| Autor |
Zpráva |
janestone
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2007 06:55
- Nahlásit
Díky za návod, podle kterého právě začínáme stavět vozík. Máte zkušenosti s imobilními pejsky, poradili byste nám, prosím, jak co nejvíc oddálit úplné ochrnutí zadních končetin? Máme fenu NO, 7,5 roku, diagnóza spondylóza, cauda equina. Momentálně léčba Bonharen injekce, teprve druhá dávka, tudíž prozatím bez efektu.
Na americkém internetu jsem našla přípravek - směs enzymů, po kterém se ochrnutý dobrman, který přestal zadní nohy používat úplně, zlepšil natolik, že začal zase chodit a ještě rok si hezky žil. A ještě by mě zajímal váš názor na syndrom cauda equina, prosím, kdo s tím máte zkušenost. Názory se různí... Moc děkuji, Jana
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2007 07:30
- Nahlásit
janestone
jeste bych dodala par inovaci, ktere si vynutil provoz voziku, zvolili jsme tyto spony z Hornbachu na upevneni popruhu, protoze upinani do nich je rychlejsi
a taky tvar kalhotek jsme upravili na tento tvar
Tolik ke stavbe voziku, ktery je koncipovan prave pro to, aby odlehcil psovi, ale zatim ho nutil pouzivat zadni, pozdeji po ochrnuti se zvednou nohy nahoru. S vasi diagnozou nemam zadne zkusenosti, bohuzel, mohu jen poradit s vozikem.
|
baška
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2007 07:57
- Nahlásit
Dejavu,
je to úžasné ako sa staráte o psíka - klobúk dole.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2007 14:08
- Nahlásit
baška
nene, o nej se stara jeho panicka, pouze se na nas s muzem na zaklade naseho clanku na vyrobu voziku obratila s prosbou, abychom ji ho udelali.
|
janestone
Člen |
# Zasláno: 3 Srp 2007 06:41
- Nahlásit
dejavu
Moc děkuji za pomoc.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 3 Srp 2007 06:57
- Nahlásit
janestone
neni zac, obratte se na dr. Duchka, ktery ma s temito diagnozami rozsahle zkusenosti, poradi vam nejlepe, zde je kontakt: http://www.vet-centrum.cz/stodulky/kontakt3
|
pejsek
Člen |
# Zasláno: 1 Zář 2007 20:49
- Nahlásit
Chtěla jsem Vám zaslat foto vyrobeného vozíčku pro našeho pejska Danečka,ale nejde mi vložit fotka.Pokud bude mít někdo zájem,může napsat na náš email.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 1 Zář 2007 21:30
- Nahlásit
pejsek
bezva, napsala jsem ti, posli mi ji a ja ji sem vlozim za tebe, jsem zvedava
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 2 Zář 2007 07:45
- Nahlásit
pejsek
davam sem fotku od tebe, je to moc hezky udelane, to jste delali sami? Podle jake predlohy?
|
pejsek
Člen |
# Zasláno: 2 Zář 2007 08:18
- Nahlásit
Děkuji za vložení fotky.Vozíček jsme dělali sami a rádi pomůžem všem.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 2 Zář 2007 08:33 - Změnil/a: dejavu
- Nahlásit
pejsek
dobre, ale podle jakeho navodu? je to podle toho naseho nebo jste se inspirovali konstrukci Dogon?
|
pejsek
Člen |
# Zasláno: 2 Zář 2007 09:42
- Nahlásit
inspirovali jsme se original americkým vozíčkem
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 2 Zář 2007 10:00
- Nahlásit
pejsek
aha, tak to bude ta konstrukce Dogon, ze ktere jsme vychazeli i my a doporucil nam ji veterinar
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 18:41
- Nahlásit
Bohuzel musim s litosti oznamit, ze Anyr pro ktereho jsme udeli s Petrem ten vozik, v patek zemrel, diky sve panicce Berusce El byl do posledni chvile aktivni a umrel ve spanku, bylo uzasny, co pro nej do konce delala a jak se o nej starala, byl to uzasny pes a velky bojovnik.
|
želva
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 19:10
- Nahlásit
dejavu
|
maixnerova
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 19:35
- Nahlásit
dejavu
El byl do posledni chvile aktivni a umrel ve spanku
ach jo...
.......doufám, že to nevyzní blbě, ale až přijde čas mého psa (nebo můj či kohokoli blízkého), moc bych si přála, aby to proběhlo takhle...
|
brut
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 19:41
- Nahlásit
dejavu
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 20:29
- Nahlásit
maixnerova
jo jo, to mas pravdu, to bych si taky moc prala i pro sebe i pro psy 
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 20:43
- Nahlásit
Hlavní je, že svůj život prožil plnohodnotně díky své obětavé paničce. A je to opravdu nejlepší způsob, jak z tohoto světa odejít! Vím o čem mluvím, zažila jsem velice nedůstojnou smrt mého tatínka letos v dubnu a nikomu bych nepřála, aby tak skončil.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 20:49
- Nahlásit
Galadriel
mne v tomhle hodne utesuje, ze se vzmaha hospicova pece doma, ktera nabizi doma v podstate epiduralni analgezii morfiem a kdyz ani to nepomaha, tak i uvedeni do umeleho spanku az do smrti. Asi to neni vsude a maji i dost plno, ale aspon nekdo ma moznost odejit dustojne. Pokud bys jeste nekdy byla v podobne situaci, obrat se na hospic Cesta domů, jsou uzasni.
