| Autor |
Zpráva |
Sylva
Člen |
# Zasláno: 27 Čec 2006 22:50
- Nahlásit
Kdy? Po návratu psa z útěku. Ne toho na pár vteřin, nebo možná minut, ale zmizí li na celý den. Podporovat v něm radost z návratu k pánovi, nebo ho kárat s opakováním povelu vyřčeného při útěku, nebo psa po návratu ignorovat? Díky za názory. Haf
|
Tami
Člen |
# Zasláno: 27 Čec 2006 23:03
- Nahlásit
Moje dcera má fenku, která byla vyhlášená útěkářka a už si s ní nevěděla rady, zmizela také vždy na několik hodin, podhrabala se, využila odepnutí z vodítka atd. To bydlela dcera v podnájmu v jednom domku.
Když se dcera přestěhovala do garsonky /pejskovi už byly 3 roky/ rozhodla se to konečně řešit radikálně - koupila dlouhé vodítko a přesně jak to doporučují, fenka si ho za sebou tahala alespoň půl roku, dokud si nezvykla že je stále pod dohledem.
Teď je už rok v pohodě, chodí bez vodítka, ani ji nenapadne zdrhnout. Dokonce ji pouštím i já, když je potřeba někdy venčit.
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 27 Čec 2006 23:19
- Nahlásit
Tami
Tento způsob taky znám, jen jsem doufala, že to jde i jinak, než několik měsíců psa vodit jen a jen na vodítku. A to "fenka si ho za sebou tahala" znamená, že bylo přišlápnuto jen při snaze utéct? NEbo to byl jen slovní obrat pro vedení psa na vodítku? A jak ho měla dlouhé?
|
Tami
Člen |
# Zasláno: 27 Čec 2006 23:31
- Nahlásit
Jo tahala, -já nevím kolik mají ty nejdelší šňůry přes 10 metrů?
Ano a při snaze utéct, to přišlápla. Párkrát si to fenka zkusila - ale fakt to chce asi dlouho, já osobně nic jiného neznám - to že mu vynadáš , z toho si asi nic dělat nebude.
To ti nepřijde, moje štěndo také dost často tahá za sebou šňůru, ale prádelní, protože tu z krámu neutáhne, učím ho na ní poslušnost, přivolání atd.
Zadej si to do vyhledávače a tady už to bylo několikrát popisováno,.
Nevím, jestli má někdo jiný návrh, ale já se domnívám, že musíš začít od začátku - od přivolání.
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 01:04 - Změnil/a: Sylva
- Nahlásit
Díky Tami
Musím to upřesnit. Já nemám problém se svým psem. Já jsem každého naučila poslouchat do 3-5 dnů stylem "cukr/bič" (téměř vždy dospělák z útulku atp.) Na toto téma jsme se bavili s pejskařema při večerním venčení a co člověk to názor. Já raděj psa, když neposlechne na druhé zopakování, doženu, chytnu ho za kůži a sprdnu. Dělá si z toho pes hodně. Záleží na důrazu. To někomu ale dělá problem, proto jsme řešili jak jinak. Je fakt, že to znamená třeba i v přírodě se vrhnout kamkoliv, kvůli dohnání psa. Mě je líto psů trvale, nebo i dlouhodobě na vodítku. Nemůže běhat, hopsat, obejít si stromy 3x dokola,... Mimo toto -, je způsob který radíš klidnější a pohodlnější (v dobrém slova smyslu), čili možná lepší. Je stoprocentní i v přírodě? Když pes pochopí takto, že se nemá vzdalovat od pána, nic s ním neudělá ani srna 10m daleko? Nechci to zhazovat, jen vědět co a jak. Díky Haf 
|
aren
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:19
- Nahlásit
Sylva
Sylvíku, tady je docela dobrý článek, píše se tam i o té šňůře:
http://www.psycholog-psu.com/privolani.html
a myslím, že se tam píše, že při návratu zásadně chválit.
