Kynologické akce

  Anketa
Vzali byste si domů psa z útulku?

Určitě ano 
Anketa img  (49761 hl.)
Spíše ano 
Anketa img  (39094 hl.)
Možná 
Anketa img  (11498 hl.)
Spíše ne 
Anketa img  (9267 hl.)
Určitě ne 
Anketa img  (13698 hl.)
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel 
Anketa img  (38233 hl.)

Celkem hlasovalo: 161551


Přivolání psa je základ
Vydáno dne 26. 04. 2004 (17648 přečtení)

Prvním a v životě se psem asi nejdůležitějším cvikem je přivolání psa.

Už jenom proto, že nám umožní dostat vzdáleného psa k sobě a posléze na vodítko a předejít tak mnohým nepříjemným a pro psa nebezpečným střetnutím, např. s mnohem větším psem, rozjetým autem, ale také například s malými dětmi a pod.

Přivolání začínáme cvičit už u malých štěňátek okolo jednoho měsíce věku zvykáním na jejich jméno. Psa oslovíme jménem a dáme mu malý pamlsek. Jako pamlsek se mi osvědčily spíše měkčí poživatiny např. malé kousky uzenin nebo malé piškoty. Pes je nemusí dlouho kousat a rychle je zhltne. Tady však pozor na ostré a kořeněné uzeniny, které jsou pro psy nevhodné! Nejlepší jsou dietní párky nebo speciální uzeniny pro psy.

Oslovení, odměnu pamlskem a pochvalu můžeme opakovat několikrát po sobě, v nepravidelných krátkých intervalech. Takovou sérii bychom měli opakovat několikrát za den. Již za několik dní pes na vyslovení svého jména živě a radostně reaguje.

Pokud jsme od psa vzdáleni několik kroků, při oslovení ukazujeme psovi pamlsek a voláním jeho jména ho lákáme k sobě. Ihned po přiběhnutí dáme psovi pamlsek a radostně jej pochválíme. Chvilku si se psem pohrajeme a pokud projeví pes touhu znovu se od nás vzdálit, necháme ho jít za vlastní zábavou. Po chvíli jej znovu zavoláme a po přiběhnutí znovu odměníme a pochválíme a znovu necháme odejít. Mnoho lidí dělá chybu, že psa přivolává pouze proto, aby jej vzápětí připnuli na vodítko, zavřeli do kotce nebo podrobili dalším cvikům. Pes si pak vytvoří spojení přivolání = nepříliš příjemná povinnost a přibíhá, či spíše přichází k psovodovi nerad a bez zájmu.

Jakmile k nám po oslovení jménem začíná pes přibíhat, zvětšíme trochu vzdálenost a když se pes rozběhne k nám, voláme "ke mně" - můžeme přidat i pochvalu "tak je hodný, ke mně" a po přiběhnutí psa odměníme a chválíme. Docílíme tak zároveň dvou věcí: Zvykneme rychle a pevně psa na jeho jméno a docílíme toho, že povel ke mně si pes spojí se situací, kdy už rychle běží k nám. Kdybychom na psa volali zrovna "ke mně" a on dosud nevěděl co to znamená, museli bychom povel zřejmě několikrát opakovat a dosáhli bychom pouze toho, že pes si zvykne povel slyšet a nijak na něj nereagovat.

Přivolání cvičíme nejdříve v klidném prostředí bez rušivých vlivů, např. doma na dvorku, na louce za domem a pod. Přítomnost dalších psů nemusí být na škodu. Přivoláme psa klidně uprostřed hry se svými psími kamarády, odměníme jej a klidně jej propustíme k další hře. Samozřejmě, že k přivolání nejdříve využíváme chvilky, kdy pes sám přeruší hru, zvedne hlavu a podívá se na nás. Po krátkém čase (několik dnů) už jistě budeme schopni přivolat psa skutečně i uprostřed hry.

Pokud na zavolání svého jména a nebo na "ke mně" pes nijak nereaguje a dál si hraje nebo například očichává zajímavé místo a pod. snažíme se ho zaujmout ukazováním pamlsku, svou výraznou gestikulací - nabízením hry a pod. Jestliže je to neúčinné a pejskovi se od vlastní zábavy k nám nechce, v klidu si pro něj příjdeme - ! Pozor nikdy psa nehoníme !, uchopíme jej v klidu za obojek, jeho nežádoucí činnost přerušíme cuknutím a povelem např. "ne". Ihned odvedeme psa o pár kroků dál, ukážeme mu pamlsek a dáme mu znovu povel "ke mně". Jakmile pes přijde, radostně jej pochválíme, odměníme a dáme mu volno. Případně po chvilce cvik jednou zopakujeme.

Pokud se nám někdy stane, že se od nás pes vzdálí např. za zvěří a na povely nereaguje a přibíhá k nám až po nějaké době, nikdy nesmíme psa trestat, ale naopak ukázat psovi odměnu a radostně jej voláme k sobě. Kdybychom psa při nácviku přivolání trestali, spojil by si tento cvik s nepříjemnými pocity a nechtěl by k nám přibíhat anebo by přibíhal neochotně a se strachem.

Zaujímání polohy před psovodem a přisednutí k noze začínáme cvičit až v době, kdy už k nám pes přibíhá jistě a radostně. Zaujímání polohy sedni před psovodem je vcelku jednoduché - prostě ukážeme pejskovi pamlsek asi ve výšce našeho hrudníku, pes si pro něj zkusí vyskočit, ale protože na něj nedosáhne (myšleno u štěňat), většinou sám předsedne a pamlsek dychtivě sleduje, pak teprve psovi pamlsek dáme - pouze pokud pes sedí. Po několika opakováních pes sám automaticky začne zaujímat polohu vsedě.

Výše uvedený postup výcviku přivolání můžeme vyzkoušet i u staršího psa, který přivolání dosud nezvládá.

Mějte na paměti, že přivolání není jen obyčejný cvik, ale je i zásadním vyjádřením vztahu psovoda a psa.



( Komentáře: 25 | Přidat komentář | Zaslat upozornění na článek | Tisk článku )

Přidej na:   Del.icio.us | Digg.com | Facebook.com | Google.com | Linkedin.com | Linkuj! | VYBRALI.sme.sk!
Zásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2001 - 2013 [ Cz-pes.cz ]. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1801-920X, E-mail: pes@cz-pes.cz, Web: http://www.cz-pes.cz
RSS kanál,    Mapa stránek
Přidejte si stránky k oblíbeným!
Vyhledávání