| Autor |
Zpráva |
allík
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 15:14
- Nahlásit
Máte někdo zkušenosti s odnaučováním psa strachu z bouřky?
|
Dines
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 16:33
- Nahlásit
naštěstí s tím problém nemám, ale co zkusit něco takového, eventuálně možná bachovky? http://www.cz-pes.cz/diskuse/1_9579_0.html
|
corgi
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 18:54
- Nahlásit
allík
Bachovky, feromony atp. nebo zkusit postupně "otupět" - např. se prodává CD se zvuky, které nejčastěji psy děsí - bouřka, petardy a tak. Začne se to pouštět potichoučku jen tak mimoděk např. během jídla nebo lenošení, postupně se zesiluje zvuk. Možná bych zkoušela i kombinaci - bachovky + zvuky.
Bohužel, osobní zkušenost nemám 
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 19:35
- Nahlásit
allík
ja zkusenost mam zalezi jak je pse stary..nas Rony dnes 14 let cca
se boji strasne a musim rict ze kapky a ani postupne zvykani nepomahalo a neb ma srdce v haji tak nez ho nechat zemrit radeji je v koupelne
fakt zalezi jak je pesan starej a jak je na tom i zdravotne..
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 20:18
- Nahlásit
sarax
neboj, z toho vyroste. ja se ve 14 taky strasne bal bourek. a spal jsem zasadne s roznutym svetlem.
|
cernunnos
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 20:33
- Nahlásit
argosek
někdy to je jen výmluva - taktika jak se dostat k někomu do postele!
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 22:53
- Nahlásit
cernunnos
nebo od nekoho z postele
|
jablunka
Člen |
# Zasláno: 21 Čec 2009 23:30
- Nahlásit
sarax
[i]ja zkusenost mam zalezi jak je pse stary..nas Rony dnes 14 let cca
se boji strasne a musim rict ze kapky a ani postupne zvykani nepomahalo a neb ma srdce v haji tak nez ho nechat zemrit radeji je v koupelne
fakt zalezi jak je pesan starej a jak je na tom i zdravotne..
[/i]
A nebo taky ne,Bůca do dvou let v pohodě,po štěňatech jak kdyby jí hráblo,a teď je ve stavu,kdy když je v uzavřeným prostoru,tak se snaží z paniky vyrazit dveře.zvláštní je,že když ji nechám únikovej prostor,je v kotci a má okolo sebe místo(nemám klas.kotec,ale zastřešené místo a půl zahrady),tak je v napostém klidu a nepanikaří.A to musím podotknout,že nejem z těch,co by její výstupy v domě nějak řešili,fakt jsme se já i zbytek rodiny,vždcky snažili dělat blbce,jako,že se fakt nic neděje a fungat normálně.
Jenže je taky pravda,že ta čubasi s náma zažila prvni a zatím jedinou záplavu s šílenou bořku a vím co to udělalo s náma,tagže tuším,co se odehrává u ní.
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 22 Čec 2009 01:20
- Nahlásit
jablunka
fakt jsme se já i zbytek rodiny,vždcky snažili dělat blbce,jako,že se fakt nic neděje a fungat normálně.
pravdepodobne vase normalita neni kompatibilni s normalitou psa.
a ted si, slecno jablunko, predstavte, ze byste chovala treba takove kozi.
|
allík
Člen |
# Zasláno: 22 Čec 2009 09:59
- Nahlásit
sarax
fakt zalezi jak je pesan starej a jak je na tom i zdravotne..
No, čubě je 11 měsíců a bojí se tak někdy od dubna, května. Jako malinká vůbec, ale jednou v noci uhodilo snad přímo nad náma a od tý doby je úplně šílená. Snažím se ji upoutat na sebe a dělat si z ní srandu, jako že to nic není. Ale podle dostupných informací je to běh na dlouhou trať. Veterinář mi dokonce říkal, že ji tehdy mohlo při tý ráně zabolet ucho, tak proto se bojí...
