko jde, když člověk má pořádný motiv, a to ty rozhodně máš.
(Pokud by ti to i přesto nešlo - s tím, že máš dobrou vůli, ale prostě se v danou chvíli nezvládneš - (jsou takoví lidé, nebyla bys jediná), tak můžeš pustit nějaký peníz a zkusit najít nějaký koučing nebo psychologa, aby ti poradili s momentální technikou, jak zvládnout vztek, nebo tě i dlouhodoběji nasměrovali, co dělat, aby ty příčiny se zmírnily,a nedržela jsi jen sama sebe "na řetězu").
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 16:57
- Nahlásit
marťula
je pravda, že i ty vycházky se psem není nic odpočinkového, protože musím být stále ve střehu, oči na stopkách...určitě mi rozumíš.
Rozumím. Zkus ji teď nepouštět a pracovat napřed na sobě.
Pozdě, věřím, není nikdy, pokud nerezignuješ a nezačneš se na psovi vylívat už i bez výčitek. Bohužel jsou tací lidé taky
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 18:08
- Nahlásit
marťula
Vycházky se psem by opravdu neměly být stresující a plné nervů. Proto myslim, že by pro tebe a tvůj klid měl být pes na stopce nebo jiném dlouhém vodítku, vyhneš se tomu, abys nervila, že čuba neposlechne, na šňůře ji přivoláš vždy, najdi něco, co má strašně ráda. Cvičila by ráda s kusem hovězího? Vem kus hovězího, uč ji, trénujte, travte spolu hodně chvil, ideálně hlavně spolu, proběhat s pejskama ji ber na nějaký oplocený pozemek, třeba zrovínka se s někým domluv na tom cvičáku, nebo ji pouštěj se psy, co mají přivolání. U toho učení se novým věcem poznáš, na co čuba reaguje a na co ne, pokoušej se jí unavit hlavu, tělo nezvládneš, člověk sám aktivního psa moc neunaví, fyzická únava je na pár minut odpočinku a jede to zas nanovo  )) Je to labroš, bude ráda brát věci do huby? Uč ji venku nosit a držet různý věci. Už jsem to jednou někomu se štěňátkem jako příběh psala - kámoška nosila svým dvěma choďačkám ven batoh s hračkama. Plno hraček, různých předmětů. Venku se blblo, makalo, učilo, trénovalo, cokoli, co pomohlo ty dvě megerky znavit. Ty nejlepší věci se nacházely u paničky, měla jich plnej batoh, byla něco jako Bůůůůh )) Jinak myslim, že každý štěně zlobí, o každym svym psovi se musíš naučit, jakej je a jak si k sobě najdete cestu. A ta cesta není přes vztek a nervozitu. Prostě ji nech uvázanou, vesměs většina nervů tim zmizí. Když s ní budeš chodit pořádně, úvaz jí určitě škodit nebude. Škoda že není léto, mohla jsi ji našťouchat do vody a unavit ji mnohem rychleji ve vodě ))) Líbí se mi takový pořekadlo - mrtvej pes, dobrej pes. Mrtvej myšleno děsně unavenej )) A neboj, půjde to.
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 29 Říj 2011 18:10
- Nahlásit
Vero
Grin
Moc se Vám omlouvám, že neodpovídám na Vaše psaní...není to proto, že bych už neměla co napsat, nebo si Vašich odpovědí nevážila, to vůbec, ale dělám na seminárce, termín mi hoří přímo u zadku, takže odepíšu, až to budu mít z krku, což bude buď dnes v noci nebo až zítra...
