| Autor |
Zpráva |
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 07:41
- Nahlásit
Zajímá mě, jestli jenom já mám takový obludy, kterejm když se udělá šoufl, tak jdou najisto poblejt nebo pos** něco novýho, drahýho nebo neomyvatelnýho!
Dneska mám pětadvacetiny. Můj štěněčí miláček zvící mláděte slona mi asi chtěl dát dort nebo co, proto se ráno vyblil na můj nejoblíbenější koberec. (Protože to bylo v barvě granulí, nebyla jsem si zpočátku jistá, jestli to není ještě o stupeň horší.) Když jsem se (v sobotu v šest ráno, po tom, co mě přítel příchozí v půl druhý ráno vzbudil tak, že jsem nemohla 3 hodiny usnout) hrabala z postele, doufala jsem v něco jako "já ti s tím pomůžu, miláčku" nebo dokonce "Hajej, máš narozeniny, já to udělám ať se s tím kobercem nemusíš tahat." To, co jsem obdržela ve skutečnosti bylo: "Ha, tak to si užij." Muž se převalil na druhej bok a spal dál. Takže jsem milej koberec dotáhla do sprcháče sama, omyla, vykartáčovala, znova umyla, znova vykartáčovala a pak jsem se ho, mokrej a příšerně těžkej, pokusila zvednout a přehodit ho přes vršek sprcháče - jinam ho totiž nelze zatím pověsit, dokud z něj crčí voda. Když jsem se - na mokrých, kluzkých dlaždičkách - snažila zapřít a pověsit tu zatracenou alespoň desetikilovou věc, uklouzlo mi to a praštila jsem se příšerně do holeně. Nadávala jsem jak špaček, a v tom slyším z ložnice řev: "Dopr**, nemohla bys alespoň bejt ticho, já se potřebuju vyspat!!"
Samozřejmě, že jsem všecko zvládla. Ženská to zvládne vždycky. Ale vyspat se už nestihnu, takže budu v práci jako chodící mrtvola. (Chodím i v sobotu.)
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 07:47
- Nahlásit
Ještě se mi stalo, se stejným mužem a jiným psem, že jsem měla jít na odpolední vyučování. Muž mi nabídl, ať u něj doma nechám krysaříka, že se o něj postará. Já jsem byla nadšená. O čtyři hodiny později jsem se vrátila, oba spali. Otevřela dveře mužova pokoje, a tam smrad jako ve vopičárně. Konstatovala jsem, že si tam asi naprděli, otevřela okno a šla dát mužovi a psovi pusu. Vtom jsem uviděla obrovský (myšleno v poměru k ostatním krysaříččím hov**) bobek, který trůnil na mém (!) polštáři, přímo vedle mužovy hlavy. Čuba, která je na tohle opravdu spolehlivá, se snažila mého přítele vzbudit tak usilovně a tak dlouho, že ani nestačila poodejít. On spinkal jako nemluvňátko i po tom, co se mu vys** přímo vedle hlavy.
A TENHLE CHLAP SI POŘÁD STĚŽUJE ŽE HO TA ČUBA BUDÍ, KDYŽ V NOCI PŘELEJZÁ ODE MĚ K NĚMU!!! NECHÁPU!!
|
corgi
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:03
- Nahlásit
Tak já to trochu odlehčím "humornou příhodou s loužičkou". Pes se mi vevnitř vyčůral jen dvakrát - jednou naschvál, když jsme ho nechali čekat doma a šli nakoupit, místo aby byla procházka, která měla být. Označkoval tenkrát pečlivě každý polštář na pohovce. No a podruhé to byla právě ta humorná příhoda. Nevím, jak to mají vaši psi, ale ten můj si ze souvislé lidské řeči dokáže velice dobře vytáhnout slovo, kterému rozumí. Proto, když jsem se jednou převlečená a připravená jít s ním ven odebrala na WC s poznámkou "počkej chvíli, já se ještě vyčůrám", neměla jsem se tolik divit po návratu z oné místnosti, že jsou očůraná futra i dveře a loužička se vine podlahou v koupelně jako tlustý žlutý had. Náš povel pro čůrání venku je totiž "Čůráme". Došlo mi to asi za desetinu vteřiny a začala jsem se té louži strašně smát. Příchozí drahá polovička absolutně nepochopila situaci - mladá stojí vprostřed koupelny nad čůránkama, řehtá se jak blázen, vedle stojí pes, vrtí ocasem a je strašně rád, že paničku potěšil. V ten slavný den jsem konečně pochopila paní, kterou jsem viděla v Nitře na výstavě - venčila bearded kolii s botičkami a zabalenou srstí a její povel pro čůrání zněl "Potřeba"....
