| Autor |
Zpráva |
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 11:51
- Nahlásit
Má někdo zkušenost se starším hluchým psem? Poradíte mi?
Mám špice, 12 let a ze dne na den ohluchl. Kromě hluchoty je úplně v pořádku a veselý. Vím, že si musím dávat pozor, aby neutekl ze dvora bez doprovodu... ale co dál? Mám pocit, že si snad ani tu svou hluchotu neuvědomuje.
|
handula
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 11:55
- Nahlásit
buď ráda že si ji neuvědomuje, náš Lesánek byl hluchej od narození a letos mu bylo 20let, když zemřel. Měl pohodovej život, přála bych si aby všichni psi byli tak šťastný jako byl on...
|
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 12:02
- Nahlásit
handula
Na co si mám, prosím, dát ze začátku pozor, aby si třeba nějak neublížil? Je mi jasné, že si na to musíme zvyknout, ale nechci něco zanedbat
|
handula
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 12:11
- Nahlásit
víš já myslím že on sám ví, co má a co nemá dělat, nepamatuju se, že bysme Lesana nějak korigovali a dávali si na něco pozor. Chodil celej život po frekventované silnici, věděl přesně kudy má jít, aby ho nesrazilo, a to ty auta nemohl slyšet, spíš asi nějaká intuice, šestý smysl..nevím. Když jsme mu říkali, jdeme ven, jednak uměl odezírat a jednak jsme mu rukou ukázali a on věděl, že má vstát z pelíšku. Ale na to byl zvyklý od narození. Ve vašem případě si myslím, že třeba co se týče těch aut bych dávala pozor, určitě na vodítku, protože ho nepřivoláš, když budeš potřebovat. Ať už se jedná o auta, cizí psy, lidi...atd. Jinak si myslím, že kdyby třeba oslepl bylo by hůř...
|
Anonymní
|
# Zasláno: 17 Srp 2005 12:44
- Nahlásit
mám pejsa hluchnul postupně, takže jsme včas zavedli povely pomoci gest a mimiky a vše bylo OK - se psem jsme se "domluvili" bez potíží. Zpočátku bych ho víc hlídala, hlavně pokud si hluchotu neuvědomuje, mohl by nechtíc přijít k úrazu
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 13:22
- Nahlásit
Takže Handulo, to je přesně ten rozdíl mezi psem, který je od narození hluchý a pes, který ohluchne v průběhu života. Hluchý pes to od narození bere jako naprostou přirozenost a naučí se s tím naprosto v pohodě žít a komunikovat jiným způsobem než hlasem. Pokud ovšem ohluchne jinak do té doby zdravý pes, je to pro něj i jeho lidičky handicap, protože najednou neví, co dělat a jak si se psem porozumět. Rozhodně to chce důkladně popřemáýšlet, jestli pes už za nehluchého živoat reagoval na nějaké posunky, např. na přivolání my plácnem do nohy, atd. Ty potom začít používat a stále je opakovat a zkusit psa učit nějakým novým, záleží i na jeho mentální úrovni, čeho je ještě schopen. Jinak psa hlídat, jelikož ucho je pro psa nesmírně důležitý orgán se se ztrátou sluchu úzce souvisí rovnováha a orientace, takže tento váš špic může zůstat naprosto bezradně stát a být dezorientovaný nebo se mu může i něco nepříjemného stát tím, že najednou nepozná zcela přesně prostředí, ve kterém je a je zmatený. Takže se může stát, že místo, aby šel k vám, tak jde od vás. A jak jej v tomto případě zavolat? Nezbývá než ho odchytit. Vidím tyhle projevy na našem jedenctiletém psovi, který byl za mlada exelentní pracovní pes a teď je to dědek, který stojí pět metrů ode mě a já na něj volám a on neví, odkud jde hlas nebo spíš zvuk. Zřejmě mi už příliš nerozumí. Pomáhá pískání vysokým tonem na prsty. To ještě jakž takž slyší. Ovšem lidský hlas jen minimálně. Takže ho opravdu pečlivě hlídejte, alespoň do doby než najdete nějakou společnou řeč.
