| Autor |
Zpráva |
dorotka1
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 17:58
- Nahlásit
LucieS
Tak s tímhle musím hrubě nesouhlasit, ne proto že bych byla citlivka, ale proto, že to prostě nefunguje.[i]A otočit strach psa ze situace do strachu ze mě bych nechtěla už vůbec.
[/i]
Jako že to nefunguje tobě neznamená, že to nefuguje absolutně. Nepsala bych to sem, kdybych nevěděla svý.
Pes v panice přestává vnímat, mozek se zablokuje, proces učení se zastaví.
A právě proto moje metoda zabírá...
A otočit strach psa ze situace do strachu ze mě bych nechtěla už vůbec.
Jsem říkala, nechť citlifky tohle raději vynechají.
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 17:58
- Nahlásit
Biluška
No, ty to sice zesměšňuješ, ale ty drobné nuance v přístupu ke psovi jsou často rozhodující....
Je na každém, zda nad nimi bude přemýšlet nebo ne.
|
dorotka1
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 17:59
- Nahlásit
Biluška
To bych teda nezvládla takže zůstanu u staré, dobré, osvědčené traverzy
Konečně normální řeč.
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:01
- Nahlásit
dorotka1
Že to vypadá, že to funguje na tvého psa neznamená, že je to správný postup  .
Jestli ti neva, že tě pes poslechne jen proto, že se tě bojí, tak je to tvoje volba. Já chci, aby pes poslechl proto, že CHCE, holt to máme každá jinak.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:02
- Nahlásit
Biluška
zahrát smích (jakýkoliv) je podle mě dost výkon
já jsem k tomu názoru dospěla taky, proto se směju jenom když mě fakt rozesměje. Já vlastně tak nějak furt dělám to co cejtim, snažim se nic nepředstírat - když jsem nervózní, tak se to nesnažim skovat portože to stejně nefunguje 
|
dorotka1
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:04
- Nahlásit
LucieS
Bože, bože, mluvím o panickém strachu psa a jeho vytržení z něj..
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:05
- Nahlásit
zahrát smích (jakýkoliv) je podle mě dost výkon
já jsem k tomu názoru dospěla taky, proto se směju jenom když mě fakt rozesměje.
Tak to co mám na mysli není vyloženě smích, ale spíš takové veselé zlehčení situace. A to umí každej .
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:07
- Nahlásit
dorotka1
Bože, bože, mluvím o panickém strachu psa a jeho vytržení z něj..
Ale píšeš:
A otočit strach psa ze situace do strachu ze mě bych nechtěla už vůbec.
Jsem říkala, nechť citlifky tohle raději vynechají.
Z toho mi vyplývá, že strach ze situace prostě otočíš do strachu ze sebe, nevyvracíš mi to. A to pro mě prostě není. Vytrhnout psa z panického strachu jde i jinak, lepším a trvalejším způsobem, který nenaruší (naopak posílí) vzájemný vztah.
|
dorotka1
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:07
- Nahlásit
LucieS
holt to máme každá jinak
Určitě, já mluvím o vteřinách, kdy nejde o žádné poslechnutí, či neposlechnutí, ale o vytržení z jeho pocitů..Ale nechme toho, jsme opravdu každá úpa jinde. To se pozná, fakt.
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:08
- Nahlásit
LucieS
No, ty to sice zesměšňuješ,
Já to nezesměšňuju, já na rovinu říkám, že je to kravina (použila bych i horší výraz, ale velký bratr mě vidí  )
Grin
Já vlastně tak nějak furt dělám to co cejtim, snažim se nic nepředstírat - když jsem nervózní, tak se to nesnažim skovat portože to stejně nefunguje
Přesně tak. Zrovna psa bychom sakra podceňovali kdybychom si mysleli, že nervozitu, strach, radost a podobné silné emoce dokážeme zamaskovat . Mimochodem, konkrétně na nervozitu s velkým úspěchem používám "rituály". Třá na startu závodu. Může to být cokoliv, ale musí to být pokaždé stejné jak v tréninku tak na závodě. Třeba dám psovi sedni a třikrát ho obeskáču po levé noze proti směru hodinových ručiček. Bys nevěřila jak to uklidňuje
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:13
- Nahlásit
LucieS
Jako že třá:
"Grine, to je PLASTOVÁ kráva. Nesní tě, slibuju."