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 00:15
- Nahlásit
Ahojky všem,
tak knížky už jsou objednané, zatím tedy jen dvě, třetí budu objednávat později...už se na ně vážně těším. Pak dám vědět, jaký jsem z nich měla pocit, a jestli mi to něco dalo. Jinak dnes jsme byly s Ennie na cvičáku a tam poslouchala hezky, ale to je tím, že mám celou dobu v ruce pamlsky. Na tomhle cvičáku se pejsci cokoliv učí jen přes pamlsky...Ze začátku mi to přišlo docela divný, měla jsem totiž vyčtenýho něco jinýho, ale zvykla jsem si, a teď takhle vlastně trénuju pořád. Jinak s tím hovězím, nebo prostě jakýmkoli masem, je to dobrej nápad, protože Ennie se sice po pamlskách může zbláznit, ale co dělá po jednom cvičiteli, který má u sebe vždy nějaké trubky z jatek nebo co, to jsem ještě neviděla. Pro tuhle dobru by i metala salta a kotouly Takže vždycky koupím kus flákoty, nebo stačí jen obyčejnej párek a cvičit budu s tím..Doteďka měla pamlsky jenom ty Let´s bite, neříkám, že jí to nechutná, ale přijde mi, že už si na to zvykla a maso s ní dělá úplně jiný divy
Jinak zatím se mi daří být na ní v pohodě, i když občas potřebuje trochu seřvat, ale to si myslím, že v rámci výchovy nevadí. Snažím se jí to vracet tím, že se s ní mazlím a dobrý chování odměňuji, ať už slovně, hračkou, nebo pamlskem.
|
Sízra Milanová
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 00:39
- Nahlásit
marťula
je jí 5měsíců, nechápu že po ní vyžaduješ 100% poslušnost  a nechápu že nemáš tu stopku,když nemáš přivolání a pes ti může v tom případě kdykoli utéct...toho se nebojíš, že jí přejede auto?  nějak jsem zmatená poněkud...
|
Gi a smečka
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 08:23
- Nahlásit
marťula
protože je pravda, že i ty vycházky se psem není nic odpočinkového, protože musím být stále ve střehu, oči na stopkách...
Tohle znám.. Mám thajku, která je lovec. Oni jsou teda všichni thajci lovci.  Loví naprosto všechno, co se pohne. Chodíme se stopovačkou už pár měsíců a přesně jak píšeš - procházky v permanentním stresu, co se kde pohne a pes vezme čáru. Pro jistotu ode mě neustálá buzerace v přivolání. Teď se mi shodou okolností (bylo u mě moc lidu) podařilo jít bez stopky pár dní po sobě a i díky tomu rozptýlení lidmi okolo jsem tak nějak vynechala ten stres. A zjistila jsem, že čuba šlape úplně jinak.. V klidu a pohodě pobíhá okolo, neloví, já se nenervuju...
Je možné, že mě zase postaví na zem tím, že vezme čouda za zajícem. Ale zatím to klape, tak se budu snažit na to nemyslet..
Podle mě je fakt důležitý být v pohodě a nejít do těch situací s nervama. Protože tím se i pro psa stáváš nečitelnou. Chceš po ní přivolání, lákáš jí na pamlsek, ale přitom jsi napnutá jak guma od trenek a věř tomu, že ona to vidí a vnímá. A pak to pro ni taky není jednoduchý. Neví, jestli ji fakt odměníš a nebo dáš přes držku.
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 09:41
- Nahlásit
marťula
vím že už jdu s křížkem po funusu , páč už tu bylo asi všechno podstatný napsaný. Je opravdu důležitý, aby se člověk srovnal, zklidnil - ať už se psem řeší cokoliv. Uvědom si, že žádný pes se nerodí dokonalým a ani nikdy dokonalým nebude, každý pes (stejně jako člověkú) má nějakou slabost. Můj pes byl nejvzornější štěňátko v širokým a dalekým okolí, až se mi hrudní košíček dmul pýchou, jaká já sem to šikovná psovodka , no a apk přišla puberta a stal se z něj takovej příšernej spratek, že mě celý to široký daleký okolí litovalo, jen to, že získání zbrojního průkazu je časově náročná činnost, toho kreréna zachránilo od toho, že jsem ho nerozstřílela brokovnicí na milion malililinkatejch kreténů. Jsem totiž hodně velkej cholerik. A víš co vždycky stopro zabralo? Když jsem si před vycházkou dala závazek socialistický práce, že mě ten pubertální spratek dneska prostě NEVYTOČÍ a NEVYTOČÍ. Nevytočil a divil se... a fungoval . Hoď se do klidu, ZVLÁDNEŠ TO. Zvládla jsem to taky, zvládli to i jíní. Důležitý je uvědomit si, že to nedělá z žádnýho zlýho úmyslu, spratkuje, no. A to tě přece NEVYTOČÍ, máš na to.
