Pudl
Caniche
Standard F.C.I. č. 172/F

Země původu: Francie

Klasifikace F.C.I.: Skupina 9 - Společenská plemena a toy

I. Celkový vzhled a vlohy:

Charakteristika plemene: Pudl patří do skupiny psů užitkových a společenských. Je harmonického typu, středních linií, se srstí charakteristicky upravenou kadeřavou nebo šňůrovou. Má vzhled inteligentního zvířete, je stále pozorný, čilý, harmonické stavby, elegantního a hrdého zjevu. Pudl má taneční, lehký krok, nikdy nemá mít krok plíživý, táhlý. pudl je známý svou věrností a schopností rychle se učit, což z něho dělá zvlášť příjemného společníka.

II. Hlava: Ušlechtilá, rovných linií, úměrná velikosti těla. Má být o něco delší než 2/5 kohoutkové výšky. Nesmí být těžká ani masivní, ale ani přehnaně jemná. Tvar lebky musí být pod kůží zřetelně patrný.

Čenich (nosní houba): Výrazný, dobře vyvinutý a kolmého profilu, nozdry jsou otevřené. Je černý u černých, bílých a stříbrných pudlů, hnědý u hnědých pudlů, u aprikot pudlů je zbarven v celé škále odstínů od tmavě hnědé po černou, které není dávána přednost, ale je přípustná, aby se zabránilo úbytku pigmentu u aprikotů.

Nosní partie: Horní profil je rovný. Jeho délka se rovná přibližně 9/10 délky lebky. Obě strany spodní čelisti probíhají téměř rovnoběžně. Nosní partie je pevná, elegantní, nikoliv však špičatá. Spodní profil je dán čelistí a nikoliv krajem horního pysku.

Pysky: Mírně vyvinuté, spíše suché, středně silné. Horní pysky přiléhají na spodní, nejsou však převislé. U černých, bílých a stříbrných pudlů jsou pysky černé, u hnědých pudlů pigmentované, u aprikot pudlů jsou zbarveny v celé škále odstínů od tmavě hnědé po černou, které není dávána přednost, ale je přípustná, aby se zabránilo úbytku pigmentu u aprikotů. Koutek pysku nesmí být výrazný.

Čelisti: Normálně utvářené, chrup pevný. Absence mezizubní mezery (po P4 dole) se nepenalizuje ani na výstavách ani při bonitaci.

Líce: Nejsou výrazné, jsou tvořeny kostí. Očnice jsou jemně tvarované a málo výrazné. Svaly, které tvoří anatomický základ lící, jsou nevýrazné, jařmové oblouky jen velmi málo vystupují.

Čelní sklon (stop): velmi málo patrný u psů středních linií.

Lebka (mozkovna): Pěkně tvarovaná. Její šířka je menší než polovina délky hlavy (boční linie svírají s podélnou osou lebky úhel 16°-19°, axiofaciální úhel). Při pohledu shora má lebka tvar podélně protáhlého oválu. Při bočním pohledu je profil lehce vypouklý. Boční linie se mírně rozbíhají.

Nadočnicové oblouky: Mírně vystouplé, kryté dlouhou srstí.

Čelní vrub: Široký mezi očima, zužující se směrem k týlnímu hrbolu, který je velmi výrazný. (U trpasličích pudlů může být týlní hrbol méně výrazný.)

Oči: Živého výrazu, umístěné va výši čelního sklonu a mírně šikmé. Obrys víček dává očím mandlový tvar. U černých, bílých, stříbrných a aprikot pudlů mají být oči černé nabo sytě hnědé. U hnědých pudlů mohou mít oči barvy jantaru.

Uši: Dosti dlouhé, přiléhavě visící podél lící, nasazené v prodloužené linii vycházející nad čenichem a procházející nepatrně pod vnějším koutkem oka. Jsou ploché, za nasazením se rozšiřující, na koncích zaoblené, pokryté dlouhou zvlněnou srstí. Pudl, jehož uši nedosahují ke koutkům pysků, nemůže být hodnocen jako výborný.

Krk: Pevný, s lehce vyklenutou šíjí, středně dlouhý, v dobrém poměru. Hlava je nesena vysoko a hrdě. Krk nemá lalok. Krk má oválný průřez. Jeho délka má být o málo menší než je délka hlavy.

