Kynologická diskuse

 - Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -  


Kynologická diskuse / Nezařaditelné dotazy / Život bez psa, je život pod psa...
. 1 . 2 . >>
Autor Zpráva
Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:21
- Nahlásit


Zajímalo by mě, jestli si umíte už dnes představit život bez Vašeho milovaného čtyřnohého kamaráda. Jak by jste se s tou situací vyrovnali? Ptám se proto, že jsem se jednou v takové situaci ocitla a už bych ji nechtěla zažít.

Ketrin
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:27
- Nahlásit


Bez psa? Tak to v žádným případě.

monika
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:30
- Nahlásit


ani náhodou

Anu
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:31
- Nahlásit


Mi odmalička měli psa. Pak jsem se přestěhovala s přítel a rok a půl žili bez psa. Byl to docela pohodový,fajnový život bez trablů.Jenom byl takový prázdný. Pak najednou zničeho nic k nám přišel domů pes jeden a půl roků starý. V pondělí jsme psa neměli, v úterý odpoledne už jo. Teď s odstupem času nechápu jak jsme bez něj mohli ten rok přežít a příjde mi ten rok tak nějak neprožitý. Strašně jsem šetřili na dovolenou -Djerbu-Pes přišel tak nečekaně a mi odjeli.Vůbec jsme si tu drahou dovolenou neužili. Furt jsme tesknili,myslela jen na našeho chlupáče,jak jsme mu to mohli udělat odjet bez něj. Utratili stovky za SMS jak se má. Radši u rybníka se psem než v Africe bez něj.

Evik
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:33 - Změnil/a: Evik
- Nahlásit


bez psa bych už snad ani nemohla existovat....proto, když už na našem dědouškovi knírovi byly znaky stáří vidět až příliš, pořídila jsem si před skoro dvěma lety štěndo choďáka a před 3/4 rokem ještě psa z útulku....takže aby se mi nestalo, že bych byla bez psa, mám pro jistotu teďka hned 3 a stejně si vůbec nedovedu představit, že bych neměla toho nejstaršího.....Děsím se dne, kdy nám odejde....vet mu předpovídá tak maximálně půl roku...včera mu bylo 15 let.....Já vím, že jednou ta situace bude muset nevyhnutelně nastat, ale do té doby na to nechci myslet a jsem ráda, když je pejsa veselý, mazlí se a evidentně ho nic nebolí.... Až to jednou přijde, moc mi pomůžou druzí dva pejsové, protože na smutek "nebude čas"...

Zdenka
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:34
- Nahlásit


V žádnym případě, nám když umřela fenečka mezi vánocema , tak jsem nemohla vůbec spát a slyšela, jsem pořád to ťapání, bylo to hrozný a bylo doma hrozně smutno.A dneska je doma blázinec, je tam živo všude lítá ta malá tryskomyš a je to moc fajn

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:34
- Nahlásit


Ketrin
monika
Já si myslím totéž, ale někdy jsou takové situace kdy třeba člověk nemůže mít psa. Zdravotní důvody, bytová situace nebo třeba partner je proti, nebo stáří apod. myslíte si, že vždy se to dá řešit?

sarax
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:36
- Nahlásit


bez psa už ne..psa jsem měla jako dítě,pak bylo pár let bez psa a tedka už si to neumí představit...fakt radši nejedeme do Itošky,ale někam kam můžeme s psama a dětma jinak mě to neba..

sarax
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:37 - Změnil/a: sarax
- Nahlásit


Gája
partnera vyměním když nechce psa děti narvu Zyrtecem,jsou alergický ale pohoda a ve stáří mi s ním snad ty děti pomůžou...doufám a jak tu někdo psal..bytová situace je většinou výmluva..pokud nejde o podnájem,my máme v 3+1 zatím 2 děti,bude víc,osmáka,pískomily,křečky,psa a na jaře štěně

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:39
- Nahlásit


Máme dvě báječné děcka, ale teprve teď co máme psa mám pocit, že jsme úplná rodinka. Přesto znám pár lidí, kteří mají psa, milují ho, ale dalšího by nechtěli s výmluvou, že je to velká oběť a starost. Nechápu...

pigie
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:39
- Nahlásit


Zdravotní důvody, bytová situace nebo třeba partner je proti, nebo stáří apod.

