| Autor |
Zpráva |
emikami
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 09:48
- Nahlásit
Neberte mi moje šťasné konce!
31.5.2007 | Svět jedné rebelky
Umřel! On umřel! No to snad ne! Zírala jsem na obrazovku jako v transu. Ano, ano, pochopili jste správně: na obrazovku televize. Právě jsem sledovala svůj oblíbený, vlastně bývalý oblíbený, nedělní seriál. Rozumějte, mám své favority, své koně.
Seriály, které jsem si prostě zamilovala. Bez uzardění přiznávám, že na nich a jejich hrdinech mám i určitou závislost. Není jich mnoho. Za celá léta jsou jen čtyři. Ale na těch si vysloveně ujíždím. Jedním z nich byli, zdůrazňuji BYLI, i Chirurgové. Po nepříliš přesvědčivém začátku mě chytli. Decentním humorem ve vážných situacích, hloubkou některých myšlenek, i tak nějak obyčejně lidskými vlastnostmi a osudy hlavních protagonistů. Začal se mi líbit. Pak jsem ho ovšem začala milovat. A to v momentě, kdy se tam objevila postava Danny Duquetta. Pacienta čekajícího na transplantaci srdce. Chlapa, který i v nemocničním andělíčku a s hadičkami splňuje všechno to, co si já pod tímto slovem představuji. Hodný, inteligentní a milý s kukučem zlobivého kluka. S jiskřičkami v očích. S charismatem, které na vás přetéká z televizní obrazovky. (Navíc vysoký, tmavý typ, mimochodem v bravurním podání Jeffreyho Deana Morgana).
Ovšem v momentě, kdy se mezi ním a jednou z hlavních postav, stážistkou Izzie, rozhořela neuvěřitelná láska, definitivně jsem seriálu propadla. Byla to Láska s velkým L, neskutečná, nepochopitelná, založená ani nevíte na čem. Znají se jen z nemocnice, povídají si spolu, tráví spolu čas pouze u nemocničního lůžka, nejintimnější fyzický dotek je polibek. Přesto se do sebe zblázní. Tolik, že on ač zmožen svým bojem o život, chce bojovat dál, tolik, že ona překročí zákon jen, aby dala téhle lásce a muži, kterého miluje, naději na život, naději na budoucnost a on umře… Přesto všechno umře. Prostě umře.
Seděla jsem na gauči a nevěřícně zírala na tmavou hranatou bednu. A místo slz přišel vztek! Jak to?! Nechci smrt, chci happyend, ten happyend, který jinak tvrdím, že nesnáším, o kterém se jinak domnívám, že je většinou přeslazený, nereálný, mnohdy hloupý. Tak ten teď chci. Chci, aby spolu Denny a Izzie odkráčeli po úspěšné transplantaci srdce ruku v ruce do západu slunce za zvuků Sinatry a Moon River nebo Strangers in the Night nebo něčeho podobného... Chci ronit slzy až bude jejich svatba uzavírat třetí sérii. Ne tu sedět a cítit se takhle zle. To není fér! Ja vím, že život není fér a ty "lepší" seriály, aspirující na řekněme kvalitnější díla, se chtějí realitě přiblížit. Snaží se odrážet život pravdivěji než telenovely. A já vím, že k životu patří i smrt. Že dokáže být velmi krutý. Ale kdo se jich o tu reálnost prosil? Kašlu jim na uvěřitelnost! Chci své iluze!
Zní to sice stupidně, ale připadala jsem si podvedená a zrazená. Když jsem v háji a na dně, dokáže mi i taková hloupost, jako televizní film se šťastným koncem, nebo vtipný seriál plný pohody, zvednout náladu. A občas mi i navrací mou víru v to dobré. V něco víc. To, když v mé realitě věci nejdou zrovna podle mého plánu. A tohle jsem potřebovala, potřebovala jsem Dennyho a potřebovala jsem jeho lásku s Izzie. (Mimochodem stejně jako má kamarádka, která mi ihned po skončení epizody volala se stejně nevěřícným „ON UMŘEL??!!“ místo pozdravu.) Potřebovala jsem to proto, abych tak nevnímala, že mým kamarádkám se hroutí jeden vztah za druhým, že můj muž snů je někde jinde než by dle mého názoru měl být, že ne každý chlap podvádí svou těhotnou ženu už dva dny po svatbě, že existují takoví chlapi, jako byla tahle smyšlená postava.
Říkám si, že ji někdo musel podle nějakého modelu psát… ne?! (Jen doufám, že to nebyla ženská, co si ho úplně vymyslela…) Že existuje láska, která může vzniknout, aniž v ní hrají roli peníze, postavení, sex. Že se to může stát a dopadne to dobře! A i když by se ti dva třeba za pár měsíců nemohli ani vystát, nebo by jí po pár letech přejelo auto, nebo by nastala jakákoliv katastrofa, chci, aby měli možnost to zažít! Aby měli šanci si to spackat sami, alespoň ve filmu!!! Já to chci, chci, chci, jako umíněné dítě zrmzlinu! Za tohle by měli přece scénáristi dostávat své honoráře?! Uf! Prostě po špatném dni chci svůj kýčovitý happyend – mám na něj právo! Chci ten falešný, abych mohla věřit v ty skutečné! Chci svůj svět iluzí, který mi pomáhá čelit realitě! Že je to hloupé? Snad! Ale na mě to prostě funguje! Tak apeluji na všechny scénáristy, spisovatele, dramaturgy, producenty a režiséry: Nechte nám naše šťastné konce, všichni si je někdy zasloužíme!!!
