| Autor |
Zpráva |
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 09:15
- Nahlásit
Evičko (jestli tu jsi),
co dělat, aby pes šel po barvě pomaleji?
Včera jsem s Rambem dělala poprvé pobarvenou stopu. Jen asi 150 metrů. Napoprvé jsem toho nakapala víc, aby věděl o co jde. Byl děsně nadšený a samozřejmě hnal příliš rychle a jednou sešel. Druhou půlku už to bylo lepší.
Počítám s tím, že příště už toho nakapu méně, aby musel zpomalit. S jeho mámou jsem to také tak dělala a na barvě byla vždycky výborná.
Co bys ještě radila, aby zpomalil? Díky.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 10:23
- Nahlásit
Zkoušet barvu když už je trošku uvavený, ale zase né příliš, aby ho to bavilo. S chutí pracovat na bravě se toho moc nedá dělat. Naši psi občas letí jako střely, někdy to v té divokosti taky přejdou, ale sami se velmi rychle opravují. Děláš to dobře, nejdřív nakapat barvy víc a postupně množství snižovat. To, že takhle mladý a nezkušený pes jednou přešel, nic neznamená. Důležité je, zda má tendenci sám aktivně stopu opět hledat. Důležité je velmi pečlivě sledovat jeho práci, aby člověk byl schopen poznat, kdy je pes ještě na barvě, a kdy už s ní sešel. Tím, že tohle člověk pozná si ušetří na zkouškách např. snížení známky. Pokud se člověk ihned sám opraví, známka z barvy se nesnižuje. Myslím, že časem, až bude zkušenější se trochu sám uklidní. Pokud to nebudete mít důkladně nacvičeno s hovězí krví, nechoďte na praktické dohledávky do lesa. Krev divoké zvěře má pro psa daleko intenzivnější aroma a potom by nemusel chtít chodit po uměle založených stopách.
Jinak píšu tady věci, které ty už víš, ale pro ostatní čteče téhle debaty je to trochu obšírnější.
Jinak už jsem na Ramba rozhodila své sítě. Ovšem jen pro prověřeného a spolehlivého člověka, kterému věřím.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 10:31
- Nahlásit
Evicka
Díky, díky.
To s těmi praktickými dohledávkami samozřejmě vím. Stalo se mi, že cca týden před všestr.zk. přišel k nám domů myslivec (sám má 3 psy!) a že prý asi "škrtl" srnce a že slyšel že moje čuba je dobrá na barvě a jestli bysme ho nešli dohledat. Hrozně se divil, že jsem odmítla, že máme před zkouškama a nehodlám si to pokazit.
Jinak já cvičím s vepřovou krví, slyšela jsem z více stran, že teď už prý se hovězí nebude a nesmí používat kvůli BSE. Říkal mi to i jeden rozhodčí i myslivecký hospodář, tak snad jsou jejich informace správné.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 10:42
- Nahlásit
Ano, jsou správné, kvůli BSE se nesmí na jatkách krev nikomu dávat pro tyto účely. Taky na zkouškách už se hovězí krev nepoužívá, většinou je to směs vepřové s příměsí trávníku srnčí nebo divočáka, podle toho co je. Jenže my pořád máme ještě ten kontakt na hovězí krev, tak jsem si neuvědomila, že se už nepoužívá. S tou dohledávkou jsi to udělala velice správně. Totéž platí např. i o norování. Kdo nejdřív začne norovat v přírodnáích norách naostro, tak jeho pes potom ve většině případů není schopen absolvovat frašku jménem bezkontaktní norování, neboť pes jaksi nechápe, že musí za liškou norou a snaží se k ní dostat nejkratší cestou, což je po povrchu. Taky není schopen jaksi pochopit ono vytáhnutí od třetího kotle a puštění ho na začátek - na čas.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 11:21
- Nahlásit
Jednou jsem to viděla na zkouškách, pes který byl víceméně favoritem zkoušek, si vše pokazil na barvě, kde "nepochopitelně" vůbec nechtěl pracovat, dostal z milosti 1, vůdce (nemyslivec) se divil jak to, vždYť nedávno dohledal srnce - takže to bylo jasné.
Ještě k té tendenci psa aby se sám opravil když sejde - včera jsem na to nečekala, a hned jsem ho vrátila na stopu, protože to bylo poprvé. Aby mu bylo úplně jasné, co má dělat. Možná šel po stopě zvěře, co já vím. Až nasbírá pár zkušeností, tak už ho nechám, aby se případně opravil sám. Na Brestě jsem vždycky poznala podle chování, jestli jde dobře nebo jestli případně "bloudí". Tak snad bude Rambo po mámě. 