Neviem, ci by nieco z tohto ma odradilo od psa. Vzdy by som vyber len prisposobila (ak budem stara, tak viem, ze NF v meste uz zvladat asi nebudem) A partner proti? Nuz, tak zmenim partnera, lebo tomu sa povie obrovsky konflikt zaujmov... Ten moj nastastie nebol proti (ale ani za) a teraz sa s nim vita ako s prvym a omnoho dlhsie ako so mnou

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:40
- Nahlásit


sarax
to je super

Evik
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:42
- Nahlásit


Gája

podle mě je vždycky nějaké řešení, jenom člověk musí chtít a aktivně hledat možnosti....Třeba jedna moje kamarádka donedávna bydlela s rodiči a ti jí za žádných okolností nedovolili mít doma psa.....Jenomže kámoška psa strašně moc chtěla, tak si ho taky pořídila. Domluvila se s jednou hodnou starou paní od nich z paneláku, psa si pořídila, ubytovala ho dočasně u té paní, denně za ním chodila (rodiče nic nevěděli).....Pak se jí s přítelem podařilo najít byt a pejsu pochopitelně vzali s sebou....Za tou starou paní ale s pejsou pořád chodí, protože ona si na psa zvykla a je ráda, když jí ho občas přivedou ukázat....

Argousek
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:43
- Nahlásit


No ja bych to bez psa nevydržela,zrovna před pár hodkama sem se rozplívala jak sou skvělý když se honěj a jakou maj radost že se mužou prohánět v šíleným bahně,nikde nikdo jen psi a já,pohodička bez toho bych být nemohla.No a na konci prochazky si vedu místo psů tři blativé koule ,samozřejmě do bytu a ted čekám až oschnou a bahno z nich opada a ja budu moc začít uklízet.
No a když nahodou sem par dní bez psu,třeba když jedu na dovču a nahodou je neberu sebou,tak to v pohodě vydržím cely dva dny a ten třetí už to nevydržím a musím ke každěmu psu ktereho potkam ,občas vemu za vděk kočku i velblouda a dokonce sem každej den chodila za psama do zveráče.

Evulik
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:45
- Nahlásit


Tak já teda bez psa být nemůžu. Když mi stárnul boxírek tak jsem si říkala pořídím štěndo. Jenže ouha stařík mi ho nechtěl přijmout a štěně jsem musela vrátit chovatelce - moc jsem to obrečela. Když stařík zemřel tak jsem hned druhý den volala o nové štěndo. Jenže ouha, ono mělo 4 týdny. Tak měsíc čekat - říkám manželovi : vždytˇmy jsme vlastně bez psa nebyli ani den už 23 let co jsme svoji a já od svým 14 let. No hrůza, ale dočkala jsem se a tedˇjsem si pro jistotu pořídila ještě jednoho. Aby to bylo tuplované.

Zdenka
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:46
- Nahlásit


S partnerem se to dá vždycky nějak skoulet, když je trochu rozumnej. Můj přítel taky nechtěl hned dalšího pejska.A říkal až někdy časem, ale já byla šíleně smutná a když nám chovatelka nabídla feňuly, tak jako kdyby do mě někdo píchnul špendlíkem a on když to viděl, tak jenom skonstatoval, že se oni stejně většinou budu starat já a když si padneme do oka ať jí přivezu. A dneska je za ní moc rád akorát trošku žárlí, že na prvním místě je ona a pak oni dva se synem

sarax
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:47
- Nahlásit


Evulik
to chápu k starochovi mám zamluvený štěndo..je mu teprv 14 dní..to čekání mě ubije,denně mailuju chovateli a žebrám fotky

pigie
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:50
- Nahlásit


Inak, skuste si hladat prenajom s velkym psom To tiez nie je jednoduche. Nam to trvalo skoro tri mesiace (pes este v nedohladne, ale ja rozhodnuta si ho urcite kupit)... Ked som si par mesiacov pred vyprsanim zmluvy uvedomila, co ma znova caka, tak som si radsej byt kupila

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:55
- Nahlásit


Zdenka
Mám chlapa, který nikdy psa nechtěl ani jako dítě, když jsme se poznali měla jsem psa, ale nepadli si do oka. Teď psa máme, poznal ho od štěňátka a úplně ho to změnilo (manžela). Pomalu ho připravuji na to, že to není můj poslední pejsa. Snad už pochopil, že psí srst voní, oříškové oči jsou ty nejvěrnější a loužička se dá vždy utřít a zahrada se dá udržovat i s pejsou.

kokoška
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 13:57 - Změnil/a: kokoška
- Nahlásit


