| Autor |
Zpráva |
aki
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 09:50
- Nahlásit
aren
Tak to by ses nasmála...Přes den jsem s nimi sama doma a když se posledně servali v předsíni, stála jsem mezi nimi a snažila se jim zabránit v očním kontaktu. Možná by se mi to povedlo u čivavy, ale na ně fakt nemám postavu
No rozpřáhla jsem ruce, držela každého za kůži na krku a snažila se dostat jednoho do místnosti. Nakonec se mi to povedlo i za pomoci nohou, a pak jsem si mohla ošetřovat rány - psi tentokrát bez zranění. Od té doby jim nechávám obojky i na doma, za kůži se blbě drží.
Po pár dnech se porvali manželovi na zahradě (do té doby tvrdil, že jemu se to stát nemůže, protože není tak měkkej, jako já). Uskočil a nechal je do doby, než jsem přiběhla a mohli jsme se zmocnit každý jednoho. Řekl mi potom:" a tos mezi ně vlezla, když se takhle rvali, jo? Tebe už život nebaví?"
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 09:56
- Nahlásit
já si tady v žádném případě nechci hrát na odborníka, neboť to skutečně nejsem....jsem začátečník jako vy, ale snažím se učit a číst. Pomohla mi knížka Rogera Abrantese - Řeč psů. Tam se o těch hravých projevech dočtete hodně a naučíte se to pak u svých psů odpozorovat  .
Já si opravdu netroufám popsat jak, kde kdy mají být ty uši, oči, ocas apod.....protože jejich postavení se během hry a nálady psů mění, takže fakt nelze říci třeba, že pes, který má uši vzpřímené, ocas nahoru, určitě napadne toho druhého........prostě člověk se musí naučit pozorovat. Ta knížka, kde jsou i modelové situace nakreslené mi hodně pomohla, ale přesto se člověk nejvíc naučí tím pozorováním, knížka je vodítko.....
Snad jsem to napsala srozumitelně....V žádném případě se tu nehodlám míchat Rudovi D. do řemesla, protože na to ani v nejmenším nemám, takže s konkrétními dotazy týkající se chování psů se ptejte přímo Rudy.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 09:59
- Nahlásit
aren
to jsem spíš používala u mladšího,když byl malý, momentálně by to na 35kg labroše nemělo moc vliv )) ale za kůži na krku je chytám,třeba když něco provedou a chci si o tom s nima popovídat z očka do očka,tak je nejjednodušší je zafixovat jim hlavu tímhle "chmatem"
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 09:59
- Nahlásit
jo a ještě s tím "házením na záda" to taky sami nezkoušejte, pokud nevíte, jak na to. Akorát byste si mohli zadělat na pořádný problém, vím o čem mluvím. Dál to nebudu pitvat, ale k to hození na záda je krajní prostředek a musí se to umět. To je zas na dotaz pro Rudu....nebo spíš raději na pročtení jeho fóra, protože na uvedený dotaz už odpovídal na fóru mockrát...
|
aki
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:00
- Nahlásit
Evik
Fakt nepřeháním, spousta krve, tržné rány, pajdání několik dnů.
Ocas je v bojovém postavení, hlava v útoku - tedy v rovině s tělem, uší jsem si ještě nestihla všimnout.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:01
- Nahlásit
No to má Evík pravdu,ono taky není povalení jako povalení. Já jsem je spíš roztrhla a odhodila na bok a oni jak viděla,že jsem fááááákt naštvaná,tak hodili záda sami
|
aren
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:15
- Nahlásit
aki
tos mezi ně vlezla, když se takhle rvali, jo?
Chlapi jsou máčky 
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:16
- Nahlásit
aki
no tak když je to do krve, tak to se dá těžko považovat za hru....Naši hafové, když si hrajou a náhodou přitom třeba jeden druhého kousne víc, ten zaječí, druhý ho okamžitě nechává být a nahodí co nejhravější pózu aby bylo vidět "že to nemyslel ve zlém"
no neváhej a domluv si schůzku s Rudou
|
aren
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:18
- Nahlásit
jana33
jak viděla,že jsem fááááákt naštvaná,tak hodili záda sami
|
aren
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:21
- Nahlásit
jana33
Ten chmat za tu kůži na krku jsem se tady někde dočetla, tak jsem to zkusila na pětileté NO když se hodlala vrhnout na sousedovic jorkšírka, a tu to tak vzalo, že se plazila, kvičela a učurala si. A to jsem to neudělala nijak silně.
|
aren
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:22
- Nahlásit
Evik
Pomohla mi knížka Rogera Abrantese - Řeč psů.
