| Autor |
Zpráva |
Garfield
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 10:54 - Změnil/a: Garfield
- Nahlásit
Od té doby, co jsme se s Gaficí odstěhovali z "původního domova", nebyl dosud nikdy doma sám. Včera ta situace nastala prvně. Nebylo zbytí. Není to můj byt a tak si nemohu dovolit zničit cizí zařízení. Zavřela jsem tedy psa do "našeho - mého a jeho" pokoje, kde spolu bydlíme, spíme, jíme apod. Dala jsem mu tam hračky, misku plnou žrádla, vodu a nechala zapnutou televizi (neboť pes nemohl k bytovým dveřím a mít osobní přehled o dění za dveřmi bytu, bylo lepší udělat zvukovou kulisu, která psa oddělí od ruchu, jež nemůže kontrolovat a monitorovat on-line). Psa jsem uložila do pelíšku, pochválila a za povelu "zůstaň" opustila byt. Doma byl sám 5 hodin.
Pak přišla má máma. Ze srdce jsem jí přála, aby si konečně od úmrtí našeho prvního psa zažila tu slast z vítajícího psího přítele. Kdo má ovčáky, ví, jak tato komunikativní a ukecaná rasa dokáže neskutečně gestikulačně, hlasově a mimicky řádit. Řádění se nekonalo. Máma přišla domů s otevřela psovi dveře z pokoje. Ani nevyšel ven. Nešel si projít a zkontrolovat byt, nešel si lehnout ani k bytovým dveřím, dvakrát plácl ocasem, olízl jí ruku a šel zpět do pelíšku. Pak následovalo jen hlídání a za výstražného vrčení jí vysvětlil, že dokud nepřijde panička, nebudou kamarádi a především, nevstoupí na "jeho" území. V pokoji nezničil nic. Neupil vody. Nesežral ani sousto. Balónky a hračky zůstaly netknuté.
Pak jsem přišla já. Máma zklamaně nakoukla z kuchyně: "On se asi zlobí, vůbec neopustil pokoj a já jsem se nesměla přiblížit ani na krok."
Z mého pokoje vystartovalo divé zvíře. S rozběhem mi skočil do náruče a za hlasitého vytí a kvílení si stěžoval na všechny ty hrůzy a bubáky, s nimiž musel zápasit. Plazil se po zemi, lehal si na záda, mlátil ocasem, jak když se "Macháčkovi splaší kladiva", skákal metr do vzduchu, olizoval mi obličej, ruce, tvář, okusoval bradu, tahal mě za kalhoty, zouval mi boty a lítal s nimi po bytě.
Rovněž jsem jej patřičným způsobem přivítala a šli jsme ven.
Po návratu dostal druhý záchvat, když jsem vylezla z koupelny v pyžamu. Však víte, psi to mají přesně spočítané, jakmile ucítí vůni parfému zbystří, jakmile déle stepuji před zrcadlem, znejistí, jakmile se hrabu v kabelce a cinkám klíči, stojí u dveří a čekají, co bude dál, ale jakmile nastoupíte ve užmuchlaném uváleném pyžamu, mají druhé vánoce.
Z večerních zpráv na všech třech stanicích nebylo nic. Pes byl jak smyslů zbavený. Neustále nosil balónky a vkládal mi je přímo do klína. Když už aportoval balónek asi po padesátý a mě už to fakt nebavilo, plácla jsem jen tak, abych měla klid: "Víš co, já nechci balónek, dones kuličku." Věděla jsem, že bude chvíli klid, kuličku jsem neviděla už tak 3 měsíce. Pes zmizel. Během několika vteřin se na linoleu ozval cval psích drápků a pes nakvačil radostně s kuličkou. Postavil se před obrazovku a pohazoval si s ní.
"Gafi uhni, nevidím." říká mámin přítel a natáhl k psovi ruku.