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 22 Čec 2009 10:52
- Nahlásit
Moje čuba se bála strašlivě, když sem si jí přivedla (nechtěla chodit ven už nějakoou delší dobu před bouřkou, protože věděla, že přijde), do tý doby mě ani ve snu nenapadlo, že by se pes mohl bouřky...ohňostrojů, petard, střelby bát...no, hodně věcí mě ani nenapadlo a maryje mě z toho vyvedla celkem hbitě. Ale s tou bouřkou - mě se neosvědčilo si z ní dělat srandu, nutit jí hrát si a vůbec na tu celou situaci tímhle upozorňovat. Dělám všechno pořád stejně, ona se i čuba trošku uklidní, když vidí, že se neděje vůbec nic, když se schová, nechám ji schovanou, ale vyndám z ledničky neodolatelný lákadlo, jakoby pro sebe, který když chce, musí prostě vylézt a jít ke mě a počkat, než se s ní rozdělim jako vždycky. Chodíme taky na obrany (jako diváci) a uvykám postupně na nárazové zvuky, protože prostě od bouřky a petard a ohňostrojů nelze psa uchránit, to tady bude vždy a pes se s tim musí nějak srovnat, aspoň na tu úroveň, aby zvládl naučené chování v krizových situacích. Moje čuba třeba už teď ví, že i když se strašně bojí bouřky, musí se jít ven vyvenčit (byla by schopná proležet komplet celej den pod postelí nebo v koupelně). A dokud se nevyvenčí, nepůjde domů. A musí obejít aspoň ten malý okruh, co chodíme jako na poslední noční čůračku. Je mi úplně jasný, že zkušenej a schopnej člověk psovi od těch strachů hodně pomůže, že to může hodně snížit, ale pořád si tak nějak myslim, že pes s reakcí se jí nezbaví úplně. Snažim ase s ní postupovat krok za krokem, pořád o malej stupínej zvyšovat laťku těch zvuků, co už zvládne, pořád, aby z toho vycházela jako vítěz, abyxch na ní nenaložila víc, než snese....no možná je to kravina takhle pomalu a postupně, jinak si s tim ale poradit neumim.
|
allík
Člen |
# Zasláno: 22 Čec 2009 10:59
- Nahlásit
Gerda
No já myslím, že postupně zvykat je určitě lepší, než chtít všechno hned. Jak se mám ale chovat na procházce normálně, když se čuba zastaví a zapře se a odmítá jít? Táhnout ji za sebou opravdu nechci, takže ji lákám na dobrotku a pak se snažím ji trošku rozptýlit tím, že jí třeba lechtám a u toho se strašně směju, jak je vlastně to hřmění strašná sranda.
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 22 Čec 2009 11:27
- Nahlásit
allík
No já určitě nejsem ten, kdo by měl se strachem radit. Snažim se mít pořád prověšený vodítko, aby jí ten tlak na krk nepanikařil. Když se zastaví a nechce jít dál, netáhnu jí na vodítku, cuknu s nim, aby musela jít, naopak, když táhne dopředu a chce mazat domu, cuknutim jí zbržďuju. Nechlácholim, furt dělám jakoby nic. Na nic jí nelákám - tim v ní utvrzuju, že se něco děje a je potřeba měnit svoje chování. Když se mi na flexe vzdálí víc, že už by se mohla zarazit na konci lanka, přivolám jí normálně povelem, aby musela přijít zase ke mě. Prostě pořád jakoby nic. Navolno jí v bouřce raději nenechávám, malý vzdálený hřmění už ustojí, ale jak do toho přijde blesk, zhorší se to. Určitě tu jsou lidi zkušenější, co s tím strachem uměj něco udělat a poraděj ti.
|
Janis
Člen |
# Zasláno: 22 Čec 2009 23:54
- Nahlásit
Většina psů se bouřky bojí, včetně ohňostrojů. Nelze zcela odnaučit psa nemít strach, naopak je nutné před a v bouřce (včetně silvestrovského veselí z rachejtlí) psa dobře zabezpečit, aby ze strachu neutekl. V takových případech pak pes nenajde cestu zpátky, neb utekl v šoku. Odborníci tvrdí, že lze naučit psa nereagovat třeba na střelbu, ale na bouřku nelze. Maximálně dělat, že o nic nejde, abychom stres psa ještě nezhoršovali. Ale nejdůležitější je psa dobře zabezpečit, aby se nám neztratil. O bouřkách a na silvestra je nejvíce hlášených ztrát psů.
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2009 00:26
- Nahlásit
Janis
a ja myslel, ze nejvetsi pitomosti sem pisu ja..
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2009 00:32
- Nahlásit
argosek
kozi kozi kozi
Janis
Většina psů se bouřky bojí, včetně ohňostrojů.