|
Baysha
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:10 - Změnil/a: Baysha
- Nahlásit
corgi
teď teprve plně chápu doporučení, že všechny povely pro psa mají být v angličtině - právě proto, aby se nestalo, že to slovo padne v běžné řeči no ale přeučovat už to nebudu
edit: "Potřeba" nemá chybu, přímo vidím před sebou tu dámičku
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:14
- Nahlásit
Neeeee  ))) takové tragédie nemáme, jediným vtipným bodem, ale to až zpětně, bylo učení psa na jízdu v autě. Moc se bála, vždycky se počůrala, ale zároveň jí bylo i blbě, takže se zároveň poblila a podělala. První půlrok jsem jezdila s krosnou narvanou čisticími prostředky a po každé jízdě jsem příteli drhla auto od moči, blitek a průjmu. Mařenak se poblila při každé jízdě, poblila metro, poblila autobus, poblila všechna auta, kterýma jsme jeli. Od té doby jezdím na všechny výlety se sbaleným batohem, kdyby něco, i když už si dávno zvykla. Když se někdy poblije doma, je to vždy za poslední nohu postele, za tu nejvzdálenější, mezi zeď a nohu postele. A jednou, když jsem jí zapomněla sundat hárací kalhotky (je černá a akaťata taky), chytla jí jakási střevní příhoda, nadělala si do gatí, ono to tam zaschlo, já přišla z práce a málem mě kleplo, pes chodil jak ochrnutej, byl nešťastnej, myslela jsem, že si zlomila páteř, ale ona jí jen zaschla sračka v gatích, slepilo njí to celou srst, no prostě hrůůůůza a smrad )))
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:20
- Nahlásit
Vzhledem k tomu, že mám neustále plný barák reparáků a útulkáčů jsem na obojí produkty zvyklá. Vzhledem k minulosti, kterou mají ti psi za sebou jim většinou trvá dost dlouho než nějaké hygienické návyky pochopí  Přesto mě občas dokážou vytočit do nepříčetna. Pravidelně se to daří staré Rozárce, která při čůrání chodí. Rozi je německý ovčák, obsah její močového měchýře je tak velký, že by natřikrát naplnila koupaliště v Podolí  Takže počůrá-li se Roza v noci doma znamená to komplet zechcaný pokoj, od dveří ke zdi a zpět.V podstatě není kam šlápnout a v chcankách se brodíte pro hadr
Máme asi dvacet psích pelechů. Jeden z nich má hnědo-zelenou barvu. Když má Lasinka venku moc zajímavých podnětů (např. musí štěkat na jiné psy, válet se na hnoji, žrát kobylince, vřískat na sousedovic psa a na lidi procházející po ulici, žebrat pod oknem z kuchyně, provokovat koně....)tak se jaksi zapomene vyvenčit. Neva, však doma bude nuda a času dost, ni? Chodí srát do toho hnědého pelechu, kde to howno prostě není vidět Ze začátku jsme i několik hodin chodili kolem, říkali "kurňa tady se zas někdo posral, no ale kde? Nic nevidím!! ". Teď už teda nehledáme, chodíme na jisto
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:30
- Nahlásit
Gerda
Biluškadecka jste me ted po ranu pobavili teda!
