| Autor |
Zpráva |
Hanki1
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 09:49
- Nahlásit
Zdravím všechny pejskaře a pejskařky, mám doma dvouletého kříženečka Boc X NO. Už od malička máme problém s nežádoucím lovením, srnky zajíci a kočky- velký problem...od malička chodil na šnůře což mi poradil Rudolf Desensky..ale nijak to nepomohlo spíš jsem to nezvládala vetšinou utekl i se šnurou. Pote mi moje vycvikařka poradila el.obojek.. Jenže on když vidí např. kočku tak letí a nevnimá a nejaka rana mu vubec nevadí. Už nevím jak to napravit. Nemá nekdo zkušenosti?
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 10:29 - Změnil/a: kachna_
- Nahlásit
Hanki1
já bych začala od začátku. Pořádně bych naučila přivolání. Nejdřív doma, potom v klidu v nenáročných situacích a až ve chvíli, kdyby to uměla v trošku složitější situaci, bych se rozhodovala co dál a pak bych klidně třeba použila obojek, ale základ je, že znám reakce svého psa a umím s nima pracovat, to že pouze aplikuju nějaký postup, je k ničemu. Edit. Jo, ten postup taky musím umět a musí vyhovovat i mně.
Jiná metoda, která nám se hodně osvědčila u NO je nedat psovi příležitost na procházce vymejšlet ptákoviny.
- naučila bych povel po cestě (odrušíš vypíchnutí zajíce ze křoví, ne vždy, ale v docela hodně případech)
- tahle kombinace plemen by mohla ráda aportovat, zabavit psa aportama
Stopovačku bych použila k tomu, abych psa učila chovat se u zvěře (vnímat mě) a z ruky bych jí nepouštěla. Desenského metoda zašlapávání stopky je s mojí reakční dobou naprosto neproveditelná  .
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 10:43
- Nahlásit
Hanki1
Pokud s tím chceš něco udělat, tak první pravidlo je, že ti pes už nikdy nesmí utéct za zvěří. Když se mu to i jednou za čas podaří, tak jste zase na začátku. Takže doporučuju venčit jen na šňůře. Jestli ji neudržíš, tak si ji třeba připevni k pasu na canicrossový opasek.
Utahat, utahat, utahat. Na špagátě to jde blbě, ale jde to. Zápřah ke koloběžce, aportování v kontrolovaném prostředí, kde víš s jistotou, že není zvěř, plavání... atd. atd.
Odměňuj pozornost a oční kontakt, navaž psa na sebe psa zábavnými hrami... tohle neumím dobře popsat, ale určitě doporučuju skvělou knížku Jak trénovat nemožného psa.
A postupně zvyšuj obtížnost, vyžaduj pozornost i v rušivějším prostředí. Buď kreativní. Máte poblíž třeba ohradu s koňmi nebo ovcemi? Můžete cvičit u ní. Máte poblíž oplocené dětské hřiště? Můžete cvičit vedle plotu ve chvíli, kdy děcka uvnitř hrají fotbal a lítají za míčem jak šílení. Vyběhnutí králíka nebo kočky se dá doma nasimulovat kožešinou na špagátě nebo gumicuku...
|
aňoňouma
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 10:48
- Nahlásit
Jo a ještě mě napadla jedna věc. Když už pes zvěř vypíchne, tak je pro něj daleko snazší zastavit se, než otočit se na fleku a přiběhnout. Takže mimo přivolání bych hodně dobře naučila i zastavení. Ideálně na píšťalku.
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 11:28
- Nahlásit
Hanki1
A tu zvěř vyhledává, čuchá stopy, pátrá po ní a pak když jí najde tak žene, nebo honí jen co mu vyloženě skočí do cesty? To mi totiž přijde dost rozdíl. Divila bych se, kdyby takovéhle nelovecké plemeno zvěř vyhledávalo, ale pokud nebyl úplně vedenej, že ne a zalíbilo se mu to, chápu.
Pokud by ho bavila stopa a zvěř najít, dalo by se s tím pracovat jako s lovečák pracuje třeba PetraK, určo se tu taky objeví, líbí se mi její přístup, zvěř spolu se psy hledají, odměňují nalezení a NEVYBĚHNUTÍ za ní. Je to dlouhodobá práce se stopovačkou, ale pokud by to psa bavilo, stálo by to za to.
V druhým případě, vyběhnutí za něčím co vám skočí do cesty, nebo kočkou co někde sedí na chodníku bych řešila asi přes ten aportík nebo nějakou společnou činnost, kterou bych psa v místech, kde se taková záležitost může stát zaujala a odvedla tím předem jeho pozornost.
Mimochodem, ta elektrika ho fakt nezastaví, ani náznak? A určitě tu pecku dostane? Jako, jestli ten obojek funguje a tak... asi to bude dost chlupáč, srst izoluje, jestli nemá dlouhý ty vodivý bodce nebo jak se tomu říká, tak je možný, že ho to jen polechtá.