III. Trup: Celkově působí trup dojmem dobrých proporcí. Délka trupu je obvykle větší než kohoutková výška.

Předhrudí: Normální, odpovídající dobře vyváženému pudlovi. Vrchol hrudní kosti je lehce vystouplý a umístěný poměrně vysoko, což umožňuje vznešenější, nenucenější a ušlechtilé nesení hlavy.

Hrudník: Sahá dolů do výše lokte. Jeho šířka se rovná 2/3 jeho hloubky (měřeno od páteře po hrudní kost). Obvod hrudníku měřený za lopatkami musí být větší než kohoutková výška, a to nejméně o 10 cm.

Žebra: Oválně klenutá, ve hřbetní linii široká.

Hřbet: Je krátký a má harmonickou linii. Hřbet nesmí být ani vyklenutý, ani pronesený. Kohoutek a záď mají být přibližně ve stejné výšce.

Bedra: Pevná a svalnatá.

Břicho a slabiny: Vtažené, nikoliv však tolik jako u chrta.

Záď: Zaoblená, nikoliv však spáditá.

Ocas: Nasazený dosti vysoko, ve výši linie beder. U kadeřavých pudlů se zkracuje na třetinu nebo polovinu přirozené délky. U šňůrového pudla může být ocas ponechán v přirozené délce. Dlouhý, správně nesený ocas u kadeřavého pudla není vadou. Při pohybu má být ocas nesen dozadu šikmo vzhůru.

IV. Hrudní končetiny: Ramena a lopatky: Kohoutek je mírně vyvinutý. Lopatka je šikmo uložená, dobře osvalená. Lopatka svírá s ramenní kostí úhel 90°-110°. Délka ramenních kostí odpovídá délce lopatky.

Předloktí: Jsou naprosto rovná a rovnoběžná, elegantní, dobře osvalená, s pevnými kostmi. Vzdálenost lokte od země odpovídá 5/9 kohoutkové výšky.

Zápěstí: Pokračuje v linii předloktí.

Záprstí: Pevné, nikoliv masivní, z profilu téměř rovné.

Tlapky: Spíše malé, uzavřené, tvaru krátkého oválu. Prsty jsou dobře klenuté, pevné, kompaktní, spojené blanou. Prsty stojí kolmo k zemi, mají výrazné polštářky. Drápy jsou u černých a stříbrných pudlů černé, u hnědých hnědé nebo černé, u bílých mohou být zbarveny v celé škále odstínů rohoviny až po černou a mají odpovídat pigmentaci. Bílé drápy jsou vadou. U aprikot pudlů mohou být drápy zbarveny v celé škále odstínů od tmavě hnědé až po černou, které však není dávána přednost, ale je přípustná.

V. Pánevní končetiny: Stehna: Dobře osvalená, mohutná.

Končetiny: Při pohledu zezadu jsou obě končetiny rovnoběžné, svaly zřetelně vyvinuté. Zaúhlení v kolenou má být dosti výrazné. Úhlení mezi kyčlí a stehnem, mezi stehnem a bércem, mezi bércem a zanártím musí být dosti výrazné, aby se zabránilo strmému postoji, což někdy způsobuje nežádoucí spáditou záď.

Nárt a zánártí Svislé. Pudl nesmí mít při narození na pánevních končetinách paspárky.

Tlapky: Jako u hrudních končetin.

VI. Srst: Barva srsti: Srst je kadeřavá nebo šňůrová. Barva srsti je černá, bílá, hnědá, stříbrná a aprikot. A - Hnědá musí být čistá, dosti tmavá, jednotná a teplá. Jednotlivé stupně hnědi nesmí dosáhnout ani béžového, ani ještě světlejšího odstínu. Nesmí přecházet do tmavohnědé s nádechem černé. B - Stříbrná musí být co nejjednotnější, nesmí přecházet ani do černé ani do bílé. C - Aprikot musí být jednotná, nesmí přecházet do béžové či krémové, do červené nebo narůžovělé, ani do hnědé a jejích odstínů.

Výstavní střihy: klasický (na lva), moderní, anglický.