Jak psala Gerda, vezmi batoh hračky, extra dobrůtky a běžte si hrát a učit se někam ven, do klidu (než tam dojdete, nech jí na vodítku, ať , není důvod dělat kraviny a vytáčet se. až tam dojdete, věnuj se jí, uč jí v klidu, snaž se získat její důvěru tím, že jí nastavíš prostředí tak, aby tě mohla vnímnout a ráda tě poslechla, a tys jí mohla moc pochválit a odměnit. Až tě bude vnímat a poslouchat takhle v klidu, můžeš přidat postupně rušivé elementy- nejdřív lidi a ruch a nakonec i jiné pesany. Teď je ale důležitý obnovit váš vztah a nastartovat její ochotu tě vnímat a poslouchat.
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 14:53
- Nahlásit
Sízra Milanová
Chci po ní poslušnost, protože prostě nechci, aby mi rostla jak dříví v lese. Nechci se chlácholit myšlenkou, že je to miminko, tak ať si klidně zlobí, žere sajrajt po venku, jak se jí zamane, masakruje malý děti jen z toho důvodu, že má druhý vánoce, když je vidí. Chci, aby z ní vyrostl pes, se kterým se nebudu bát jít mezi lidi, aniž by je všechny láskou sežrala, prostě pes, který svou existencí nebude obtěžovat okolí a spoluobčany. Z toho důvodu jí nehodlám tolerovat nic z toho, co jsem uvedla i přesto, že je to ještě mimino. Nechci čekat do určitýho věku a pak si říct "tak teď už konečně můžeme začít učit poslušnost" a pak zjistit, že už to jaksi tak dobře nejde...
Krom toho jsem myslím nepsala nic o tom, že mi pes zdrhá někam daleko, ona se furt drží u mě, problém je v tom, že si se mnou hraje tím způsobem, že kolem mě poskakuje s vědomím, že to pomalý tele jí nikdy nechytí. Ale nebere mi čáru, že by zdrhla a já už jí neviděla. A nejsem blbá, abych jí pouštěla na volno v místech, kde by mohlo hrozit nebezpečí v podobě jedoucího auta. Už od malinka jí učím, že před přechodem se musí zastavit a musí si sednout, ale pustit jí někde poblíž silnice si nelajznu. Pouštím ji v místech, kde nic takovýho nehrozí, takže v lese, na louce, na poli, atd.
To asi k tomu, co jsi jaksi nechápala.
Jo a ještě ohledně tý stopovačky...Za prvé doteďka nebyla až tak potřeba, protože feňule v rámci možností poslouchala vcelku solidně. Za druhé se všude dočítám, jak je stopovačka u štěněte naprosto nevhodná věc. A za třetí jsem naivně doufala v to, že to zvládnu i bez ní A třeba to ještě vyjde, už se to začíná lepšit. Veškerá chyba je opravdu jen a jen ve mě, ono když se na to podívám objektivně, tak feňule je moc chytrá a i poslušná, jde jen o to, aby se panička nechovala jak kretén a pak šlape jak švýcaráky (v rámci možností 5-ti měsíčního štěnda).
|
Gi a smečka
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 14:59
- Nahlásit
marťula
Za druhé se všude dočítám, jak je stopovačka u štěněte naprosto nevhodná věc.
To ses dočetla u vás na cvičáku?
Ne jako, my chodíme na stopce snad odjakživa, protože je to čupka rezavá. A vůbec se za to nestydím.
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:02
- Nahlásit
Gi a smečka
Napsala a popsala jsi to naprosto přesně...Volala jsem jí s vědomím, že ta sviňa určitě nepřijde..a pak mě samozřejmě vytočilo do vrtule, když mi to feňulka potvrdila tím, že se ani neohlídla a možná se mi v duchu ještě tlemila, zatímco já si vyřvávala hlasivky.
Třeba dnes jsme byly na procházce a naprosto skvělý. Do kapsy jsem vzala párek a její oblíbený rohlík a vlastně na mé přivolání nereagovala jen jednou, když zalítla do křoví, kde hnila hromada jablek. To jsem zase hned běžela a schovala se jí, aby musela chvilku hledat. Ale jinak poslouchala krásně, na každé zavolání navázala oční kontakt. Taky jsem jí dnes poprvé házela frisbee a myslím, že jí to moc bavilo, občas to i přinesla přímo do ruky, jinak to většinou vyflusne koušíček ode mě. Ale po rohlíku by se utloukla..nevím sice, jestli neodměňuju až moc, protože takřka za každý dobrý chování dostane odměnu, ale to snad nevadí......