|
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 13:39
- Nahlásit
Evicka
Děkuji za odpověď, mám našeho pejska Aryčka (toho naráz ohluchlého špice) celkem naučeného na plácnutí do stehen, na podřepnutí, na nastavení ruky, to chápe, že se o mně může opřít, že má přijít, že má dát pac... ale to mně musí vidět. Je fakt, že zrak má zatím dobrý a já jsem šťastná, ale taky má rád různé skrýše, takže když s ním chci komunikovat, musím ho nejdřív najít, aby na mne viděl) Mám ho moc ráda a nic nechci zanedbat, je to takový veselý pes, kdykoliv jsme s ním na dvoře, jdeme ven... pořád se motá kolem nás. Dokonce i když jdeme do přírody, jde vedle nás na volno a mohou kolem běhat zajíci, srny, kočky... mu nevadí a drží se pořád při nás
Pomáhá i píšťalka pro psy? My jsme ji nikdy nepoužívali, já pískat na prsta umím, ale pro manžela je to problém
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 13:54
- Nahlásit
Těžko říct, jestli by pomohla píšťalka. Je taky moc těžké určit, jaké spektrum zvuků pes vnímá a jaké už ne. Chce to zkusit a sledovat reakce. A jak vidím, tak pes reaguje na posunky, tak to je fajn, ale i přesto, že jde s vámi venku relativně v pohodě ho důkladně hlídejte. Ono i v takové staré hlavě může najednou zbliknout nějaký nesmysl, pes se rozběhne a kde je mu konec než ho my lidi - nebožíci doženeme. A špic je dlouhověké plemeno, takže i s tímto heandicapem může ještě dlouho žít. Ovšem v každém případě doporučuji navštívit vterináře, aby vyloučil nějaké to onemocnění a závažnější důvod hluchoty psa.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 13:55
- Nahlásit
Titi
když bylo mému dnes už 14,5letému knírači asi 10, začal postupně hluchnout....nyní je zcela hluchý a teď již i téměř slepý...proto má vážné problémy s komunikací s ostatními psy...Tvůj pejsa má výhodu, že vidí, ale i tak musíš dávat pozor...hlavně v místech, kde je frekventovaný provoz apod....tam je lépe mít psa na vodítku. Pokud víš, že ti v přírodě nezdrhá za zvěří pak asi není problém, abys ho měla na volno. Pokud je pes úplně hluchý, což by potvrdilo na sto procent asi jen veterinární vyšetření, pískání na prsty ani píšťalka pro psy nepomůže....i ta je založená na tom, že pes slyší její zvuk (i když ten je pro člověka třeba špatně slyšitelný...)
Neměj ale obavy, jestli, jak píšeš si vás pejsek pořád hlídá, pak ta komunikace může fungovat i bez zvukových povelů.....My to s tím naším dědouškem máme těžší, protože on byl vždy hodně nezávislý, takže teď už bez vodítka nemůžeme nikam...
|
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 14:03
- Nahlásit
Evicka
No, Aryček je náš druhý špic, jeho tatínek Miki se nám dožil 17 let. A poslední rok už viděl velice špatně, takže už vím, že to je daleko větší problém. Toho jsme museli daleko víc hlídat, ale protože už měl potíže i s klouby, tak se míň pohyboval... a my už jsme s ním nikam nechodili, aby ho to nestresovalo. Bohatě mu stačil dvůr a volně navazující zahrada. A jsem ráda, že bydlíme na vesnici, kde je aspoň menší doprava.
Veterináře jsme navštívili, žádné onemocnění, žádné mechanické překážky v uších, prostě jenom staří...
|
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 14:06
- Nahlásit
Evik
Váš dědoušek knírač má hodné páníčky Přeju Vám hodně společného štěstíčka.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 14:20
- Nahlásit
Titi
díky, náš Ferdík je takový rodinný mazel. Není sám, ještě s ním bydlí rok a půl starý chodský pes...dědoušek strašně moc ožil, když jsme mu štěndo přinesli domů....mají se moc rádi a někdy mám pocit, ža mladý pes dělá občas starému ty oči a uši....např. když se někdo z rodiny vrací domů, mladý dědouška upozorní, že jdou páníci a pak jdou společně vítat (tam už se ovšem předvádějí, kdo olízne páníka první )
|
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 14:33 - Změnil/a: Titi
- Nahlásit
Evik
Jo, to je ono, asi to tak funguje. My jsme taky našemu Mikinkovi (první špic) pořídili na stáří kamaráda, no vlastně syna (a pořídil si ho sám, ale s naším vědomím ) Dva roky žili spolu, a Mikinka jako bychom polili živou vodou, fakt okřál, i když špatně viděl a taky hůř slyšel, ale s Aryčkem byli nerozlučná dvojka.
A zjistila jsem, že to funguje i u koček Máme 12letou Micku a k ní jsem si postupně přibrala opuštěné kotě, dnes 4letou slečnu Čertínku a pak ještě tehdy 2letého kocoura Kvidíka. A Micinka nám taky pookřála, sice už nechodí ven, ale to nevadí, myši jí domů na hraní a pro radost nosí Čertínka
Ale k Arynkovi si nejsme jistí, jestli by snesl druhého psíka, je asi malinko rozmazlený a žárlivý. Všechny kočky v okolí a samozřejmě i naše, mohou na zahradě a dvoře dělat cokoliv, Arynek blahoskloně přihlíží. Ale vadí mu, když se kočkule snaží o naši pozornost, to se pak cpe na klín i Aryček Už jsme uvažovali o ještě jednom psím kamarádovi, asi samojedovi, takovém malinko větším špicovi. Ale nechceme Arynka nějak traumatizovat a co pak s tím novým psíkem, kdyby se nezkamarádili?
