Kynologická diskuse

- Kynologická diskuse - Odpovědět - Statistika - Registrace - Hledat -

Kynologická diskuse / Výchova a výcvik / Vyjíždí po dětech

Autor	Zpráva
JitkaK Člen	# Zasláno: 23 Kvě 2006 21:17 - Nahlásit Poraďte prosím. Mám 15ti měsíční fenku jorkšíra, která vyjíždí po maličkých dětech. Štěkot střídá s vrčením. Pokaždé jí dostatečně pevně chytím a hodně důrazně pokárám slovy nesmíš nebo fuj, ale příšte se vše opakuje beze změny. Neumím odhadnout, zda se jich bojí, nebo "jen" ukazuje svoji dominanci. Jinak s ní nemáme nejmenší problém, je nebojácná, přítulná, velmi společenská, zvyklá být sama aniž by cokoliv zničila, nebo štěkala. Větší děti a dospělé má ráda. Čekáme přírůstek do rodiny a doufám, že když bude mimi doma a bude na něj zvyklá, tak se její chování upraví snad k lepšímu. Ráda bych tento problém řešila nejen vzhledem k vlastnímu dítěti, ale hlavně proto, abych se nemusela bát , jestli se někde vrhne na nějakého prcka Předem díky za rady a zkušenosti.
Trotelchen Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 07:39 - Nahlásit JitkaK No a kdy a jak ji pevně chytáte? už u toho vrčení?
Martina Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 07:57 - Nahlásit JitkaK Píšeš si o rady a zkušenosti. Znám 3 jorkšíry ve svém okolí, kteří nemají rádi malé děti. Přesně jak píšeš, větší už jo, ale ty prcky ne. Třeba sestřenice jork normálně vyjížděl po jejich neteři, že vždycky když šla (bylo ji tenkrát něco přes rok), a nehlídali ho, tak normálně vystartoval a malou holku chňapl ze zadu za zadek, takže za plenu. Už jsem to slyšela od více lidí, že jorkšíři nemají rádi malé děti. Ale určitě jsou výjimky a snad se s tím dá něco dělat. Snad poradí zkušenější.
Gája Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 07:58 - Nahlásit JitkaK Tady je každá dobrá rada drahá, mám podobnou zkušenost, měla jsem maltézáčka a byl skvělý, jen nemusel děti. Doslova po nich vyjížděl. Nevadily mu, když šly kolem něj, nebo si někde hrály, to neútočil, ale nesměly ho hladit. Protože byl moc roztomilý, tak děti přímo přitahoval a vždy jsem musela dětem vysvětlovat, aby si ho raději nevšímaly. Když jsem čekala miminko, tak jsem ho raději dala tatínkovi, kterého měl moc rád. I když už dcerka byla větší a jeli jsme k tatínkovi na návštěvu, chtěla se s pejskem mazlit a hrát, vždy na ni vrčel a vyjížděl. Nikdy se to neodnaučil... O tomto plemeni je to známé. I když určitě jsou výjimky.
Evik Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 08:00 - Nahlásit Jitko, doporučovala bych Vám podívat se sem www.dogs.erbak.com Zaregistrujte se do tamního diskusního fóra - pročtěte si názvy jednotlivých diskusí. Jsem si stoprocentně jistá, že stejný problém jaký máte Vy se tam už řešil a Ruda Desenský na podobný dotaz už mockrát odpovídal. Lepší radu než od Rudy nedostanete.
Evik Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 08:07 - Nahlásit ještě bych chtěla podotknout, že to, že pes vyjíždí po vlastním dítěti je naprosto nepřípustné a majitel by to měl umět svému psu dostatečně jasně vysvětlit, aby se to už neopakovalo. Je poměrně časté, že pes nerespektuje dítě jakožto nadřízeného člena smečky, spousta psů bere děti jako kamarády a max. sobě rovné....dost si jich ale i myslí, že jsou nad nimi. Všechno je to o tom, co všechno majitel svému psu dovolí a to, kam se pes dostane v hierarchii smečky je čistě jen na majiteli psa. Lidé dělají tisíce chyb ve vztahu ke psu, které si ani neuvědomují a dominantnější psi pak snadno "narostou" výš než je zdrávo, je potom často potřeba rady a pomoci odborníka. Dominantnímu psovi se musí neustále dokazovat, že on je na tom posledním místě smečky. Jak, to už bylo mockrát napsáno na tom Rudově výše uvedeném fóru.
Garfield Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 08:18 - Nahlásit I já mám psa požírače a neboť jsem došla k závěru, že náklonosti a lásce k dětem jej nenaučím, pracuji alespoň na vytvoření fáze "ignorace dětí", což v praxi představuje navštěvovat místa s dětmi, pokud možno hodně křičícími a běhajícími a až je proti jejich hlasovému a pohybovému projevu zcela imunní, přijde většinou i nějaké dítě s požadavkem pohlazní, přičemž k tomuto dám svůj výslovný souhlas a pak psa velice chválím.