Střih klasický ("na lva"): Pudl s kadeřavou i šňůrovou srstí má být vzadu ostříhán až k žebrům. Rovněž je třeba ostříhat: obličejovou část nahoře a vespod od spodních víček, líce, hrudní a pánevní končetiny s výjimkou manžet nebo náramků a libovolných znaků na zádi, ocas s výjimkou kulaté nebo podlouhlé chocholky. Všichni jedinci mají mít knír. Srst na hrudních končetinách (tzv. kalhotky), je možné ponechat.:

"Moderní střih": Srst na všech končetinách je možno ponechat výslovně pod podmínkou, že se dodrží následující předpisy:

1) Ostříhat je třeba:

a) tlapky hrudních končetin od drápů k palcům, tlapky pánevních končetin do stejné výšky. Přípustné je omezit ostříhání pouze na prsty.

b) hlavu a ocas podle výše popsaných pravidel. U tohoto střihu se výjimečně připouští: - krátká srst pod spodní čelistí max. 1 cm dlouhá, přičemž spodní obrys střihu má být rovnoběžný se spodní čelistí, vous v podobě "kozí brady" není dovolen. - vynechání chocholky na ocasu (snižuje se však koeficient hodnocení osrstění)

2) Zkrátit je třeba: Srst na trupu tak, aby délka činila max. 1 cm a aby byla na hřbetě patrná delší či kratší kresba moaré. Délka srsti se postupně prodlužuje kolem žeber vzhůru po končetinách.

3) Srst se upraví:

a) na hlavě, kde zůstává přilba přiměřené výšky, jakož i na krku, kde přechází vzadu ke kohoutku a vpředu bez přerušení až k ostříhané části končetin po mírně šikmé linii od výše předhrudí. V místě nasazení ucha, max. do jedné třetiny jeho délky, se může srst zkrátit nůžkami nebo strojkem ve směru růstu. Spodní část ucha se nechá pokrytá srstí, jejíž délka se směrem dolů postupně prodlužuje až do střapce, který se může zarovnat.

b) na končetinách, kde "kalhotky" tvoří zřetelný přechod k vystříhaným tlapkám. Směrem nahoru se srst postupně prodlužuje, takže na rameni a stehnu dosahuje při natažení chlupů délky 4 až 7 cm (v poměru k velikosti psa). Je třeba se vyvarovat jakékoliv přemrštěnosti. "Kalhotky" pánevních končetin se mají upravit tak, aby daly vyniknout typickému zaúhlení. Jiné fantazie odchylující se od těchto předpisů vylučují psa z posuzování. Žádná z obou standardních siluet získaných úpravou srsti neovlivňuje klasifikaci na výstavách. Všichni jedinci stejné třídy se posuzují a hodnotí společně.

"Anglický střih": Doplňuje klasický střih motivy na pánevních končetinách, tj. manžetami a náramky. Na hlavě je topknot (svazek srsti). U tohoto střihu je knír volitelný. Absence prostřihů v srsti na pánevních končetinách (Baby střih) je tolerována. Úprava topknotu je libovolná.

Druhy srsti: Pudl s kadeřavou srstí má mít bohatou, jemnou srst na způsob vlny, pěkně zkadeřenou, pružnou, odolávající tlaku ruky. Srst má být hustá, bohatá, stejně dlouhá a tvořící stejnoměrné kadeře, dobře rozčesané. Srst tvrdá na dotyk a působící dojmeme žíní je nežádoucí a v porovnání s předepsaným druhem srsti bude považována za horší. Pudl se šňůrovou srstí má mít srst bohatou, jemnou jako vlna a přiléhavou. Má tvořit stejnoměrně dlouhé charakteristické šňůry, dlouhé alespoň 20 cm. Čím jsou šňůry delší, tím jsou cennější. Aby se srst udržela v pořádku, lze šňůry po obou stranách hlavy nad ušima a po stranách trupu podchytit páskou.