Když se budeš chtít na něco zeptat, můžeš k tomu hodit dotaz na poradnu:
http://www.psycholog-psu.com/poradna/viewforum.php ?f=8
Vyžadují registraci.
|
brut
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:20
- Nahlásit
Sylva
No, já vím jednu zkušenost lidiček, co mají chatu kousek od nás....mají bígla. Ty můžou dělat a dělají cokoliv a pes jim stejně zdrhne. Už druhý rok to řeší 20m stopovačkou, kterou má páníček omotanou okolo pasu, aby měl pes volnost a byl ovladatelný. Pejsek je ale šikulka a alespoň párkrát během léta ho vidím zdrhat ( buď bez vodítka - stopovačky a obojku nebo se zbytkem stopovačky - přehryže jí). Udělá si pravidelný okruh a zase se vrací do chaty - po celém dnu v lese. Taky párkrát běžel i s tou dlouhou stopovačkou a páníčci trnuli strachy, aby se někde nezamotal a neoběsil či něco podobného.
|
brut
Člen |
# Zasláno: 28 Čec 2006 08:22
- Nahlásit
aren
Bohužel, ne vždy tohle platí a pomůže. U některých plemen je zřejmě problém větší než u jiných. Přivolání a šňůra v lese nepomáhá.
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 30 Čec 2006 22:48
- Nahlásit
Promiňte lidičky, že odpovídám až teď. Byli jsme mimo (město, ne sebe )
Díky vašim názorům a radám Desenského, víc připouštím možnou účinnost stopovačky, nebo dlouhého vodítka. Doposud jsem byla velkým odpůrcem, protože mám se psy a jejich poslušností, taky zkušenosti, i bez ní. Dělám to vlastně stejně, čili v přírodě každých 15-20m psa zastavuji "čekej", nebo přivolávám. Záleží na přehlednosti místa atp. K tomuto samo pes musí být už ovladatelný a znát co poslechnutí, nebo ne, znamená. Já jsem odpůrcem uvazování, protože u spousty psů to nezůstane "pro začátek", ale člověk zleniví dál učit, takže je to trvalým stavem. Jistě, že záleží na rase, jak píše brut. U loveckých psů jde hůř překopávat to, k čemuž byli generace šlechtěni. Tj. silný lovecký pud.
Ale k mé původní otázce jestli chválit, když se vrátí i po tak dlouhém výletě. Někdy se stane i se stopovačkou, nebo učení na ní! Nebo ne? Na chválení psa při návratu lidi moc zapomínají a ono je stejně důležité, ne li víc, než kárání. A vrácení se psa k nám jsme po něm chtěli, že jo, takže si odporuje ten, kdo kárá. Jenže..! On pes není žádnej blbec a dokáže rozlišit hloubku prohřešku. Takže není chválení, i v případě celodenního kašlání na pána, vlastně podporování ho ve stylu "vrať se kdy chceš" ? Tím spíš, byl li pes při útěku volán. O tomto jsme polemizovali u domu, se psy lelkujícími a hledající něco k zábavě (to těmi, trvale na vodítku) a jinými, podřimujícími na chodníku (po lítačce v lese a koupání v přírodě). Díky Haf
|
popoluska
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2006 07:09
- Nahlásit
Takže není chválení, i v případě celodenního kašlání na pána, vlastně podporování ho ve stylu "vrať se kdy chceš" ? Tím spíš, byl li pes při útěku volán.
Sylva
ja si myslim, ze najlepsie ak sa pes vrati po dlhej dobe, je jednoducho bez zaujmu ho pripnut na voditko a odist. A nedovolit, aby sa to stalo znovu. Cize nechvalit ani nekarat.
Pejsek je ale šikulka a alespoň párkrát během léta ho vidím zdrhat ( buď bez vodítka - stopovačky a obojku nebo se zbytkem stopovačky - přehryže jí).