Zajímalo by mě, jak vypadá Tvoje thajka? Ještě jsem se s tímhle plemenem nesetkala, jak je to velké? (promiň, nechce se mi teď gůglovat
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:05
- Nahlásit
Gi a smečka
Hele, teď nevím přesně, ale nejvíc ze všeho pročítám různé diskuze, takže to mám určitě z nich, ale vím, že tohle jsem si přečetla víckrát než jen jednou...Ale je pravda, že vesměs to jsou názory lidí, co nejsou nějakými odborníky...určitě to znáš, kolik názorů se točí kolem různých věcí týkajících se psů. Sto lidí sto názorů a každý si z toho vybere to, co je mu nejbližší.
Jak si mám přeložit čupku rezavou??
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:10
- Nahlásit
PetraK
Díky za Tvůj závazek socialistický práce, také jsem to vyzkoušela. Před procházkou jsem svému odrazu v zrcadle připomněla, že dneska mě mladá opravdu, ale opravdu nena*ere, pak jsem to řekla ještě mladý, aby to taky věděla a ve finále mě opravdu nenas*ala
Jo, a jak jsi psala něco to ohledně toho zbrojáku, tak to jsme na tom podobně
A Tvůj pesan je ještě pořád v pubertě? Já se jí bojím jako zubatý...
|
Gi a smečka
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:12
- Nahlásit
marťula
Třeba dnes jsme byly na procházce a naprosto skvělý.
Buď ráda, já ji před chvíli honila krz kočku.
Zajímalo by mě, jak vypadá Tvoje thajka
Je to malé rezavé zvířátko, plyšové na omak a velice ladné na pohyb. Něco mezi psem a kočkou. Ale žel bohu, co se jí dostalo na kráse jí bylo ubráno na mozku. Ne jako, ona je hodná a poslušná, jen je to mrtě primitivní plemeno a ten vztah k čéku je prostě jinde.. V republice se jich narodilo teprve nějakých 300.
Čupka rezavá zde:
 
.určitě to znáš, kolik názorů se točí kolem různých věcí týkajících se psů. Sto lidí sto názorů a každý si z toho vybere to, co je mu nejbližší.
Mě spíš medí to rapidní zamítnutí stopovačky, nebo jakékoliv jiné pomůcky či metody. Protože si myslím, že to stejně musí čék napasovat na konkrétní zvíře. Jasný, že cpát stopovačku 4 měsíční čivavě je poněkud divné. Ale thajca nepustíš z vodítka jen tak někdy od tří měsíců, protože prostě všechno okolo je přednější ke zkoumání než nějakej páníček.
|
Gi a smečka
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:15
- Nahlásit
Jinak aby nedošlo k mejlce, tak na známých polích běhá volně v pohodě. Ale mimo náš rajon bych ji prostě nepustila.
  
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:25
- Nahlásit
marťula
Před procházkou jsem svému odrazu v zrcadle připomněla, že dneska mě mladá opravdu, ale opravdu nena*ere, pak jsem to řekla ještě mladý, aby to taky věděla a ve finále mě opravdu nenas*ala
No vidíš!! vidíš too!! Ono to půjde.
Hele dám ti ještě jeden příměr, jo? Mám kolegyni mladou nedávno porodivší. Páč je sama hyperaktivec a magor vzteklej na palici , těžko očekávat, že její potomek bude věčně spící usměvavý andílek. To by asi nečekal nikdo, krom naivní prvorodičky , kterážto je teď v klinči páč smrádě malý řve jak prorvaný Slapy od rána do večera, naivní prvorodičce z toho už slušně hrabe a hodlá potomka ubezdušit , je za přísnou matku, kterážto se teda nenechá rozhodně vydírat tím, že dítko si bude řevem vynucovat..... a pak jí paní dochtorka řekne : Víte maminko... ona vám to nedělá naschvál, je prostě malinká a potřebuje vaši lásku a trpělivost. A naivní prvorodičce to konečně v hlavě secvakne a hle... vono už to smrádě tolik neřve, páč máma je v pohodě a to se na to smrádě pochopitelně přenese..... stejně jako u psa . Řekni si, jo.. posejřila jsem to, dělám tlustou čáru a začnu NAPROSTO SE VŠÍM od znova. Neuč jí teď nic jiného, nedávej jí jiné povely, než to přivolání - hravou formou, pozitivním hlasem, s lákavou odměnou, hraním - v klidovém prostředí. V neklidovém jí měj buď na šňůře a nebo neřvi, nevyšiluj a bez nervů jí oddrapni, nebo měj s sebou oblíbenou hračku, zapískej na ní a poodběhni
A Tvůj pesan je ještě pořád v pubertě?