Kůže: Je pružná, neochablá, pigmentovaná. Černý, hnědý, stříbrný a aprikot pudl má mít barvu kůže v souladu s barvou srsti. U bílých pudlů je žádoucí stříbřitá pigmentace kůže, ale ta nesmí ovlivňovat čistě bílou barvu srsti. Existují bílí pudlové, kteří mají kůži světlou, připomínající vzhled lanýže a to často nejen na spodní části trupu, ale i na zbytku těla, což není vadou. Pigmentaci je třeba hledat tam, kde je nejsilnější: oční víčka, pysky, čenich, patro, dásně, sliznice, polštářky tlapek, šourek jakož i všechny přirozené otvory. Pigmentace má být černá u černých, bílých a stříbrných pudlů, tmavě hnědá u hnědých pudlů,  u aprikot pudlů má být rovněž jednotná ve všech odstínech od tmavě hnědé po černou, které není dávána přednost, ale je přípustná, aby se zabránilo možnému úbytku pigmentu.

VII. Výška:

1) Velký pudl - přes 45 cm do 60 cm s tolerancí +2 cm. Velký pudl má být zvětšeninou středního pudla se zachováním stejných charakteristických znaků.

2) Střední pudl - přes 35 do 45 cm

3) Trpasličí pudl - přes 28 do 35 cm Trpasličí pudl musí vzhledem připomínat zmenšeninu středního pudla, musí pokud možno zachovávat stejné proporcen a nesmí vykazovat znaky nanismu.

4) Pudl toy - do 28 cm (ideální jen 25 cm) Toy se celkovým vzhledem podobá trpasličímu pudlovi a zachovává ve stejných proporcích všechny požadavky standardu. Jakékoliv znaky nanismu jsou nežádoucí, jen týlní hrbol může být méně výrazný.

VIII. Pohyb: Popsán v rámci celkového vzhledu.

IX. Vady: Anatomické vady a vady v typu:

• Příliš jemná nebo špičatá nosní partie, vyklenutý nosní hřbet. Malý a nedostatečně otevřený nebo příliš velký čenich. Chybějící nebo příliš výrazný čelní sklon (stop).

• Oči příliš velké nebo příliš malé, nedostatečně tmavé nebo červěně prosvítající. Příliš krátké, příliš úzké nebo složené uši.

• Prodloužená spodní čelist (předkus) je vadou penalizovanou podle dosaženého stupně. Žluté zuby po psince nejsou vadou, pokud jsou správně umístěny. Zuby špatně umístěné nebo chybějící jsou vadou, jejíž závažnost je třeba hodnotit individuálně.Pudl musí mít všechny řezáky, špičáky a stoličky (moláry).

• Chybí-li 1 x P1, nemá to za následek penalizaci. Chybí - li 2 x P1, je možné hodnocení "výborný". Chybí - li 3 x P (3 x P1 nebo 2 x P1 a 1 x P2) je klasifikace "velmi dobrý".

• Spáditá záď, příliš strmé pánevní končetiny, příliš vysoké nohy. Ocas nesený na zádi, příliš tenký nebo příliš nízko nasazený ocas.

• Plíživý nebo protáhlý krok.

• Světlý nebo skvrnitý čenich. Lysiny. Přerušená pigmentace pysků. Celkově nedostatečná pigmentace, ztráta pigmentace očních víček, chybějící srst okolo očí (brýle).

• Řídká nebo měkká srst, neurčitá nebo nejednotná barva. Několik bílých chlupů na předhrudí je přípustných.

• Zlý, agresivní nebo příliš nervózní jedinec.

• Žádný pudl postižený znaky nanismu nemůže být hodnocen jako výborný. Nejvýraznějšími znaky nanismu jsou: kulatá lebka, zánik týlního hrbolu, výrazný čelní sklon (stop), vypoulené oči, špičatý nos, příliš krátká nosní partie nebo ohrnutý čenich, chybějící brada, ustupující horní čelist (předkus).

Vylučující vady:

• Bílé skvrny, bílá srst na tlapkách, vícebarevná srst.

• Monorchismus, kryptorchismus.

• Vrozené zkrácení nebo ztráta ocasu, paspárky nebo stopy po nich na pánevních končetinách.

• Prodloužení horní čelisti (podkus), chybějící řezák.

• Netypická hlava.

• Pudlové vyšší než 62 cm.

• Pudl upravený v jiném střihu, než je střih uvedený ve standardu, nemůže být posuzován na výstavách nebo oficiálních přehlídkách, ale neznamená to jeho vyřazení z chovu.

Poznámka: Pes musí mít obě varlata normální a sestouplá v šourku.