| Autor |
Zpráva |
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 09:15 - Změnil/a: Garfield
- Nahlásit
Včera jsem si pozvala návštěvu.
Měla přijít kamarádka se čtyřměsíční holčičkou. Zatím jsem všechny návštěvy absolvovala já u ní. Bez psa. Samozřejmě. Jak jinak.
Věděla jsem, že jakákoliv návštěva vstupující k nám do bytu je v přímém ohrožení života. V první řadě přijde o oba ušní bubínky, v druhé řadě přijde o nohy a posléze po kouskách během několika dnů i o zbytek své mrtvoly.
Vynalezli jsme fintu "FŇ" a to tu, že před příchodem návštěvy jdeme se psem ven, tam jakoby náhodou návštěvu potkáme, dáme se s ní do řeči, návštěva dává urputně najevo, že se psa nebojí, mluví na něj, hladí ho a pes tak nějak přijme, že holt to k životu patří, bavit se s pouličními pobudy.
Pak když společně vplouváme do bytu, nese to obluda čtyřnohá psychicky o poznání lépe, nicméně vrčí, je ostražitá a nedoporučují se rychlé pohyby, pšikání, kašlání, hlasitá mluva ani jiné nestandardní projevy.
Včera jsem bohužel nestihla vytáhnout obludu ven včas a vycházeli jsme až poté, co v bytě zazvonil zvonek (návštěva stála před domem). Zvonek rovná se II. světová válka = výstražné sirény = letecký poplach = výjimečný stav na tahle pravidla pes zásadně nezapomíná.
Před dům jsem přicházela já s myšmou v břiše a na tlustém silném provazu několikrát jištěnou obludu s kovovým náhubkem na držce, řvoucí, skákající, vztekající se a pouštějící hrůzu.
Komunikace hlasová s návštěvou nemožná, vytahuji tedy papír s nápisem: "Hlavně se ho neboj, on to jen tak hraje, pohlaď ho a řekni mu, jak je hodný, on přestane. Možná. Děkuji.".
Návštěva čte papír a poslušně koná, jak byla žádána. Pes dle mého očekávání opravdu zmlkne a začne zkoumat kamarádku, autosedačku a v ní sedící dítě. Dítě se nebojí, nepláče, je nevinné a nevědoucí. Pes je zaujat a docela pobaven, co to neseme za srandovní hračku.
Přijdeme do bytu, kamarádka se zoufá, autosedačku s mimčem v náručí, já pacifikuji psa a ukládám jej i vodítkem a náhubkem do pelechu. Ještěže má jakoustakous poslušnost a povel "zůstaň" nemá odvahu porušit. Je naježený, zuby vytasené, vrčí a očekává další sled událostí. My také.
Návštěva usedá do pokoje, chlebíčky, káva a křupky a debata o životě může začít. Pes to bedlivě sleduje z pelechu ve vedlejší místnosti. Dítě leží mezi námi na sedačce a hraje si se štěrchátky. Nesmírně hodné miminko.
Časem pes dostává "volno" a opatrně se za námi jde podívat, ví, že na to musí fikaně, jinak zařvu "místo" a bude mít po p*deli.
Jemně a něžně očuchává návštěvu, její tašky, dobroty na stole a blíží se k dítěti. Kamarádka je svolná a proti psům jejich chlupům, pachu a zápachu celkem nic nemá. Pes si očuchává štěrchátka, poté dětské nožičky, ručičky a už čichá k obličejíčku. Ač je neobvykle něžný, uši stažené nazad a velmi rád by blízal, vidím-li poměr mezi velikostí psí palice a měkké hlavičky kojenčí, jímá mne hrůza. Nedýchám, vlasy mi stojí na hlavě.
Pochválím psa, pohladím, móóóc ho pochválím, dám mu kokinko a zavelím "lehni" ale nechám ho u sedačky přímo pod našima nohama. Pes je spokojený, že smí zůstat a kecat s námi a tak je hodný. Uběhne hodina, dvě hodiny, nic zvláštní se neděje, pes se čas od času posadí a očichá si dítě se zachovalou něžností.
Po nějakém čase se přesouváme i s mimčem na zem. Dítě leží na bříšku na dece s roztomilými medvídky, hraje si se štěrchátky, žvatlá si po svém něco pro sebe a já se rozjímám nad malinkými ručkami a nožkami, nad srandovními dupačkami a roztomilou dečkou. Pohladím miminko po tváři.
Pes vystartuje. Výstražně vrčí, ale zastaví se v akceleraci jednou mou rukou je zachycen, přitulím si ho k sobě a jako by se nic nestalo, hladím a ňuhňám psa jednou rukou, chválím ho, vyprávím mu pohádku: "Ty hajzle chlupatá, kroť se, protože za chvíli to budeš mít doma 24 hod. denně a chraň Tě pámbu mi nepomáhat a neusnadňovat život." Pes povrkává a sleduje mou druhou ruku, která dál hladí miminčí tělíčko. Je-li láska takto spravedlivě dělena (spravedlivě znamená 99 % něhy pes, 1 % něhy pro mimi), je relativně spokojený. Jakmile ho přestanu hladit, okamžitě je připraven k likvidiaci vetřelce.
Usoudím, že jako drobná pokusná lekce stačí a dál už hladím a ňuhňám jen psa.
Miminko se na psa směje, culí se a přitom třímá v ručičkách plyšovou napodobeninu oné obludy v měřítku -1:10 000. Dojímá mne svou odvahou, čistotou a absolutní neposkvrněností. To už dospělí většinou nedokážou a plenky značky Pampers potřebují spíš jak to mimčo.