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:41
- Nahlásit
nemethova5
decka jste me ted po ranu pobavili teda!
Mě teda do smíchu moc nebývá když se brodím těma chcankama a pozoruju moji krásnou, nekřesťansky drahou dřevěnou podlahu jak se pod nima kroutí Mi řekni proč ta důra aspoň nechodí na chodbu kde je dlažba?
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:43
- Nahlásit
Jednou jsem byla zřejmě zodpovědná za jisté týrání zvířat. Bylo to když jsem se stěhovala do nového bytu. Dělníci odešli a já šla s čubí ven. Pak jsem se dala do úklidu právě dodělané kuchyně. Smetla jsem piliny, zametla, setřela prach, omyla skříňky zvenčí i zevnitř, znovu zametla, vyluxovala, a dala se do třetího kola omývání. Čubí se vzbudila a začala mě trochu otravovat. Ale od poslední procházky uplynuly jen 4 hodiny, tak jsem si říkala, že se jenom nudí, a poslala ji znovu na pelíšek. Pomohlo to. Kychyň jsem vycídila, vytřela jsem a ještě jsem chtěla doleštit mosazné úchyty od skříněk. čubí zase začala otravovat, tentokrát s mnohem větší vehemencí. Ale protože mi zbývalo posledních cca 10 min práce a pak jsme mohly jít porcházkou do bývalého bytu, nechala jsem čubí otravovat a čistila jsem dál. Když jsem dočistila poslední madlo a narovnala si záda, kouknu na čubu, ta se na mě koukne zpět, a straaaašlivě si prdne. Při tom prdnutí ohodí hovnem polovinu vycíděné kuchyně. Na nic jsem nečekala, popadla čubu, běžela ven, čubí chudák sračku jak řemen (ona měla průjem 2x v životě, takže jsem opravdu nečekala, že jí to až tak trápí), do teď nevím z čeho. No, vrátila jsem se do bytu, čuba spokojená, a já začala leštit prakticky odznova. To se mi to ale vyplatilo, počkat, než tu kuchyň dokončím!!!
|
inu
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:45 - Změnil/a: inu
- Nahlásit
No, tak u nás jsme měli nehody do cca jednoho roku věku psa. Nebylo jich moc, ale když byly, stálo to za to. I přes poctivé a pozdní venčení, si tu a tam Olafák vždy schoval něco na druhou či třetí hodinu ranní a pak se dožadoval neutuchajícím kvílením, abychom ho vzali ven. Šla jsem s ním pokaždé já, muš vždycky akorát klel, ale je rychlospáč, takže se otočil na druhý bok a chrněl, zatímco já jsem courala mrazivým sídlištěm a klela jako pohan, protože drobeček se vždy vyjádřil až za notnou dobu, i když vřískával tak, že jsem myslela, že pukne.
Jen jednou jedinkrát s ním šel muš. To bylo tak: spím a najednou cítím, že na mě někdo kouká. Rozloupnu oči a co nevidím. Olafák sedí u postele a čučí na mě. Prostě jen seděl a čučel, nekvičel, nekničel. Tak jsem se převalila a najednou slyším "plop" a smrad jak z hradu. Ten prevít udělal přímo doprostřed koberce hromadu velikosti a konzistence kravince. Myslela jsem, že ho zabiju. Muš ho tedy s kletbami vzal ven (co kdyby se mu chtělo znova) a já s kletbami drhla pos**ej koberec. Byly tři hodiny ráno.
Pak si také vzpomínám, že jsem se s ním jednou vrátila z venčení, kde vyrobil pořádnou hromadu. Vlezu si do vany a najednou slyším, jak vříská. Tak ho okřikuju, on za deset minut vřískat přestal, ale když jsem konečně vylezla z vany, tak přímo na bavlněným tahacím uzlíčku houno jak od slona. Opět sračkoidní kravinec.