Anu Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 08:34 - Nahlásit Nevím jestli Vám můj příběh k něčemu pomůže ale mám nutkání ho napsat. Anubise dali pryč majitelé z důvodu narození dítěte. Podotýkám,že pes byl s miminem jeden jediný den! Přesto kdykoliv uslyší pláč mimina (a to je už skoro rok co ho máme) okamžitě zbystří a hledá.Běží ke každému kočárku. Přijde-li k nám návštěva s děckem-tak 2roky a výše-dítě napadá-né snad že by útočil,ale nemá je rád,vrčí,utíká před nima,určitě by použil i zuby. Potkala jsem po půl roce původní majitele.Pes nevítal pána-minulého-pes skočil okamžitě do kočárku a začal to mrně lízat.Byl sním jeden jediný den a pochopil,že todle je JINÉ mrně.Teď po roce jsem potkala znovu majitele,děcko už má rok,sedělo v kočárku,Anub udělal to stejné,znovu skočil do kočárku a znovu začal mrně lízat-každé jiné dítě by pokousal. Je na ně zlý,nevrlí.... hraju si s Anubem a najednou se mi "odhalil" pupík a pes okamžitě ustrnul,šel k němu a začal ho lízat.Položil mi hlavu na břicho a poslouchal.Pravděpodobně na to byl zvyklý od bývalé těhotné paničky. Nevěřila bych co dokáže se psem jako Anub,který opravdu děti nemusí a vrčí udělat vlastní dítě od bříška.Zbytečně (samozřejmě jsem ráda)dávali psa pryč proto,že se mysleli,že mu ublíží...
Gája Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 08:48 - Nahlásit Anu To je moc hezký příběh a mně trošku donutil, abych se vrátila k tomu svému příběhu...Maltézáčka jsme dali k otci na dobu nezbytně nutnou, než mimčo trošku povyroste a já to budu trošku lépe stíhat, pak si pejsu vezmu zpět..jenže čas plynul a ti dva si na sebe tak zvykli, že jsem jim to nemohla udělat. Otec zůstal sám a v důchodu, jediná dcera se mu odstěhovala do Čech a tatínek byl hodně opuštěný. Pes mu dal chuť do života a zbavil ho samoty. Nešlo to, je od sebe odtrhnout a přiznávám, že tolik času a péče, co mu věnoval otec, bych mu já s miminkem věnovat nemohla. Kdybych tu možnost neměla, asi bych zkusila pejsana zvyknout na dítě...možná by to zvládl.
Anu Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 09:09 - Nahlásit Chtěla jsem tím jen říct,že né vždycky platí,že když pes nemá rád cizí odrostlé děti nebude mít rád vlastní. Když prožije těhotenství s paničkou (a že to psi vnímají je dokázano) - mě stačila ta reakce na pupík- a je s mrnětem od prvního dne tak se to může změnit.Když už né na kamarádství tak na ignoraci určitě.Jedna paní psala,že pes žárlil když kojila.tak si lehla na zem a kojila na zemi-pes si sednul vedle ní a prožíval sní takhle každé kojení. Úplně se zklidnil a neměl potřebu žárlit,protože během kojení psa drbala.Vše se dá řešit.Anuba i kategoricky zavrhly že je zabíják a nakonec se ukázalo (teda snad) že to jde i jinak.
evina Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 10:33 - Nahlásit Mám zkušenost stejnou.Můj malý knírač také neměl malé děti nijak rád.Naštěstí jsme to měli pod kontrolou a tak věděl,že je nesmí lovit ale štěknutí si neodpustil.Když se narodila dcera,byl z ní úplně vedle!Celé dny a noci ležel u postýlky a chodil mi "hlásit"každé její zavrnění.Venku si kočárek neustále hlídal.Myslím tedy,že jde o zvyk. Jinak jsem snad ještě nepoznala klidného yorka.Co vídám,tak jsou většinou vzteklí a uštěkaní-ale to je samozřejmě také výchovou.
