| Autor |
Zpráva |
Altamira
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 15:06
- Nahlásit
Mám fenku malého plemene. Jako štěně byla hodně temperamentní a ničeho se nebála, ale v jednom roce se začala lekat úplných blbostí. Dřív jsem v její přítomnosti umývala nádobí, ale teď jak to cinká, tak raději odejde na gauč. Dokonce se mi stalo, že když jsem položila zmrzlé maso na prkýnko, tak se tak vyděsila, že se pak třepala celý večer a druhý den to taky nebylo ono. Později jsem ji chtěla jen trochu škádlit. Hravě jsem na ni mluvila a ona se z toho roztřepala. Když spadl ovladač na zem bylo to to samé. A přitom se bouřky, nebo ohňostroje či velkých ran zvenku nebojí. Zkusila jsem si jí nevšímat, ale to se celou dobu bála, když jsem ji utěšovala, tak se teda uklidnila(pokud ji bezprostředně po něčem co ji vyděsilo pohladím, tak se ale roztřepe, musím ji vzít do náruče). Teď nějaký čas byl docela pokoj, fenka se věcí sice lekala, ale neděsila(a já se snažila nedělat hluk), ale teď se hárá a tři dny po sobě se ráno začala třepat z těch nejpitomnějších věcí. Jednou se roztřásla při česání, podruhé po tom co jsem ji oslovila a potřetí dokonce při hraní. Přiznám se, že to už jsem nevydržela a trochu mi ruply nervy. Dneska odpoledne byla normální, ale pak šla kolem petky na zemi, drcla do ní vylila ji a je zase se všechno opakuje. Nevím co mám dělat. Od malička jsem se ji snažila zvykat na různé zvuky. Jezdili jsme často v dopravních prostředcích, chodili po rušných ulicích, je zvyklá na lidi i ostatní zvířata ale přesto se zvuků leká. Nejhorší je, že nevím co mám dělat. Jestli ji utěšit, nebo si jí nevšímat dokud jí to nepřejde. Poraďte prosím.
|
Klarav
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 15:15
- Nahlásit
Taky to tak dělám...prostě se ho slušně zeptám, co blbne  .
U tebe bych to řešila asi tak, že kdyby se lekla třeba tý flašky, tak bych flašku vzala a ukázala jí feňulce, aby si jí očuchala a přitom bych na ní mluvila a říkala jí, že to nic není. Pak bych flašku položila na zem ať si s ní dělá co chce. Takhle jsem to dělala s Benjim, když byl šťěndo a musím říct, že to docela zabíralo.
|
Altamira
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 15:20
- Nahlásit
Já u toho spíš nic neříkám. Tohle jsem taky zkoušela, ale vůbec to nepomohlo. Když se pak snažím si toho nevšímat a chovat se normálně, tak je to pak ještě horší a je to jako bych udělala z komára velblouda.
|
Altamira
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 15:25
- Nahlásit
Klarav, tohle jsem taky dělala, když byla malá a snažila jsem se to udělat i s tím masem(bylo zabalené), ale ona to sice očuchala a pak buď u toho stála jak tvrdé i a třepala se, nebo utekla na křeslo. Já fakt nevím, co se jí to v té hlavince pomotalo. Někdo mi říkal, že někteří pejsci jsou kolem jednoho roku takový bojácnější, a že později jsou v pohodě, ale tohle se mi zdá hodně praštěný.
|
Klarav
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 15:35
- Nahlásit
Nic si z toho nědělej. Já teda musím říct, že mám doma taky pěknýho srabíka. Benji s námi spí v ložnici, má tam i svůj pelíšek a chodí tam spát třeba i přes den. A najednou.... hrozně se do tý ložnice bál. My šli spát a on šel chudinka do kuchyně a vůbec tam nechtěl. Nejdřív jsme ho trošku nutili a pak ho nechali tam kde chtěl být. Tam se asi cítil v bezpečí. A pak to z ničeho nic přešlo...
|
Aminka
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 17:46
- Nahlásit
Najdi si Rudolf Desenský psycholog psů. On se na tyhle bázlivé psy specializuje, určitě ti něco zabírajícího poradí. Ale radí se neutěšovat, spíše si s psíka dělat srandu a předvádět jaká je to legrace, třeba takový rachotící náklaďák.
|
Altamira
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 18:58
- Nahlásit
Aminko zkusím to s tým Desenským. Ona zase bázlivá není. Nebo alespoň vůbec nebyla. Když je normální, tak je strašně prima a nějaký náklaďák projíždějící těsně kolem, nebo sousedi vyhazující do železného kontejneru obrovské kusy betonu ji z míry nevyvedou. Ona se chytá na úplné prkotiny. Srandu jsem zkoušela, ale bez úspěchu. Teď jak se hárá, tak je to dennodenně, ale jinak to zas tak časté není, ale přece jenom se mi to nelíbí. Jsou třeba dny kdy dělá pořád nějaké blbosti a je pořád veselá. Z toho se ale zase třeba půl dne mračí a až pak je zase normální. Taky s ní mám další takový trochu malý problém. Jsem studentka a beru si ji sebou do města kde studuju. Doma u rodičů je ještě pejsek stejné rasy. Takže je má fenka čtvrt roku sama se mnou a čtvrt roku u rodičů ještě s druhým pejskem. Když je u rodičů, tak si ráda hraje, nosí hračky a tak. Jak odjedeme do jiného města, tak si postupně přestává hrát až si nakonec nehraje témeř vůbec(a to i když jezdíme na víkendy domů) a je taková nemastná neslaná(sama bývá ale jenom zřídka a chodím s ní často na procházky, dokonce děláme agility). Pak zase přijedeme domů a do dvou týdnů je fenečka zase hravá a veselá(on ten pejsek je hodně hravý, ale fenečku nikdy neburcuje spíš je to naopak). Je prostě taková trochu praštěná. Až se od rodičů odstěhuju úplně, tak jí musím určitě pořídit kamaráda, nebo se z ní stane gaučák a to já nechci.
|
micsa
Člen |
# Zasláno: 18 Srp 2006 15:43
- Nahlásit
Altamira
Vis, ja mam taky male plemeno, ale myslim si, ze je nejlepsi, delat jako driv, ale pokus se ji nelitovat, ani ji netesit, nic to neni a taky se tak tvar. Urcite by to melo prejit. Co to je za rasu? Hodne stesti! M.
|