Mno a jedna specialitka nakonec: vždy, když si pohrál, tak valil do pelechu a totálně ho zčural.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:45
- Nahlásit
Biluška
naši psi, kteří žijou na dlažkách a plovoučce, v bytě, kde jsou 2 koberce, chodí zásadně na koberec.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:54
- Nahlásit
Nebo: máme v bytě prakticky jen 3 velké místnosti. Ložnici, obyvák a předsíň/halu. Dovenčila jsem štěňátko, šla do ložnice, lehla si. Za čtvrt hodiny slyším zvuky jako když se přelívá voda z jednoho konce lavoru na druhý. Vystaruju - pozdě, blitka už je na koberci. Uklízím blitku, pesan si nadšeně hraje s hadrem, co mi ukradl, v předsíni. Než douklidím blitku v ložnici, počůrá se v předsíni. Vezmu mop, mopuji, koukám na psa - a ten sere v obýváku. Během 5 minut znečistil všecky 3 pokoje. To je náš domácí rekord.
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 09:56
- Nahlásit
Ještě si vzpomínám na malinkou Hesinku. Ta velmi rychle pochopila, že na zem je to e-e, tady se to nedělá. No ale mluvil tady někdo o konferenčním stolku v obýváku?
O pár let později malá Nýna došla k velmi podobné dedukci. Na zem ne, to pak dvounožci řvou. Fajn, tak do postele. Chodila do postele mladší dcery, která v té době akorát odvykala plínkám. Hodně dlouho to Nýnýnce procházelo, protože jsme jaksi podezírali zcela nesprávného pachatele
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 10:05
- Nahlásit
Biluška
dlouho to Nýnýnce procházelo, protože jsme jaksi podezírali zcela nesprávného pachatele
|
nemethova5
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 10:43
- Nahlásit
Biluškahele me se to stalo u hajana!to mel pred tou operaci s tim varletem a ty streva,tenkrat posral,ale posral celej byt,jako nechapala jsem kde se to v nem vzalo,decka ale ten msrad,jako ja jsem zvykla na hodne ale normos jsem se poblila,takze ne ze jsem uklizela tu sracku,jeste svoje blitky!!!jako smrad jak z tyden masa,ktery nekdo vyndal z mrazaku a nechal tak!ale je fakt ze konferak neposral teda.
|
impact
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 12:54
- Nahlásit
Děcka pamatujete Moulu s přeráženou pánví z útulku, co jsem měla? Tu jack russellovou? Tak teď v týdnu panička psala:
BTW: jak jsem psala že má moula průjem kvůli tomu, že jsem jí dala konzervu, tak je na diete na rýži, ale uz je to lepsi, ale vcera ji to jeste vecer popadlo, odbehla z obyvaku a slysim divne zvuky z koupelny. Ona se normalne vydrapala do vany a tam se vy.... Jako aby to neudělala doma, no fakt jsem čuměla, chudinka, nemohla to udržet
|
Biluška
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 13:00
- Nahlásit
impact
Proč já nemám tak chytré čokly?  Proč mám hovada co se mi klidně vychčí do postele? 
|
impact
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 13:01
- Nahlásit
Biluška
Proč já nemám tak chytré čokly?
Já si zase říkala, proč ty chytré rozdávám a ty blbé nechávám doma.
|
Vero
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 14:47
- Nahlásit
Lidi, to jste mě pobavili....
Já takové historky nemám, pejsánek je prostě dokonalej...
(Zato kocourovy stížnosti chyby nemají....)
|
Evey
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 15:16 - Změnil/a: Evey
- Nahlásit
Grin
Dneska mám pětadvacetiny. VŠECHNO NEJLEPŠÍ VINŠUJI.
A tiše věk závidím.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 15:23
- Nahlásit
Evey
děkuju
zatím ten den teda jde od desíti k pěti; dřepím v práci a za sebou mám jednu z nejhorších procházek se psema -neposlouchali, mučili se navzájem a prostě mě děsně sr**i -a teď fřepím v práci a je tu strašná NUDA! A to jsem si myslela, že den, kterej začne blitím na koberci, už může bejt jenom lepší
|
cernej caj
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 16:53
- Nahlásit
já si vzpomínám jen na to, že když u nás doma byl přitel, šelti rodičů se rozhodla, že mu načůrá do bot, ale netrefila se. Pak sme později zjistili, až se chtěl obout tatínek, že trefila.
takže samej slabej odvar.