Myšmičko, máme se na co těšit...
|
želva
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 09:37
- Nahlásit
Garfield
 
|
davidkova renata
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 09:38
- Nahlásit
Garfield
Komunikace hlasová s návštěvou nemožná, vytahuji tedy papír s nápisem: "Hlavně se ho neboj, on to jen tak hraje, pohlaď ho a řekni mu, jak je hodný, on přestane. Možná. Děkuji
S tebou musí bejt radost se kamarádit
|
Bára a Sam
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 09:40
- Nahlásit
Garfield
moc hezký, ještě že mám neštěkajícího a nevrčícího psa
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 10:17
- Nahlásit
ty woe, segra, davam mysme den, maximalne dva ....
|
žanda
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 10:39
- Nahlásit
já zase obdivuji statečné srdce matky miminka)
|
Mar
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 10:45
- Nahlásit
žanda
já zase obdivuji statečné srdce matky miminka
|
monika
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 10:53
- Nahlásit
Jirikovo
dávám Gafovi den, maximálně dva
|
brut
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 10:53
- Nahlásit
Garfield
Myšmičko, máme se na co těšit...
to teda jo ....
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 11:16
- Nahlásit
Garfield
Pes si očuchává štěrchátka, poté dětské nožičky, ručičky a už čichá k obličejíčku. Ač je neobvykle něžný, uši stažené nazad a velmi rád by blízal, vidím-li poměr mezi velikostí psí palice a měkké hlavičky kojenčí, jímá mne hrůza. Nedýchám, vlasy mi stojí na hlavě.
týýý jo a matka toho dítka je jako normální jo? Mně by vlasy na hlavě nestály neb by mi okamžitě vypadaly hrůůůzou.  
|
Meta
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 11:18
- Nahlásit
Má to i své světlé stránky. Když tak kouknu na vysvědčení synátorů, škoda, že nějaký Gaf nebyl po ruce včas
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 11:20
- Nahlásit
Meta
škoda, že nějaký Gaf nebyl po ruce včas
miluju černej humor.
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 11:57
- Nahlásit
Meta
Když tak kouknu na vysvědčení synátorů, škoda, že nějaký Gaf nebyl po ruce včas
Garfield
ano ano..myslím že se myšma má na co těšitpestrý život jí nemine šťastné dítě...fakt
|
Dines
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 12:01
- Nahlásit
Meta
Není na Gafa "vhodnej" jakejkoliv čas?
|
Meta
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 12:15
- Nahlásit
Dines
Kdeže, dnes jim nemůžu dát ani lepanec, neb pes mi v tom zabrání
|
brut
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 13:15
- Nahlásit
Meta
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 13:51
- Nahlásit
isdpch
My zkusíme rychle pořídit nějaký fota ještě v nemocnici, tam má 3-4 dny jistý.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 13:57
- Nahlásit
isdpch
No dyk se s tím počítá, že něco podnikneme. Můžeme se někde trošku projít (Čertisko už je celý zahojený, ne? Tak aby nezahálel...) no a pak se můžeme usadit někde v hospě či u nás či tak. V jakých časových relacích myslíš, že budeš?
|
Mel
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:05
- Nahlásit
isdpch
správně díš, náčelníkü
OT - tak jsem byla u lékařky a ledviny opravdu nejsou dobrý, měl bys ze mě radost, v pondělí a v úterý mě čekají rozsáhlá vyšetřeni...
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:07
- Nahlásit
Mel
Jako než dojdeš isdpchova věku, tak stihneš ještě mnohé, ale na něj, který má za sebou všechny druhy ledvinových kamenů, ledvinové koliky, ledvinové nedostatečnosti, akutní selhání ledvin, transplantace ledvin, transplantace tranpslantovaných ledvin a tak, na něj si nepřijdeš.
On by mohl vyučovat na lékařské fakultě a ještě by to uměl podat v pojetí lékaře i z pohledu pacienta.
|
Mel
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:13
- Nahlásit
Garfield
no, já bych řekla, že on ty ledviny už právě má zkamenělý, jako ostatně všechno na svém těle...
Jo, a jinak jsem čekala u toho příběhu spíš dobrý konec....
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:18 - Změnil/a: Garfield
- Nahlásit
isdpch
Pracuji, fakčím, makám jak oteklá, abych poctivě odváděla daně na Tvůj důchod, který mlátí na vrata.
Mel
No já jsem přeživší dítě považovala za obrovský úspěch, bo jsem v to ani moc nedoufala
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:21
- Nahlásit
Garfield
přeživší dítě
jasně..úspěch víc než velkej
Mel
hm koukám že už nevíš co s ledvinama
|
Mel
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:31
- Nahlásit
sarax
hm koukám že už nevíš co s ledvinama
no, jen doufám, že dochtoři vědět budou....
|
želva
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:33
- Nahlásit
Garfield
a co kdyby se narodili hned dvě děti,to by nevěděl koho dřív hlídat
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:33
- Nahlásit
Mel
že dochtoři vědět budou....
to já taky..páč seš tak nějak strnulá na čaji
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 14:38
- Nahlásit
želva
dvě děti,
to by se Gaf asi zastřelil
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 15:10
- Nahlásit
sarax
to by se Gaf asi zastřelil
no ale az ve stredu. v pondeli by sezral jedno. v utery druhy a ve stredu by dostal depresi z hladu a sel by se zastrelit .....
jinak teda zdravim vsechny zkamenele hypochondry a i ty, jimz ledviny jeste slouzi ....
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 15:18
- Nahlásit
Jirikovo
ale az ve stredu. v
a ty seš taky už zkamenělej hypochondr???páč tě člověk skoro nevidí
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 8 Úno 2008 15:23
- Nahlásit
sarax
jsem jednou nebyl v hospode a uz je z toho afera nebo co????
|
