| Autor |
Zpráva |
Bordetella
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 16:43
- Nahlásit
Dobrý den,
mám možnost jet na 5 měsíců studovat do Cagliari v Sardinii, ale mám fenku kavalíra, kterou nemůžu vzít s sebou. I když se o ní starám výhradně já, tak na mě není nijak závislá, když odjedu na jeden nebo 2 dny, tak s tím nemá nejmenší problém. Je to ten typ psa, který by odešel s každým, hlídala by jí mamka, na kterou je zvyklá. Problém je v tom, že mám obavy, aby mě vůbec poznala až se vrátím, a co když zapomene všechny povely, které se naučila, mamka jí cvičit nebude a pes stejně poslouchá jen mě. 5 měsíců je dlouhá doba, nevím jak bych to tam bez ní přežila a jak to přežije ona doma, ale vzít jí s sebou by byl moc velký stres pro obě a navíc by musela podstoupit cestu letadlem v zavazadlovém prostoru. Máte někdo podobnou zkušenost? Museli jste odjet na delší dobu a psa nechat doma? Říkám si, že 5 měsíců u moře uteče rychle, ale trápí mě o co všechno za tu dobu přijdu se svým psem. A co když na mě zapomene a nebude mě brát jako paničku 
|
Hipík a Tonička a Rozinka
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 17:31 - Změnil/a: Hipík a Tonička a Rozinka
- Nahlásit
Bordetella
mamka jí cvičit nebude a pes stejně poslouchá jen mě
Podobnou zkušenost nemám, ale z textu na mě vyskočila výše citovaná slova.
Pokud se rozhodnete odjet - je to velká šance a vaše fenka u matky, jak jste psala, trpět nebude. Jaký vztah k vám fenečka bude mít po návratu posoudit nedokážu.
Ovšem měla byste podle mne urychleně cvičit psa i s vaší matkou, aby ji poslechl. Jinak to bude velmi nepříjemné pro matku i psa, kterého vlastně nebude moct ani pustit na volno.
|
Fifi
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 17:41
- Nahlásit
Bordetella
Ja byla pres pul roku roku v zahranici a psa jsme tenkrat meli rodinnyho, spolecnyho, ikdyz jsem s nim nejvic litala ja a cvicila ho. Postarali se o nej rodicove, bez problemu, ale je fakt, ze s nim byli zvykli tu a tam chodit ven.
Fenka to urcite zvladne, kdyz mamce poradne vysvetlis urcity pravidla a naucis je spolu existovat na vychazkach. Maminky byvaji dobry psi chuvy. A toho, ze by te pak pes nepoznal, z toho strach nemej.  A nejaky povely, kdyz sepises mamce manual zakladnich povelu, tak si po tvym prijezdu vsecko cubis rychle pripomene.
|
Bordetella
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 18:21
- Nahlásit
Mamka jí venčí občas ráno než jde do práce, když já zrovna nemusím vstávat, ale to je jen procházka kolem baráku na vodítku a když už se náhodou stane, že musím na den nebo 2 pryč, tak s ní mamka jde v pohodě i ven a pouští jí, ale chytá jí takovým způsobem, že čeká než k ní sama přijde. Problém je ten, že moje mamka je zvyklá mít psa gaučáka, který se cvičit nemusí a to že neposlouchá je normálka. Když jsem si pořídila psa já a rozhodla se ho cvičit, tak jsem byla najednou hrozná, že ho drezůruju  Jinak jsem si jistá, že bude o fenďuli dobře postaráno, i když asi trochu zdivočí.
Ale stejně se mi bude hrozně stýskat, od malička mám pořád kolem sebe psy nebo kočky a ještě plno jiného drobnějšího zvířectva. Takže váhám, jestli vůbec jet a nechat psa tady, ale na druhou stranu takováhle šance se opakovat nebude.
|
Majdalenka
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 18:31
- Nahlásit
Zahraničního pobytu bych se rozhodně kvůli psu nevzdávala. Ukaž mamce, jak psa cvičit, ale asi bych se už smířila s tím, že fena bude mít asi hodně volnou výchovu.
P.S. Prosím, rozlišuj ji a jí, tvé příspěvky se pak budou číst mnohem lépe. 
|
Hipík a Tonička a Rozinka
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 18:36
- Nahlásit
Bordetella
Když jsem si pořídila psa já a rozhodla se ho cvičit, tak jsem byla najednou hrozná, že ho drezůruju
To znám , u nás to bylo podobné. Máti se kdysi pokoušela dosti drezůrovat mě (podotýkám, že neúspěšně ), ale jakmile šlo o psy, koukala na mě skrz prsty, že ty chudáááčky buzeruju
Já si myslím, že to bude dobrý. Přeci jenom bych tedy s maminkou a psem cvičila přivolání, což jestli zvládá u vás, by neměl být problém. Ale jinak bych strach neměla . A i kdyby byl z pejska po pobytu u matky trochu rozmazlenej hajzlík, tak to zase po svém návratu srovnáte...
|
LucieS
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 21:04
- Nahlásit
Byla jsem půl roku v usa, hlídala máma - nastěhovala se ke mně, feňuli ale nevenčila - byla pouze na zahradě. Nešlo by to, neudržela by ji (hůř chodí).
