| Autor |
Zpráva |
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 23 Kvě 2011 20:14
- Nahlásit
Garfieldfujjjjjjjjjj!co to ctu,az jsem se orosila az na prdeli,opravdu!!!jeste,ze to dobre skoncilo,dneska mam sokovy den!!!!!!!!!!!!!!!!!!!jeste,ze je gaf v poradku!
|
kejtlin
Člen |
# Zasláno: 23 Kvě 2011 20:16
- Nahlásit
Garfield
sem ani nedejchala když jsem to četla. hlavně že to dobře dopadlo, když jde o život přítele tak člověk dostane netušenou sílu
|
wami
Člen |
# Zasláno: 23 Kvě 2011 21:43
- Nahlásit
Garfield
DÍKY KOMUKOLIV TAM NAHOŘE, že vobčas je a ten žebřík ti tam prostě šoupl!!!
ten balvan, co mě po dočtení spad ze srdce, způsobil beztak nějaký lehčí místní důlní otřes...
jj, člověk NIKDY neví a může si myslet co chce... taky jsem nedávno málem přišla o psa díky nesmyslný a blbý náhodě... a to nás tam bylo 5... naštěstí všechno dopadlo dobře, ale i já abstinent jsem pak do sebe kopla dva panáky... uffff, opravdu uffff, že to dopadlo takhle...!
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 14:19
- Nahlásit
wami
Copak se stalo vám paní?
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 14:24
- Nahlásit
kejtlin
Já myslím, že skoro vždycky, když je člověk v situaci, že buď teď nebo nikdy a je to nevratný stav, tak dostane obrovskou psychickou a fyzickou pecku a je schopen věcí, který by normálně nikdy nedokázal udělat. A to teď nemyslím tuhle situaci s tou skruží, tam šlo sice opravdu o život psa a bez žebříku bych byla asi skutečně úplně v prdeli, ale i kdyby tam nebyl ten žebř, tak bych tam ještě pořád mohla vlézt já sama, podržet se za okraj skruže, psa nějak vykopat nahoru a sama bych to pravděpodobně vylezla a když né, tak řvát o pomoc tam můžu celou noc, že áno
|
wami
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 14:57
- Nahlásit
Garfield
venčili jsme na lesní cestě uprostřed země nikoho... pravda, závora tam byla odstrčená, ale to vypadalo, že je to tak už dlouho... no a když jsem přivolávala malou bílou žížalu ze zatáčky, cca 4 metry ode mě, tak se z té zatáčky vyřítilo auto - řidič neměl šanci ji vidět a ona se zrovna na tu přivolávačku otočila, že jde ke mně, směrem do cesty...
jedinej reflex byl prostě skočit do cesty tomu autu, a že jsem měla červenou bundu, řidič to strhl na kraj a minul ji předním kolem tak o centimetr... málem jsem se v ten moment pozvracela... bylo nás tam 5 v jedné skupince s dalšíma 4 psama, ale jediná Melzí byla ten malinkatej kousek před náma... no ze škou jsme se nejprve zbrečely, a pak ožraly všecky... 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 15:07
- Nahlásit
wami
Klasika. Tam, kde je téměř nulové pravděpodobnost nějakého nebezpečí, tam se zákonite objeví auto, motorka, písek na vozovce, ožralej řidič, cokoliv. Cokoliv, co se tam 2,5 roků před tím neobjevilo ani jednou.
Ale výsledek rozhoduje
|
wami
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 15:32
- Nahlásit
Garfield
Ale výsledek rozhoduje
nápodobně
...čas od času si pak říkám, čert vem všecky sračky, který na mě padaj jindy. Ten uštěkanej, protivnej, prdící a línající psí bůh nás má přece jen čas od času rád...
|
davidkova renata
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 18:32
- Nahlásit
wami
ty vado,taky dost hustý
|
kejtlin
Člen |
# Zasláno: 24 Kvě 2011 19:13
- Nahlásit
wami
a minul ji předním kolem tak o centimetr
jj před lety na cvičáku v roztokách-je hned vedle kolejí, jsme tam vegetovali asi týden se všemi psy a plot byl k tý trati děravej což jsme nikdo nevěděl, pili jsme kafe venku a najednou jsme viděla mého bílého čivaváka jak se prochází po trati-jezdí tam rychlovlaky intercity apod... a vidím, že už jsou závory dole, já vyletěla drátěněj plot jsem nějak snad napůl přeskočila-měl asi 170 cm doletěla pro psa strhla ho z trati a vlak nás minul asi o 20 cm, já byla odřená, roztrhaná kůře i oblečení a v šoku, všichni okamžitě letěli k plotu a když zjistili že mi nic není tak mě chtěli zabít, prej jsem byla tak hrozně rychlá že mě nešlo zastavit, prej na mě volali at´ nechodím na trat´ že už jede vlak já je ale neslyšela
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 18:07
- Nahlásit
Garfield
ještě pár takovejch příběhů a budeš mít na svědomí můj předčasnej porod... Fuj... ale hlavně, že to nakonec dobře dopadlo...