Rika jaka studie?
Odborníci tvrdí, že lze naučit psa nereagovat třeba na střelbu, ale na bouřku nelze.
Kteri odbornici?
Ale nejdůležitější je psa dobře zabezpečit, aby se nám neztratil.
To jo, souhlas.
|
duli
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2009 10:50
- Nahlásit
prvniho psa jsem tuto neprimerenou strachovou reakci sama nevedomky naucila a ted se s tim potykame dost casto...chudacka jsem furt chlacholila a ted staci aby trochu prasklo treba drevo v ohni a pes se zacne klepat jak pominuty......na odvykani pracujeme uz cca 4 roky a to jak uz bylo vyse zmineno pririzenym chovanim...za bourky vetsinou lezim u bedny tak si zivnu a jdu spat...psi kolem chvolku pobihaji a pak si proste lehnou a dou spat taky...pripadne pokud je to fakt rachot, zacnu pomalu a zdlouhave pripravovat psi veceri a to na bourku zapomenou raz dva.....kdyz jsme za bourky nebo ohnostroje venku tak domu nespecham a obchazim barak tak dlouho dokud se pes nevzpamatuje a ten zvuk zestereotypni.....ted jsme na tom tak ze za bourky neho ohnostroje se jde podivat k balkonu, tam zjisti ze vlastne nic nevidi a jde si lehnout a nastesti se neklepe.....
|
Pavlina Moravcova
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2009 14:27
- Nahlásit
Má čuba, co začla bejt tak trošku hluchá už bouřky neřeší
|
reneeska
Člen |
# Zasláno: 23 Čec 2009 15:37
- Nahlásit
Ara se bávala, už ne, prostě jsem si jí nevšímala, jako že se nic neděje, taky že nedělo. Přešlo ju to, ani už jí neva petardy.
Ži se nebála, až jednou na cvičáku mi ji zkazil pán z "mix klubu" z bohunic, za což mu děkuji, který střílel při odložení, které my jsme ani nedělali, byla na cvičáku poprvé, a neuporoznil, a Ži mi z placu málem utekla, a od té doby se bojí, je to cca 1,5 roku. Zkouším stejnou netodu nevšímavosti, ale stejně si zaleze do koupelny a je tam
|
cernunnos
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2009 21:26
- Nahlásit
Janis
Tedy mně se žádný kraken ze smečky bouřky nebojí, ani ohňostroje. Jen mlaďuchy se bály rachejtlí při svém prvním Silvestru (a hecovaly se pod závěsem navzájem kdo se víc vyděsí - jenže se odpalovaly pár metrů od nich), ale odnaučily se bát během pár nácviků na střelbu. Dnes jim může někdo odpálit petardu za zadkem a pokud mají odložení, tak se ani neotočí. A kdybych jim ukázala řízek, tak se neotočí ani na salvu dělové baterie.
Mimochodem při nácviku na střelbu je potřeba vyzkoušet různé typy zbraní, protože flobertka nebo pistole zní úplně jinak než kulovnice. A kdo si nenosí kulovnici na procházku, tak petarda je ideální pro nácvik.
|
Falka
Člen |
# Zasláno: 29 Čec 2009 18:48
- Nahlásit
Gerda
Nevím, jestli jsi ta pravá na rady pro odnaučení strachu z bouřky, ale tvůj systém mi přijde jako nejvíc smysluplný a má hlavu a patu. Já se snažím postupovat u své feny podobně, u mě je bohužel ten problém, že už jsem z těch zvuků nervózní i já - kvůli čubě. Samozřejmě to na ní musím přenášet, takže jsem začla nejdřív řešit sebe. To si myslím, že je ale problém spousty lidí. Jinak bych postupovala asi naprosto stejně, jak popisuješ.
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 29 Čec 2009 19:06
- Nahlásit
Falka
u mě je bohužel ten problém, že už jsem z těch zvuků nervózní i já - kvůli čubě. Samozřejmě to na ní musím přenášet
no to já právě taky, takže i kdyby ten systém mohl bejt účinnej, stejnak to dělám blbě, bo to moc řešim, takže postupujem děsně pomalu. Zřejmě na ten strach bude potřeba pán, co je sám klidnej, vyrovnanej a neřeší každou bejkárnu, moc se s tim nemydlí. A to se dá těžko naučit, to je potřeba mít v sobě.
|