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 14:47
- Nahlásit
Titi
náš dědoušek Ferda byl odjakživa vůči cizím psům nepřátelský (nepral se, ale všem dával najevo, že se k němu raději nemají přibližovat ) no a když jsme přinesli domů malého Akouše, zachoval se jako pravý gentleman, dovolil štěněti skoro všechno a jeho přílišné dotírání o hru usměrňoval jen jemným zavrčením nebo symbolickým "chňapnutím do prázdna". Náš dědek Ferda byl taky vždycky žárlivec....a teď to u nás vypadá tak, že tím kdo žárlí je spíš mladíček Akouš, když se Ferdovi věnuju někdy nechtění víc než jemu...v takovém případě přijde ke mně a tahá mě za rukáv ("já jsem tady taky" ) ale s Ferdou jsou v pohodě a nic si neudělají.
Ono se říká, že správně socializovaný pes štěněti neublíží a něco pravdy na tom bude, protože štěně si před velkého psa většinou takřka hned lehne na záda a normální pes nikdy neublíží jinému, pokud se k vůči němu staví do podřízené pozice. Možná že Vašemu Arynkovi právě ten kamarád schází...když byl předtím zvyklý na psího kamaráda...
Náš Ferda než jsme si vzali štěně žádného psího kámoše neměl a jak jsou dneska s Akoušem nerozlučná dvojka... Když si ke staršímu psu vezme člověk dalšího od štěněte, je akorát důležité dodržovat pravidla, na které byl starý pes zvyklý - tj. zachovat mu jeho privilegia výše postaveného psa ve smečce. Štěně se je naučí brzy dodržovat a často se stává, že i když už je ze štěňátka dospělý pes, nesnaží se nastavenou hierarchii smečky měnit. Náš mladej se o to taky nepokoušel... pořád respektuje dědka.
|
Maya
|
# Zasláno: 17 Srp 2005 14:56
- Nahlásit
Titi, co máš za špice?
Já mám vlčího a můj předchozí vlčí byl taky nejdříve hluchý a pak i slepý. Když byl jen hluchý, chodili jsme bez problémů na volno, špic se vždycky motá kolem páníčka, protože neloví (se samojedem to budete mít horší) a házela jsem na něj kamínky, jako upozornění. Díky jeho srsti mu to neublížilo a hned věděl, že se má na mě podívat nebo přiběhnout.
|
Titi
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2005 15:01
- Nahlásit
Evik
Já nějak tak víc rozumím kočkám, asi proto, že bydlí v domě a jsem s nimi přece jenom častěji v kontaktu, kdežto Aryček má pro sebe zahradu, dvůr a stále pootevřenou garáž. Boudou totiž pohrdl, když zemřel Miki a tak radši bydlí s autem. Ale to nevadí. No a ve vztahu k našemu "zvěřinci" se stejně nejvíc řídím citem, jak to cítím, připadá mi to mnohdy lepší než poučka z knihy. Mám je ráda, bereme je jako rovnoprávné členy domácnosti a myslím, že oni nám naši lásku oplácí. Proto jsem tak nešťastná, že Arynek ohluchl. Je mi líto, že už neslyší, když mu řeknu, že je můj brouček, vím že to cítí, ale přesto ... a bojím se o něj, aby se mu nestalo nic zlého, abychom se o něj dokázali dobře postarat, vždyť ještě není úplně starý... ach jo
|
haha
|
# Zasláno: 17 Srp 2005 22:50
- Nahlásit
Titi
taky mi ohluchl jeden pes , byl to boxer, radši jsem ho pak vodila na flexině, bylo to jistější , bála jsem se že by vlítnul pod auto, jinak mu to ale asi nijak zvlášt nevadilo, bylo blbý že jsem ho nemohla přivolat když se na mě zrovna nedíval.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 18 Srp 2005 07:34
- Nahlásit
Titi
já myslím, že se o svého Arynka opravdu nemusíte bát - jak píšeš, není úplně starý (12 let je na psa dost, ale špicové jsou opravdu dlouhověcí), zdraví mu jinak slouží....vidí, cítí, tak si nedělej starosti, po městě si ho dej raději na vodítko, z něj ho pustˇ teprve, když si budeš jistá, že nemůže nikam spadnout, vběhnout pod auto apod.....když prostě budeš dodržovat bezpečnostní opatření, pejsek s vámi může žít ještě dlouho a spokojeně.
Náš Ferdík je taky v pohodě - z důležitých smyslů má takřka už po tři roky jen čich a hmat a taky to jde. Chodí na flexi vodítku, my jsme jeho oči a uši, tuto úlohu občas plní i náš mlaďoch a Ferdík je spokojený
|
Barusss
Člen |
# Zasláno: 24 Říj 2012 09:22
- Nahlásit
Doporučuji navštívir FB skupinu, či stránku - Život s hluchým psem 
|
