Gigi
Člen |
# Zasláno: 26 Led 2008 19:22 - Změnil/a: Gigi
- Nahlásit
Zpět k tématu. To vyloučení ze smečky bych zdrhlé potvoře fakt ráda připravila - jenže bohužel nežiju na samotě, nýbrž ve městě. A tak každá procházka musí skončit psem na vodítku (jinak by akorát skončila pod autem, případně "zachráněná" u někoho a vyloučení by bylo dokonalé  ). Za příchod jsem ji nikdy netrestala, i když si asi dovedete představit, jak ráda bych ji přetrhla vejpůl - jenže to bych musela, když mizí do dáli a nereaguje.
Hodit po ní něco těžko můžu, do dvaceti třiceti metrů fakt nedohodím, o trefě nemluvě.
I kdyby měla stopovačku, tak nebude dost dlouhá - za dobu, kterou jí po zavolání musím nechat na zareagování, je konec šňůry mimo dosah (v případě tryskové rychlosti, kdy za něčím vystřelí a nevnímá. Jindy šňůra není potřeba a jen se motá).
Tak co mi zbývá?
Zrádné je to, že psina normálně vnímá, poslouchá, relativně pohoda procházka. Pak čmuch, přeskočí jí, zdrhá a nereaguje, tečka na obzoru. Tam se otočí, vrátí se a zase vnímá…
|