Pes pootočil hlavu do boku a s kuličkou v tlamě nechápavě zíral na "pánečka". Začal s kuličkou skákat ještě výš a přidal i štěkání. Vzala jsem mu kuličku, velmi ho pochválila, hodila mu kuličku a při jejím přinesení si ji nechala. Spiklenecky jsem mrkla na mámina přítele: "Hele, tak musíš na hyperaktivní psy. Gafi, kde máš mičudu?" Mičuda byla ukrytá v mé posteli pod peřinou. Tam ji nenajde. Alespoň se podíváme na ten sport, když už z celých zpráv nic nebylo.
Z pokoje se ozval zvuk párajícího se povlečení, podívali jsme se na sebe. Pes jak trysková myš přilítl s mičudou a vrazil mi ji do obličeje. Kusy povlečení mu ještě vysely z tlamy. Pochválila jsem ho a hodila mičudu. Vrátil se a položil si hlavu i s mičudou na konferenční stolek.
Nikdo nereagoval.
Pes nechal mičudu mičudou a přinesl ještě balónek.
Když stále nikdo nic neříkal, dokvačil ještě i s kuličkou a celý svůj arzenál vyskládal na naleštěné sklo. Nakapané slinty rozmazal koulející se tenisák.
Stále žádná reakce z lidské říše.
Pes se posadil před nás, přímo do středu televizní obrazovky a štěkal. Došel ke mně, máchl mi do klína packou a začal mně stahovat ponožky z nohou.
Zprávy skončily. Mámin přítel se natáhl ke konferenčnímu stolku ve snaze uchopit jednu z hraček a hodit ji psovi. Pes zapomněl, že drží v tlamě mou ponožku, mohutným skokem skočil po svých hračkách, převrátil přitom stolek a ještě za letu stihl chňapnout po balónku, v okamžiku držel v tlamě i kuličkou a pokoušel se uchopit ještě mičudu.
"Nejseš brontosaurus, aby sis to všechno narval do té lakomé držky, máš smůlu!" pronesl matčin přítel ke štěkovi.
Štěk smůlu neměl. Hrdě odkráčel středem s ponožkou zaháklou o špičák, tenisák narvaný až v hltanu, kuličku v přední části tlamy a měkkou část mičudy svíral za milimetrový cípek. Po zbytek večera pak lítal průchozím bytem a honil před s sebou svou sbírku hraček, vnucoval ji střídavě všem členům rodiny, skákal nám po hlavě, koulel očima, s našpicovanýma ušima a připitoměle pootočenou hlavou poslouchal v očekávání, co má ještě přinést a byl nesmírně spokojený, že má celou svou smečku pod kontrolou a všichni skákali, jak on pískal. No jo no, alfa se nezapře... 
|
abby
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:01
- Nahlásit
Dovedeš člověka po ránu potěšit.A s vítáním a hlasitými projevy mám velké zkušenosti i já a to nemusím mít No
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:05
- Nahlásit
Jsem ráda, že takové pitomce nemám sama  . Hele pumice dokáže držet v hubě ragbyč (je větší jak její tlama) a přitom ječet za plotem na třídního nepřítele Rexe. Winky to zkusila taky, ale při každém štěknutí jí ten balon vypadnul a musela ho lovit z macešek Zkus to naučit Gafa, vypadá to efektně a může vám ty zprávy zvukově podmalovávat
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:06
- Nahlásit
Garfield
O vítání mi ani nemluv. Veverka má povel:"Hledej pánečka" a vždycky si ho najde. Teda teď už se tam spíš hodí, vždycky si ho našla... Jednou jsem s ní čekala na zastávce na "pánečka". Vystoupi z trolejbusu nákej uplně cizí chlap a za ním teda ten Veverčin, páneček, miláček, zlatíčko,... Já řikám "Eimy, kde je páneček? No hledej pánečka, honem." Pustila jsem ji a ona blbka začla vítat toho cizího chlapa... Až na moje houknutí "Ty vole, to není on" si uvědomila, že asi vítá někho špatnýho a pak konečně našla toho pravýho pánečka...