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 11:30
- Nahlásit
Ketrin, Evičko tady jste Koukněte na fórum zbytečnost trestání a řekněte co dělám špatně a jak to vidíte vy. Sháním každou zkušenost, přeci jenom mám prvního pejsánka. Díky
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 14:03
- Nahlásit
Když mě se nechce louskat všechny ty stránky. Přečtu si jen tvůj první příspěvek, takže odpověď hodím sem, protože bude reakcí jen na tvůj příspěvek, nikoliv na celou dlouhou debatu.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 14:31
- Nahlásit
Martino, kdysi jsem měla fenku malého špice s váhou kolem 4 kg. Dělala přesně to samé a já tehdy nevěděla co s ní. (I když je pravda, že špic obecně je hodně uštěkané plemeno). Ale u malých psů nebo i malých lidiček se objevuje tzv. napoleonský syndrom, laicky řečeno, že nedostatek sebevědomí z vlastní osoby si tito kompenzují různými atypickými projevy. Psi např. nadměrným štěkáním, jakoby od sebe chtěli případného útočníka odvrátit, ukázat mu svou fyzickou převahu či co, ale efekt to má naprosto opačný. Musíš tyto projevy nenásilně, ale velmi důrazně potlačovat, protože psík by se časem stal téměř nesnesitelným. Žádné jeho území neexistuje, musí respektovat všechna tvéá pravidla a chovat se podle tvého přání co by vůdce smečky. Hlavně psa nebrat v případě potencionálního nebezpečí do náruče. Jednak by se jeho štěkání a jakýsi pocit opory v paniččce zvýšil a jednak by vyvolal zvýšený záájem případného útočníka. Spíš se k ní nebo k němu skloň a snaž se ji uklidnit. Pokud to nepůjde, tak musí následovat povel nesmíš nebo fuj, občas spojený s vytřepáním za kůži. Taky bych radila častější kontakt s velkými psi. Získá větší sebevědomí a časem pochopí, že pro velkého psa není žádným soupeřem, a že mu za sežrání absolutně nestojí. Prostě je to nevyrovnaný, nesebevědomý mladý pes, který potřebuje čas, podněty a pevnou oporu v tobě, jako vůdci, aby se dostal do psycické pohody a dozrál. Ovšem tohle nesnesitelné chování musíš korigovat, dokud je čas a psík je mladý, takže směle do toho a eboj se být důrazná. Ahoj.
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 14:41
- Nahlásit
Evicka
Děkuji moc, tak jsi mne trochu uklidnila, protože bych řekla, že na fóru, kde jsem dotaz zadala, se se mne stala panička s hysterickým psíkem, která ho nosí v náručí na naducaném polštáři na procházky. Kdybych nechtěla zjednat nápravu, tak jsem asi v klidu a vůbec sem nepíšu. Takže děkuji moc a budu se snažit, snad se mi to podaří.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 14:46
- Nahlásit
Určitě se ti to podaří, jen vytrvej, ve stejných situacích opakuj stále stejné povely a v podstatě stereotypy a ono se to časem poddá. Tihle malí miláčci totiž potřebují stejně pevnou ruku jako xkiloví obři. Jenže třást malinkou bílou kuličkou se jaksi moc mezi laickou veřejností nenosí a obzvlášť, když se přitom ozve nějaké to zakničení. To jsi hned nepřítel a tyran zvířat. Ničeho se neboj, podchytila jsi problém hned v počátku, kdy je velká pravděpodobnost úspěchu.
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 14:54
- Nahlásit
Evičko, díky moc za podporu.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 11:23
- Nahlásit
Evicka
Dnes ráno druhá pobarvená stopa, všechno špatně a můžu za to já.
nakapala jsem cca 300 metrů, použila na to cca 2 deci. Nasadila jsem ho, neušel ani 10 m a mně začal zvonit telefon. Stačila chvilka nepozornosti a on se mi vytrhl a hnal po stopě sám, stopovačka vlála za ním. Přivolávat nemělo smysl, nepřišel by. Pokud jsem mohla sledovat, tak se poobarvenou dráhou celkem řídil, ale určitě ne stoprocentně. Na konci měl připraveného buřta a jelení nohu. netrvalo ani minutu a seděl přede mnou, předával jelení nohu a to ještě předtím musel stihnout sežrat toho buřta. Jenže barva není o rychlostních rekordech, ale o preciznosti. Co teď? Tak jsem ho odložila, jelení nohu odnesla zpět na konec pobarv.dráhy,druhého buřta jsem bohužel s sebou neměla  a šli jsem zpátky na začátek a šli jsme to znova, ale vzala jsem ho spíš nakrátko a spíš jsem ho po té stopě vedla, snažila se ho zklidnit a zpomalit a pořád mu ukazovala Barva, barva. A tak jsme to prošli celé.
No tak nevím. myslíš, že je to hodně pomrvený? Teď s tím dám pár dní pauzu. Další barvu zkusím až tak v úterý. A telefon nechám doma!!!
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 12:24
- Nahlásit
Už jsi ho neměla znovu nasazovat na tutéž stopu. To byla chyba. Teď na tohle nesprávné provedení musí zapomenout, takže radím dát pár dnů pauzu a trénovat něco jiného. Týden by měl snad stačit, trénuj třeba aporty, prostě něco naprosto jiného, co nemá s barvou nic společného. Pak to znova zkusíš a uvidíš. Myslím, že vše bude OK. Byl to ojedinělý úlet, který v něm nezanechá žádné hlubší odezvy. Při počátečních nácvicích se prostě musí odstranit všechny rušivé elementy jak pro psa, tak pro pána, aby se oba dovedli soustředit na práci. Až bude barvy perfektně ovládat, tak pak už je to jen o rutině a ty si můžeš dovolit nějaký kiks. Ale při nácviku nikdy. Bude to OK.