je mu sedum už. Už si myslí, že je starej mazák, co všechno ví, všechno zná a panička ví kulový
Já se jí bojím jako zubatý..
nestahuj kalhoty, když ešče nevidiš ani brod. Třeba si to teď vybere a puberta vůbec nebude? Jsou psi - stejně jako u lidí - kteří jsou v pohodě.
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:33
- Nahlásit
Gi a smečka
Hele, ten je fakt krásnej...Teď jsem si uvědomila, že už jsem nějaké fotky Tvé smečky viděla někde tu na diskuzi, nechápu, jak tolik psů pohromadě a to ještě ne úplně nejjednodušší na výchovu a výcvik zvládáš. Asi jsi fakt dobrá
Jinak ten šátek je naprosto supráckej...jmenuje se Goro, jestli jsem to dobře pochopila?
Víš, ale já tu stopku radikálně nezavrhla, jen jsem napsala, jaké názory obecně panují...Doma ji pro případ potřeby mám už dlouho a jakmile se situace vyhrotí natolik, že už nebudu vědět, kudy kam (něco takového jako minulý týden), přijde stopka na řadu. Dnes na procházce jsem ji také měla pro případ nouze v batohu, jen prostě nebyla potřeba.
|
helps
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:55 - Změnil/a: helps
- Nahlásit
Sízra Milanová marťula
je jí 5měsíců, nechápu že po ní vyžaduješ 100% poslušnost a nechápu že nemáš tu stopku,když nemáš přivolání a pes ti může v tom případě kdykoli utéct...toho se nebojíš, že jí přejede auto? nějak jsem zmatená poněkud...
Chci po ní poslušnost, protože prostě nechci, aby mi rostla jak dříví v lese. Nechci se chlácholit myšlenkou, že je to miminko, tak ať si klidně zlobí, žere sajrajt po venku, jak se jí zamane, masakruje malý děti jen z toho důvodu, že má druhý vánoce, když je vidí. Chci, aby z ní vyrostl pes, se kterým se nebudu bát jít mezi lidi, aniž by je všechny láskou sežrala, prostě pes, který svou existencí nebude obtěžovat okolí a spoluobčany. Z toho důvodu jí nehodlám tolerovat nic z toho, co jsem uvedla
Souhlas se Sízrou....
Jako chápu, že nebudeš čekat a že nechceš mít nevychovanýho psa, ale mimino to je a nemůžeš čekat, že v tomhle věku, kdy je pro ní všechno tak zajímavý budeš pro ní nejlepší ty. respektive co pro to děláš, aby tě považovala za středobod? jak často si s ní hraješ? oni jsou totiž různý super hry, jak štěně zároveň učíš přivolání a sebekontrole atd. Druhá věc - je lepší místo toho učit tohle nesmíš, támleto nesmíš spíš přesměrovávání činnosti - štěně dělá něco nežádoucího, ty mu ukážeš jak je to správně. Zrovna s labradorem ti stačí nějakej voňavej pamlsík, trocha veselý nálady a nedovedu si představit, že štěně nepřesvědčíš, aby si šlo s tebou pohrát. No zkrátka jde hlavně o tvůj způsob, jakým s tím psem pracuješ, štěně se může učit už vod mala, ale hlavně jde o to, jak to ty podáváš.