Podla mna to nezvladli majitelia aj ked bigli su samostatna kategoria. Ked si vie prekusat stopovacku, dala by som mu aj kosik a kludne 30 metrovu snuru aby som si zvacsila sance na to, aby som ho prinutila prist. Chapem ze sa to malokomu chce, ale takto ho budu nahanat vecne.
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2006 07:29
- Nahlásit
Jednou mi utekl Anubis za barákem-už tam je les. Honil srnu,bylo na podzim.Třikrát kolem mě během jedné hodiny proběhl ve velmi těsné blízkosti,tisickrát jsem na něj řvala ale touha dohnat srnu před ním byla větší.Když už mi byla zima a chtěla jít domů najednou vidím psa. Naprosto suveréně si to šlapal ke mě.Nevěděla jsem co dělat,jestli chválit či trestat. Mozek mi řikal musíš ho chválit že aspoň přišel,druhá část mozku mi velila ho seřezat jak nemlatné žito...Přiběhl jak oukropek,ocásek dole a velmi vyčitavý jeho pohled-čekal nářez,čekal že bude zle.Nevolala jsem na něj ke mě přišel si sám pro trest. Já se začala smát -takhle jsem ho nikdy neviděla a jen jsem řekla jdeme-měli jste vidět tu radost,to vrtění ocáskem že jsem ho neseřazala-nikdy jsem ho neseřezala ale mnohokrát utekl bývalím majitelům a ty mu asi dali co proto....výsledek této lekce? Pes vezme roha znova a už nemá strach se vrátit neb ví že nedostane......něco jiného je samozřejmě když je pes co lítá kolem vás a chce si hrát a neposlouchá a až po půl hodině přijde,to potom chválit,ale pes co zdrhne na hodně dlouho.....no nevim.
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 31 Čec 2006 18:26 - Změnil/a: Sylva
- Nahlásit
popoluska
Rozkošná přezdívka, jak jsi na tom s oříškama?? Teď nemyslím ty štěkající. "bez zaujmu ho pripnut na voditko a odist. A nedovolit, aby sa to stalo znovu" to je taky možný způsob. Jenže já třeba jezdím přírodou na kole, nebo na běžkách, takže vedení psa není možné (nechci aby běžel přede mnou po cestě a ani si neňufl). Proto já přistupuji k tomu výraznějšímu, ale rychlejšímu způsobu výchovy. Taky ví li pes, že jsem rychlejší, má sám strach, že mu ujedu. Při procházkách pěšo připínám na místech určitého porostu, kde už mě psi naučili, že bývá zvěř.
Anu
Takové zážitky mám s útulkáčema taky. Taky jsi v té chvilce povyrostla jak jsi lepší než ti předtím? ) A já jsem myslela ten zdrh na dlouho u normálně poslušného psa. Někdy jim to prostě ujede, páč sou živí tvorové a byli by lepší než my, nechybovat aspoň někdy. Jenže 2,3 naše chybné reakce můžou způsobit zbytečné nedorozumění s důsledky.
A co si myslíte třeba o způsobu: bez zájmu připnout, jek píše popoluška, a nedat ten den nažrat? V případě agresivity psa, nebo jiného nezvladatelného chování to radí.
Haf
|
Anu
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2006 07:02
- Nahlásit
Sylva
A co si myslíte třeba o způsobu: bez zájmu připnout, jek píše popoluška, a nedat ten den nažrat? V případě agresivity psa, nebo jiného nezvladatelného chování to radí.
to jsem též zkoušela-dle něčí rady tady na cz-pes. Bylo to kdy můj pes chtěl napadnou argentinskou dogu za plotem co machrovala a mi šli kolem.Byl neuvěřitelný,nepomáhalo nic....prostě krize.Naštvaně jsem šla domů a vyloučila psa ze smečky....pes tancoval i kotrmelce jen aby si získal moji přízeň,byl neštastný a smutný a strašně chtěl ke mě.Cítila jsem se jak ten největší king. Po pár hodinách jsem mu odpustila....a druhý den v bláhové myšlence že si pes spojil=napadání dogy=vyloučení ze smečky jsem tam šla znova.Odcházela jsem stejně zfrustrovaná jako poprvé,pes (narozdíl ode mě) si z toho žádné ponaučení nevzal.Já vůbec pochybuji o nějaké spojitostech...