Taky zkoušíme s naší malou Nulis barvy nebo zatím spíš stopy. Teď Martin(manžel) střelil pořádného divočáka, takže jí jen našlapal spárky, šla po stopě pěkně. Zatím jde relativně pomalu a stopy vyťukává podobně jako třeba jezevčík. Je to tím, že ten pach ještě příliš nezná. Rozhodně jí to jde skvěle, stejně jako aporty. Myslím, že bude hodně dobrá. Moc dobře jsme si ji vybrali.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 13:07
- Nahlásit
Evicka
Proč jsem ho neměla nasazovat znova na totéž? Myslela jsem právě, že ho musím opravit-že to musíme udělat aspoň relativně tak, jak se má. Aby si "nemyslel", že to udělal správně, když hnal jako šílenec, protože nakonec v jeho očích dosáhl cíle - našel buřta a nohu.
Závidím Ti, že Nulis jde pomalu. Brestu jsem sice musela někdy také trochu brzdit, ale proti Rambovi byla pořád šnek. A hlavně, od začátku to dělala pěkně a nescházela. Taky ale už byla starší. Ach jo. Snad ho to naučím, ale nemáme moc času
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 13:36
- Nahlásit
Neměla jsi ho nasazovat proto, že jsou to už nestandartní podmínky,které se v praxi ani na zkouškách neopakují, tj. nikdy se nejde po jedné stopě několikrát, souběžně s položenou barvou je i jeho vlastní pach, tj. nemůžeš zcela korektně říct, jestli šel stoprocentně po barvě nebo po vlastní stopě ve vidině buřtu na konci. I když jdeme zkoušet dva nebo tři psy, tak každému nakapeme vlastní pobarvenou dráhu. Účelem totiž je navodit co nejreálnější podmínky, srovnatelné se skutečnou dohledávkou postřelené spárkaté zvěře.
Takže asi tak. Pokus se ti ještě něco podobného stane, tak raději tu stopu opousť a udělej novou. Pes se musí soustředit jen na barvu, pokud sleduje vlastní čerstvou stopu, je to pro něj příliš jednoduché.
Naše Nulis jde zatím krásně, ale ona zrychlí. S foxlem na stopě je to totiž tak, že musíš sakra rychle běžet a dávat velký pozor, aby jsi někde nespadla. Oni jsou tak rychle, že nestíháš na zemi ani sledovat kapičky barvy a jsi ráda, že se udržíš na vlastních nohách. Potom je to legrace pro rozhodčí, kteří musí utíkat za tebou a pokud je to stokilový chlap, tak většinou odpadne nebo funí jako lokomotiva.
Neboj, všechno musí uzrát, pes se do toho dostane, jen žádný kvalt. Lovecký pes zraje jako víno. A obecně mám vysledováno, že i naši psi jsou na barvě divočejší a zbrklejší než feny. Ty jsou pečlivější, psi se asi nemůžou dočkat té zvěře na konci.
|
Eny
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 14:20
- Nahlásit
Evicka
možná blbej dotaz, ale nějak mi nejde do hlavy, jak tu pobarvenou stopu kladete? to jde člověk a něco tam kape, jestli jo tak jak potom můžeš říst, že sleduje pach krve nikoliv člověka???
Pro vysvětlení, u sportovní kynologie, kdy se po psu na zkoušce chce aby šel po lidské stopě, která se skládá jen a pouze z pachu toho člověka, který se "jen tak prošel" po poli, se začíná stopa tím, že buď prokrmuju malé kousíčky masa do šlápot, nebo dělám tzv. vlečku, kdy se tahne něco moooc dobrého za sebou a na konci se to pak s velkou slávou papá a cílem toho všeho je aby šel po pachu člověka.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:26
- Nahlásit
Eny
Pobarvená stopa se klade tak, že se kape nyní vepřová, dříve hovězí krev z láhve (já to dělám z propíchaného víčka PET lahve, v praxi mají být v hrdle láhve zastrčené smrkové větvičky a přes ně se to kape). Stopu zakládá rozhodčí nebo jeho pomocník. Podle typu zkoušek je stopa jedno- až dvanáctihodinová (tj.počet hodin, které uplynou od založení stopy do jejího vypracování psem).
Já si při tréninku v 95% případech stopu zakládám sama, stejně jako si sama tahám vlečky atd. Dřív jsem si s tím dělala starosti v tom smyslu, co píšeš-aby pes nešel po mé stopě ale po vlečce atd.-ale pak jsem se tím přestala trápit. Na zkouškách je také kromě té barvy pach rozhodčího, který ji zakládal, přes stopu běžně přechází zdravá zvěř, chodí tam houbaři atd. a ten pes z toho musí ze všeho izolovat ten pach té barvy. Oni (psi) nejsou blbí a vědí, co mají dělat.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:31
- Nahlásit
Eny
Já myslím, že ani ve sport.kynologii nemůžete 100% vědět, že tam je jen pach toho člověka, co tu dráhu založil. Určitě není, i kdyby tam někde třeba jen proběhla myš.