Aknah Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 11:43 - Nahlásit evina Jinak jsem snad ještě nepoznala klidného yorka.Co vídám,tak jsou většinou vzteklí a uštěkaní-ale to je samozřejmě také výchovou. no spis nevychovou, kazdy s mysli, ze kdyz je to maly, tak to vychovu nepotrebuje a pak se divi. york je sice maly terier,a leporad terier a potrebuje vychovu stejne jako kazdy jiny pes, ale to lidi slyset nechteji
wensday Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 11:49 - Nahlásit Jasně, my měli na psím táboře jorka, se kterým dělali poslušnost a agility, takže to určitě jde
Evik Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 14:58 - Nahlásit já si myslím, že ta "agresivita a dominance" u malých pejsků v drtivé většině pramení z toho, že spousta lidí si stále myslí, že malý pes nepotřebuje výchovu a výcvik. Každý pes se dá vychovat a vycvičit, v některých rodinách je to ovšem tak, že si pes vychoval své majitele, kteří vůbec netušili, že si je pejsek přetváří k obrazu svému... Takoví lidé se pak často pejsků zbavují, když nastane trošku problém a svádí to na agresivitu.... Já znám několik malých psů, včetně jorků, a nejsou to ani dominátoři ani uštěkaní hysteráčci Je to čistě o výchově
JitkaK Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 21:56 - Nahlásit Trotelchen přesně tak, chytím ji hned při vrčení, snažím se tomu i předejít a okřiknout ji okamžitě jak začne. Poznám, jak se k tomu svému výstupu chystá, když to děcko spatří.
Trotelchen Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 22:30 - Nahlásit JitkaK to je tedy těžko takhle nadálku radit...zkuste kontaktovat někoho zkušeného, třeba pana Desenského...prostě to chce vidět...
JitkaK Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 22:41 - Nahlásit Evik Díky moc za tip, prostuduju tam určitě co se dá. Když jsem si pořizovala jorka, tak jsem pročetla dost literatury a informací na webu a moje feňule je opravdu velmi energická, tak jak všude píší o tomto plemeni. Vím, že zkouší co může a pokud udělá něco co nesmí, tak tvrdě zahajuji boj novinami a sem tam i lepanec rukou, pokud je nemám po ruce , pak spolu chvíli nemluvíme a je mi to moc líto a trpím, ale vím, že je to nezbytné a většinou účinné. Určitě nejsem úzkostlivá panička, co by se naprosto podřizovala hafanovi i když s náma spí v posteli a výchovu se snažím stále dopilovávat. Nechápu názor lidí, že malý pes - jork není žádný pes a nepotřebuje výchovu. V tomto ohledu si myslím, že i malý pes je stále pes, je jen pouze jednodušší ho v případě problému zvládnout třeba oproti rotvíkovi. Každopádně co se těch dětí týká, je to jediný problém co máme, jinak je veselá a velice hravá, není vůbec uštěkaná, na psa venku vyjela všehovšudy snad 2x (asi jí byl hodně nesympatický), nebojí se velkých psů, ba naopak, někdy mám větší obavu já Každopádně kvůli tomu , že čekám mimi nehodlám dávat hafana pryč i když mí rodiče, kteří ji zbožňují v to možná tajně doufají . To už by musela být nějaká absolutní krize, abych ji dala z domu pryč a cítila bych to určitě trochu jako vlastní prohru. Je pro nás s manželem něco jako první dítě. Budu se snažit se jí věnovat i po příchodu dítěte tak jak budu moci, aby se necítila naprosto na druhé koleji a budu doufat, že to k něčemu bude a budeme mít to štěstí, že alespoň k dítěti co bude doma zaujme ochranářský postoj, nebo alespoň neutrální. Když si mi teď lehne na břicho, ta ji neodháním, naopak si říkám, jen ať si na sebe prckové zvykají ) Díky moc za všechny odpovědi a příběhy
wami Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 22:45 - Nahlásit JitkaK nebojí se velkých psů, ba naopak Pozor na to, aby se u ni casem nevyvinul tzv. "napoleonsky komplex". Pro majitele velkych psu je pak takovy vrcici a pripadne kousajici minipes taky docela problem (jak se ho zbavit a pripadne ho nechtene nezabit). Netvrdim, ze by se mela velkych psu bat, to v zadnem pripade. A velci psi se musi umet chovat k tem malym s opatrnosti. Jen pozor na to, kdyby se z te jeji nebojacnosti klubalo neco vic...
JitkaK Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 22:51 - Nahlásit Trotelchen Stejně díky. Určitě mrknu na ty jeho stránky. Když slyším o jorkšírech a tomto problému z více stran, tak začínám věřit, že je to snad fakt tou jejich "nebojácnou a statečnou" povahou a nezbývá,než se opravdu pokoušet ten problém minimalizovat. I když o té nebojácnosti jorků...... každý druhý se před mojí feňulí kryje stranou když kolem něj začně poskakovat Možná proto, že má 3,5 kg a je opravdu hodně svižná.... v parku jí ještě žádný hafan nedohonil při honičce naplno
JitkaK Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 22:57 - Nahlásit wami Zatím vybízí velké psy jen ke hře a když ho náhodou rozdovádí a hrozí, že jí fakt zašápne, tak se v ní naštěstí probouzí pud sebezáchovy a dává se na ústup Někdy jí stačí se jen navzájem očichat a jít dál.
wami Člen	# Zasláno: 24 Kvě 2006 23:30 - Nahlásit JitkaK tak to je moc fajn, drzim palecky, at takova zustane...
