| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 7 Čec 2005 10:09
- Nahlásit
Jaká je tolerance reakce psa, když ho trestám. Myslím tím po neuposlechnutí třeba "ke mně" dojdu pro něj, chytnu za kůži a táhnu na to místo, kam měl původně přijít. Je přijatelný, když mě pes drží za ruku nebo lehce kouše do té držící ruky?
|
ppga
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2005 10:52
- Nahlásit
Kúsanie nie je prijateľné nikdy. Ty si pánom smečky, takže máš právo trestať (samozrejme s citom). Vieš, ono to môže byť teraz len jemné hryzkanie, ale časom môže prerásť aj do poriadneho rafnutia.
|
Tchor
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2005 11:54
- Nahlásit
ppga
Ja bych to zdaleka nevidel tak jednoznacne
Anonymní
Abych tady moh poradit tak bych to musel videt. "kousani" do trestajici ruky muze mit celou skalu vyznamu od usmirujiciho gesta az po vyhruzku zkusil bych se zamyslet nad tim jestli je trest primereny a hlavne jestli ho pes chape.
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2005 12:01
- Nahlásit
To se mi stává taky. Můj problém je v tom, že pes něco udělá, resp. neposlechne na druhý povel a místo třetího už si jdu za ním. Seřvu ho, vytahám za kůžu a znovu povel zopakuju a provedu. Jenže ta mrcha když vidí, že jdu k němu, tak si lehne na záda, vzdává se a omlouvá se. Pokud to stihne ještě než k němu dojdu, tak mu tu šanci dám a povel řeknu potřetí. Pokud to nestihne tak jej potrestám ač právě ulehá na záda. To mě obvykle drží za ruku a kňučí (můj osobní pocit z toho je, že si tu ruku hlídá a usměrňuje, aby mu nemohla moc ublížit), ale taky se mi to nelíbí.
|
kure25
|
# Zasláno: 7 Čec 2005 12:12
- Nahlásit
Garfield :
U nas to je to same! Vidi,ze se zlobim,tak si lehne na zada,vrti se jak zizala a presne jak pises a jakoby se omlouva... Je to hrozna potvora! Za ruku me sice taky semtak chyti,ale spis volizuje,tak situaci neresim.....
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2005 12:17
- Nahlásit
Jo, ale já bych ho zabila, když ten parchant se na mě 2x vykašle a dělá si ze mě vyloženě srandu a pak když jde do tuhýho tak se prostě vzdá a "já nic já muzikant" a má pocit, že se mu už nemůže nic stát. Netresthám ho nikterak drasticky, opravdu vytahám za kůžu a většinou násilím dostanu do polohy, kterou jsem požadovala apod. Jo mnohdy stačí jen tlesknout nebo tak a už šupajdí a napraví co pokazil, ale jindy se mi nechce dělat ústupky, taksi pro něj došlápnu a už to lítá.
|
Terka
Člen |
# Zasláno: 7 Čec 2005 14:53
- Nahlásit
Podle mě tohle chování patří k tomu, že pes zkouší kam až může zajít a myslím si, že hlavně nesmíš zareagovat bojácně, ale prostě nad ní musíš mít převahu. Takže okřiknout ho třeba zlým hrubým hlasem, prostě zareagovat nějak tak, aby on se lekl tebe a posunul se do pozice podřízeného. Naše fenka jednou naostro vyjela po manželovi, když viděla, že ji potrestá (prostě ze strachu) a on sundal papuč a dostala s tou papučí, což vůbec nečekala a od té doby si to už nikdy nedovolila. Já bych to rozhodně jen tak nepřecházela, pokud je v tom i jen náznak nějakého útoku proti tobě.
|
jana33
|
# Zasláno: 7 Čec 2005 15:16
- Nahlásit
Já bych to taky neviděla tak jednoznačně. Není dobře za vším hned vidět boj o postavení, dominanci apod. Možná prostě štěně chytáš moc hrubě drsně, zkrátka ho to bolí, je mu to nepříjemné.... Pokud si nejsit jistý, je lepší zajít někam na cvičák a s někým to konzultovat. Pokud bys to hned začal brát jako začátek nějakého "zkoušení" a přitvrdil bys, tak by se tě pejsek taky mohl začít bát. Viděla jsem několik psů, kteří takhle okusovali ruce majitelům, když je učili povel sední a nebylo to kvůli ničemu jinému, že při zatlačení na záď neměli nataženou dlaň, ale pokrčené prsty a pejskovi to tak bylo nepříjemné. Stejně tak moje štěně to dělalo, ale protože mělo špatnou vykloubenou kyčli, tak jsem to neřešila. Po léčbě nohy a nasazaní kloubní výživy, kdy se bolestivost snížila, se pesan přestal ohánět.