|
popoluska
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2006 08:26
- Nahlásit
Asi sme sa celkom nepochopili... Myslela som tym len tolko, ze nie je psa za co chvalit, lebo zdrhol, ale ani karat, pretoze sa aspon vratil. Cize radsej sa tym situacim snazit predchadzat Tiez uz viem, kde mozu byt macky, zajace, lakave odpadky a vtedy idem tu chvilu radsej na voditku alebo mam pripravenu retiazku aby som ho stihla pri snahe nieco ponahanat "trafit".
Ja som skusala vselico, psa si odchytit a "zdrbat" ho - tym som docielila, ze sa uz viackrat chytit nedal a zdrhal mi aj hodinu, dalsia vec - nevsimat si ho a akoze ho "vylucit" zo svorky ako pise Anu - tiez bez akehokolvek efektu, pes vedel ze som nahnevana ale vobec si to nedokazal spojit s tym co urobil.
Takze teraz ak nestihnem psa "zdrbat" do 3 sekund po tom ako nieco spravi, radsej sa na to "vytoto" 
Sylva
oriesky sa uz davno minuli, a princ na bielom koni odcvalal bezo mna
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 1 Srp 2006 23:14
- Nahlásit
Hmm, takže platí to co víme: kárat, event. trestat v tom momentu, kdy pes dělá to co nechceme. Dodatečně si to nespojí. Ikdyž, .. ty provinilé ksichtíky a poloviční pejsek, když se vrací s prohřeškem .. A je to dávno po tom co neposlechl.. A chválit a odměňova zrovna tak. To nenažrání má teda Anu asi účinek v případech, pokud je pes agresivní i na pána.
Rozumíme si popoluška. Pochopila jsem, že radíš předcházet nechtěnému. Proto jsem vysvětlovala, že já předcházet v přírodě vodítkem můžu málokdy. Mám ale asi štěstí na psy, ikdyž si je ani z útulku nevybírám, ale dostanou se ke mě nějak neplánovaně, původně nechtěně. A ti co si vybírají čistokrevné, tak často zrovna trefí na toho nezvladatelného.. Přednesu jim i vaše zkušenosti a nebudu doufám od nich nadále poslouchat jak jejich pes nemůže být jinak, než trvale na šňůře.
Oříšky i princ jsou fuč, tak ještě, že máš pejska Koneckonců to nejlepší.
Haf
|
rendik
Člen |
# Zasláno: 11 Srp 2006 18:07
- Nahlásit
Sylva
Tak jsem tady...Ono cvičit přivolání na šňůře je sranda dokud není pes stejně těžký jako jeho psovod, což je bohužel náš případ, takže nevím kdo by koho na té šňůře cvičil ...Takže se asi na nějaký čas vrátím k delšímu vodítku a budeme cvičit přivolání. Povel "ke mně!", škubnout, lákat, předsedne, pochválit, dát odměnu, volno (na vodítku) a takhle to budeme cvičit tak dlouho dokud nebude mít reflex "ke mně" => otočit, nerozhlížet se a běžet si pro pamlsek. Nic jiného mě totiž nenapadá. Když zdrhá, tak ho nedohoním ani se k němu netrfím žádnými klíči, plechovkou a podobnými věcmi... Dneska jsem ho vypustila z jeho výběhu, přivítali jsme se a vyrazili jsme. Na zahradě se procházela slepice. Vidím, že na ní zírá, tak jsem řekla "pojď, jdeme!", jako by se nic zvláštního nedělo, ale on nic, ještě chvíli zíral a pak za ní vyrazil. (byl bez vodítka) Žádný povel už jsem nedala, jen jsem se rozběhla za ním. Když to zjistil, zastavil a šlehnul sebou o zem, břicho nahoru a výraz "néé, prosíím, já už to víckrát neudělám, vážně!!". Přemohla jsem vztek a ani jsem ho neseřvala, ale na procházku už se šlo na tom dlouhém vodítku...