Ja jsem pracovala pri VS na interne, vim, cim si lidi prochazeji pred koncem a je to otresne nekdy Kdyz nemuzu spat, nekdy se mi vraci v zastupech ti, co mi umreli na rukou, kdy je svet opustil, pokud tvuj tatinek mel tebe, urcite mu to v poslednich chvilich hodne pomohlo.
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:06
- Nahlásit
dejavu
Víš, jeho přáním bylo umřít doma! Říkal to vždycky, ještě než věděl, jak to s ním jednou dopadne. V lednu mu začaly šílený migrény, v únoru byl přijat do nemocnice s otokem mozku a metastázami rakoviny, také v mozku. Postupně lékaři zjišťovali, že je zasaženo celé tělo, kosti i orgány. Zdravý mu zůstal jen žaludek a střeva. I když lékaři věděli, že už mu nic nepomůže, stejně ho ozařovali a dávali mu chemo. Neřekli jsme mu, jak na tom je. Bojoval do konce. Akorát, že poslední 3 dny už vůbec nevnímal. Byla jsem u úplného konce. Na jednu stranu strašný, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem ho v poslední minutě a vteřině mohla držet za ruku. Celé to trvalo jen 2 měsíce.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:10
- Nahlásit
Galadriel
to ti verim
to je dobre, ze jsi pro nej tohle mohla udelat, nekdy vypadaji, ze nevnimaji a prece vnimaji. vim to i podle sebe, nemuzes se hnout, mluvit, ani mrknout, ale vis, co se deje, i kdyz treba jen chvili a v tu chvili je strasne dulezity, ze jsi tam byla a on nebyl sam
prave ta Cesta domu dochazi za lidmi domu, aby mohli bez utrpeni dozit doma, davaj jim infuze, injekce, co je potreba prave doma, lekari i sestry
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:17 - Změnil/a: Galadriel
- Nahlásit
dejavu
Mamka se v té době o něj starala, dávala mu morfiové náplasti. Já musela chodit do práce, ale každý den jsem za ním chodila. I s Garonkem. Miloval ho a vždycky říkal, že když jde pes k člověku a nechá se pohladit, je zdravý, protože to pejsové vycítí. Psychicky mu to hodně pomáhalo.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:23
- Nahlásit
Galadriel
to mas pravdu, jsou dokonce canisterapeuticke tymy zamerene prave na styk pacientu s umirajicimi, myslim, ze zvire je bajecne uklidneni pro cloveka skoro v kazde situaci.
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:27
- Nahlásit
A promiň, že jsem se tady o tom tak rozepsala OT. Jen to ze sebe člověk potřebuje ventilovat.
Poslala jsem Ti na mail pár útulkáčků lovečáků.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:30
- Nahlásit
Galadriel
mne to vubec nevadi, naopak, prijde mi to jako jedno z nejdulezitejsich temat, co clovek musi v zivote resit, diky za psy, dostala jsem je, cekam na schvaleni stranek ten 24 hodinovej limit a jakmile to pustej, dam se do toho.
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:33
- Nahlásit
dejavu
Budu pokračovat v dalším hledání a brouzdání po útulcích. Aspoň nějak můžu být užitečná. A držím pěsti, ať se daří. Pak si třeba může člověk říct, že i z části mojí zásluhou se nějaký pesan dostane do dobrých rukou.
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:35
- Nahlásit
dejavu
To víš, je to ještě hodně čerstvé a asi ještě nějakou dobu bude. Ale je mu líp, kouká na nás a dohlíží.
|
dejavu
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:44
- Nahlásit
Galadriel
Truchlení má své místo a nelze ho potlačit ani obejít. Pokud truchlení potlačíš, a to i vlivem léků, může snadno dojít k tomu, že prostě ztrátu nemůžeš přijmout a vyrovnat se s ní. Potlačený zármutek se odštěpí a žije si v podvědomí svým vlastním životem, které zapřičiňuje úzkostné sny, zdánlivě nelogické reakce a očekávání truchlícího, vyhýbání se všemu, co souviselo s člověkem, který zemřel a může přejít až v depresi.
Při správně zpracovaném zármutku později pozůstalý začíná vnímat zemřelého v jiné rovině, než tomu bylo dosud. Pojme ho do svého života, vyrovná se s tím, co se stalo, uvědomí si, že jeho vztah k mrtvému trvá dál, jen mu dá jinou podobu. Různí lidé toto období pojmou rozličným způsobem - někdo pokračuje v odkazu zemřelého v činnosti, které se mrtvý za života věnoval, jiní zachovávají na jeho počest nějaký rodinný rituál ap.
Žádná fáze nejde přeskočit, musí se to prožít, snad ti právě lidští i psí kamarádi budou oporou, kdyby ti bylo smutno a chtěla´s o tom mluvit, kdykoliv napiš na maila.
|
Galadriel
Člen |
# Zasláno: 18 Zář 2007 21:50
- Nahlásit
dejavu
Jsi opravdu moc hodná, děkuju. Určitě napíšu, ať už se to bude týkat osobních věcí nebo pesanů. I když, pesani, to je taky osobní věc!
Je opravdu úžasné, co pro ně vše s manželem děláte.
|