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:06
- Nahlásit
jen nerozumim, jaky ma nazev tematu souvislost s tim, co je napsano uvnitr ...... ale jinak dobry
|
pigie
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:07
- Nahlásit
Eimy
Až na moje houknutí "Ty vole, to není on" si uvědomila, že asi vítá někho špatnýho a pak konečně našla toho pravýho pánečka...
Tak toto poznaaaaaaam
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:09
- Nahlásit
Eimy
U nás svého času byli v jednom obchodě hodně levné pánské zimní bundy. Exmanžel ji měl taky, krom něho v ní chodila půlka města. Slepá truhla Hessinka vášnivě vítala každého chlapa, který měl tuhle bundu Co kdyby se z něho nakonec vyklubal páneček,ne?
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:12
- Nahlásit
pigie
Když mně se to nikdy před tím nestalo. Výždycky i mezi docela dost lidma na voříškiádě si pánečka našla... Tak mě překvapilo, že se teď tooolik spletla...
Ale vůbec nejlepší bylo, když jsme šli ven s kamošem, kterýho ona nikdy neviděla, ale jakmile poznala, že to je někdo známej, rozběhla se za ním s typicky vítacíma pohybama, chtěla ho začít vítat, ale kousíček před ním jí to seplo, uvědomila si "Ježíííš, dyť já ho nikdy před tim neviděla" a vyhnula se mu... Chudák kamarád nechápal, co to mělo znamenat Až po osvětlení, že psisko se narado mazli s cizíma lidma, pochopil
|
abby
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:14
- Nahlásit
My zase máme za rohem Albert a Abby,když byla malá,tak ji fascinovali ty jejich igelitky.Jakmile někdo prošel okolo s touhle igelitkou,tak za ním okamžitě běžela:_)
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:21
- Nahlásit
Garfield
tak to já mám ze včerejška jinou křivdu.Dovolila jsem si totíž nelítal se psem 3hodiny po lese ale jen chvilku a jednou za měsíc si lehnout na gauč a dospávat deficit spánku.No co ten zmetek dělal,jak byl uražený a házel ksichty utrápeného,týraného pejska,který nechápal,že nechci lítat 3hodiny po venku z práce,když on je už tak správně vyspalí po 16hodinách odpočívání.Večer jsem měla v plánu s ním obejít jen blok,ale to mi nebylo dovoleno a musela jsem s ním šmajdat přes dvě hodiny. Myslím,až dnes přijdu domů,tak žádné vítání nebude a bude hned u dveří abych si náhodu nestačila sednout na sedačku.Tomu řikám křivda
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:21
- Nahlásit
abby
To Eimy má takvou úchylku, že kdykoliv stojíme na zastávce, čeká, že přijede někdo, koho zná a čeká, že poběží vítat, takže musí být přišpendlená povelem "zůstaň" nebo na vodítku, protože by obíhala všechny lidi a hledala někoho vhodnýho k přivítání
Včera jsem měla šanci to sledovat při cestě ze školy, mamka se rozhodla, že na mě s Veverkou počkaj. Já koukala směrem na chodník, po kterým šly... A vidím, že jak jede šalina, psisko zneklidnělo, a začlo koukat po tom, kdo z té šaliny vystoupí. Furt čučelo, větřilo, čučelo... A pak si mě všimla a s výrazem "juuu huráááá panička je tadýýýýý letěla ke mně", ja si k ni dřepla a ona začla přeskakovat nohy ruce, všechno, co ji přišlo do cesty a měla hroznou radost, že mě po tak dlouhé době (4 hodiny ) zase vidí...
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:34
- Nahlásit
Garfield
no taky sem se pobavila...asopn se nehroutím ze štěkajícího starce,kterej dělá pod sebe a ještě se umí sám pokousat
Jirikovo
no je jasný že slepičce ukřivdili..nechali jí samotnou..tak měli večer po ptákách..povlečeních,zprávách a ponožkách
|
wami
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:49
- Nahlásit
Garfield
Jeee, to je pekny... 