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 11 Srp 2006 20:52
- Nahlásit
rendik
No jo vyrovnaný váhy ti to stěžojou. Vidím jak přišlapuješ šňůru, kterou táhne tvůj macík (co je vlastně zač?) a letíš nohama vzhůru a zády v lepším případě na tvrsou, suchou zem  K dohnání, jež praktukuju já taky budeš muset trénovat sprint.. Ale jak dnes píšeš a já mám taky tu zkušenost, stačí to rozběhnutí se za psem. On neví jak rychlí resp. pomalí jsme, takže to raděj vzdá než být dohnán. Taky znám v ten moment andílky s bříškem nahoru, které přece nemám za co kárat..
A používáš stahovák?
Haf
|
rendik
Člen |
# Zasláno: 14 Srp 2006 10:45
- Nahlásit
Sylva
Mám novofundlanďana, je mu rok a půl. V zimě ještě vážil o něco méně než já a stejně jsem jela za zajícem blátem po zadku...S tím rozběhnutím máš pravdu, jak zjistí že za ním běžím, tak zastaví a když já běžím pořád, sekne sebou na zem . Stahovák používám, jeden už se nám povedlo i přervat.
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 14 Srp 2006 15:45
- Nahlásit
rendik
Noo, má páru. Ale ty vlastně taky
Ještě to seknutí sebou na zem musíme vyšperkovat tím, že se zvedne a přijde k nám, aspoň ty tři metry (ne že by naše poslušnost závisela jen na dobíhání, ale stalo se už). To jde krásně, když mám pár kousků masa. Asi si řeknou "proč se honit za něčím nejistým, když tady to mám "na talířku" i se servisem.. Ale já mám dospěláky, ty puboša. A taky jinou váhovou kategorii. Ale zas to vaše mazlení... hmmm, je ti co závidět.
Takže: SPORTU, PŘEDEVŠÍM BĚHÁNÍ, ZDAR!! 
|
rendik
Člen |
# Zasláno: 14 Srp 2006 19:17
- Nahlásit
Sylva
No, občas je to zajímavý, jednou jsem se chytala okapu abych sebou nešlehla když chtěl vítat nějaký děti... A sílu má fakt hroznou, kdybys viděla co dělal na táboře! Cvičili jsme, vždycky jeden cvičil a ostatní byli někde kolem. No a já Kima přivázala k brance. On asi čtvrt hodiny ukázkově ležel ani se nehnul. Pak si všimnul, že jeho táborová láska maliňačka si hraje s míčkem, tak se sebral a běžel za ní. Vodítko křuplo, zabetonovaná branka se mírně zachvěla a pejsek vesele utíkal. Doběhla jsem ho, seřvala, dostal i pár facek a šla jsem si pro řetízek. Koupila jsem si ho speciálně na tábor, asi tři metry dlouhý úvazový řetízek a dala jsem na něj úplně novou karabinu. Psa jsem na něj přivázala - zas k brance. Chvíli ležel a tvářil se svatě, pak zase zkusil jít za maliňačkou. Škubnul, ale řetízek ho nepustil. To ho vyděsilo a zase chvíli ležel a pak to zae zkusil. Dal do toho všechnu sílu a povedlo se - karabina povolila. Myslela jsem, že ho zabiju kteréna!!!
Jinak ale v lese nezdrhá na lov, ale chce si hrát, takže to nebere jako hon za žrádlem (ví, že mám plné kapsy). Třeba po stopě za zajícem nejde, ale za kočkou jo, kočka je asi lepší na hraní .. No a vyběhaná jsem pěkně, já byla takový lenoch než jsem měla psa...