Ty knihy jsou super a já bych ještě dodala od Patricie McConnell The other end of the leash - pro ty co rozumí AJ. Vynikající knížka, kde je názorně popsáno, jakých chyb se my lidi dopouštíme.
|
Sízra Milanová
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 15:57
- Nahlásit
marťula
Chci po ní poslušnost, protože prostě nechci, aby mi rostla jak dříví v lese
to mi došlo a souhlasim, já psala 100% poslušnost,že tě naštve když to neni dokonalý to jsem nechápala, že jako seš moc netrpělivá nebo jak bych to řekla....já na tom nechápala hlavně žes psala, že si vztek vybíjela na tom štěńátku,to mi přišlo hrozný,ale asi si to nemyslela jako žes ho domlátila do bezvědomí...nebo teda doufám
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 16:20
- Nahlásit
Sízra Milanová
Ne, ne, ne, takhle opravdu ne. Až takový hovado nejsem. Že jsem netrpělivá už jsem tu psala, moc dobře to o sobě vím a vím, že je to jedna z věcí, co mi podělává vztah s malou.
Víš, je to první pejsek, člověk má určitý představy, jak to bude úžasně vychovanej pejsek, jak ho za to lidi budou obdivovat a tak, no prostě obyčejná hloupá lidská ješitnost..je to tak, že jsem často a možná víc než jen často myslela hlavně na sebe a potřeby pejska odsunovala až na druhou kolej. Prostě když já chci a já to řeknu, tak ten pes bude poslouchat, ať se mu to líbí nebo ne. Teď to chci také tak, jen s tím rozdílem, aby pejsek vlastně ani nevěděl, že poslouchá a dělal to v rámci hry, zábavy, atd. Snad se z toho dá dobrat k tomu, jak to vlastně myslím
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 16:27
- Nahlásit
Helps
Vím, jak jsi to myslela...k tomu přesměrovávání na žádoucí věc...začala jsem to tak praktikovat už dřív..samozřejmě se to zlepšilo, i když se to někdy ani s pamlskem nepovedlo, protože ten sajrajt, co zrovna žrala, byl hold zajímavější..
Je pravda, že doma si s ní nehraju tak často, jak bych chtěla, protože bohužel nemám čas na rozdávání. Snažím se tedy aspoň většinou na vycházkách. Jenže v poslední době, jak se to začlo všechno s*át a ona přestala poslouchat úplně, jsem na ní natolik ztratila náladu, že se mi s ní nechtělo už ani hrát, prostě jsem to bojkotovala. To všechno jen kvůli pocitu, že když bych chtěla hru ukončit, tak opět nebude reagovat na povel, atd. atd. Začarovanej kruh. Ale myslím, že už jsem z něj napůl venku.
|
Gi a smečka
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 16:34
- Nahlásit
marťula
nechápu, jak tolik psů pohromadě a to ještě ne úplně nejjednodušší na výchovu a výcvik zvládáš
To je obecně platný omyl. Ve skutečnosti tu jsou takový úlety a průsery, jaký se hned tak nezadařej. Možná vyskočí někde čertík nějaký a bude hlásat, že se mi doma před rokem zabili psi. Tak to prostě ale je. Přímá úměra - čím víc psů, tím víc průserů. Kor se psama z množírny. Učím se za pochodu, ale snažím se.
Jinak jmenuje se Gara.
Dnes na procházce jsem ji také měla pro případ nouze v batohu, jen prostě nebyla potřeba.
No vono jde spíš o to, že až nastane situace, kdy bude potřeba, tak ji budeš mít v batohu a ne na psovi. 
|
Sízra Milanová
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 16:44
- Nahlásit
marťula
Víš, je to první pejsek, člověk má určitý představy, jak to bude úžasně vychovanej pejsek, jak ho za to lidi budou obdivovat a tak
já mám taky prvního pejska a to NO deset měsíců a ani jsem neměla takový idealistický představy jako ty, chtěla jsem spíš aby mě lidi nechali na pokoji protože mám takovýho psa no a to se splnilo, protože můj pejsek je poněkud psychopat a snaží se útočit na některý lidi a na psy..pravděpodobně ze strachu,je tam více důvodů..nebudu rozepisovat celej příběh, ale jaks psala, že je hrozný jak se jde vítat s dětma,tak si řekni je to dobrý...třá můj pes by je chtěl zakousnout kdyby chtěli k němu jít blízko,takže seš furt na tom dobře ještě,tak to musíš brát
|
helps
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 17:41 - Změnil/a: helps
- Nahlásit
marťula
Prostě když já chci a já to řeknu, tak ten pes bude poslouchat, ať se mu to líbí nebo ne.
