| Autor |
Zpráva |
popoluska
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 10:37
- Nahlásit
Ked uz sa tu tak pekne bavite o obrane 
Neviem celkom ako mam postupovat. Sme vo faze, kedy pes dostava rukav vzdy za odmenu. Ked ho dostane, urobim si s nim par koleciek, kedy je chvaleny a ukludnovany. Problem nastane ked mu ho chcem vziat, aby sme mohli pokracovat dalej. Jednoducho sa svojej koristi nechce ani za nic vzdat, co je na jednej strane super, ze ma taky zaujem o korist ale na druhej strane, ked mu ho chcem vziat pretoci sa do takych nervov, ze je uplne hystericky a kuse na vsetky strany. Jediny sposob ako mu to zobrat s kludom je, je dat mu po par koleckach lahni, potom ho asi 5 minut nechat strazit si svoju korist, a potom ked sa ukludni je schopny ju v klude odovzdat. Moja otazka. Myslite, ze postupne bude ochotny takymto sposobom sa svojej koristi vzdat aj skor? Nemate s tym niekto skusenosti?
Dufam, ze som to napisala pochopitelne. Inak podobne sa spraval aj pri aporte, teraz uz je pri odoberani aportu relativne kludny, sem-tam si este po nom hned skoci, ale da sa to. Sedi sice ako na ihlach ale sedi. Inak je to BO. Ako inak.
|
slony
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 11:32
- Nahlásit
separatne ucit povel Pust ... napriklad s dvoma loptickami
|
Víťa
Administrátor |
# Zasláno: 10 Dub 2007 11:44
- Nahlásit
Zkus tento odkaz http://www.cz-pes.cz/diskuse/1_2680_0.html#14
|
KEISSA
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 12:31
- Nahlásit
Tady bych postupovala přes to položení a uklidnění,určo bych mu ho nebrala a nezápasila s ním čímž se pes dostává do ještě větších nervu.Je to belgičák a tím že mu to budeš brát na silu se spíš dostaneš k tomu že to bude ještě horší.
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 13:14
- Nahlásit
popoluska
mno já psa vyvěšuju aby pustil.on jak dojde vzduch někdy pustí,moje čuba je dost kořistnická a sklidnění přes položení by nešlo...aspon zatím...prej to není dobrý odebírat nejdřív povelem,ale lepší takhle...
|
popoluska
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 13:17
- Nahlásit
Víťa
diky za odkaz, zaujimave citanie. Asi skusim ten ostnac 
KEISSA
no ved prave, ze nasilu mu to brat urcite nechcem, len s loptickou je to pustanie ovela jednoduchsie. Ale tak asi to chce aj cas, predsa len sme sa ku kusackam vratili po dlhej dobe, tak je z toho trochu vo vytrzeni, ked som mu tu zabavu dopriala po takej dobe.
Snad ho uplne nezkazim 
|
popoluska
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 13:22
- Nahlásit
sarax
tomu by som sa rada vyhla, mne sa moc nepaci tento sposob, aj ked sa priznam, ze uz som to skusila (a aj preto to uz viac neurobim) a hlavne mi to vobec neriesi co v buducnosti, ked budem chciet aby pustil pri pustacke. odtial ho tiez zvesiM? Tak ja sa tak za dva roky ozvem, ze ci uz pusta 
|
Víťa
Administrátor |
# Zasláno: 10 Dub 2007 13:29
- Nahlásit
Asi skusim ten ostnac
No to bych právě nedělal! Pokud je pes v nervech a to podle tvého popisu rozhodně je dosáhneš jen toho, že se bude vytáčet ještě víc.
Já bych spíše zkusil to pouštění pozpátku. Zatím bych cvičil jen to hlídání bez pouštění a pouštění bych trénoval sám na sobě na aportu. Prostě hrej se psem hru drž - pusť - drž - pusť -drž.