V lovec.kynologii a zkouškách jde o to, aby pes byl připraven pro praxi. Musí vědět, že např.na té pobarvené stopě když bude správně pracovat, tak na konci najde zvěř (nebo při tréninku v mém případě např.jen toho buřta a nějakou atrapu zvěře, prostě něco, co mu dává smysl té práce a co ho motivuje).
|
Eny
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:36
- Nahlásit
Ketrin
teda dvanácti hodinová stopa, tak to je fakt už stará, i když u té barvy to není asi zas tak hrozné, ale stejně docela složité na přípravu akce. U nás se šlapou stopy max čtyřhodinové a přkřížení jiným člověkem je přímo předepsáno, no a zvěř, tak to je asi jasné, že tam nějaká být musí, těžko by se hledal terén bez zvěře. U těch strších stop, se vám ale přece může stát, že ji překříží nějaké poraněné zvíře, tedy dalo by se říst čerstvější barva, a ten pes musí sledovat tu barvu, která se mísí s pachem člověka a ne tu čistě zvířecí, nebo ne?? Takže potom si i v tréninku můžeš psa potrestat, za to že ti sešel, aniž bys věděla, že vlastně sešel správně. Ale to už asi přeháním, % vzato je to asi malá šance
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:43
- Nahlásit
Ketrin
ani ve sport.kynologii nemůžete 100% vědět, že tam je jen pach toho člověka, co tu dráhu založil. Určitě není, i kdyby tam někde třeba jen proběhla myš.
samozřejmě že tam je spousta přidružených pachů,ale jde o pachovou diferenciaci,pes se musí naučit si zapamatovat pach nášlapu,pach člověka na jehož stopu je nasazen,a sledovat ho přes všechny pachová úskalí terénu,kde je stopa položená....jsou na to celkem přesné metodické postupy,od nejjednoduššího krok za krokem ke složitému,úplným základem je párovat pach vlastního psovoda s chuťovkami,aby štěněti docvaklo,že sledováním stopní dráhy svého pána nasbírá lahůdky,prostě původně bezvýznamný pachový "šlápoty" se pro něj mění na přínosný dění,na něco,co vede k jeho cíli....je to o motivaci,sledováním pachu se pes dostane k mnofa odměnám průběžným a k jedné velikánské cílové...a následně se jednak tvoří vypracovávací stereotyp,podle požadavku zkušebního žádu,pes musí pochopit,že stopa se zvedá určitým způsobem,že to musí mít určitou formu,třeba i v rozporu s jeho představou,a druhak se postupně podle přesných metodik zvyšuje obtížnost délková,tvarová,terénní i časová....základem všeho je pořád cílová odměnat,kvůli který to psu stojí za to absolvovat,a určité vědomí pracovní povinnosti,že jako nelze se na to svévolně v půlce vyfláknout a říct si že dneska tu odměnu oželím....vybalancovat míru nátlaku s konmpenzační odměnou je věda.
|
Eny
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:44
- Nahlásit
Ketrin
u těch lidských stop je to jednoduchý, pes musí sledovat pach toho daného konkrétního člověka a žádný jiný ho nesmí zajímat, ani zvěře ani lidí. na konci je prostě jen položený předmět, aby jste se psem nedošli až k autu, kterým "pachatel" ujel. No a jak ho pochválíš tak to už je jen na tobě. Stejně mi přijde, že ty lovecký stopy jsou jednodušší, protože vaše zkoušková je nakladena velmi podobně jako na še treninková, ale to už holt vychází ze zaměření, těžko bych asi přesvedčovala kladeče aby se pořezal... nehledě na to, že vlastně "pachatel" ani nemusí být poraněný. Holt je asi pravda, že lovecký výcvik vychází z přirozeného chování, spíš by vlk honil poraněnou srnu, než ozbrojrného pachatele
|
Eny
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:45
- Nahlásit
hups, Sali mě předběhla
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:46
- Nahlásit
Eny
Ono v praxi se stane, že je to ještě víc než těch 12 hodin. Konkrétně na barvářských zk. mají být 12-hodinové stopy, a když uvažujeme že první pes začíná dejme tomu v 9 hodin, tak zakládat by se měly od 21 hod.předešlého dne večer. Když jsem byla s fenou na těchto zk.koncem října, kdy je tou dobou dávno tma, tak je jasné že to nezakládali v 21 hod., ale třeba v 18 hod. A vytáhli jsme si takový los, že šla na barvu až v poledne. Takže stopa mohla být klidně 18-hodinová. A to ještě celou noc a celé dopoledne pršelo, ale nebyl problém.
A ještě perlička. Dva dny po jiných zkouškách jsme se vraceli z procházky lesem a narazili na 5 dní starou tréninkovou pobarv.stopu. Na stromech ještě byly svítivé nálepky, které si tam dávám, abych věděla přesně kudy to vede. Tak jsem jen tak ze srandy feně řekla Brestinko, ukaž barvu, a ona se sama nasadila a navolno bez vodítka to došla a na konci koukala, jaktože tam není obvyklý buřtík ani aportík.
Jinak to jak píšeš, že by uměle založenou pobarv.stopu křižovala stopa poraněné zvěře, to se mi nestalo a nikdy jsem o tom neslyšela. Ovšem byla by to smůla.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:49
- Nahlásit
Eny
hele zkoušela jsi někdy vlečku odkapávací? mě to tady někdo radil,že se to dělá,zkusila jsem to jen tak pro srandu s Bobulí,měla vařený kuřecí skelet z kterého do misky vytekla šťáva,jak jsem po volně ložený stopě nesla pixlu s tím na provázku uvázaným kuřetem ve štávě a sem tam jsem s ním ťukla o zem či ho pár kroků vláčela,a odkládala průběžný odměnový fragmenty,tak na posledním úseku jsem vykapala nepravidelně tu štávu,tak po čajových žičkách,jak se to povedlo krápnout...abych viděla co to dělá....dělalo to strašný věci-Bobule začala v těsných kruzích lítat a rvát ten promáčenej drn...normálně ho sežrala.Vypracování toho posledního asi stokrokovýho úseku bylo přímo nebodovatelný,strašně živelný a neklidný.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:51
- Nahlásit
Sali
Princip je stejný, základní metodika zřejmě velmi podobná.
