| Autor |
Zpráva |
kokoška
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:22
- Nahlásit
Sice moc nepřispívám, ale přesto je pro mě tohle diskuzní fórum drogou a příjemným relaxem při chvílích pauzy v práci
Včera se nám stala smutná věc, moje 82 letá babička měla mrtvici, teď je v nemocnici, je na tom špatně, ochrnutá půlka těla nelmuví ani neví o světě a doktoři do ní lejou léky a prostě dělají všechno, aby udrželi TĚLO v chodu. Ptám se PROČ? Už to nikdy nebude ono i kdyby se probrala. Babičku strašně miluju a chtěla bych,aby odešla tak jak si vždy přála - rychle a bez utrpení (fyzického i duševního). Nemůžu jí já ani nikdo jiný tohle dopřát a STRAŠNĚ MĚ TO BOLÍ. Tahle bezmoc je pro mě horší než čekání na telefon, že už je konec!!!!
Takže děkuju aspoń za to, že jsem svoji 14 letou pejsu s rakovinou jater mohla nechcat uspat, když vet řekl, že už má jen bolesti a konec se neodvratně blíží. Proč tohle nejde i u lidí? Nechci nikoho zabíjet, jen prostě neoddalovat konec v situaci, kdy to stejně jinak nedopadne. Myslíte, že jsem cvok?
|
wami
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:23
- Nahlásit
kokoška
nejsi, pravo na smrt patrilo k pravum na zivot, nez nam ho falesny humanismus a Aeskulap vzali... 
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:30
- Nahlásit
kokoška
Já Ti moc dobře rozumím. Moje babička, kterou jsem měla velmi ráda, umírala taky dlouho, nemohla dýchat a dusila se a mohla jíst jen rozmixované jídlo, taky měla bolesti, a často naříkala, proč už si ji pámbu nevezme. Byla doma, ne v nemocnici. Mně to bylo moc líto a taky jsem si myslela, že jsem cvok nebo zrůda, když jsem si přála, aby už byl konec. Já jsem se s ní rozloučila postupně, v předchozích měsících, jak ji ubývalo sil, a teď už mi to přišlo zbytečné trápení. Poslední den počkala na mně, až jsem přišla ze školy a umřela mi v náručí. A já jsem se celý večer musela schovávat, protože se mi dělal na tváři sám od sebe radostný úsměv a styděla jsem se za to.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:35
- Nahlásit
kokoška
Tuhle otázku si pokládám už strašně dlouho a s přáteli od koní si děláme tak trošku srandu s veterináři, že v jedné utajované skříňce je stále schovaná injekce, jehla a T61. Ta je pro lidi, až ji bude někdo z nás někdy z podobného důvodu potřebovat, tak jsme si pokrevně přísahali, že ji potřebnému aplikujeme.
Ale vážně, z humánního hlediska nenecháváme trpět zvířata bolestmi, když už jim není pomoci a dáváme jim možnost klidného důstojného odchodu bez zbytečného trápení a dlouhých agónií a z téhož humánního hlediska necháváme lidi trpět v poslédních stádiích rakovin několik dní a týdnů, kdy oni sami prosí své příbuzné a lékaře a ukončení....
Je to trošku na hlavu postavené a každý z nás včetně zákonodárců ví, že by se na té smrtelné posteli za asistence morfia, kapaček, léků na spání a proti bolestem s bližními sedícími u postele a šílejícími zoufalstvím nikdy ocitnout nechtěl...
|
brut
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:43
- Nahlásit
kokoška
Nejsi, taky jsem si tímhle párkrát prošla....bohužel, humanismus vítězí v téhle chvíli na nesprávném místě
|
michalm
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:47
- Nahlásit
bohuzel tohle mi prijde jako prekrouceny diktat "moderni" spolecnosti a rozliseni toho spravneho a dobreho.
je hummani ukratit trapeni zvireti, ale udelat neco podobnemu cloveku je vrazda, protoze je to nekdo/neco toho sameho druhu.
|
kokoška
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:51
- Nahlásit
všem díky za podporu, doufala jsem, že tady najdu stejně smýšlející lidi
brut
humanismus vítězípřijde mi morbidní tomuhla říkat HUMANISMUS, připadá mi to jako přesný opak toho, co by měl humanismus být. Neber to jako útok na Tebe, jen jsi napsala to, za co se schovávají všichni, kteří nedovolí člověku odejít důstojně
|
brut
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 09:05
- Nahlásit
kokoška
Já to tak neberu, ale napsala jsem to s dodatkem (bohužel, humanismus vítězí v téhle chvíli na nesprávném místě )
...takhle vytržené z textu to zní opravdu blbě
|
moll
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 11:30
- Nahlásit
možná to ani tak není humanismus, ale lidi ještě nedokázali vymyslet posjistku proti zneužití.