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 18:51
- Nahlásit
Brrrr, som mala stiahnuty zaludok... Dufam, ze uz mate s takymito zazitkami vystarano na dlhu dobu a som rada, ze ste OK
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 20:50
- Nahlásit
kejtlin
Tomu říká masox!
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 20:56
- Nahlásit
Garfield
Paní, máte děsně drastické příhody. Když tě tu vidím - jak to dopadlo tenkrát s tím koněm jak tě shodil a pak naboural to auto?
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 20:59
- Nahlásit
Biluška
O víkendu jsem s ním skončila 2x osmá na parkurových závodech
Čili, co tě nezabije...
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 21:03
- Nahlásit
Garfield
O víkendu jsem s ním skončila 2x osmá na parkurových závodech
Čili, co tě nezabije...
Jsem ráda, že kůň vydrží cokoliv, náš se nedávno pokusil převálcovat traktor 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 21:03
- Nahlásit
A ještě do x-tice všeho hrozného.
Jsme celá rodina v plavečáku.
Stojím se Sandrou na kraji bazénu (sotva 3 roky staré dítě).
Bavím se s manželem, který byl na odchodu kamsi a už v podstatě odcházel. Cosi za ním křičím.
Pak se otočím a periferně vidím, že Sandra nestojí vedle mě, že je ve vodě.
Další myšlenka byla, že plavací kruh držím v ruce.
Další myšlenka nebyla žádná, pak už jsem jen prostě skočila a dítě, které bylo pod hladinou, jsem vytáhla.
A z toho je člověku pak fyzicky ku*va špatně.
Naštěstí tam byla asi jen pár vteřin a od narození chodí plavat, takže pod vodou zadržuje dobře a dlouho dech, ale vyplavat na hladinu bez pomoci nedokáže.
|
jablunka
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 21:05
- Nahlásit
Garfield
Čili, co tě nezabije..
.........pokusí se tě příště zabít znova.
|
jablunka
Člen |
# Zasláno: 25 Kvě 2011 21:07
- Nahlásit
Garfield
A z toho je člověku pak fyzicky ku*va špatně.
Naštěstí tam byla asi jen pár vteřin a od narození chodí plavat, takže pod vodou zadržuje dobře a dlouho dech, ale vyplavat na hladinu bez pomoci nedokáže.
Jo,to znám,když mi 150kg kretén skočil na 4letýho kluka !!!!
Ale vždycky se utěšuju tím,že děti jsou v podstatě nerozbitné.
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 26 Kvě 2011 18:49
- Nahlásit
isdpch
Letos nás Waldovcí dovedli v Sudetech v jedné zaniklé vesničce k otevřené studni, hluboké studni
Walda byl toho dne neklidný, nějak divně se kýval? 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 27 Kvě 2011 08:16
- Nahlásit
kachna_
Walda byl toho dne neklidný, nějak divně se kýval?
A jednu ruku už vysouvá Samara...
|
PetraK
Člen |
# Zasláno: 27 Kvě 2011 08:53
- Nahlásit
kachna_
Garfield
vy ste pitomý
|
stetisek123
Člen |
# Zasláno: 28 Kvě 2011 18:33
- Nahlásit
Garfield
Kuňa, to je ale hustej horor. Brrr.
vy všici se tu ale bojíte jen skruží v polích, ale já ji mám doma u baráku!
Hnusnou, polorozpadlou a už roky tu hučím, nadávám a soptím, ať to nějak zajistěj. Furt jsem si říkala, že to omotám drátem,ale to by nebylo ono. Teď při čtění té hrůzy mi to došlo. Já jí obtočím popruhama na přidělávání nákladu u auta a dotáhnu! To je nápad. ona má kryt,ale má rozšklebený ty stojny. Podotýkám, že tu máme 4 děti: od šesti do 10 let a tři psy
|