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 11:34
- Nahlásit
Jinak aby to nevypadalo, že tyhle problémy nemáme, srnky jsme zvládli po dvou letech na 100%, po těch už nejdou, jen blafnou a běžej ke mě, zajíc je už téměř dokonalej taky, ale kočky ty jsou děs, to je jakoby jinej level, ty mrchy ještě tak hrozně provokujou, přitom naší ani sousedovic kočku nehoněj, ale kočka venku to je prostě TOP, ach jo
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 12:03
- Nahlásit
aňoňouma
první pravidlo je, že ti pes už nikdy nesmí utéct za zvěří. Když se mu to i jednou za čas podaří, tak jste zase na začátku
jako já vim, že se tohle všude uvádí, ale u mých psů to tak rozhodně nefunguje (ani u jednoho). I přes řadu chyb, nezdarů a velmi specifický způsob učení, se to přivolání prostě postupně zlepšuje.
Vyběhnutí králíka nebo kočky se dá doma nasimulovat kožešinou na špagátě nebo gumicuku...
ten můj velmi dobře pozná, co je hra a co reál. Třeba kůži vůbec nestopuje, nebaví jí to, přitom ze zkušenosti dobře vím, že umí na první dobrou vystopovat sražené zvíře v reálu (autem sražený zajíc)
Když už pes zvěř vypíchne, tak je pro něj daleko snazší zastavit se, než otočit se na fleku a přiběhnout.
tohle mi taky nefunguje (vím, že se to taky všude píše)
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 12:10
- Nahlásit
ssshhhhh
Jako, jestli ten obojek funguje a tak...
vidiš, tos mi připomněla, ten náš měl nějaký špatný kontakt, někdy fungoval a někdy ne, asi bych to vyzkoušela pořádně.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 12:38
- Nahlásit
Jako, jestli ten obojek funguje a tak...
vidiš, tos mi připomněla, ten náš měl nějaký špatný kontakt, někdy fungoval a někdy ne, asi bych to vyzkoušela pořádně.
Pravděpodobnější podle mě je, že Hanki1
prostě nasadila elektrikáč, šla do lesa a jak pes vyběhl za zvěří, mačkala přivolávajíc čudlík...
A protože psa předem důkladně nenaučila, co má při impulsu udělat a co to znamená, pes si našel strategii řešení sám- vydržet to a získat to, co v tom transu chce nejvíc.
Nechci zadavatelku teda podceňovat, ale mám pocit, že nasazení a zmáčknutí čudlíku se považuje běžně za způsob použití elektriky.
ale nijak to nepomohlo spíš jsem to nezvládala vetšinou utekl i se šnurou.
jo, to je metoda podle mě vedoucí do potenciálních pekel, pokud někdo není superman, a psa to ohrožuje na životě (taky mi kdysi jednou se šňůrou pes utekl, zamotal se a nemohl sám zpátky.)
V této fázi to bude fakt chtít vzít jako úplně od začátku myslím si.
|
kachna_
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 15:06
- Nahlásit
Hanki1
a třeba ti něco z tohohle tématu (kam jsem kdysidávno překopírovala rady z jiného tématu, kde zapadly) taky přijde k užitku http://www.cz-pes.cz/diskuse/1_11851_0.html
|
impact
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 15:23 - Změnil/a: impact
- Nahlásit
Vero
Nechci zadavatelku teda podceňovat, ale mám pocit, že nasazení a zmáčknutí čudlíku se považuje běžně za způsob použití elektriky.
Též mi to tak přijde. Možná i v kombinaci s tím, že je pes chlupáč a kolíčky nemají kontakt s kůží. Doporučila bych srst v tom místě namočit. 
Jinak já teda mám ultralovce a pomohl až EO. Dřeli jsme na stopovačce snad rok a půl (první útěk za zajícem se konal už v nějakém půl roce věku  ), pak nastoupil EO. S tím, že se na něm učila přivolání na tón nebo první impuls, když bylo třeba. Taktéž se naučila se striktně držet na cestě. Teď jsme ve fázi, kdy už pár týdnů EO nenosí. Ale je fakt, že jsou momentálně vzrostlý pole, tže nevidí zajíčky. Za celých tři a půl roku se jí povedlo utýct třikrát. A jsem teda přesvědčená o tom, že kdyby na něj šlápla, tak valí.  Na těch pět deset metrů jsem ještě schopná ji uřvat. Ale byly to roky dřiny teda. Znásobené tím, že chodím na prochajdu s deseti dvanácti psama, tže nějaká individuální práce moc nejde.
|
ssshhhhh
Člen |
# Zasláno: 28 Čen 2014 15:49
- Nahlásit
kachna_
jako já vim, že se tohle všude uvádí, ale u mých psů to tak rozhodně nefunguje (ani u jednoho). I přes řadu chyb, nezdarů a velmi specifický způsob učení, se to přivolání prostě postupně zlepšuje.
ten můj velmi dobře pozná, co je hra a co reál
tohle mi taky nefunguje (vím, že se to taky všude píše)
3x souhlas, máme to stejně ;)
|