Podívám se po ní. Dík.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:26
- Nahlásit
aren
no tak asi je chmat a chmat,tady není trest to chycení za kůži,to jen pomůže k tomu,aby se neodvraceli. Rozhodně to moje kluky nebolí, labrouš byl týraný a musí se na něj jemně,s bolestí a fyzickými tresty bych ho brzo "psychicky ubila",na něj se musí po psím
|
mac1
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:35
- Nahlásit
aki
a kolik jim je ?
|
aki
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:36
- Nahlásit
mac1
18 měsíců
|
aren
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:36
- Nahlásit
jana33
Já jsem to nemyslela jako trest, a myslím, že to ani nebolí. Jen že se pes z amoku vzpamatuje a začne tě vnímat.
|
jana33
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:37
- Nahlásit
aren
jo tak to jo, to jsem tě nepochopila. Určitě je na tom dobrý,že psovi nezbývá než ti věnovat pozornost i kdyby nechtěl.
|
aki
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:38
- Nahlásit
mac1
jo a mají po 65 kg
|
mac1
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:53
- Nahlásit
aki
nojo, tak to jsou puboši oba a snaží se mít na vrch oba.Já mám puberťáka jen jednoho ( 11 měsíců) , druhému už je 6,5 roků. Ke sporům došlo zatím jen 3x , ale nebylo to nikdy krvavé , starší je zvyklý na povel DOST! , takže 2x jsem jen bafla mlaďocha za kůži na krku a na staršího zařvala , a jednou to mělo tak rychlý průběh, že jsem nestihla vůbec zasáhnout - to byl spor o křeslo .Mám křeslo u PC a starší je v něm občas se mnou ,no mladý samožřejmě chtěl také a starší ho tam klidně nechal být a tak nějak se střídali .Až když to dospělo do situace, že jsem šla třeba do pokoje a mlaďoch se cpal před nás , aby mohl skokem od dveří být v křesle první a nabyl dojmu, že být v křesle se mnou má právo jen on, tak se rozhodl starší, že tak tedy ne a postavil se před křeslo a významně pohlédl na mladýho, ten se v křesle postavil a zavrčel .Než jsem se stihla nadechnout , byl mlaďoch na zemi a starší se spokojeně uveleboval v křesle. Je to už asi 3 měsíce a od té doby (jsou zase v křesle na střídačku , staršího tam někdy klidně nechává být ),když leží mladej v křesle a vidí fotříka ( je to vážně jeho táta) , že zamíří ke křeslu, tak skáče z křesla na zem a uvolňuje ho .Předpokládám, že časem se mlaďoch zase o něco pokusí,ale nehodlám je nechat si to vyříkat samotné,šéfem smečky jsem já a chci mít ve smečce klid
|
mac1
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:54
- Nahlásit
aki
ježíš , to je slušná váha,to bych asi nezvládla je bafnout z akůži na krku a držet je od sebe , moji mají 25 kg a 27 kg
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 10:58
- Nahlásit
aren
ta knížka od Abrantese už myslím není na trhu, koukej po antikvariátech či knihovnách Já jí získala okopčenou od kamarádky, která už jí má déle...
|
aki
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 11:14
- Nahlásit
Tak jsem to nevydržela a panu Desenskému jsem zavolala. Udělil mi pár rad a domluvili jsme se na duben. Jsou to rady, které ty bys arenna svých psech aplikovat nemusela, neboť se jedná o jakousi první pomoc u mých obrů. Tak ti slibuji, že ti popíšu dopodrobna co mi poradí přímo na místě.
Mimochodem - je to, zdá se, velmi příjemný člověk.
|
aren
Člen |
# Zasláno: 17 Bře 2006 11:19
- Nahlásit
aki
Předem děkuji, že se se mnou podělíš o rady.
|
aren
Člen |
# Zasláno: 22 Bře 2006 12:27
- Nahlásit
Tak jsme dnes měli konfrontaci, já jsem se udržela a nezasáhla. Řvoucí klubko se po třech vteřinách ustálilo tak, že Mercy držel Píďu na lopatkách a řval na něho. Po chvíli vstali, vrčeli a pózovali oba. Pak si to celé zopakovali ještě jednou.
Nemyslím, že se Píďa cítí nějak natrvalo poražen (ani jednou nekviknul, pořád vrčí a ježí se), ale hlavně už se nebojím, že by si vážně ublížili. Zranění žádná.
Jsem zvědavá, jak to dopadne u Aki.
|
