| Autor |
Zpráva |
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 8 Říj 2006 21:27 - Změnil/a: Sterkule
- Nahlásit
Ahojky, potřebuju poradit, co dělat s tim našim lotrem. Je to aussiek a je mu teď něco málo přes tři měsíce a hodně se bojí lidí. Všechny štěňátka se spíš ke všem hrnou a on, když může, tak se radši vyhne. Jak chce na něj někdo sáhnout, tak by se radši oběsil na vodítku, než přijít blíž. s Dětma kolem těch 6-12 let je to asi tak nejhorší. Nikdy mu nikdo nic neudělal a začíná to být čím dál tím horší. Jediná vyjímka je, pokud má člověk u sebe psa a nebo je psem cítit, to přijde. Ke svým se hrne s nadšením. Nechci to v něm podporovat. Jak postupovat, aby se to moc neprohlubovalo? Vim, že je ještě prcek a doufám, že z toho třeba vyroste, ale nevim, co s tim teď?
|
jorkaAmálka
Člen |
# Zasláno: 8 Říj 2006 21:38
- Nahlásit
Sterkule
Mám úplně stejnej problém. Fence jsou čtyři měsíce a přesně jak popisuješ, lidí se bojí a dobrovolně k nikomu nepůjde. Chovatelka mě radila, chytnout, strčit cizímu člověku do náruče ( samozřejmě takovýmu, kterej o to stojí ) a hladit, hladit, hladit. A chodit hodně do města, mezi větší počet lidí. Já to tak praktikuji asi 10 dní a nějakej pokrok už jsem zaznamenala.
|
Mar3
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 07:39
- Nahlásit
jorkaAmálka
ten malej co sem ho dlachňala v sobotu má strach z lidí? chůďa ? ale dobřeto děláš,určitě se naučí,že se není čeho bát 
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 08:38
- Nahlásit
Sterkule
co nejvíc chodit mezi lidi, ať už na nějaká frekventovaná místa - náměstí, zastávky, tak i na dětská hřiště, nádraží. Lidi, co si jí budou chtít pohladit, bych poprosila o maximální jemnost pohybů, nejdřív ať dají čuchnout ruku, ať si třeba dřepnou na bobek a opatrně ho zkusí hladit po ramenou, na krku pod tlamičkou - ne na hlavě, jak mají všichni ve zvyku. Nebo jestli rád jí a ty s tím souhlasíš, můžou si získat pejskovu důvěru pamlskem, který mu dají. Takhle já seznamuji naší fenku, samozřejmě ne s cizími, ale s mými kamarády.
No a aby se to neprohlubovalo - zabránit všem negativním zkušenostem, tzn. mít oči na šťopkách a být pejskovi nonstop ochrankou.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 08:58
- Nahlásit
Přesně takového psa mám, sice se lidí nebojí, ale nesnáší když na něj sahají. Je schopný si jim sednout k nohám pokud si ho nevšímají, ale běda, když k němu přiblíží ruku, buď uteče a když nemůže, rafne.
Nikdy mu nikdo nic neudělal, má to od malinka, teď je mu 9 měsíců a ačkoliv jsem dělala všechno, i co zde radíte, je to pořád stejné.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že cizích lidí, kteří jsou ochotní vzít do ruky psa, který po nich rafe, je minimum a těch několik málo brzy dojde a nebo si pes na ně po čase zvykne a chová se k nim líp, ale k ostatním pořád stejně.
Na druhou stranu pes je vynikající hlídač, nemusím mít strach, že mi ho někdo ukradne nebo otráví, takže už jen dávám pozor, aby na něj nikdo nečekaně nesáhl.
|
jorkaAmálka
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 09:18
- Nahlásit
Mar3
Jo, to je přesně ona. Mám ji doma necelý tři týdny a začíná se to pomalu lepšit.
|
Mar3
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 09:24
- Nahlásit
jorkaAmálka
teda ona, já furt píšu "on" 
tak ta nejni tak hrozná ne? teda aspoň mezi tolika lidma s proplítat na přehradě a tak, s tolika psama ....
.....je dobrá,vypadá jako "koníček" - taková hříva
|
jorkaAmálka
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 09:28
- Nahlásit
Mar3
Takhle to vypadá že se nebojí, ale pokud bys ju chtěla pohladit, tak se dobrovolně nenechá. Prostě uteče a na menší děcka i vrčí a chňape. Na ni se musí pomalu a chce to čas.
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 09:36
- Nahlásit
jindriska
Mezi lidi se snažíme chodit co nejčastěji. Prvně čuchnout k ruce mu dávají samozřejmně vždycky.On si čuchne a uteče. Je na něm vidět, jak je mu to nepříjemný.Asi zkusíme ty pamlsky a uvidíme. Dík za radu.
Maya
Jinak on náš malej nechňape, ale zase k těm lidem ani nepřijde. Někdy se jim vyhýbá, už jenom, když je vidí. Když ho přidržím, ať si ho ty lidi klidně pohladí, tak se snaží utéct a když nemůže, tak hází pohledy týranného štěňátka Prostě je to trubka. Ale zase když si ho jde někdo pohladit na cvičáku, tak je celkem v pohodě.Sice tak po těch lidech kouká, ale přitom se nechá pohladit a všechno. ach jo, by mě zajímalo, co se mu v tý palici honí.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 09:43
- Nahlásit
Sterkule
dokud je pejsek ještě malé štěnisko, tak se s tím strachem dá dělat poměrně dobře a postup bývá rychlý. Jak už psali ostatní. Chodit hodně mezi lidi a pejsky, ale důsledně dbát na to, aby štěně nezískalo špatnou zkušenost, tj. vždy a všude ubránit před případným nebezpečím - v praxi tedy raději nedovolit cizímu psu, který se nebude tvářit přátelsky, kontakt se štěndem vůbec. S hodnými a kamarádskými psy naopak kontakt vyhledávat, pejska moc chválit, pokud se nebude bát, a pokud bude, dělat si z něho srandu, "cože jako blbne, vždyť je to kámoš, sranda atd. atd." - všechno veselým hlasem . Cizího přátelského psa třeba i podrbat a bavit se s ním. Štěnda jsou zvědavá a rychle zjistí, že o nic nejde  Co se týče dětí, které by si chtěli tvoje štěndo hladit, ještě předtím je instruuj, že nemají dělat prudké pohyby, mají si třeba sednout na bobek, aby tím snížily svou výšku, nekřičet, nelítat a nevrhat se prckovi kolem krku Jakmile se štěndo otrká, můžeš pomalu přidávat různé prvky, které třeba dříve štěndo děsily, ale nyní už je třeba jen překvapí...prostě navykat na různé situace, tím se nejlépe otrká, a pak už mu to ani nepřijde
Maya
náš Griffča z útulku je taky takový, že o kontakt s cizími lidmi a psy nestojí. V přítomnosti cizích lidí se dovede chovat slušně, ale pohlazení strpí jen od těch, kteří se líbí jemu samotnému. Pokud se týče např. návštěv, nenutíme ho, aby se s návštěvami přátelil, necháváme mu možnost výběru. Už se naučil, že lidi, kteří se mu nelíbí ignoruje a stačí říci "místo" a sám se "odklidí" z jejich dosahu. Když se mu náhodou někdo líbí, pomalu si ho očichá a pak jakoby "nastaví", jakoby říkal "ok, můžeš mě pohladit, jestli chceš" Strašně srandovní je vztah, jaký má Griffča k mému otci. Když jde táta kolem plotu, Griffin na něj vrčí a štěká, jakmile ale táta vejde do branky, skočí mu na ramena a olíže celý obličej, pak sebou flákne na záda a "drbej mě"
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 10:10
- Nahlásit
Sterkule
Pokud nechňape, ale dělá chudáčka, tak bych ho opravdu nechala hladit co nejvíc a taky ať ho lidi potom odmění mlskou, třeba to pomůže.
Evik
Můj pes nejde k nikomu, zkoušela jsem všechno, strkat ho lidem do ruky, kárat ho, nechat ho uplácet, ale bez výsledku, jedině od koho se jakž takž nechá pohladit, hlavně když mají v druhé ruce piškot, je bratr s manželkou, které vídá od malička několikrát týdně. Přitom doma je to takový mazel, že můj druhý pes, který je přátelský ke každému, se s ním nemůže rovnat.
Je to prostě obezřetná povaha. na záda si před nikým rozhodně nelehne. U něj se to nakumulovalo od rodičů, mě taková povaha naštěstí až tak nevadí, jediný problém máme na procházkách, když jdu s oběma, velký pes přátelský ke všem a malý netýkavka a lidi se většinou s tím To je ale krásný pejsek můžu si ho pohladit, vrhají na toho menšího a po mém Ne toho ne pohlaďte si toho většího, většinou zírají dost nevěřícně.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 10:22
- Nahlásit
Maya
no náš Griffča byl poté, co jsme si ho vzali z útulku, nejprve ke všem cizím lidem agresivní a ze strachu "chňapal". Nějaký čas trvalo i než se zpřátelil se členy naší rodiny. Bral pouze mého přítele (coby páníčka), mě ("druhá panička"), přítelovy prarodiče (ty jen jakou součást domácnosti, vhodné osoby k mazlení, ale jinak je vůbec nebere jako pány). Než se skamarádil s mou mamkou, taťkou, bráchou, chvilku to prostě trvalo, dneska je ale bere naprosto jako samozřejmost a jsou taky jedni z mála, před kterými si lehne i na ta záda.
U Griffči to bylo o strachu z lidí, nyní už jen o nedůvěře v cizí. Než se přesvědčí, že noví lidé mu neublíží, trvá mu to, ale nakonec to zvládne. Ovšem o to pohlazení stojí jen u těch, kdy ho přesvědčíme nejen my, že se mu nic nestane, ale i ti samotní lidé.
Jinak když chodíme venčit, taky se nám stává, že si lidi chtějí pohladit spíš většího Griffču než menšího Akouše...Grif je takový medvídek chlupatý, Akouš sice taky, ale chlupy má kratší....ta medvědovitost Griffči asi v lidech vyvolává pozitivnější emoce, takže děcka se na něho chtějí vrhat...Včas musím vždycky upozorňovat, aby si taky raději pohladili toho menšího. Jedna paní byla jednou docela "odvážná" a říkala něco jako "já se psů nebojím, mají mě rádi", natáhla ke Griffčovi (okošíkovaném) ruku, ten jí očuchal, jemně zavrčel a couvl za páníčka......pak už paní tak odvážná nebyla...
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 10:23
- Nahlásit
Sterkule
Když ho přidržím, ať si ho ty lidi klidně pohladí, tak se snaží utéct a když nemůže, tak hází pohledy týranného štěňátka
být tebou, tak tohle bych nedělala. Dává jasně najevo, že nechce, tak proč ho nutit? Taky myslím, že tvůj dobrý úmysl zpřátelení se nemusí být pejskem pochopen a může z toho mít ještě větší stres.
Na druhou stranu, nemusí to být takový ten pejsek, co miluje všechny a všechno. Já jsem taky usilovala o to, aby moje fenečka byla takový ten mazlíček, co všichni rádi, ale ona o cizí zkrátka nestojí, tak jsme se podle toho zařídili. Čuchne - zalíbí - pohlazení, čuchne - nezájem - jdeme dál. S dětma to je horší - polehoučku seznamuje doteď (jsou jí 2 roky), ale o hlazení si můžeme zdát. Zatím jsme docílili toho a díky zato, že dětičky v těsné blízkosti jí jsou putna.
Chce to taky pejska dokonale poznat (mimiku, pohyby těla) a být o krok vepředu. Já už na fence poznám, jak bude reagovat, takže se taky zařizuji dopředu. Všimla jsem si, že jakoby vykulí očička, čelíčko zplacatí.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 11:18
- Nahlásit
Evik
To je fajn, že se vám ho podařilo trochu spřátelit, ono u těch psů z útulku to bude asi hodně naučená reakce, asi mu lidi ubližovali, tak se jich preventivně straní, proto asi rozlišuje lidi na ty co se mu líbí a na ty co ne.
U mého psa je to vrozené, proto s tím taky jde tak špatně něco dělat a nelíbí se mu žádní lidi.
Já mám psy oba stejné chlupáče, takže malej působí roztomileji a proto se na něj lidi vrhají, ale naštěstí nebydlím ve městě, kde by se mi to stávalo denně, u nás už ho všichni lidi znají.
jindriska
Ono záleží, kde kdo se psem žije, pokud ve větším městě, kde každou chvíli hrozí, že se mu nějaké dítě vrhne bez varování po psovi, tak je třeba psa k to mu nutit a trochu ho otupit, jinak by buď strávil zbytek života s košíkem a nebo by dřív nebo později někoho kousnul. Nemusí všechny milovat, ale nějaké doteky cizích lidí by měl alespoň snést.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 11:28
- Nahlásit
Maya
no, že nám to ale trvalo, než se Griffin přestal bát a už "jen" nedůvěřuje. Máš pravdu, on byl týraný - z útulku víme, že byl předtím u člověka, který ho měl pouze na řetětu, živil ho zbytky a pes neznal ani lidi, ani psy ani pořádné žrádlo, byl vyhublý, nikdo ho nejspíš v životě nečesal...povel neuměl ani jeden....Máme ho cca rok a půl a za tu dobu se Griffča naučil i přes věk cca 8 let základní poslušnost, přivolání má super, na vodítku sice má ještě tendenci tahat a vůči cizím psům moc přátelský není, ale i tak je to veliký pokrok. O to víc mě strašně štve, že ho jedni naši sousedi pořád považují za zlého psa a roznáší o nás pomluvy. Přitom oni sami mají nezvladatelného křížence briarda asi s NO, který už mě jednou málem pokousal a neustále u plotu provokuje naše psy....
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 11:52
- Nahlásit
Maya
souhlas, bydlíme v Praze na rušném místě, takže vím. Jenže ono nutit a nutit, to co psala Štěrkule, že ho drží a on se vzpíná k útěku dle mne není dobře. Takže najít vhodný individuální přístup a jít zlatou střední cestu.
každou chvíli hrozí, že se mu nějaké dítě vrhne bez varování po psovi
tak zde musí fungovat páníček - vždy připraven s očima dál než pes a nenechat nic náhodě.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 12:35
- Nahlásit
Evik
To jste s ním udělali kus práce, špatná socializace a navíc špatné zacházení a možná i bití, to není moc dobrá kombinace a navíc čím starší pes tím hůř se předělává, takže fakt gratuluju.
A k těm sousedům - s takovýma lidma toho moc nenaděláš, nejlepší je dát si pozor, aby pes nic neudělal a tyhle rejpaly ignorovat. A nebo jim plácnout nějaké jejich máslo na hlavu. Na moje psy taky nejvíc nasazuje člověk, jehož pes celý dny provyje zavřený v kotci. Už to neřeším a na jeho poznámky nereaguju.
|
Maya
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 12:42
- Nahlásit
jindriska
Ono pokud máš psa, který buď zdrhá a nebo rafe a uplácení nezabírá, tak ti nic jiného nezbyde, když chceš aby fungoval ve městě.
vždy připraven s očima dál než pes a nenechat nic náhodě
Tohle je sice hezké, ale ne vždy to vyjde a nelze na to spoléhat, já nejsem ve městě tak často a přece už se mi stalo, že okolojdoucí dítě naprosto bez varování a bez hlesu jak šlo okolo přejelo psovi rukou po zádech. Můj pes uskočil, ale jindy nebo jiný pes, by mohl rafnout a kdo by byl na vině?
Pak už totiž nejde ani tak o to předvídat, co udělá pes, ale předvídat, co udělají okolojdoucí lidi a to dost dobře nejde.
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 13:51
- Nahlásit
Maya
ano nenadálé situace můžou nastat, samozřejmě. Pak má mít takový pes košík a ne spoléhat na předvídatelnost páníka, jasné. Podle svého psa ale vím, že kdybych jí nutila do kámošení se s ostatními, docílila bych averze ještě větší. Proto jsem varovala před nucením. Nic víc.
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 16:03
- Nahlásit
jindriska
být tebou, tak tohle bych nedělala.
no právě proto se to snažím nedělat a jinak řešit. Jen jsem zkoušela, co udělá, pokud ho přidržím, jelikož jinak se snažíme najít jakkýkoliv způsob, aby lidem aspoň trochu věřil.
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 16:05
- Nahlásit
Sterkule
tak hodně štěstí, zkuste ty pamlsky a co ještě zkusit - ať cizí člověk vyzve štěndo ke hře, třeba na balónek, klacíček?
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 16:33
- Nahlásit
jindriska
To ani náhodou, je to hajzlík.Za balónek se kamarádit nebude. Jak to neni žrádlo.... No chlap no Zkusíme ty pamlsky a uvidíme
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 18:24
- Nahlásit
Sterkule
ano, papání je velká zbraň a základ pro mnohý pěkný vztah.
Ještě otázečka - vůbec nevím, co si představit pod pojmem aussiek.
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 20:57
- Nahlásit
jindriska
vůbec nevím, co si představit pod pojmem aussiek
PAtří k plemeni Australský ovčák, neboli aussies
|
Mucholabka
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 21:24
- Nahlásit
Sterkule
Ty ho chceš ke canisterapii? Myslím, že na stránkách o tom něco máš...jinak byh to asi moc neřešila.
Já zas mám problém opačný, ale to bude plemenem-každého miluje a desetkrát se člověku obkroutí kolem noh pro jedno pohlazení
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 21:35
- Nahlásit
to Maya,
jojo, s Griffčou jsme si mákli, ale sami bychom to nezvládli. Moc nám pomohl a poradil Ruda Desenský a další zkušení pejskaři. Griffča rozhodně nikdy nebude pes, který by mohl běhat se skupinou dalších na hromadných výletech, ani na cvičák se s ním moc nedá, protože je to pro něho hrozný stres. Socializovali jsme ho v rámci možností, jak nejlíp jsme dovedli, je to pořád ho mít na očích, pořád být o krok před ním, ale dá se to. Přítele už fakt výborně poslechne a za to jsem fakt strašně ráda
|
Sterkule
Člen |
# Zasláno: 9 Říj 2006 21:54
- Nahlásit
Mucholabka
No, už jsme členy a byli jsme i na školení. Zatim se snažim, jak můžu. Pokud by to šlo nějak, aby se přestal bát, tak bych ráda.
Jinak hlásím úspěch. Nechal se podplatit piškotkama v restauraci Vážně mu to pomáhá. MOc díky.
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 10 Říj 2006 08:11
- Nahlásit
Sterkule
Nechal se podplatit piškotkama v restauraci
tak aby tě pak nevyměnil . Můj druhý pejsek, už psí dědeček nejvíce miluje babičky, konkrétně jednu a ta už si pro něj nosí dobrůtky. Minule paní odcházela a můj věrný psí kamarád odcházel s ní a já mu byla úplně volná!
To je úplně jiná povaha než fenečka, u nás taky pomohá právě ta jeho dobrosrdečnost a vstřícnost vůči všem a všemu. Ke každému jde s rozvrtěným ocáskem a Haidy to taky zajímá a příjde si pro krátké pohlazení.
|