Určitě lovecký výcvik je psu přirozenější a pokud je pes vlohový, je to nádhera. Já vlastně jen využívám vrozených vloh svých psů a k tomu je trochu něco málo naučím. Kdyby se jim nechtělo, nic bych s nima nesvedla - nejsem příznivec parforsu, neměla bych z toho radost. Můj pes pokud ví, co po něm chci, tak to udělá, protože to chci já a on mě miluje
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:52
- Nahlásit
Sali
Ahoj Salinko, byla jsi na dovolené? Pokud ano vítám Tě a jak bylo a co pesani a co mrtvolky neutekly ti?
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:53
- Nahlásit
Eny
těžko bych asi přesvedčovala kladeče aby se pořezal...
to se asi nedá,ale já se jednou snažila přesvědčit kladeče,aby líný laxní malině Meruně dal na konec stopy nejmilejší a nejbáječnější odměnu,za kterou by dala duši...a on hajzl se mi tam vys..t kategoricky odmítl.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:55
- Nahlásit
Sali
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:56
- Nahlásit
Ketrin
čoveče dnešní IPO stopa je dost o vychytralém nepřímém parfosu,ale takovém speciálním-jdeš v kontrastu mezi formou provedení a odměnou,a každému psu to šiješ přesně na tělo,stačí zatlačit o milimetr víc a jsi druhá...pes musí pořád mít pozitivní cíl,pro kterí si na ten konec dojde,a zároveň se musí podřídit formě co mu předepíšeš a dělat podle toho...ale ty mu nekecáš do cítění pachu,to ani nemůžeš...jen do stylu jakým to vypracovává.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:57
- Nahlásit
Garfield
dovolená-neznám to slovo....jen nemám čas krafat.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 08:59
- Nahlásit
Ketrin
Můj pes pokud ví, co po něm chci, tak to udělá, protože to chci já a on mě miluje
he he...můj pes to udělá proto,že se mu to vyplatí a současně má radost ze společné práce našeho týmu...ale že by mě miloval na to si nehraju ani ve smajlíkách.....on ve skutečnosti miluje tu speciální společnou hru,což je ta vlastní práce...a já jsem po pečlivém úsilí z mé strany jeho nejoblíbenějsí "pracovní" partner.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:02
- Nahlásit
...se dětinsky pochlutím jo? Jak jsem psala, že jsem odložila psa v lese a odešla mu daleko předaleko a pak jej přivolala a on s čumákem zarytým k zemi šel po mé stopě a našel mě nikoliv podle zvuku nebo směru kam jsem šla, tak teď jsem to zkusila už klasicky, ač jsem nevěřila v úspěch. Odložila jsem štěka, v ruce jeho milou hračku, dala jsem mu k ní čichnout a odešla s ní cca 100 m opět členitým terénem cik cak různě kolem keřů, pařezů, stromů a položila ji pod keř. Po té samé stopě jsem se vrátila k bafanovi, pochválila jej a za "povelu", kde máš hračku jej následovala. Opět zabořil čenich k zemi a valil po těch samých styčních bodech (jimiž jsem se řídila já) neomylně až k hračce. U ní se zastavil a vítězoslavně na mě radostě koukal. Tak jsem to opakovala na delší a delší trasy a vždycky byl 100 %. Nikam se neodchyloval, nezmatkoval a bezhlavě nikam nelítal. Prostě zapíchl čumák do hlíny a valil až na místo určení. No asi si ho nechám no.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:05
- Nahlásit
Sali
No taks mě zase utřela Je to tak, jak píšeš. Víceméně je to to samé jinými slovy a bez smajlíků
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:06
- Nahlásit
Garfield
akorát jestli chceš skládat stpoařský speciálky,nech si od někoho ukázat tu formu požadovanou zkušebákem,jak se označuje začátek stopy,jak se uvádí pes,jak se sleduje a jak má označit předmět.
vypadá to že zvíře samo dělá co má,tak abys to mohla využít i v reálu.
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:08
- Nahlásit
Ketrin
já si po jistých zkušenostech kupuju na práci workaholiky,už v sedmi tejdnech to na nich musí být vidět....a ti mi pak zboří dům když se náhodou pár dní nedělá,a jejich inversní "pracovní strach" je vede k šílenému řevu radosti,jen vidí pole....a k nášlapu jdou navolno v kotrmelcích.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:10
- Nahlásit
Sali
Taky to máme tak ňák podobně, rozhodčí občas mrmlají něco o neposlušnosti
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:11
- Nahlásit
....a k nášlapu jdou navolno v kotrmelcích
|
Sali
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 09:17
- Nahlásit
Ketrin
před rozhodčím si psa dám k noze....teda pokusím se o to
|
Anonymní
|
# Zasláno: 8 Srp 2005 13:38
- Nahlásit
Sali, už jsem tě postrádala.