P.S.: Mimochodem pátráním po internetu jsem zjistila, že po smrti výše zmíněné postavy se strhla doslova lavina dopisů, peticí a proseb za její oživení. Takže se Denny do seriálu vrátí, bohužel však zůstane mrtvý… Víru v lásku s happyendem mi to tedy asi nepodpoří, ale alespoň se bude na co dívat!!! Tak možná dám Chirurgům ještě druhou šanci!
|
Kalliope
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 10:52
- Nahlásit
emikami
to je zajímavý a hezky napsaný 
|
aren
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 12:05
- Nahlásit
emikami
Já Ti rozumím, i když jsem to neviděla. Mám ráda šťastné konce. Život sám přináší těch špatných až dost, tak proč by ho autoři nemohli dopřát svým postavám, když to mají plně v moci.
|
abby
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 12:21
- Nahlásit
emikami
Pěkné.Tohle je s DR.Housem obíbený seriál mého přítele.I když ho asi až takhle neprožívá
|
aren
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 12:39
- Nahlásit
http://zena.atlas.cz/clanek.aspx?rubrika=582&clane k=120182&from=icqwp
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 16:47
- Nahlásit
Tsss...tak to já radši žeru normální život...podle mě jsou takové serily pro ty, kdo si neumí zorganizovat svůj vlastní život, proto se starají o blbosti. Kdyby si raději pořídili psa!
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 17:09
- Nahlásit
Mucholabka
děvče, ty jsi opravdu hoooodně mladá, možná by bylo zajímavý za dvacet let zjistit, jak jsi si zorganizovala svůj život ty...možná pak taky budeš ráda za seriál se šťastným koncem 
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 17:16
- Nahlásit
Mucholabka
tak to já radši žeru normální život...
Tak já to znám obráceně.
Život žere mě. Tedy požírá. Zaživa. A má ku*evsky tupý zuby.
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 17:30
- Nahlásit
Mucholabka
Tsss...tak to já radši žeru normální život...podle mě jsou takové serily pro ty, kdo si neumí zorganizovat svůj vlastní život, proto se starají o blbosti.
Tohleto myslíš vážně? Život občas (a bohužel dost často) nejde podle toho, jak si ho někdo nalajnuje, kolikrát ani některý věci člověk ovlivnit prostě nedokáže, i když by chtěl... Někdo od toho pak uteče ke psům, někdo k seriálům...
Mimochodem přemýšlelas někdy, že pro někoho je i ten pes jen "blbost", jako podle tebe ty seriály?
|
aren
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 17:55
- Nahlásit
Eimy
Mimochodem přemýšlelas někdy, že pro někoho je i ten pes jen "blbost", jako podle tebe ty seriály?
Celkem běžnej názor. Kdo neumí vycházet s lidma, tak si pořídí psa. Taky to slýchám.
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 19:10
- Nahlásit
Ebony
možná pak taky budeš ráda za seriál se šťastným koncem
Nemám čas na seriály. V lese je líp.
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 19:17
- Nahlásit
A vůbec, nechápu, proč bych si měla nechat zadek hnít na pohovce, oči a vkus si přitom zkažené laciným hereckým představením-kde ani ty kulisy nedokážou pořádně postavit? Všechny seriály podle jedné šablony-má ji rád, nemá ho ráda, někdy naopak, ale stejně skončí v posteli. A stejně v té posteli nejsou, bo jsou to herci.
|
brut
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 19:31
- Nahlásit
Mucholabka
neodsuzuj, nikdo neví, jak skončí sám...možná za pár let taky budeš sledovat seriály a doufat ve šťastný konec.
Jen tak mimochodem taky nesleduju seriály
|
emikami
Člen |
# Zasláno: 31 Kvě 2007 23:04
- Nahlásit
Ty jo, ale nemyslíte si, že jsem to napsala já, že ne? Já jen klikla a docela ráda jsem to dočetla se zájmem do konce.
|
argosek
Člen |
# Zasláno: 1 Čen 2007 00:23
- Nahlásit
Mucholabka
treba zrovna dr. house neni herec, je opravdovej, tak me nes.... :-P
|
Meta
Člen |
# Zasláno: 1 Čen 2007 07:05
- Nahlásit
Se musím chechtat. Třeba moje mamka taky dycinky odsuzovala, jak někdo může pořád čučet na televizi nedejbože na ty blbé seriály a dneska? Dneska je v důchodu a nikdy nemá čas. Buď je na zahrádce nebo BĚŽÍ JEJÍ OBLÍBENÝ SERIÁL.
(Já se těším, že až budu v důchodu, aspoň se podívám na všechny ty nakřečkované filmy, co mi leží v šuplíku...Když se toho dožiju.)
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 1 Čen 2007 10:15
- Nahlásit
Ono to není jen se seriálama. Při "Vzkazu v lahvi" jsem taky nevěřícně sledovala, že FAKT umřel. Já mám radši hepíky, protože blbých konců je v životě dost a dost, tak proč na ně ještě koukat.
|
emikami
Člen |
# Zasláno: 1 Čen 2007 12:47
- Nahlásit
LucieS
Jo tak to teda jo. Tohle není jen o seriálech ale všeobecně o filmech, je spousta dobrý filmů dobře herecky obsazených, no a na ty já se moc ráda podívám, ale když tam pak někdo umře, a je to fakt dost nespravedlivý, tak to jsem také dost napěněná a vždy si říkám...že já na to vůl koukala....prostě čekám, že se stane zázrak a ten dotyčný obživne, si říkám, ....to není možné, že by udělali takový konec, to by byli sakra blbý....ale ono to tak nakonec zůstane a já tu ještě tři minuty minimálně civím na titulky , protože se nemůžu vzpamatovat.
|
Ebony
Člen |
# Zasláno: 1 Čen 2007 13:25
- Nahlásit
Mucholabka
sorry , ale já v noci do lesa nechodím 
ale asi máš jiné záliby 
|