Me vcera Lumpajs potesil neskutecne na cvicaku, tak nevim, jestli pochopil, ze konecne mam cas a naladu, ale byt vcera zkousky, tak je mame za plny... 
|
fromeli
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 11:55 - Změnil/a: fromeli
- Nahlásit
nehroutím ze štěkajícího starce,kterej dělá pod sebe a ještě se umí sám pokousat
sarax
jak je starej ten "štěkající stařec"?
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:01
- Nahlásit
wami
Mám doma nahraný ten dokument autora (teď asi spletu jméno ?J. Dutcher?) o té vlčí rezervaci a jeho pozorování vlků ve volné-nevolné přírodě. Jsou to 2 díly (v prvním "zřizoval" tu prvotní smečku a v druhém je stěhuje do "indiánské rezervace"). Viděla jsi to? Musím na to kouknout ještě jednou, není mi tam něco úplně jasné a docela ráda bych to pochopila.
|
Gája
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:04
- Nahlásit
Garfield
poslouchám Čechomory, čtu tvůj roztomilý příběh o úúžasném Gaficovi a je mi hezky, trošku tomu napomáhá i vědomí, že zítra nejdu do práce... těším se domů na děcka, psa a ...burčák..
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:05
- Nahlásit
Gája
to je pohodička v práci viď?
|
wami
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:12
- Nahlásit
Garfield
mozna to nekde mam ale nejsem si jista (a ted jsem nejak nestihala) - mohla bych si to pujcit na skouknuti?
jinak pokud vim, odpovim, resp. muzu zapujcit knizku...
|
Gája
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:13
- Nahlásit
Anu
ahojky... no, jak se to vezme... budu přebírat část personálního oddělení po kolegyni, která v lednu končí a tak mně teď zaškoluje a je toho docela dost.. při kapacitě cca 230 lidí... jde mi z toho hlava kolem...
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:16
- Nahlásit
Gája
je toho docela dost
nepovídej,tak co děláš tady?
|
Gája
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:24
- Nahlásit
Anu
..tak někdo si zajde na oběd, já si odskočím k vám...
|
abby
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 12:32
- Nahlásit
Anu
Já měla včera den blbec.Ráno jsem se vzbudila a hnedka jsem věděla,že je něco špatně.Bolela mě hlava,v krku,nos úplně plnej ..... A vedle postele sedí Abby a čeká,až otevřu jedno oko a tím pádem se nespí.Vůbec se mi s ní nechtělo ven,taky jsem si říkala,jen před barák a zpátky,ale pak mi to nedalo a trochu jsme se prošli.Jízda Brnem naprostý očistec.Ve snaze vyhnout se jedné zácpě jsem zůstala ve druhé ..... Ještě jsem si úžasně naletěla,když jsem se cestou zpátky stavovala v fast foodu,abych nemusela vařit.Příjdu domů,u dveří mi hnedka přítel sděluje,že dneska je pes nějakej neposlušnej.Zalezu s čajíkem a peřinou na gauč a doufám,že zůstanu nepovšimnuta psí pozornosti.Přítel má práci,takže se jí nemůže věnovat ani jeden.Abby je hodná.Lehne si vedle mě a občas se příjde z blízka podívat,jestli už si teda můžem hrát nebo ne.Pochopila,že ne,tak se jen přitulila a hřála mě do noh.Ráda bych jí to vynahradila,na zítřek jsem měla naplánovanej výlet na celej den,ale vypadá to,že zůstanu ležet.
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 13:12
- Nahlásit
abby
to je hezké.To on Bužumbira též vycití když jsem fakt nemocná,ale včera jsem nesmrkala,nevařila čaj.Jen jsem prostě chtěla prožít v klidu odpoledne-ale takový přepych si nemůžu dovolit.Alespoň dle mínění samotného psa
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 13:13
- Nahlásit
fromeli
no stařec je dědek 10 letej..ale není tak dědek svým věkem jako spíš zdravotně...sem malinko na mrtvici z něj..
|
abby
Člen |
# Zasláno: 27 Zář 2006 13:14
- Nahlásit
Anu
Když Ebčy něco chce a kouká tak dlouho,až to dostane
|