Jinak ke pobarveným stopám nemám co dodat, rozepsáno to zde bylo podrobně. Jen dodám, že v praxi je pes někdy nucen pracovat v extrémních podmínkách, pracuje na stopách starých až 48 hodin a pokud je pes kvalitní, tak ji vypracuje. V praxi to bývá tak, že pse nesmí z dráhy, na které pracuje sejít, i když jsou pro něj větší lákadla, např. přejde přes stopu háravka, přebehne srnčí, což je alespoň pro naše psy nejvoňavejší tvor na světě. Striktně se musí držet barvy, pokud zraněný kus přestane barvit, musí se stále držet stopy daného kusu zvěře. V lovecké kynologii se v praxi stoprocentně spoléhá na psa a vyhlášený barvář je k nezaplacení, protože je schopen svému pánovi jasně ukázat, zda je reálná šance na dohledání kusu, či šlo -li jen o lehké škrábnutí a nic z toho nebude. Máme doma takového barváře, který dohledává pro celé širé okolí, když jiní psi selhali. Výhodou je chuťový, vlohový pes s exelentním nosem. Všichni lovečáci mají výborný nos, ale i mezi jedinci jednoho plemene je velký rozdíl. Náš Kim je už ve svých téměř 11 letech k ničemu, protože ztrácí orientaci, kulhá, špatně slyší. Ale na pobarvených stopách v praxi zatím nenašel přemožitele a žádný jiný náš pes nepracuje tak kvalitně a precizně se 100% úspěšností.
Jinak pro Ketrin, na konec pobarvené topy dáváme vždycky králíka v truhlíku, aby pes navíc musel na konci hlásit a měl větší motivaci dojít na konec. Vlečky děláme zásadně s mrtvou zvěří, ať už je to domácí králík, holub, kačena. Vše musí být jako v reálu, i nácvik. Občas Martin přiveze mrtvolku sebranou ze silnice a ta k výcviku slouží taky dobře, než ji nakonec sežere náš lišák Zvoneček (dle dcery) alias Feryn (dle nás dospěláků).
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 13:52
- Nahlásit
Anonym=Evička, ahoj.
O víkendu jsme nic nedělali, protože jsme byli neteři na svatbě. Doma jsme měli na týdenní návštěvě přátele se 6 dětmi (z toho 3 malé, uječené a divoké), takže jsem si ověřila vyrovnanost Rambovy povahy
Zítra nebo pozítří zkusím zase barvu a dám vědět.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 8 Srp 2005 13:53
- Nahlásit
Jo fakt, byla jsem ten anonym, nepřihlásila jsem se.
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 12 Srp 2005 09:35
- Nahlásit
Evičko, víš jak jsi mi radila ohledně štěkání mojí fenky.
Teď chodíme často mezi rodiné domky, kde je pomalu v každém pes. Znáš to, začne jeden štěkat a okamžitě řve celá ulice. Dřív naše taky hrozně štěkala, ale teď se to lepší. Mám ji na vodítku, sice se na něm trošku vzpíná, ale neštěká, jenom mě pořád sleduje po očku co já na to. Opakuji nesmíš pořád dokola a možná to na ni začíná platit. Někdo mi radil, že mám psa pustit na volno, že když není spojen s paničkou, tak si tolik nedovolí. U nás je to přesně naopak, jakmile je navolno a zjistí, že ji nemám pod kontrolou, tak prostě štěká, jakoby mě provokovala a když ji okřiknu, tak štěká ještě na mne. Dost mě s tím vytáčí. Dělala Ti to ta Tvoje fenka špice taky?
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 12 Srp 2005 10:07
- Nahlásit
Evicka
Včera jsme dělali zase barvu (poprvé po té pomrvené před týdnem). Udělala jsem docela dlouhou stopu, takových cca 400 m s několika změnami směru. Už to celkem šlo. Sice nešel tak pomalu, jak bych si přála, ale už tak neletěl, a když sešel (asi na stopu zvěře) a řekla jsem mu Barva, kde je barva, tak se opravil. Když jednou moc přidal na tempu a bála jsem se, že začne letět a dělat chyby, tak jsem ho zastavila, zadaunovala a nechala chvíli uklidnit. Když už jsme byli asi 50 m od konce a zrovna tam byla poslední změna směru, zjevil se jakýsi lesní dělník (kousek od nás opačným směrem než vedla stopa). Naštěstí měl dost rozumu, že zůstal zticha a nelezl k nám. Rambo stejně začal na něj čumět a vrtět ocasem, ale když jsem mu zase řekla barva, kde je barva, tak se vrátil ke své práci a došel to. Takže to celkem šlo, kdyby to takhle pokračovalo, tak snad na ty VZ bude obstojně připraven. Ovšem nechápu, jak vždycky pozná, co přesně jdeme dělat. Těší se na každou práci, ale na tu barvu obzvlášť. A protože vždycky předtím s ním jdu aspoň kousek jakože šoulačku, aby si to zafixoval, že na zkouškách pak už bude vědět, co následuje, tak při té šoulačce musím na něj občas dost syčet, protože on už se nemůže dočkat a nejradši by zdrhl a sám si tu stopu našel. Docela se bojím, aby na zkouškách nebyla šoulačka hned vedle připravených pobarvených stop. Jednou na LZ v naší skupině na tomhle vypadla zkušená fena zkušeného vůdce hned na začátku.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 12 Srp 2005 11:15
