Výmarský ohař
Weimaraner
Standard F.C.I. č. 99/12.3. 1999/D

Země původu: Německo
Datum zveřejnění platného originálního standardu 27.2. 1990

Užití: Všestranný lovecký pes (ohař)

Klasifikace FCI: Skupina 7 - ohaři, sekce 1.1. - kontinentalní ohaři, typ "Braque", s pracovní zlouškou.

Celkový vzhled: Středně velký až velký lovecký upotřebitelný pes. Funkčně zdatný pracovní typ, pěkného tvaru, šlachovitý, silně osvalený. Pohlavní dimorfismus - samčí a samičí typ - má být výrazně vyjádřený.

Důležité proporce: Délka trupu k výšce v kohoutku zhruba 12 : 11. Délkové proporce hlavy - od špičky nosu k začátku čela o něco delší než délka mozkovny k zevnímu týlnímu hrbolu.

Hrudní končetiny: Vzdálenost lokte ke středu záprstí a vzdálenost od lokte ke kohoutku má být zhruba stejná.

Chování (povaha): Všestranný, snadno ovladatelný, povahově vyrovnaný pes s loveckou vášní, který se vyznačuje systematickým a vytrvalým hledáním. Není nadměrně temperamentní. Má výborný nos. Je ostrý na škodnou, ale i vůči lidem nicméně není agresivní. Spolehlivě vystavuje a dobře pracuje ve vodě. Má obzvláště dobré vlohy k práci po výstřelu.

Stop: Nepatrně vyjádřený.

Nosní houba: Velká, předstupující spodní čelist. Tmavě masově zbarvený, dozadu přechází do šeda.

Čenichová partie: Dlouhá, zejména u psů silná, z profilu působí téměř hranatě a v oblasti řezáků a špičáků zhruba stejně silná. Nosní hřbet rovný, často poněkud klenutý, nikdy ne vypouklý.

Pysky: Přiměřeně převislé, zbarvené jako patro masově. Koutek vyznačen.

Chrup: Čelisti silné, chrup úplný, pravidelný, silný.Řezáky dolní čelisti se dotýkají kořene řezáků horní čelisti (nůžkový skus).

Líce: Svalnaté a zřetelně vyznačené, "suchá hlava".

Oči: Barva jantaru, tmavé až světlé, s inteligentním výrazem. Štěňata mají oči blankytně modré. Kulaté, nepatrně šikmo postavené. Víčka dobře přiléhají.

Uši: Široké, dost dlouhé, dosahující asi k ústnímu koutku, vysoko a úzce nasazené, dolů zaoblené do špiky. Ve střehu lehce stočené do dopředu, složené.

Krk: Ušlechtile působící a nesený, svalnatý, téměř kulatý a ne příliš krátký. K ramenům se zesiluje a ladně přechází dohřbetní i hrudní partie. Kůže na hrdle nepříliš volná.

Tělo: Horní linie z profilu, od prohnuté linie krku přechází harmonicky přes dobře vyznačený kohoutek do relativně dlouhých, pevných zad.

Kohoutek: Dobře vyznačený.

Hřbet: Pevný, svalnatý, ne spáditý a ani ne pronesený, záď nepřestavěná. Poněkud delší hřbet není chybou, je typický pro plemeno. Pánev dlouhá a mírně šikmo postavená.

Hruď: Silná, ale ne nadměrně široká, dostatečně hluboká - dosahující k loktům, dostatečně dlouhá. Dobře klenutá, aniž by měla válcovitý tvar, s dlouhými žebry. Předhrudí dobře vyznačené. Spodní linie z profilu lehce stoupající, břicho není vtažené.

Ocas: Nasazen trochu níže pod linií hřbetu než u jiných srovnatelných plemen. Prut je silný a dobře osrstěný. V klidu visí, ve střehu a při práci je nesen vodorovně nebo výše.

Hrudní končetiny: Vysoké, šlachovité, rovné a souběžné, nemají široký postoj, ramena dlouhá a šikmá. Dobře přiléhajicí, výrazně osvalená. Lopatka správně zaúhlená. Plece šikmo postavené, dost dlouhé a silné. Loket volný a rovně ležící. Není vybočený dovnitř ani ven, předloktí dlouhé, rovné, zápěstí silné, pevné, záprstí šlachovité, lehce šikmo postavené.

Přední tlapky: Silné, postavené rovně ke středu těla. Prsty leží těsně u sebe a jsou klenuté. Delší střední prsty jsou plemenou vlastností, a proto nejsou chybou. Drápy světle až tmavo šedé. Polštářky dobře pigmentované, pevné.

Pánevní končetiny: "Vysoké", šlachovité, dobře osvalené, rovnoběžné, nejsou vybočené dovnitř ani ven. Stehno dost dlouhé, silné, dobře osvalené. Koleno silné, pevné, lýtko dlouhé, šlachy zřetelně vystupují, kotník silný a pevný. Pata šlachovitá, téměř svisle stojící.

Zadní tlapky: Pevné, kompaktní, bez vlčích drápů. Jinak jako přední.

Chůze: Při všech druzích pohybu je chod prostorný a plynulý. Zadní i přední běhy souběžné. Cvalový skok je dlouhý a plochý. V klusu zůstávají záda rovná. Mimochod je nežádoucí.

Kůže: Silná, dobře ale ne přiliš těsně přiléhající.

Osrstění:

Krátkosrstí - krátké ( ale delší a hustší než u většiny srovnatelných plemen), silná,velmi hustá a hladce přiléhající krycí srst. Bez nebo málo podsadou.

Dlouhosrstí - měkká, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez. Hladká nebo mírně zvlněná. Na špičkách uší je přípustný sametový vlas. Délka chlupů po sranách 3 - 5 cm, na spodní straně krku, hrudi a břiše věrtšinou trochu delší. Pěkná vlajka a kalhoty, dole trochu kratší. Osrstění je i mezi prsty. Osrstění hlavy je kratší. Krátké a tvrdé osrstění s delším vlasem a středně dlouhými a hustými pesíky a s hustou podsadou (tzv. "stockhaar") a mírně vytvořenou vlajkou a kalhotami se příležitostě vyskytuje u psů smíšeného původu.

Barva: Stříbrná, srnčí nebo myší šedá, jakož i přechody mezi těmito barevnými tóny. Hlava a uši většinou trochu světlejší. Bílé odznaky jsou přípustnéjen v omezené míře na prsou a prstech. Případně je středem zad více či méně zřetelný tmavý "úhoří pruh". Psi s vysloveně červenožlutým pálením mohou dostat maximálně hodnocení "dobrý". Hnědé pálení je závažnou chybou.

Velikost a hmotnost:

Výška v kohoutku: psi 59 - 70 cm (ideálně 62 - 67 cm), feny 57 - 65 cm (ideálně 59 - 63 cm).

Hmotnost: Psi 30 - 40 kg, feny 25 - 35 kg.

Chyby: Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za chybu, jejíž zhodnocení musí být v přesném poměru ke stupni odchylky.