| Autor |
Zpráva |
dejavu
Člen |
# Zasláno: 22 Kvě 2006 09:28
- Nahlásit
Leni
taky jsem kocickarka a kdyz mi v zari umrela stene-fenka, hledala jsem po utulcich noveho pejska, ktery by se snesl s nasimi kockami, proto tuhle fenku znam, osetrovatelka zkousela ji dat pohromade s kockami a vrtela na ne ocaskem. Fenky jsou taky mirnejsi a tahle je opravdu zlata.
Nakonec jsem si vzala na rychlo nalezence, ktereho nikdo nechtel, aby nesel do jednoho utulku, ktery ma mizernou povest, ale tahle fenka mi porad lezi v hlave, kdyby to Indee nebral jako cernou zradu, kdykoliv se tu ukaze jiny pes, tak ji beru okamzite taky, snazim se ji uz dlouho inzerovat, nechapu, ze ji nikdo nechce, prijde mi, ze je nadherna.
|
tosca
Člen |
# Zasláno: 22 Kvě 2006 10:00
- Nahlásit
davidkova renata
Já ji chápu, stejně tak chápu, že někdo potřebuje delší čas. 100 lidí, 100 pocitů. Já jen předkládám argumenty, proč (podle mého názoru) nelze nazývat zradou, pokud po odchodu jednoho pejska dám hned domov druhému. Nikdo z nás nemůže Leni do ničeho nutit, ale třeba, když uslyší, že to opravdu není zrada, bude ta doba, než si pořídí nového pejska kratší. A protože jsou to zřejmě lidé, kteří budou hledat pejska zase v útulku, tak až přijde ta správná doba, nějaký chlupáč je "chytí za srdíčko" a už nepustí. 
A třeba to bude zrovna Dita, kterou tady vložila dejavu  Vždyť pejsků v útulcích, kteří potřebují nový domov je tolik ... a lidí ochotných vzít si pejska z útulku je pořád málo. A takoví, kteří si vezmou pejska u kterého se projeví nemoc, dochovají ho a ještě na útulky nezanevřou ... těch je opravdu jako šafránu.
Leni
Až se rozhodnete pro nového pejska, určitě dej vědět.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 22 Kvě 2006 10:14
- Nahlásit
Leni
To přejde. Dřív nebo později si stejně dalšího pesu pořídíte. Patří Ti velký dík, za to, že jsi dala domov a lásku jednomu z tisíců opuštěných nechtěných hafišů a že se díky Vám opět rozzářily a rozradostnily jedny smutný psí oči a jeden pesa neumíral opuštěný v útulku. Tvůj pes Ti svůj dík projevil dostatečně tím, že Tě miloval a prokázal úžasnou psí věrnost, můj - resp. náš lidský dík Ti dávám tímto způsobem.
|
brut
Člen |
# Zasláno: 22 Kvě 2006 10:59
- Nahlásit
Leni
Tak to je mi moc líto. Drželi jsme moc palečky, ale v životě nic jednoduchého není. Náš dík za Míšu už Ti výš vyjádřili i ostatní. Nikdy se Míšovi nezpronevěříš a myslím, že on sám by byl moc rád, kdyby jste časem stejným způsobem pomohli jinému pesánkovi.
Vím, o čem mluvím. Nedávno jsme si tím taky prošli a ségra vydržela jen pár dní. Teď má dohodnuto, že hned po skončení maturit si pojede pro fenečku.
Věřím, že postupně nastane čas a nějaký pejsek u Vás najde nový domov.
|
Cezar
Člen |
# Zasláno: 22 Kvě 2006 14:07
- Nahlásit
Leni
Mrzí mě jak to s Míšou dopadlo, vše jsem četla až po víkendu kdy jste sháněli dárce. Já ti můžu z vlastní zkušenosti říct, že vzít si dalšího pejska Vám jedině pomůže překonat ten obrovský smutek a náhradí Vám tu strašnou díru po Míšovi. My jsme letos v lednu dávali uspat našeho NO, bylo mu bez 2 měsíců 14 let a přestože jsem vždy tvrdila, že až jednou Cézar nebude, tak udělám aspoň jednoumu pejskovi z útulku hezký život, tak mě to pak nějak vzalo a začala jsem mít strach, že bych mohla jinýmu pejskovi ubližovat, že bych po něm chtěla to co splňoval Cézar a když by to nešlo tak jak bych chtěla já tak bych na něj mohla být zbytečně zlá. Můžu ti říct, že jsem to vydržela 3 týdny a pak jsem jela do útulku a přivezla si pejska asi ročního. Teď ho budeme mít 28. 5. 4 měsíce. Je to pěkné číslo a rád občas zdrhnul, ale naštěstí se vždy v pořádku vrátil. Ani nevím, kde se ve mě vzala všechna ta trpělivost k jeho bláznění, ale je fakt, že ani snad s Cézarem jsem takovou trpělivost neměla. Věř mi, že nikdy na Míšu nezapomenete a vždy na něj budete s láskou vzpomínat.
|
Leni
Člen |
# Zasláno: 23 Kvě 2006 21:30
- Nahlásit
Fakt díky za útěchu a podporu. Je to tak strašně strašně těžký-nikdo vás nevítá, nikdo neťapká po dlaždicích, nikdo neloudí u jídla, nikdo se nevyvalí na záda, abyste ho drbali, prostě prázdno a mrtvo. Nejradši bysme se odstěhovali jinam...
Uvídíme časem, vím že minimálně kvůli těm všem dalším chudáčkům v útulcích bysme neměli říkat nikdy, ach jo...
A ještě - vůbec si nemyslíme, že jsme udělali neco zvláštního, když jsme si Míšu vzali a v nemoci mu pomáhali bojovat až do konce. Ani v tom nejabsurdnějším snu by nás nenapadlo dát ho zpátky, vždyť my víme, že bojoval i kvůli nám. A nelitujeme absolutně ničeho, naopak jsme strašně moc šťastní a vděční, že jsme s ním mohli strávit aspoň těch 8 (strašně moc krátkých) měsíců...
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 23 Kvě 2006 21:33
- Nahlásit
Leni
|