To je právě ono - jak říkáš, lidská ješitnost, myslíme si, že pes prostě je něco míň a musí poslouchat... jen proto, že si to přejeme a řekli sme mu to. dyž to řeknu nadneseně (i dyž znám lidi, kteří to myslí smrtelně vážně) Ale právě pokud chceš, aby ten pes pro tebe udělal první poslední a byl odvolatelnej od čehokoliv, tak prostě toho blbce ze sebe musíš nutně udělat, překonat se a naučit se s tím psem hrát ( a to doopravdy, když budeš předstírat, tak to taky pes většinou prokoukne) - tím způsobem, aby ho to bavilo taky mám taky prvního psa a samozřejmě sou věci, kterých lituju a zbytečně jsem to řešila, teď to vidím. Ale teď v 19 měsících mám jeden povel, na kterej chodí i od psů (háravek), dětí, čekoholiv... a to tak že mi letí naproti, žádný otrávený plazení. Ale už když se otočí a běží, tak ho radostně chválím a dostane mlsinu a ještě se třeba potaháme o uzel. Občas trošku popoběhnu směrem od něj, chce to fantazii. Ale pomáhá....
S tíma sajrajtama - tam je to bohužel trochu těžší - labrador obzvlášť je taková popelnice a s tím toho moc neuděláš, maximálně tu šňůru anebo opravdu postupem času se pro psa stát tak zajímavou, že půjde od čehokoliv. Ale každej pes je jinej no, bohužel na to co je pro ní fajn zábava a čím motivovat si budeš muset přijít sama - ale v tom svého psa nestřílejte a střetu kultur se myslím dočteš pár zajímavých věcí.
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 17:45
- Nahlásit
Sizra Milanová
No, je pravda, že jsem si nikdy nepředstavovala, jaký by to bylo, kdyby třá startovala po lidech nebo psech...tahle miluje psy a lidi už od chvíle, kdy je prvně uviděla.
Jenže když to tak vezmeš, lidi jsou dnes individua a často dokážou být hysterický už jen když vidí, jakou z nich má moje feňule radost...to nemluvím o hysterických majitelích hysterických jorkšírů a podobně malých čoklíků, který jen nás zahlídnou, tak už jsou jorkšírci v bezpečí páníčkovy náruče
|
marťula
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 17:57
- Nahlásit
helps
Já doufám, mám takovýhle knížky moc ráda...a jak už jsem psala, jsem za každou radu vděčná. Víš, třá s těma sajrajtama se to trošičku zlepšilo poté, co jsem jí začala učit s pamlskama na dlani, že si je nesmí vzít...nebo jsem jí je začala pohazovat kolem jejích pacek a taky si je nesměla vzít..vždycky nějaký za odměnu dostala...naučila se to hodně rychle, pak jsem ji s těma pamlskama mohla i nechat o samotě a vydržela si nevzít...poté na procházce vcelku dobře reagovala, když jsem na ní u nějakého sajrajtu křikla "nesmíš"...Druhý den už na to třeba zase dlabala, ale myslím si, že tímhle způsobem by se to bufetění dalo krapet eliminovat...
To, co píšeš Ty o tom přivolání...přesně toho bych chtěla jednout dosáhnout, aby zareagovala pokaždé a přiběhla vždy, když bych potřebovala. Myslím, že s pomocí rad, které mi tu poskytujete, se toho dosáhnout dá.
|
helps
Člen |
# Zasláno: 31 Říj 2011 18:06
- Nahlásit
marťula
jo vidíš, to je dobrý cvičení, to chválím... tak to s tima pamlskama zkoušej a můžeš to stupňovat, řidávat lepší a lepší ňamky a když to půjde, tak myslím že se to zlepší určitě. že na to druhej den dlabala - holt nemůžeš chtít zázraky, štěňata jako mimina žijou okamžikem, jsou občas trošku moc zaměstnaný tím, co právě zkoumají atd
No jesi tě to uklidní, můj pes je taky milovník všechn psů a ještě víc lidí .. a dyž byl štěně tak taky neposlechl na sto pro. Chce to tam kde je nebezpečno mít psa na šňůře a pilovat a hrát si s ní, tam kde jí můžeš pustit. Pes se časem okoukal a zjistil, že panička je větší zdroj zábavy než cizí lidi a psi. Musíš vydržet a mít trpělivost a cvičit, ale prostě hrou, to poznáš jesi to hafinu baví a vnímá tě.
|