ale stejně blbý ne-li horší mi připadá udržovat při životě - nebo spíš existenci různě naprosto neskutečně postižené lidi, co ani nejsou lidmi. tetka dělal v sociálním ústavu, kde se o takové tvory starali, a byla z toho pořád v depresi.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 11:38
- Nahlásit
moll
kde se o takové tvory starali
...velmi hustá "metafora"... Ale souhlasím, i když jiné řešení si představit vůbec neumím. Jednou jsme přírodě v lidské společnosti odebrali právo "silnější a rychlejší přežije" a tak se s tím teď musíme nějak vyrovnat sami.
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 12:11
- Nahlásit
Garfield
Jednou jsme přírodě v lidské společnosti odebrali právo "silnější a rychlejší přežije"
mozna je cas se zamyslet a vratit vse tak, jak to priroda puvodne chtela ....
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 12:21
- Nahlásit
Tak mě napadá, jak by ten svět asi vypadal dnes, nebýt chemie - léků, transplantací, kdy by se dalo léčit jen přírodními produkty a buď přežiješ nebo uvolni místo silnějším.
Kdyby neexistovaly dopravní prostředky a lidé si museli vystačit s prostorem a přírodními zdroji jen v místě, kde se narodili a kam je jsou jejich nohy a nohy koní schopny odnést.
Kdyby neexistovali technické výdobytky dnešní doby a lidé museli setrvávat na místech a v podnebných podmínkách, kde jsou schopni přežít a jsou jim uzpůsobeny...
Kdyby byly všechny mantinely nastaveny na původních normách daných přírodou... Bylo by to krutý, ale mělo by to smysl. Dnešní svět považuji za začátek jeho konce.
|
Meta
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 12:30
- Nahlásit
Garfield
Třeba blbci, že, ti by se v takovém světě těžko tak přemnožili, jako je tomu v současné civilizaci...Proč já nemohu žít někde na samotě v džungli v klidu a míru, obklopena faunou jak Mauglí
|
kokoška
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 12:37
- Nahlásit
Garfield
Dnešní svět považuji za začátek jeho konce. no, já myslím, že už jsme někde za polovinou
|
jitka HS
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 12:53
- Nahlásit
Pro kokošku,taky to znám moc dobře.Můj otec,který nepil,nekouřil,ani kafe nepil umíral na rakovinu jater půl roku.Bylo to hrozné dívat se na milovaného člověka jak se mění v věchýtek bolesti a utrpení a nemoct mu pomoci.Tolik chtěl odejít a bál se každé kapačky měl slabé žíly a už mu je něměli kam píchat.Dali ho do sádrového lůžka,měl proleženiny,bylo to hrozné.Nakonec jsem se pohádala s lékaři,aby ho z toho lůžka vyndali.Doktor mi řekl,že to bude konec.Řekla jsem mu,že si nic jiného nepřejeme jenom,aby už otec netrpěl.Je to hrozné,ale jak já říkám když to není k žití tak aby člověk alespoň tolik netrpěl.Přála bych těm kteří o eutanáziji rozhodují,aby to prožili ve vlastní rodině,potom by možná rozhodli jinak.Držím palečky,aby babička netrpěla dlouho.
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:22
- Nahlásit
ach jo, to je zas tema
kokoška
ja te chapu...moje babicka byla v nemocnici....bylo ji 80 a doktori ji rikali ze proste umira....na ferovku, zadnej med kolem pusy,,,, no a babicka rikala jak chce umrit....
jenze moje mama se proste nechtela vzdat..a vzali sme si babicku domu...a byla tam s anmi jeste 2 roky potom...
v enmocnici ji rikali ze uz nebude chodit, ale my ji todoma znovu naucili....
tim sem jen chtela rict, ze zoufali lidi a lidi kterejm ti ¨"povolani" vezmou nadeji, chteji umrit...
tak si to prala i moje babicka...
ale pak na ni bylo videt, ze je rada, ze je s nama....
takze mozna je i dobre ze lidi nemuzou rict, tak ted umru a vy me odpojte, chci to. protoze sou situace, kdy lidi proste nepremysli objektivne..