Nauč psa, že po každém pouštění následuje další zákus a máš vyhráno. Pes zjistí, že když pustí, znovu si kousne a rychle princip pochopí. Až to bude zvládat s aportem a zároveň bude zvládat klidné střežení rukávu, tak to dáš prostě celé dohromady
Enormně silný kořistnický pud, kdy se pes až panicky snaží o kořist nepřijít, bývá opravdu projenev slabší nervové soustavy a nejistoty psa. Ten ví, že situace, kdy má kořist ve své moci je pro něj ta jediná dobrá a to, že má kořist chytat nebo mu má kořist nedejbože znovu utéci, jej dostává do situace, kde si není příliš jistý a proto se ze všech sil snaží o to aby rukáv zůstal pod jeho kontrolou!
|
popoluska
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 13:46
- Nahlásit
Enormně silný kořistnický pud, kdy se pes až panicky snaží o kořist nepřijít, bývá opravdu projenev slabší nervové soustavy a nejistoty psa
ano to je nas problem
Ja som to pochopila z tej diskusie na ktoru si ma odkazal. Tie smajliky "asi skusim ten ostnac" - to bol akoze vtip, ale nepochopeny.
Diky moc, pomohlo mi to 
|
sarax
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 13:53
- Nahlásit
Víťa
Pes zjistí, že když pustí, znovu si kousne a rychle princip pochopí.
mno otázka co je rychle...já mám u svýho psa situaci kdy fakt nevnímá a rukáv chce tak moc že další kousnutí je jí zatím šumák....
popoluska
a figurant ti poradil co???
a hlavne mi to vobec neriesi co v buducnosti, ked budem chciet aby pustil pri pustacke
mno ta situace je jiná a doufám že pes k ní dospěje..je to na dlouho..kolik je pesanovi a jak dlouho obrany děláte???
|
AOZ
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 14:22
- Nahlásit
My se pouštění učíme metodou, podle mého názoru dost silného fyzického podnětu, taková ta smyčka za třísly. Na začátku špatně vedený pokus o obrany, pak dlouhá pauza. Teď jsem začala znovu, ovšem pes je ďas. Takže mi bylo doporučeno toto + hlídání, odcházení od figuranta povely chůze u nohy, zpátky hlídání a pak teprve za odměnu, když vydrží sedět tak kousnutí. Na klacek (aport), to funguje normální pusť, ale na rukáv ne.
|
AOZ
Člen |
# Zasláno: 10 Dub 2007 14:27
- Nahlásit
Ještě dotaz, mohu já(naprostý laik) rozlišit, že jde u psa o paniku, že o rukáv přijde a proto nepouští a ne o extrémní chuť, tmu, jdu do něj?? Pak by ten přístup k nácviku měl být zřejmě jiný.
|
Víťa
Administrátor |
# Zasláno: 10 Dub 2007 17:17 - Změnil/a: Víťa
- Nahlásit
mohu já(naprostý laik) rozlišit,
Nevím, zda to pozná naprostý laik, ale zkušený figurant nebo výcvikář by to poznat rozhodně měl. Samozřejmě jde i o celkový projev psa na obraně. je nutné si si všímat, zda je pes sebejistý a řeší situace jistě a soustředěně nebo zda je naopak nervozní, hlavně dostane-li se pod nějaký psychický tlak. např. při kousání v neznámém prostředí, na cizího figuranta, je-li na něj vyvíjen větší tlak než obvykle, trvá-li zákus déle, přistupuje-li figurant ke psu nějakým jiným způsobem apod...
Mnozí psi, jsou-li už naučení, že každá situace se dá vyřešit zákusem, provádějí pod tlakem zákusy mnohem silněji a razantněji než normálně, protože se z pro ně nepříjemné situace chtějí nějak dostat a vědí, že jediná cesta je přes zákus. U sebejistého psa nepoznáte rozdíl mezi kousáním na cvičáku a tmavém sklepě, u slabšího ale naučeného psa může být rozdíl v zákusu markantní. Bohužel rozpoznat a uvědomit si takové chování u psa vyžadují od figuranta i psovoda už dost bohaté zkušenosti a bohužel ne každý je ochoten a schopen připustit, že za okázale projevovanou bojovností a urputností se mohou skrývat nejistota a obavy...
|