Můžu se zeptat co máš za pejsky ty? Možná už jsi to tu někdy psala, ale já už se v tom kdo je kdo a kdo má jakého psa docela ztrácím.. No a ještě k tomu mazlení. Když má hafík náladu, tak to fakt stojí za to, vždycky jsem umlácená ocasem, rozválená na placku a oslintaná od hlavy až k patě...
|
Zdenaxxx
Člen |
# Zasláno: 16 Srp 2006 13:47
- Nahlásit
Já mám se svojí fenkou podobný problém. Brávám ji s sebou na vyjíždky na koni. Zezačátku jsem chodila na koni jen v kroku a fenku měla na vodítku. Pak jsem ji pouštěla a zezačátku chodila ukázkově vedle koně. Po několika takových vyjíždkách mi ale začala utíkat. Vždycky najednou vletí do lesa a vrátí se až po pár minutách. Začala jsem ji teda přivolávat vždycky, když se trochu vzdálila, ale když ji to chytlo, prostě nasadila tempo a zmizla mezi stromama. Jednou se mi vrátila asi až po 15-ti minutách, to už jsem se vážně naštvala a dostala výprask. Samozřejmě to vůbec nepomohlo. Na vodítku ji stále vodit nemůžu, můj kůn se taky potřebuje proběhnout a nechávat ji celé odpoledne doma, protože mi ji nemá kdo venčit, taky nemůžu. Takže ted jsme ve stádiu, že jednu vyjíždku jde ukázkově u koně a druhou mi třeba čtyřikrát zdrhne. Tak se to střídá. Fakt nevim, co s tím...
|
wensday
Člen |
# Zasláno: 16 Srp 2006 16:07
- Nahlásit
isdpch
jj, pravdu máš, v tomto případě jen připnout na voďák bez komentáře.....
|
Sylva
Člen |
# Zasláno: 16 Srp 2006 23:12
- Nahlásit
rendik
No nenudíš se s mazlíkem Buď ráda, že povolila karabina a nemuselas platit zedníky a další mistry na spravení branky..
Pesoše mám: křížence dlouhosrstého vlčáka, nebo choďáka - dle vzhledu i povahy, s nevím čím. Teď když je na léto trochu přistřižen, dost lidí jásá nad rozkošným půlročním štendem vlčáka. Takže je středák. Je nalezenec, čili naprostej závislák. Fenku buď čistého Karelského medvědího psa (jak tvrdil vet), nebo kříženku, nesoucí si z této rasy 95%. Ta je z útulku Dětmarovice. Jsou neplánovaní, až nechtění, ale zbožňovaní!
Zdenaxxx
A rozdělit jejich "venčení", aby se nemusel jeden přispůsobovat druhému, je moc náročné na čas, a tím nedostačující, že? A bylo by mi líto vždy toho čekajícího, když by mohl tak pěkně být s námi v přírodě.. Napadá mě jedině: jezdit zpočátku na otevřená prostranství, kde ji na koni doženeš a můžeš pokárat za neposlechnutí (pokud před tím vydáš povel). Cvičně ji volat a odměňovat. Snad jí nedojde, že mezi stromy se kůň nedostane. Ikdyž, jejich vyčůranost je někdy neuvěřitelná 
isdpch
Abeceda se k nám přidala! Jsme poctěni
wensday
Hmm, to dělávám, ale vždy jsem si nejistá jak si to pes přebere.
Naštěstí případů s jasnou volbou mé reakce je podstatně víc.
Joo, holt mít pejska znamená dělat těžce adrenalínový sport
Haf
|
Zdenaxxx
Člen |
# Zasláno: 17 Srp 2006 10:28
- Nahlásit
wensday
na vodítku ji právě připnout nemůžu, to bych pak musela na koni jet jenom v kroku a ten by se vůbec neproběhl...
Sylva
opravdu bych to nestíhala "vyvenčit" je zvlášt, ale díky za radu, zkusím to, i když nevím, jak moc to bude reálné
|