|
haha
|
# Zasláno: 7 Čec 2005 18:20
- Nahlásit
neviděla jsem jak kouše jestli to není třeba ze hry , ale to aby se pes ohnel ze vzteku je nepřijatelné, jak už tady píšou o těch pantoflích minule se mi Ron schoval za mrazák a když jsem po něm šáhla ohnal se tak jsem ten čumák zmačkla seřezala ho pantoflí a bylo to
|
Nela
|
# Zasláno: 7 Čec 2005 22:29
- Nahlásit
Myslím, že při přivolání není dobré pro psa chodit. To se pak buď může stát to, o čem píšete, tedy že pes ví, že je něco špatně a podle toho, jak se chovám, vidí, že se zlobím, a tudíž se podřizuje, chová se submisivně, ale nebyla bych si jistá tím, že ví, proč se zlobím. Já bych tedy pro psa rozhodně nešla. Šla bych spíš od něj, možná bych se podle situace i rozběhla a dala mu najevo, že musí za mnou. Je těžké radit takhle, když tu situaci člověk nezná. Ale v zásadě si myslím, že je chyba už někdy od štěněte. U štěněte je přece dobré využít závislosti na nás a často ho přivolávat a odměňovat. Také se mu občas schováme, ve vhodné situaci samozřejmě, a jen na chvilku, aby nezpanikařil, ale aby si uvědomil, že se mu klidně můžeme ztratit. Dobré je tohle zkoušet v místech, kde to pes nezná. Takhle ve psovi vypěstuju zvyk, že si mě musí hlídat. Samozřejmě tím, jak pes roste, získává více sebevědomí, už nás tolik nepotřebuje, je nutné utvrzovat tento povel. Kdo nemá přivolání, nemá nic. Považuju tento povel za základní. A přitom to jde po dobrém. Jen aby pes chápal, že se mu vyplatí přijít. Myslím, že trest v tomto případě není vhodný. Vyplatilo se mi vždycky, i když to psovi trvalo déle, udržet nervy na uzdě a pak udělat několik cviků poslušnosti a psa odměnit. Znám pár lidí, kteří svého psa zmlátili vodítkem a ještě si mysleli, že si z nich pes dělá blázny. Pěkná blbost. Taky si někdy kazíme autoritu tím, že psa přivoláváme zbytečně, když to není nutné, a kdy je téměř jisté, že stejně nepřijde. Pak povel "nedoděláme" a problém je na světě. Psovi to prošlo a bude to s největší pravděpodobností opakovat. Nakonec není hloupý, když není na vodítku, velmi dobře ví, že na něj nemůžeme. A největší chybu vidím v tom, že psa "lovíme", snažíme se ho chytit, když se k nám blíží. Pes začne uskakovat, bere to jako hru. Ale to všechno je na dlouhé povídání a situace, ve které to řešíš trestem, myslím, je dost nedostatečně popsaná. Vždycky se snažím chybu hledat nejdříve u sebe, špatně jsem psovi povel vysvětlila, nechápe ho, a pak teprve hledám chybu u psa.
|
kure25
|
# Zasláno: 8 Čec 2005 10:39
- Nahlásit
Nela :
Souhlas!!!
|
Katy
Člen |
# Zasláno: 10 Čec 2005 14:39
- Nahlásit
Nela
Naprosto souhlasím, ikdyž se mi občas nedaří se podle toho řídit.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 3 Srp 2005 15:27
- Nahlásit
Nela: já taky absolutně souhlasím!!!
|
Anonymní
|
# Zasláno: 3 Srp 2005 15:28
- Nahlásit
haha: To přeháníš, ne?
|
haha
|
# Zasláno: 3 Srp 2005 18:45
- Nahlásit
anonymní
nepřeháním, pes si tohle prostě nesmí dovolit, kdyby mu tohle jednou prošlo tak by mě příště sežral. náhodou to zabralo.
|
Nela
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 09:06
- Nahlásit
haha
Tak bych ho hodila hned na záda a přidržela, prostě podřídila. S tím zmáčknutím čumáku bych souhlasila. Ale rozhodně řezat, to bych tedy nedělala. Podřízením bych mu ukázala, že jsem tady pánem já a ne on. Dovolovat si to rozhodně nesmí.
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 4 Srp 2005 09:09
- Nahlásit
Nela
Můžeš mi prosím prosím trošku shrnout postup potrestání mladého psa, který se rozhod, že na mně u žrádla zavrčí a případně se po mně ožene? Díky 
|
haha
|
# Zasláno: 4 Srp 2005 11:25
- Nahlásit
Nela
hodit na záda s tím souhlasím ale to zvíře má přes 60 kilo a já taky takže to neni tak snadný.