- Nahlásit
Pro Martinu
Moje špiclí holka byla nejradši doma, nejradši by nikam nechodila a jen se vyvalovala na gauči. Moc ráda na ni vzpomínám, chudinka totiž nakonec musela být v devíti letech utracena na metastáze v těle, byla jen jako vánek, lehká jako pírko a moc se trápila. I přesto to byl můj miláček, který doma štěkal naprosto na všechen hluk za dveřmi. Jinak pokud byla venku, tak taky většinou navodítku, a to hlavně proto, že když se jí venku znelíbilo, tak si klidně utekla domů a tam čekala u dveří. To víš, byla rozmazlená a neuměla prakticky nic. Byli jsme na ni čtyři dospělí lidé a při jejích 3 kg jsme po ní vevyžadovali absolutně nic. Jinak samozřejmě na všechny cizí psy štěkala zuřivě, ale jinak se jich bála a bylo to z poserkovství. Jedině několikeré důsledné okřiknutí nesmíš vždy pomohlo. Ale jen na chvíli. U tebe ji to nejdřív nauč na vodítku a až to bude spolehlivě ovládat, zkus na volno. Ovšem v tomto případě by bylo nejlepší, kdyby fenka ovládala i povel u nohy, tj. aby se tě stále držela buď vedle tebe nebo za tebou a volně si neběhala po prostoru. Myslím, že u tohodle plemene ovládnout štkavost je oříšek. Mají to prostě v sobě, ale jste na dobré cestě. Moje holka byla Ina Poslední paprsek od chovatelky p. Popelkové z Berouna. Moc za mě pohlaď svoji čubinku, Inuška to byla moje malinká láska.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 12 Srp 2005 11:21
- Nahlásit
Ketrin,
nevím, jestli děláš dobře, že Rambovi vytváříš stereotyp a následné asociace v tom, že nejdřív je šoulačka, a potom ihned barva. My to takhle nikdy neděláme.Potom sama vidíš, že je na šolačce neklidný, má snahu předbíhat a ty ho musíš usměrňovat. Na zkouškách ti to sykání může snížit známku, pokud to rozhodčí uslyší. Zkus jít na barvu z nějaké jiné disciplíny. Třeba ho zkus odložit, aby se uklidnil a pak zkuste barvu. Nevím, nejsem schopná to takhle na dálku posoudit, ale nikdy nefixujeme psa na jeden jediný postup. Náhodou se na zkouškách nebo i v praxi něco "posere" a pes je okamžitě vykolejený, nervozní, protože to není tak, jak on to zná a jste jak se lidově říká v pr...li. A pak to zvrtá, protože to není tak, jak jste trénovali.Zkus popřemýšlet.
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 12 Srp 2005 12:21 - Změnil/a: Martina
- Nahlásit
Evičko, naše se taky vyvaluje, chvíli na gauči, chvíli v posteli, kolikrát mi připadá, že se ji ani nechce ven. Ale jen co ven přijdeme ožije, lítá, je šťastná prostě si to užívá. Hodně se přizpůsobí. Když jdeme na dlouhou procházku nebrblá a jde, a když je třeba nevlídno, tak to vezmem rychle a zase je spokojená. Naše ani 3 kg nemá, teď zhubla jak moc nežere, ale poslouchat musí. Venku jsem trénovala odložení a jedna paní mi říká: "To je u těchle malejch pejsků taky potřeba? Já myslela, že ho máte jenom na mazlení." Tak na mazlení je skvělá, ale poslouchat se musí ne? Když byla menší tak štěkala na všechno, na lidi, kola, motorky, popelnice. To všechno je teď pohoda. Štěká už jenom na ty psy. I když si vybavuju, když jsme si pro ni jeli a vešli k chovatelce do dveří, tak jeji fenky spustily takovej štěkot, že je musela vyvést na zahradu. Neslyšeli jsme vlastího slova. Třeba to má nějaký dědičný. Moc Ti děkuji a určitě svoji čubinku za Tebe pohladím. Bude mít radost.
Kdybys někdy chtěla tak koukni na tu mou nezbedu do galerie.
http://www.cz-pes.cz/gallery.php?akce=galeria&gallery_id=435
|
Martina
Člen |
# Zasláno: 12 Srp 2005 12:23 - Změnil/a: Martina
- Nahlásit
Hlásí mi to nějakou chybu, prostě koukni do galerie. Zase to bude asi rukama, jak říkají moji kolegáčkové v práci.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 07:25
- Nahlásit
Evicka
Možná máš pravdu. Zkusím tu šoulačku a barvu oddělit. Jinak s tou jeho poslušností resp.nedočkavostí to není nijak zlé, je hrozně chápavý, snaživý a rychle se učí. Moje kritika pramení z toho, že chci, aby to bylo úplně perfektní. Ale včera už mi poprvé reagoval i na zcela nenápadné povely - např.odložení v chůzi jen na mé šoupnutí nohou a malé poklesnutí v kolenou, aniž bych se k němu otočila - jdu dál, on zůstává.
Jinak včera mi poprvé na barvě šel tak, jak bych si to představovala. Docela pomalu, pěkně frňák u země, nic už jsem mu neříkala a když sešel, sám se hned opravil. Hurá. Ale není všem dnům konec a samozřejmě ještě mohou přijít i nepříjemná překvapení.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 08:49
- Nahlásit
Já myslím, že už přesně pochopil, co po něm požaduješ a jak to požaduješ a teď jen budete pilovat k dokonalosti. Nepříjemné překvapení? A jaké? Por loveckého psa není větší radost než pracovat, takže toho bych se absolutně nebála. Jak píšeš má i dost dobré a pevné nervy, vyrovnanou povahu, prostě ideální pes, kterého nerozhodí nějaká maličkost. Někdy totiž stačí změna např. porostu. Jen tak pro zajímavost u nás jsou samé smrkové monokultury, sem tam nějaké houští, hájky, jinka louky. Nikde se u nás příliš nehospodaří. Ve smrkovém lese podrost žádný. Na Memoriálu v Plzni byl všude borový les s hustým a zhruba 60cm vysokým podrostem borůvčí. Absolutní změna podmínek. Tehdy jsme tam byli se dvěma fenami. Holky na nás, na les koukaly a nevěděli, co to jako je. Naštěstí stačilo projít několikrát les, zkusit odložení a maličko slídění a paráda. Taky jsme měli strach z barvy, ale nakonec jedna absolvovala na 4 (nejlepší práce na barvě), druhá na 3. I taková prkotina, která se člověku může zdát nevýznamná má pro psa obrovský význam. Takže hlavně různorodé prostředí, podmínky, atd. No však už víš.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 08:57
- Nahlásit
Evicka
U nás je to stejné-smrkové monokultury, sem tam nějaká borovice, žádný podrost, jen někde ostružiny (taky už tu barvu kapu i do nich, aby to nebylo tak jednoduché). Ale v již.Čechách, kam jezdíváme na zkoušky, je to samé vysoké borůvčí - vlečky, barva v tomto terénu. Loni na MZPR Bresta vypracovala vlečku, ale zpátky ke mně proč by se s tím těžkým zajícem hmoždila tím vysokým borůvčím, že? Tak si popoběhla na lesní cestu, po ní se vrátila a až cca posledních 20 m se vrátila na původní stopu, předsedla a předala. Myslela jsem, že to bude vadit, ale rozhodčí ji pochválila, že je chytrá.
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 10:54
- Nahlásit
No takže přesně obě víme, o čem mluvíme. Máš chytrou čubinu. Ty naše opice jsou taky chytrý, někdy jen promluvit.Jo a náš Nulísek nám udělala velikou radost ( to je ta naše 10měs. čubinka).Kupovali jsme ji proto, že matka téhle fenky je na 100% hlasitá na teplé stopě a tuto vlastnost dle chovatelky dědí i její potomci. U foxlů je hlasitost vzácná, jako norníci nemají absolutně tendenci hlásit na stopě, takže pokud tam hlasitost je, tak je to super. Zatím se Nulis neprojevovala, ale teď ji Martin bere hodně do lesa a poprvé nádherně hlásila teplou srnčí stopu, stavěla srnce a byla naprosto úžasná. Jinak se poprvé hárá, tak je z toho trošku mimo.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 11:02
- Nahlásit
Evicka
Tak to věřím, že máte z Nulis radost. A musí foxlíci prokázat hlasitost i na zkouškách? Nebo to chcete spíš pro praxi?
|
Evicka
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 11:23
- Nahlásit
Na většině typů zkoušek mají , ostatně jako některá jiná plemena, výjimku, tj. známka z hlasitosti nesnižuje zařazení do ceny. Ovšem u vyšších typů zkoušek, např. všestranných, honičů, atd, prokázat hlasitost musí. Z toho plyne, že málokterý foxl má složeny např. všestranné zkoušky. Je to právě kvůli oné nejisté hlasitosti. Náš Sam měl na honičských zkouškách samé čtverky, z hlasitosti pouze dvojku a šup, hned spadnul do 2. ceny. Proto si hlasitosti ceníme nad zlato, obzláště pro praxi je to super. Máme doma babku Berunku a ta jediná z naší party současné i zesnulé měla a má perfektní hlasitost. Jenže babka už chodí jen na společné hony nebo natláčky. A tam je to aky výhoda.
|
Ketrin
Člen |
# Zasláno: 15 Srp 2005 11:40
- Nahlásit
Evicka
To se docela divím, že mladší psi tu hlasitost "neokoukali". Zase soudím podle nás - Rambo je dost chytlavý, tak musím stále dbát, aby od holek okoukával jen ty dobré věci Zatím se to daří, momentálně je on doma ten nejposlušnější - ale to taky, že se mu teď nejvíc věnuju.
Samé čtyřky a pak kvůli hlasitosti spadnout do druhé ceny - to je tedy k vzteku! Ale nezbývá nám než respektovat zkušební řády.
To je jako u nás vrozená chuť k práci, která se zkouší podle ZŘ ohařů, tedy se většinou posuzuje pouze podle slídění, které retrívři jak známo moc nemají a už vůbec ne vrozené. A to mě mohl vzít čert, když před 2 lety na LZ měla Bresta také samé 4, a ze slídění (v pravé poledne v žáru na poli, kde nebylo nic) chytla 2, tím pádem 2 i z vrozené chuti a spadla do 2.ceny.
Záleží to na rozhodčích, jsem zvědavá, jak to teď bude na těch všstrankách. Protože Rambovo slídění to určitě také nebude nic moc, ale na vlečkách, dohledávkách, aportech atd. - to by se strhal, takže nemyslím že by neměl chuť k práci.
|