Nebo: "No vidíš. Pani si tě nevšímá, ani tě nejde zakousnout, dokonce se na tebe už ani nekouká. A za ten kabát nemůže, asi ho zdědila.."
případně:
"Dej si na ní pozor, taková popelnice může bejt moooc nebezpečná..."
???
Praktikujeme ale jemu vůbec pomáhá když na něj mluvim, vnímá mě a nesoustředí se moc na to okolí.
Na druhou stranu mi kolikrát hodně pomůže když nabírá obrátky na paniku (ne při ní) s ním třeba trochu škubnout nebo do něho dloubnout, a on se opravdu - jak píše Dorotka - z toho vytrhne a pomáhá to naprosto... jen je třeba poznat kdy je ta správná chvíle.
Myslim ale že nejdůležitější je aby si ten čék nějak "osahal" toho psa a zjistil co funguje a co ne, aby mohl do každý situace jít s tim, že ví jak reagoavat. To bylo pro mě klíčový.
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:13
- Nahlásit
Přesně tak. Zrovna psa bychom sakra podceňovali kdybychom si mysleli, že nervozitu, strach, radost a podobné silné emoce dokážeme zamaskovat
Tak já to hlavně nemaskuju. Pokud psovi říkám "ale jdi, ty truhlíku, to nic není" tak to přesně tak i myslím a cítím.
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:15
- Nahlásit
Grin
Jako že třá:
"Grine, to je PLASTOVÁ kráva. Nesní tě, slibuju."
Nebo: "No vidíš. Pani si tě nevšímá, ani tě nejde zakousnout, dokonce se na tebe už ani nekouká. A za ten kabát nemůže, asi ho zdědila.."
případně:
"Dej si na ní pozor, taková popelnice může bejt moooc nebezpečná..."
???
Tak to fakt ne .
Používám jen takové to "ty jsi trdlo, co blbneš", jde hlavně o intonaci, zlehčení, ta věta je krátká.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:19
- Nahlásit
LucieS
Používám jen takové to "ty jsi trdlo, co blbneš", jde hlavně o intonaci, zlehčení, ta věta je krátká.
Mě tohle "ty jsi trdlo, nic to není" nejde přes pusu, když toho psa nechci utěšovat. Prostě to neumim říct zlehčujícím tónem. A utěšování faaaakt nepomáhá  tak to prostě dělám po svym a funguje si myslim že to je nejdůležitější a bouhžel apsolutně nepřenosný.-
|
Saita
Člen |
# Zasláno: 30 Lis 2011 18:48
- Nahlásit
No tak já třeba používám úplně něco jiného. Když se mi pejsan bojí nějakého hydrantu, petky, kusu plechu, sochy, značky, keře a takových kravin, tak k tomu přijdu, většinou si čupnu(mám prcky), sáhnu na to a mile kecám na psa ať si to přijde oňufat. Většinou se pejsan brzy naučil přijít věc si očuchat a jít dál. Později už, pokud se něčeho lekne, něco ho překvapí, tak sám jde, věc si očuchá a jdeme dál. Momentálně mám devitíměsíční štěně které je opravdu hodně nedůvěřivé k různým předmětům. Praktikuju to samé plus ještě občas podpořím piškotem přímo u věci či na věci, na to štěndo docela dobře reaguje(dokonce už i očekává), přestane být nedůvěřivý a už si věci nevšímá. Něco si už chodí i sám očuchat. Akorád teda má strach ze stojících(čekajících lidí), prostě lidí kteří se nijak nepohybují, nemluví jen někde stojí. Tam jsem tedy nějak bezmocná, ale zkusím ten výsměch.
|
KaTachyon
Člen |
# Zasláno: 1 Pro 2011 02:02
- Nahlásit
Grin
A neupevnovala bys to vrceni (pochvala) a ten strach (pamls o kus dal bez vrceni ale ve strachu)?
Ano, kdybych to tak dělala pokaždé. Ale k tomu mám zvětšení vzdálenosti mezi psem a objektem, abych se dostala do takové vzdálenosti, kde je pes už uvolněný a odměnila tam. Pokud bych to někde přepískla a získala pokus o správné chování, ovšem s vrčením, tak bych pochvalou ocenila snahu, a opravila se. Zvětšení vzdálenosti slouží k tomu, abych viděla na psovi, že se mi uvolnil (postavení hlavy, uší, pohledu, ocasu, napětí svalů...) a to mohla odměnit pořádně. Když vím, v jaké vzdálenosti zvládá být v klidu, pomalu bych se snažila ji zmenšovat.