Bez psa už nikdy nechci být!!!!
Před 2 roky mi umřela stařičká pejsa a ty 2 měsíce, než jsem sehnala nové štěndo, to bylo otřesné období a nikdy jsem nezažila takovou prázdnotu......
Asi jsem fakt úplně střelená, ale už teď (ještě mi zdaleka není ani 30), řeším, jak bych žila, kdybych byla stará, nemohla chodit a skončila v důchoďáku nebo nějakém penzionu pro důchodce - tam psi být nesmí. Nic jsem zatím nevymyslela , tajně doufám, že se to do té doby změní a třeba za 40 let tam budu smět i s pejsou
a ještě jednu šílenou otázku řeším - co by se stalo s pejsou, kdybych náhle zemřela (třeba mě přejede auto, člověk nikdy neví), co s ní pak bude? U nás doma není nikdo takový psí nadšenec jako já (dostala by nažrat a mohla by se proběhnout po zahradě, ale to je zoufale málo:cry

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:00
- Nahlásit


kokoška
Taky občas mám takové myšlenky a přesně proto jsem se Vás na to ptala. Nejsem v tom sama. Je mi 33 let, ale o tom důchoďáku jsem přemýšlela také.

wami
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:01
- Nahlásit


Bez psa? Ani omylem. A ted uz vlastne bez psu...

I kdybych mela bydlet pod mostem, byt na vsechno sama a umrit na alergii!

Argousek
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:07
- Nahlásit


Gája
kokoška
Proboha nepřemýšlejte už ted u domově duchodcu?Vemte si příklad z vašich psů,taky to neřešej,radujou se z přítomnosti a naká budoucnost je naprosto nezajímá.

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:10
- Nahlásit


Argousek
máš recht, ale jsme prdlí pejskaři, vždyť to určitě víš.... mě to napadá, jen když mám depky.

Argousek
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:18
- Nahlásit


Gája
mě nepřijde že jsme prdlí,mě příjdou prdlí nepejskaři.
Proboha jaký depky?Slovo depka vypust ze svýho seznamu a kdyby tě přeci jen nahodou chtěla přepadnout,tak začni myslet jako pes a bude po depce

Gája
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:21
- Nahlásit


Argousek
tak fajn, beru k srdci..

kokoška
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:24
- Nahlásit


Argousek
začni myslet jako pes a bude po depce a jak se to dělá?

Já asi opravdovou depku nikdy neměla, nemám na to naštěstí povahu. Mám jiný problém - jsem detailista s neskutečným pocitem zodpovědnosti za svěřené mi věci i živé tvory

Argousek
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:33
- Nahlásit


kokoška
Ty si pejskař a nevíš jak myslí pes?
Problém?Byt detailista a být zodpovědný?To jako problém nevidím.To je samozřejmost u pejskaře bt zodpovědný ne?
,,Jsi zodpovědný za to co si k sobě připoutal,, Alfa vlk je tak zodpovědný za spravné fungování své sméčky.

kokoška
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 14:52
- Nahlásit


Argousek
to jsem se špatně zeptala - samo, že vím, co se té mojí potvoře honí v kebuli (vidím jí až do žaludku) Tvou odpověď jsem pochopila tak, že pes se chová jinak než člověk a už jsem se rozveselila představou, jak třeba v krámě radostí štěkám (ale čím bych měla vtrtět), že mají to, pro co jsem šla a nemusím se trmácet jinam

Pes má tu výhodu, že žije přítomností, člověk, bohužel, dokáže i předvídat a plánovat do budoucna - to neznamená, že mu to vyjde, ale z toho vyplývají ty hypotetické problémy - co bude se psem, až tu já nebudu, co si počnu, pokud bych nemohla mít psa.... Kdyby tohle uměli naši psi, tak už by s nimi taky nebyla taková sranda

Argousek
Člen
# Zasláno: 21 Úno 2006 16:12
- Nahlásit


kokoška
no tak sai v kramě radostí zaštekej,ja zas štěkam ze spaní.

ja sem jen chtěla říct že je to zbytečné si dělat hlavu z něčeho co přijde,když budeš takhle přemejšlet tak si mužeš rovnou pokládat otázk,typu co když zítra umřu ,co bude s mím psem,nebo co když my ho zítra srazí auto,co když važně onemocním a nebudu se o něj moc starat,mužeš předvídat co chces ale stejně se stavaj věci ktere nenaplanuješ.Proto je prostě zbytečné zabývat se tím co bude a nebude,zbytečně se
tím člověk stresuje a připravuje o pohodu a radost

. 1 . 2 . >>
Vaše odpověď

          vypnout *Co to je?

 » Uživatelské jméno:   Heslo:   (Zapomenuté heslo?) 
 

Zobrazit smajlíky ;-) Vypnout smajlíky
 


miniBB forum software © 2001-2026

Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2014 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál.
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání