Jaji
Člen |
# Zasláno: 22 Srp 2006 21:17
- Nahlásit
Zdar lidičky, mam taký malý dotaz. Mam necelý rok starého ovčouna. Je to osobnost. Myslím si, že je to docela nadaný tvoreček. Není to teda takový ten blázínek, co by si při chůzi i nohy kvůli míčku vykroutil hlavu a já o něj co krok zakopávala. Ale cvičení mu docela jde. Je chytrý, ale mam strach, že až moc. Připadá mi, že nad vším moc přemýšlí. Kolikrát se mi stane, že po něm něco chci a on moc dobře ví co, ale dělá mi naschvály. Např: pes sedí přede mnou, já mu dam povel ke štěkání (vždycky to udělá, tenhle cvik zvládá od štěňátka, moc dobře ví, o co go) a on jen kouká, jako by říkal: "Trhni si, já ti tu nebudu dělat šaška!" Tak mu zopakuju povel a on se jednoduše natáhne. Prostě si lehne. Už jen chybí, aby vztyčil prostředníček  To mě dokonale vytáčí. A druhý den maká jak robot
, až mě udivuje, co už zvládá. Občas jsem z něj dost na nervy. si bych mu to neměla vyčítat, protože to má asi po mě. . Ale stejně mě to štve! Jen chci vědět, jestli mám prostě tolerovat jeho pubertu, nedělat si s tím hlavu a doufat, že ho to brzy přejde. Nebo mu mam jasně dát najevo, že bude poslouchat, kdy já budu chtít a ne, jak se lord zrovna vyspinkal a na co má právě náladu. Zatím s ním všechno dělám po dobrém, cvičíme hrou, nepřetahuju ho, prostě žádný dril. Ale nevím jak dlouho vydžím ty jeho nálady. Fakt je jak počasí. Jinak máme mezi sebou fakt bomba vztah, je to úžasný pes, má super povahu, ale mít oba dva pubertu ve stejnou dobu, je celkem fuška. Co vy na to? Myslíte, že to mam vydržet nebo spíš přitvrdit?
|
jindriska
Člen |
# Zasláno: 23 Srp 2006 07:46
- Nahlásit
Jaji
přidala bych na důslednosti, aby byl povel, který už je jednou vyřčen, splněn, ale pak bych mu nechala volno, když ho to ten den neba.
Moje fenečka mi takhle občas stagnuje s aportem, umí ho jedna báseň, ale někdy taky dělá, že nic neumí a to si ho doslova vynutím.
|
