| Autor |
Zpráva |
Garfield
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 18:21
- Nahlásit
...když nad tím dneska takhle přemýšlím, já fakt měla smůlu, už když jsem se narodila. Měla jsem tři sourozence, maminka je milovala (ale nebojte mě taky a úplně stejně), panička nás taky milovala, ale když pak přišli zájemci o nás – čtyři malá štěňata – vybrali si postupně všechny mé sourozence a já zůstala s maminkou úplně sama. Nikdo mě nechtěl, čert ví proč. A tenkrát mi bylo poprvé smutno. Nakonec se mě ujala nějaká stará hodná paní. Měla mě moc ráda a já ji ještě mnohem víc, měla jsem pěkný dvoreček, sice malý ale můj a hlavně jsem měla tu paničku. Hodnou. Trpělivou. Jenže pak onemocněla. Měla jsem jít do útulku. Byly mi pouhé tři roky, no jen považte, sotva tři roky a už se zdálo, že zbytek života strávím s ostatními „nechtěnými“ psíky. Ale tentokrát se na mě usmálo štěstí a našla se nová panička, které se mě zželelo a protože jí právě umřel malý psík, vzala si mě domů. Najednou jsem neměla žádný dvoreček, bydlela jsem v malém bytě, nevěděla jsem, co si s tím počít, sázela jsem paničce jednu loužičku za druhou. Kňučela jsem a škrábala u dveří, jéjda, ta ze mě byla chvílemi zoufalá. Ale vše se v dobré obrátilo a prožili jsme spolu klidných spokojených pět let.
A pak jednou byla noc. Byla všude tma a ticho. Panička najednou vstala z postele a byla moc divná. Běhala jsem kolem ní, kňučela, olizovala jí nohy i ruce, ale ona mě vůbec nevnímala, chovala se jinak než obvykle a já se o ni začala bát. Někam telefonovala a krátce na to blikala za oknem jakási prapodivná modrá světla, do bytu vešli páni v červených oblecích s takovými divnými reflexními proužky, naložili tu mou paničku na nějakou divnou postel a náhle byli všichni pryč. Zůstala jsem doma sama. Sama ve tmě a tichu. Bylo mi znovu smutno. Panička už se domů nikdy nevrátila.
A já si zase sbalila svou misku a pískací kuře a mazala jsem dál tímhle divným světem a už jsem rezignovala, už mi to bylo jedno. A protože je život fakt nevypočitatelný, ocitla jsem se na jakési veliké rozlehlé zahradě plné psích hraček, které vládl jiný velmi velký (mnohonásobně větší) pes a ten mi řekl, že se o mě postará. A tak se o mě stará. A starají se o mě i ti jeho lidé a slibují mi, že tady už zůstanu napořád.
Panička na mě vždycky kouká a říká: „Holka, ty seš tak hodnej a tak strašně vděčnej pes. Ty bys byla ráda a olízla ruku, i kdyby tě tloukli.“
Sice nevím, co je to tloukli, ale paničce olizuju ruce i když vůbec nevím, co je to to slovo vděčnej...
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 18:29
- Nahlásit
Garfield
Gratuluji k prirustku!
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 18:32
- Nahlásit
Fifi
Zásoby. Zásoby až přijde ta válka či co.
|
makrel
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 18:43
- Nahlásit
Garfield
A já si zase sbalila svou misku a pískací kuře a mazala jsem dál tímhle divným světem
ach jo, tak tohle mě rozbrečelo...a zrovna když jsem si namalovala oči na akci .
A psici samosebou přeju krásný zbytek života
|
davidkova renata
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 18:50
- Nahlásit
Garfield
Zásoby až přijde ta válka či co.
tak ale tos měla adoptovat třá bernardýna nebo mastifa...dýl by vám vydržel
jinak Tě zdravim
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 18:55
- Nahlásit
Garfield
Gaf ma z prirustku ocividne taky radost. Coby jednohubka bude dobra, jak ji zovete?
|
stetisek123
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 19:15
- Nahlásit
davidkova renata
než by ho dojedli, tak by se zkazil. Menčí jsou lepčí
|
davidkova renata
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 19:17
- Nahlásit
stetisek123
než by ho dojedli, tak by se zkazil.
maj snad mrožák né?
|
Vlčáčková
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 19:24
- Nahlásit
Garfield
Krásná štětinatá holčička. Podobného jsem jednou odvezla od jedné hospody, kde měl být sežrán. Ale měl kratší nohy. Dala jsem ho kamarádovi pro jeho přítelkyni a jejího syna. Pár let OK a najednou se s kamarádem rozešli a ona mu psa už nedala. Pak to šlo rychle - nejdřív ho vystrčila kvůli kočce na chodbu, při další mojí návštěvě už byl na dvoře a hned nato se jí "ztratil". Ještě jsem myslela, že jsem ho našla v útulku v Brně, ale nebyl to on.
Ta Tvoje holčička mi toho úžasného pejska připomněla. Taky byl moc vděčný a ulízaný.
|
Eninka
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 19:52
- Nahlásit
makrel
tak tohle mě rozbrečelo
mě taky
|
Hipík a Tonička a Rozinka
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 19:57
- Nahlásit
Garfield
|
brut
Člen |
# Zasláno: 16 Lis 2011 21:42
- Nahlásit
Garfield
jako vždy krásně popsaný .... moc gratuluju k přírůstku a Gafovi k nové kámošce
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 17 Lis 2011 18:17
- Nahlásit
davidkova renata
Taky Tě zdravím paní. Koukám, že jste museli založit druhý díl "potlachu". Ale taková popularita se cení.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 17 Lis 2011 18:18
- Nahlásit
Fifi
Psíča se zove Pegy nebo Pegi nebo Peggi, co já vím, prostě Pegina.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 17 Lis 2011 18:20
- Nahlásit
Gaf ji původně ignoroval. Ona mu pak vlezla do boudy a odmítla ho pustit zpátky (pěkně ta bouda rezonovala). A když už Gaf začínal chřadnout únavou a nevyspáním, tak jsme to mezi nimi rozsoudili a od té doby jsou jako můj s mojou a v boudě spí oba. Ale teď co se ochladilo, je psice na noc doma. Ona je o rok starší jak Garfield (je jí osm a jemu sedm let). Tak on ji tak nějak respektuje. Ale on už je ňouma. On už respektuje i myši a vůbec.
|
Lola1
Člen |
# Zasláno: 17 Lis 2011 18:37
- Nahlásit
Blahopřeji k přírustku. Děti mají určitě taky radost, né?
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 18 Lis 2011 17:44
- Nahlásit
Garfield
je velka gratulace psala jsem ti na skypu...a uplne vidim slepicu a mysi
|
Walda
Člen |
# Zasláno: 18 Lis 2011 22:43
- Nahlásit
Garfield
Čau, taky gratuluju k přírůstku. Dobrý, že má Gaf parťačku.
A tu ignoraci na začátku znám - Indymu je taky sedm a když přivedu domů novou holku na výcvik, někdy mu trvá několik měsíců, než přestane koukat skrz ní a všimne si, že tam je .
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 19 Lis 2011 16:18
- Nahlásit
Walda
koukat skrz ní
...zdravím...
naprosto přesně řečeno
|
Sízra Milanová
Člen |
# Zasláno: 19 Lis 2011 19:22 - Změnil/a: Sízra Milanová
- Nahlásit
Garfield
ta je činaná, to je dobře že jste si jí vzali
|