nakonec babicka umrela mame v naruci
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:29
- Nahlásit
nika00
Ono je to fakt těžký, o smrti by nesměl rozhodovat sám pacient, bolest, nejistota a pocit ztráty naděje člověk vyždíme raz dva, ale objektivní příbuzenstvo (zas je tu riziko vedlejších majetkových úmyslů) za hlavního slova lékaře, který v případě např. rakoviny ví, že ten člověk už prostě nemá šanci, že je prolezlý metastázama v životně důležitých orgánech apod., tak ten by mohl mít tu moc rozhodnout. Lidi by byli ušetřeni utrpení a stát obrovských částek vynakládaných na udržování mrtvých živých.
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:37
- Nahlásit
Garfield
je to fakt moc divny...ja znam cloveka, je mu 34, ma rakovinu snad vseho....odkajkaziva to byl obrovskej bojovnik.....a i s rakovinou furt bojuje.....na fakulte v holandsku mu vzali uz i tu posledni nadeji, pac ho operovali a museli mu vzit kus patere a nahradit to nakym bakelitem....rekli ze kdyz se to nepovede tak umre....prezil to. ale pak mu rekli ze rakovinu sice vyndali ale ze mu naskocila o kus dal.....kolikrat sem ho videla brecet(je to chlap jako hora-z armadni jednotky), milionkrat mi rikal ze by radsi umrel......a jak si to moc preje...ale za cas zas rika jak se smrti boji a ze umrit nechce....
podle me se to nikdy neda posoudit objektivne...treba lekari moji babicky radsi rekli ze umre, pac byli liny hnout prdeli a nak ji pomoct...jinak rodina muze bejt taky zradna...prachy sou prachy.....nevim, asi nikdo nema pravo brat nekomu zivot kdyz mu ho nedal....
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:38
- Nahlásit
nika00
nikdo nema pravo brat nekomu zivot kdyz mu ho nedal....
tak to by jsem nemohli ani nic jíst,krávě jsme život taky nedali a jíme hovězí...
ale vím co myslíš
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:40
- Nahlásit
Anu
jasne to jo...ale jist to je proste potreba k preziti....zvirata se taky musi navzajem zrat aby prezili....
ale chapeme se... 
jinak je to fakt tezky....a zneuzitelny....
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:43
- Nahlásit
nika00
moje babi má už přes 10let rakovinu.Vzali ji snad všechno co šlo.Prso,pak i druhé,kus jater,plíc...furt bojuje a bojuje ale má smůlu,začíná ji ta rakovina dohánět....měla fenečku taky s rakovinou,když viděla jak jí je zle a trápí se hned ji sama (nikdy u veta nebyla) odvezla k vetovi....já bych byla pro kdyby to chtěl člověk sám..né že moje pravnouče řekne uspěte ji...ale když by to bylo mé přání,tak bych chtěla aby to tak bylo. Vím,že nikdo nemá právo rozhodovat o životě,ale já snad o svém ano
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:49
- Nahlásit
Anu
to je pravda....ja sem byla upllne stejnyho nazoru....jenze prave kdyz sem videla svou babicku jak narikala a prosila at muze umrit.....
(nekteri doktori by ji tos radosti splnili, aby meli min prace)
proste si to prala jen proto ze v tu chvili byla zoufala....
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:52
- Nahlásit
Anu
Člověk sám není schopen tohle hodnotit. Řeknu Ti jednu věc, můžeš být nějak nemocná a vědět, že to není smrtelné, ale taky víš, že léčba je strašně dlouhodobá, nesmírně bolestivá, že budeš trpět jak zvíře, ale pak Tě čeká spokojený plnohodnotný dlouhý život. Tu bolest překonáš velmi snadno s vědomím, vizí a jistotou toho hezkého, co přijde.
Když se dozvíš smrtelnou diagnózu a potřeba bude úplně stejná léčba s nejistým výsledkem, ujišťuji Tě, že polovina lidí ten boj vzdá jen proto, že nechtějí už dál trpět propadnuvší depresím, že trpí zbytečně, a že jim lidi lžou a že je jen uklidňují, aby to tady nějak doklepali.
To opravdu nelze takhle dělat. Strach je strašně mocný pán nad vědomím člověka.
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 13:57
- Nahlásit
Garfield
To opravdu nelze takhle dělat. Strach je strašně mocný pán nad vědomím člověka.
no též pravda,uznávám.Je to začarovaný kruh...je mi 23 let a neznám nikoho kdo v klidu umřel v teplé posteli stářím v 95 letech...