Grin
takz přejeme vše nej, hlavně hodnýho psa a muže
|
vlk
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 17:33 - Změnil/a: vlk
- Nahlásit
U nás to teda nejsou dárečky fekální, neb šibice jsou psiska veskrze čistotná, zato mají ve velké oblibě hrabání. Takže občas mě po příchodu z práce vítá obejvák plnej hlíny, deset velkejch do mrtě vyhrabanejch květináčů a zoufale zasychající palmy, citrusy a čínské růže..... a největší fešácký kousek je odborně položený čtyřmetrový fíkus pečlivě rozkousán na asi pěticentimetrové sazeničky.....jsem nebyla daleka šibstvo vyhladit z povrchu zemského..... zvlášť, když jsem zbytky kořenů s hlínou našla pečlivě ukryté v posteli .....
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 5 Bře 2011 21:32
- Nahlásit
Neměla jsem vás číst! Přivolali jste na mého psa blivou kletbu! Dnes, na zkoušce oděvu u švadleny, začal můj pes zvracet. A chodit u toho. Zblila švadleně komplet celej obývák, nově vydrátkované parkety! A je to kvůli vám, měli jste si to jet uklidit sami! ))
|
bea
Člen |
# Zasláno: 6 Bře 2011 14:24
- Nahlásit
Tak já přidám jednu kočičí. Z našich čtyř koček je jedna děsná poblijonka. Nažere se a jde blinkat - do misky s granulemi, po celé předsími a skončí v obýváku na koberaci. To tak nějak jde. Odjela jsem na služebku a nařídila dětem, aby vyčistili záchůdek. Což udělali, ale nenasypali kočkolit a nevrátili na místo. Takže chudák kočka neměla kam jít, další záchůdek v koupelně, dveře zavřené,takže udělala hromádku klukovi na polštář v posteli. Psy mám taky, ale kočíčí hov.. je proti psímu děs. Kluk jí vynadal a lehce ji plácl, že fuj. A v noci kočka přišla,vlezla mu na postel a počůrala deku komplet - musela přitom pochodovat. A protože si dovolil plácnout její výsost kočku, načůrala mu i do bot. Mají fakt dobrý čich - při našem počtu bot našla ty pravé.
|
Grin
Člen |
# Zasláno: 6 Bře 2011 14:43
- Nahlásit
bea
kočky jsou mstivější než psi
|
bea
Člen |
# Zasláno: 7 Bře 2011 14:10
- Nahlásit
Grin
A i když je to možná blbost, řekla bych, že si i déle pamatují než psi
|
Pupy
Člen |
# Zasláno: 8 Bře 2011 07:31
- Nahlásit
Také přidám s troškou do mlýna. To jsme měli ještě Hokynu, mohlo jí být tak půl roku, přesněji nevím. A akorát měla období kdy jí trápilo bříško a měla střevní potíže. Ten den byl zrovna u nás chlápek měřit okna na žaluzie. Nikdo si nevšim že se milostivá přímo u okna pos** a to tak že pořádně a chudák měřič do toho málem šlápnul.
Jinak u Pupy se mi tohle stalo snad jen 1 nebo 2x ale to když měla také střevní období, ale naštěstí jsme na chodbě vždy něco měli, např. igeliták, takže se to uklízelo dobře. A když už se někam poblije tak je to náhoda, ona mi to vždy přijde říct (ale někdy to nestihne a hned zvrací) tak jí dám před čumec lavor a ona se vyzvrací tam.
|
bea
Člen |
# Zasláno: 8 Bře 2011 09:00
- Nahlásit
Pupy
Lavor - dobrej nápad - zkusím to s tou naší kočičí poblijonkou
|