Úplně nejlepší by bylo, kdyby se psovod nevzdal a snažil se přesvědčit psa, aby se o něco přetahoval. Nebo rozběhl, přesměrování pozornosti na pohyb funguje mnohem lépe než na stojícího psovoda (samozřejmě když se pes umí soustředit v pohybu, tak se pak pracuje v klidu).
Měla bych jednu věc k zamyšlení: je pozornost věnovaná psovi odměnou? Například pokud pes štěká v kotci a člověk ho dojde vzít ven... Je smích pozornost? Když se smějeme při tréninku, má pes radost? Když se smějeme, pokud má z něčeho obavy, není to náhodou odměna? Je pak nějak velký rozdíl mezi pochvalou a smíchem? A jestliže je smích upevnění, proč tedy pes nevrčí víc a víc?
Myslím si, že hlavní rozdíl je mezi tím, jakým způsobem psovod upevnění podává. Jestli to je "Oooo, milášku neboj, to nic není" a přitom má sám srdce v kalhotách (jakože jsem se nedávno v noci sama vyděsila, když šel u nás po prázdné ulici člověk), nebo klidná pochvala, kdy se člověk sám cítí sebejistý (dá se uklinit vědomě i ve stresu, jsou na to různé techniky a úplně nejjednodušší je naučit se pořádně dýchat).
Ale proč vlastně ta pochvala nebo smích, i když se pes bojí - jak už tady někdo zmiňoval, vlastně tím psa rušíme od stresujícího stimulu, pozornost přesměrováváme na sebe. Už jenom tím, kdy ho donutíme sníst pamlsek, měníme jeho fyziologii. A když je zvyklý i v přítomnosti "nebezpečných věcí" pozornost zaměřit i na něco jiného, tak se víc uvolní a s tím se dá pracovat.
Ještě tady někdo zmiňoval mluvení na psa, aby přesměroval pozornost. Já osobně bych raději zvládla situaci bez toho, abych mluvila na psa, jinak ho učím "štěkej, vrč, napínej se a můžeš to dělat, dokud na tebe nepromluvím." Je to jako opakovat přivolání, vlastně psa učím ignorovat mě a moje povely, dokud nepřidám na intenzitě. A už vůbec nevidím důvod do psa šťouchat, když stejného výsledku dosáhnu prostě tím, že udělám otočku o 180° a jdu pryč.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 1 Pro 2011 08:56
- Nahlásit
KaTachyon
A kdyz ten smich a to mluveni prijde v dalce, kdyz ten pes objekt vidi ale je klidnej, a pak se s tim priblizujes a diky tomu ten objekt zvladnete v klidu, to je spatne nebo dobre? Nebo co tim upevnuju??
|
KaTachyon
Člen |
# Zasláno: 1 Pro 2011 14:11
- Nahlásit
Grin
Dobrá otázka, co by sis tipla?
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 1 Pro 2011 16:26
- Nahlásit
KaTachyon
Podle mě je to v pořádku, protože upevňuju to že mě pes vnímá...?? ale jistá si tim nejsem teda 
|
KaTachyon
Člen |
# Zasláno: 1 Pro 2011 22:43
- Nahlásit
Jdeš na to dobře. Když se řeší nějaké nežádoucí chování, tak
1) chceme zamezit jakémukoli dalšímu výskytu nežádoucího chování a jeho upevnění (pes zavrčí na člověka, ten se lekne, ustoupí, což psa utvrdí v předvědčení, že vrčet na lidi je výhodné).
2) Chceme stavět na tom, co je dobře, abychom ve psovi budovali sebevědomí, a postupně zvyšovat nároky, aby pak byl pes schopný zvládat rizikové situace.
|
Janis
Člen |
# Zasláno: 1 Pro 2011 23:02
- Nahlásit
horisss
Existuje i nápravné centrum na nežádoucí chování psa, zkuste se dotázat, web: http://www.psihotelagata.snadno.eu/
Z vlastní zkušenosti doporučuji.
|
dorotka1
Člen |
# Zasláno: 2 Pro 2011 06:57
- Nahlásit
Saita
No tak já třeba používám úplně něco jiného
Přesně tak, problém je vyřešen během chvilky a účinkuje to naprosto spolehlivě. Nerozumím těm "vědeckejm" postupům...navíc těm děsivejm složitostem nemůže pes vůbec rozumět.
|
