| Autor |
Zpráva |
Usanda
Člen |
# Zasláno: 8 Čen 2005 14:48
- Nahlásit
Můj hafík z útulku nemá rád vodu. Jsou mu 3 roky. Předtím jsem měla kokra a ten vodu miloval,ale tenhle si namočí jen lehce pacinu a nic. Přitom když už ho třeba nějak do tý vody dostanu,nebo ho umývám rukou,nebo ve vaně,tak je pak vidět,že je rád,že je mokrý. Běhá všude a hraje si.Ale sám tam nejde.
Dá se to nějak naučit? Lákat ho za sebou? Za odměnu?
|
Terri
Člen |
# Zasláno: 9 Čen 2005 09:51
- Nahlásit
Usanda
Nevím sice jak u 3letého, ale náš také vodu e e..
Tak jsem vlezla do vody a opravdu ho lákala na sebe (ha ha) a pak na pamlsek (no to už bylo lepší)  , kňučel, močil jen tlapky. V žádném případě nenutit, včas toho nechat. Voda mu musí být příjemná a nesmí se bát.
Takže my jsme takto chodili vícekrát a pak už s radostí vběhl až po hřbet... a přišel na to, že je se mnou ve vodě psina.
Ale doteď prostě k vodě nijak extra nemá vztah. Narozdíl od mého předchozího, který ji miloval (a také do ní skočil v létě/zimě).
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 9 Čen 2005 10:09
- Nahlásit
Já mám psy vodouchy - náš mladej skočil prvně do vody ve čtyrech měsících a to bylo tak trošku omylem - šel se na prochajdě napít do rybníka a spadl tam - no a od té doby vodu miluje. Nejraději je ale pochopitelně taky ve vodě se mnou....
|
*sara*,
|
# Zasláno: 9 Čen 2005 10:21
- Nahlásit
U nás je to tak, že rotvík se strašně bál vody, vzali jsme ho se starým křížencem ohaře na loďku. Kříženec totiž skákal z loďky do vody, byla to jeho záliba. Takže se nejspíš rotvík nechtěl nechat zahanbit a skočil. Zjistil že je to docela pěkný, takže od té doby skáče do vody pro všechno. A vydrží v rybníku strašně dlouho, vždycky ho musíme přemlovat, aby už vylezl. Naopak bígla jsme do jeho čtyř let nedostali do vody vůbec. Chodí okolo rybníka velkým obloukem. Nedostaneme ho tam ani na kousek. A to tam vidí rotvíka plavat a stejně se bojí. Šarpík z vody má úplně panickej strach. Ten nešlápne ani do louže.Nešel ani do vypuštěného rybníka, když jsme ho tam lákali. Co kdyby se tam náhodou ta voda zrovna objevila, když tam bude.
|
Břetislava
|
# Zasláno: 9 Čen 2005 10:57
- Nahlásit
Náš labrador se ze začátku vody bál. Každý nám vykládal, jak bude plavat a aportovat z vody a on jen smočil tlapky a jakmile se mu voda dostala po břicho, vrátil se. Byla to ale řeka, tak se bál asi toho proudu. Pak jsme s ním začali jezdit k rybníku a koupali se taky. On najednou zůstal sám na břehu a nevěděl, co se děje, tak skočil za náma a plaval jak o život .. od té doby je to lepší a lepší. I do té řeky s ním chodím a on se postupně přestal bát chodit i do větších hloubek ... teď už je z něho plavčík
Ty jsi ale psala, že máš pejska z útulku - nevíš, co má za sebou, třeba se bojí vody, protože má nějaký špatný zážitky ...
|
Anonymní
|
# Zasláno: 9 Čen 2005 12:18
- Nahlásit
Mám také 3-letého psa...když byl malý utrhl se s námi břeh a on se potopil-bylo to po těch povodních- od té doby vodu nesnášel-vodu jako potok nebo řeku-vana nevadila......chce to pomalinku a na dobrůtky, za každý malý krok ve vodě chválit a snažit se hrát si tam............letos už mi vlezl do vody sám a po břicho a na kraji si i lehl........věřím, že až půjdeme spolu-jako oba do vody-ne k vodě.....že bude další pokrok...ale nečekej asi výsledek za měsíc.
|
RoSa
Člen |
# Zasláno: 9 Čen 2005 13:02
- Nahlásit
Moje fenka jako malá taky nechtěla do vody. Naučili jsme jí tak, že se ve vodě cachtal jiný pejsek, s kterým si chtěla moc hrát. No a pak házením klacíků do vody - nejdřív jen kousek od břehu, postupně dál a dál. Teď už tam vleze, ale musí mít nějaký impuls, sama od sebe ne.
Je ale fakt, že u pejska z útulku nevíš, co si případně prožil... Dej mu čas.
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 9 Čen 2005 14:58
- Nahlásit
Já jsem před několika lety učila plavat (lézt do vody) 7-mi letého ovčáka. Voda mu nevadila, ale jen tak po břicho. Takže jsem si šla zaplavat, psa chvíli volala a pak přeplavala rybník. Pes chvíli kvičel na břehu a pak plaval za mnou. Nebyla tam moc hloubka, a já si byla jistá, že bych psa ve vodě zvládla i kdyby začal zmatkovat (plavala jsem i se psem zmatkářem, ale věřil mi, takže když už nemohl nebo jen nechtel z vody, tak si lehl na mně a nechal se nadnášet. Věřil mi takže nehrabal nikdy mne nepoškrábal.) Když už plaval za mnou tak jsem plavala vedle něj a občas ho od sebe odstrkávala z obojek. Do dnes vodu miluje. Doporučuju klidnější, mělčí vodu, a třeba míček se kterým si budete hrát.
|