Po návratu mě nejvíc vítal kocour (fakt masivně), fenka jen tak lehce. První týden se tvářila, že moc neexistuju. Hned pak jsem s ní jela na výcvikový tábor, kde se všechno srovnalo do zcela původního stavu. Nic nezapomněla. Takže za mě úplně v pohodě.
(a při pobytu tam jsem si chodila mazlit zvířata do útulku...)
|
Gerda
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 21:05
- Nahlásit
Bordetella
A co když na mě zapomene a nebude mě brát jako paničku
Nezapomene určitě, psi nejsou blbí, nezapomínají na lidi, co znají. Naopak si myslim, že je dobře, že se pes nebude po tvém odjezdu trápit, sice člověka může nějak těšit, že pes po něm smutní, že ho tedy jako asi má rád, ale pro psa je daleko lepší, když bude v klidu a vesele s tím, kdo ho hllídá. Když já jsem odjela a čuba nevylezla 3 dny z podpostele a ani nežrala, byla smutná, skleslá, nebylo na tom pro ní dobrýho nic, kámošky čuba, kterou hlídávám, má lidi ráda, ví, kdo je její člověk, ale nemá problém nechat se hlídat a je spokojená, netrápí se. To je pro psa daleko lepší. Až se vrátíš, bude mít radost a normálně naskočíš do koloběhu starosti o psa.
|
Bordetella
Člen |
# Zasláno: 26 Úno 2011 23:04
- Nahlásit
a při pobytu tam jsem si chodila mazlit zvířata do útulku
tak to je super nápad, já jsem přemýšlela, že si tam někde koupím aspoň křečka
Gerda: Já měla kočku, která když jsem odjela třeba na týden tak vůbec nežrala a za tu dobu vždycky hrozně zhubla a ze začátku dokonce spala u dveří, bohužel v létě umřela, ale kdybych ji ještě měla tak nikam nejedu. Pes je pravý opak, když přijedem k mamce na víkend, tak za ní pořád běhá, aby jí vynahradila, že se týden neviděly a mě si skoro nevšimne
|
helps
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2011 09:02
- Nahlásit
Tak pokud máš psa, kterýmu odloučení nevadí, tak bych to neřešila. Je fakt, že u nás je závislák nejen pes, ale i já a ještě k tomu rodiče mám pocit by se o psíka nepostarali. Ani časově na tom nejsou dobře... Ale v tvém případě bych asi jela ;)
|
Pumpa
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2011 09:44
- Nahlásit
Já jsem v Clárkových čtyřech měsících odletěla do Španělska a vrátila až za tři měsíce. Než jsem odletěla, byl prakticky pořád se mnou, já ho venčila, zvykala na všechno, krmila, hráli jsme si. Když jsem se vrátila, taky jsem se bála, že mně nepozná. Vystoupila jsem s auta a tech chvíli koukal, jak jojo a pak se ke mně rozeběhnul už jako téměř čtyřicetikilová obludka a doslova mně obejmul, když na mně skočil. Jizvu na zádech mám dodnes a beru to jako takový jeho "trucík", že jsem ho tady nechala. Co jsem se tenkrát vrátila, zase bylo hned vše při starém.
|
Bordetella
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2011 11:33
- Nahlásit
U nás jsem závislák já, stýská se mi už když s ní jeden den nejsem, takže odjet na 5 měsíců je hrozná představa, ale na druhou stranu bych chtěla jet, protože příští rok mám poslední možnost odjet na studijní pobyt a zrovna Sardinie mě fakt láká.
|
cernej caj
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2011 16:11
- Nahlásit
Bordetella
U nás jsem závislák já
ale na druhou stranu bych chtěla jet
Pokud psisko vážně nemá problémy být s tvojí maminkou a i tvoje maminka je srozuměna s tím, že bude psisko její starost, tak neváhej a určitě tu šanci využij, protože je pro tebe zřejmě důležitá. Horší by bylo kdyby pes musel jít do cizího prostředí nebo i cizím lidem, určitě v domácím prostředí to pro něj bude fajn
|
miisha
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2011 18:33
- Nahlásit
Bordetella
bych mela strach spis o Tebe nez o psa a zahranicni zkusenost vrele doporucuju
|
gabifi
Člen |
# Zasláno: 27 Úno 2011 19:12
- Nahlásit
Bordetella
dcera studovala půl roku v cizině, po návratu jí psi vítali stejně, jako nás vítají, když jdeme s košem
A jestli jí mamka bude/ nebude cvičit neřeš, hlavně že jsou na sebe zvyklé.
|