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 14:01
- Nahlásit
tohle je hrozny....
kazdek by mel zit tak jako by prave ten dnesni den byl ten posledni...a aby nikdy niceho nelitoval...stat se muze cokoliv at uz zdravemu nebo nemocnemu cloveku, at uz je mu 20 nebo 80.
|
kokoška
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 14:21
- Nahlásit
nika00
máš pravdu, je to o tom, jestli chce člověk bojovat - to dělá fakt zázraky, taky to znám, ale babička nikdy bojovnice nebyla, spíš vždy vše tiše přetrpěla
a teď je prostě absolutně mimo, srdce jí funguje jen díky lékům, cca před půl hodinou volali, že se její stav ještě zhoršil, tak proč prodlužovat agónii její i naši? byla to náhlá příhoda, ale ne dost silná, aby odešla okamžitě....
|
nika00
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 14:26
- Nahlásit
kokoška
ja vim je to tezky
muzu ti jen rict, aby ste se vsichni drzeli....a nak to zvladli...
|
moll
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 14:38
- Nahlásit
Garfield
léčba je strašně dlouhodobá, nesmírně bolestivá, že budeš trpět jak zvíře, ale pak Tě čeká spokojený plnohodnotný dlouhý život. Tu bolest překonáš velmi snadno s vědomím, vizí a jistotou toho hezkého, co přijde.
to je právě to, proč bych asi neléčila své pesany z těžkých nemocí - protože oni nevidí to světlo na konci tunelu, ale jen ten tunel............
|
tosca
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 14:38
- Nahlásit
Garfield
Strach je strašně mocný pán nad vědomím člověka.
Ale stejně mocný je ten strach okolostojících z utrpení, které vidí. Nechceme vidět utrpení, přejeme si, aby to rychle skončilo.
Riziko u "objektivního" příbuzenstva není jen v majetkových úmyslech, ale i ve vlastním strachu - panebože, ta babička vypadá už strašně a já za ní zase musím do nemocnice, aby tam nebyla sama, chudák, jak dlouho to ještě může vydržet (a jak dlouho to ještě vydržím já). Schválně, kolik z těch, co tohle zažili dokázali za nemocným člověkem jít na návštěvu s myšlenkou - další den, kdy je moje zlatá babička ještě mezi námi. A kolik lidí má odvahu vzít si nemocného domů, aby zemřel ve své posteli, ve svém domě? Než se na mě sesype vlna kritiky, já nikoho neodsuzuji, já jen dávám další námět k zamyšlení. Není velký problém spíš v našem přístupu k životu, smrti a utrpení?
Co se týká návrhu k návratu k přírodnímu stylu - Nelze propagovat návrat k přírodě napůl. Zkuste si jednou sednout a zamyslet se, jak by to nejspíš v reále skutečně vypadalo. 80% z nás by zemřelo v ranném dětském věku. Kdyby babička s mrtvičkou žila v lese, nejspíš by se stala kořistí jiného predátora už mnohem dříve, než by tu mrtvičku mohla dostat. Ne nadarmo naši předkové před mnoha milióny let žili průměrně 35 let. Já průměru ještě nedosáhla, ale bez technických vymožeností a znalostí lékařů bych tu nebyla už minimálně 2x. Daň pomalého umírání platíme za relativně dlouhý život.
Jsem ochotna připustit myšlenku neudržovat nevyléčitelně (no, co je nevyléčitelně? znám pár "zázraků" ze svého okolí) při životě uměle, ale nejsem ochotna připustit ukončení trápení o kterém rozhodne pouze někdo jiný než je ten, o jehož život se jedná. Ano, beru Garfieldův názor, že by rozhodnutí nemělo být jen na něm. Zvlášť v případě, kdy šance na vyléčení je. Dostat se díky zdravotním problémům do stádia, že člověk nechce žít není tak těžké. Ale nikdy by o tom nemělo rozhodovat JEN okolí.
|
tosca
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 14:49
- Nahlásit
kokoška
V tomhle Ti nikdo nepomůže, tohle si musíte prožít sami, stejně jako spousta z nás. Do bolavého srdce druhého nikdo nevidí.
Zkuste s babičkou zůstat stále aspoň v myšlenkách a myšlenky přeorientovat spíš na vlnu - babičko, máme Tě rádi a budeme Tě mít vždycky rádi
Hodně síly všem
|