|
Nela
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 13:53
- Nahlásit
Terri
Zkusím to:
Abych získala u štěněte autoritu, protože výchovou štěněte to začíná, měla bych se podle toho chovat. Každé správné chování u štěněte "nadšeně" zdůrazňuji "nadšeně" chválím a odměňuji. Každé chování, které se mi u štěněte nelíbí a myslím si, že by ho neměl dělat, se snažím od štěněte vysvětlovat, že je to špatně. A to slovně - NE neb NESMÍŠ nebo FUJ. Tyhle povely používám cíleně vždy každý na něco. Popíštu stručně. NE používám například k tomu, abych přerušila myšlenku štěněte (později mladého a ještě později i dospělého psa) na nějakou ptákovinu, kterou by neměl dělat, třeba vyletět k plotu na sousedovic psa, honit kočku.... nekousal mě do rukou, nohou atd, nic moudřejšího mě teď nenapadá. NESMÍŠ je v podstatě totéž. FUJ používám k tomu, aby pes například nežral nějaké nekalosti, trus.... Povely dávám zvučně a rázně. Ale neřvu. Je dobré zpočátku psa i mechanicky upozornit u tohoto povelu, že to myslím vážně, a to buď trhnutím vodítka (prostě malá rána do obojku podle věku a velikosti psa). Pokud nereaguje, příště trochu přidám - prostě na svém povelu důsledně trvám. U kousání do rukou třeba chytnu psa za tlamu a jemně mu jí přidržím zavřenou a říkám NESMÍŠ, chvilu přidržím a pouštím. Pokud to štěněti došlo, tak je to v pohodě, pokud jde do mě znovu, opakuji a trošku přidám na síle. Samozřejmě přiměřeně.
Tak a teď k otázce, respektive postup potrestání mladého psa, který se rozhodl, že u žrádla zavrčí, popřípadě se ožene.
Nejdřív zase od začátku. Když nesu psovi žrádlo, musí si sednout a být v klidu, nebo si žrádlo například "vyštěkat", trénuju povel štěkání. Zkrátka je to o tom, že jídlo vlastně nedostává úplně zadarmo a já jsem ten, kdo mu ho opatřil. Já rozhoduju, kdy mu ho dám. Když sedí tedy v klidu, dostane misku. Zároveň psa začínám hladit na boku a poplácávám, říkám to je hodný pes. Zůstávám u něj, aby si zvykl na mojí přítomnost. A teď k tomu vrčení. Pokud by se i pak někdy stalo, že by na mě zavrčel, postupovala bych tak, že bych mu při krmení do misky davyla méně jídla a pak bych mu přidávala granulku po granulce do misky, ze které žere. Měl by na mě vidět, že jdu do pytle pro další granule - tudíž mu je neberu, ale jdu mu přidat, protože byl hodný a tak je to v pořádku. Taky bych při přípravě jeho žrádla udělala přestávku, jídlo by nedostal, já bych předváděla, že jím nejdřív já, a pak bych po chvíli teprve dala misku jemu. Tím by se naučil, že já jsem "vůdce smečky", rozdávám jídlo jemu jako podřízenému až tehdy, když jsem se "najedla já". Při přidávání potravy do jeho misky je nutné přicházet k psovi tak aby na nás viděl a věděl, že mu jdeme jídlo přidat. Můžeme to doprovodit i povídáním jako napři. ty jsi ale hodný pes, a dneska ti chutná, tak dostaneš přidáno.... normálním hlasem. Takovouhle výchovou by, myslím, k takové situaci, jakou popisuješ, nemělo docházet. Pokud přesto dojde k zavrčení, netolerovala bych mu to. Malého psa bych vzala za kůži za krkem jako fena a vytřepala bych ho se slovním doprovodem např....Co to je ? Nesmíš !!! Většího psa nezbývá než to odnaučovat postupně, pokud člověk nechce jít do konfliktu. Ale normálně vychovaný pes to neudělá a u dominantnějších zvířat je potom nutné to řešit nejen u jídla, ale i dalšími situacemi, kterými mu dáváme najevo svoji psychickou převahu.
(haha) Pokud má zvíře už 60 kilo, je fakt těžký ho hodit na záda , ale je jasný, že byla chyba udělána někdy dřív, na začátku, když to byl ještě malý bobánek. A to je právě ono, to na ně šišláme, i to kousání a vrčení nám připadá roztomilé. Až později nám dochází, že už pes narostl, a že je na světě problém,který už stojí nervy, sílu a trpělivost, abychom zjednali nápravu. Ale pokud jí nezjednáme, určitě přijde chvíle, že se nám to nevyplatí.
Pes musí respektovat řád, který jsme nastolili. Musí vědět, že žrádlo jinak nedostane, když se nebude chovat správně.
Asi to neumím všechno popsat tak, jak bych chtěla. A už vůbec to neumím stručně. Jedno navazuje na druhé, a tak než to vypovím, je popsaná celá stránka. Po netu se prostě blbě radí.
|
Nela
Člen |
# Zasláno: 5 Srp 2005 20:22
- Nahlásit
isdpch
díky
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 6 Srp 2005 11:45
- Nahlásit
Nela
Díky moc (doufám že to u nás bude ok )
|