Evik Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 07:11 - Nahlásit JitkaK když píšeš, že s Váma spí čubí v posteli, .....jeden ze způsobů, jak psovi dokazovat, že je v hierarchii smečky až na posledním místě, je btw taky to, že se mu zakážou všechna privilegia, která mají nadřízení členové smečky...včetně toho spaní v posteli. Dál k tomu patří např. první dveřmi prochází pán, potom teprve pes, nebo pán sedí na gauči, pes tam nesmí.....Je toho hodně, to se právě dočteš na stránkách pana Desenského..... Jinak jak čtu Tvoje příšpěvky, mám z toho dojem, že Tvá fenka nebude nějaký tvrdý oříšek....spíš mi přijde, jakože zkouší, co zmůže.... Jinak Ti vřele doporučuju se na Rudových stránkách kouknout nejen na tu "agresivitu", ale i na to, jak se psem správně komunikovat.....To trestání novinami, jak píšeš....to není pro psa trest, který by skutečně pochopil.....Když se majitel naučí se svým psem komunikovat po jeho způsobu - po psím, mnohem lépe si porozumí, pes bude vědět, co po něm páníček chce....
Fanánek Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 08:11 - Nahlásit Anu chtěla bych reagovat na tvého Anubu a vztah s dětmi. Já měla fenku Argušku (kříženec dobrmana), kterou jsem dostala k 11 narozeninám, vyrůstala se mnou a milovala mě a já ji. Když už byla větší tak jsem si všimla, že nemá ráda malé děti, protože u nás několikrát byli známí s děckama tak jsem ji musela někam zavírat něbo pořádně hlídat jinak by děti pokousala. Pak jsem v 19 přišla do jiného stavu a až teď si uvědomuju, že mě nikdy nenapadlo, že by moje dítě neměla mít ráda, když už sem měla větší bříško tak si sama ke mě lehala a pokládala hlavu na pupík a poslouchla co se tam děje, když malý náhodou koplo tak mi do břicha jemně strčila čumákem ani nevím proč asi aby cítila pohyby znovu. Když se malej narodil tak proseděla skorou celou noc u jeho postýlky a vrčela až po pár dnech jsem zjistila,že vrční neni zlé, ale upozorňuje mě, že má klučík hlad nebo plnou plínu. Malej s ní vyrůstal a ona mu nikdy ani v nejmenším neublížila, jen jednou na něj jemně zavrčela a to protože si z ní synek dělal koníka a ona mu nejpíš chtěla naznačit "tak tohle ne prcku já už sem na to stará". Bohužel letos v březnu zemřela, le myslím si, že pes který je dobře vychovaný a miluje svého pána vlastnímu dítšti neublíží. Samozřejmě bych nikdy nenechala psa s dítětem na dlouhou dobu samotný, protože nevidíš do hlavy ani psovi a hlavně ani dítěti. Držím ti palce a věřím, že se ukáže, že Anuba žádný zabiják není.
Anu Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 08:23 - Nahlásit Fanánek Já si taky myslím,že to pes vycítí co je cizí mrně,které není třeba mít rád (tím nemyslím zrovna ublížit) a něco jiného je prožívat se psem těhotenství,neboť jak jsi sama potvrdila,psi to cítí.Kamarádka řikala,že přivezla z porodnice mrně,pes to očuchal s výrazem,toho znám,to je ten z břicha a byl klid. Taky si myslím,že to jinak vnímá pes z kotce a jinak pes,který s tebou je 24hodin denně. Nevěřila bych Anubovi,ale když vidím,co s ním dělá to jejich mrně,kterého opravdu zažil jen jediný den (ve čtvrtek odpoledne přijeli z porodnice, v pátek dopoledne jsem si pro něj jela-pro psa) a stále pozná co to je,tak věřím,že budu mít stejného kamárada a podporu jako ty v tvé dobrmance.Ale já teda mimčo neplánuji -zatím to je otázka několika let i když nikdo nikdo neví...
Verca Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 08:41 - Nahlásit Mám v baráku holčinu, která má yorka a často mívá doma svého synovce, kterému jsou tak tři roky a vždy od ní slyším, jak ho york nemá rád a jednou mělo od něj to dítě pokousanou tvář(ne moc, jen poškrábanou od zubů, ale stejně to nevypadalo hezky. Prý ho pořád tahá za ocásek a tak. Takže opravdu na tom něco bude. Navíc jsou prý yorkové strašně žárlivý.
wami Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 08:53 - Nahlásit Verca jednou mělo od něj to dítě pokousanou tvářPrý ho pořád tahá za ocásek a tak Spucovala bych je oba... Decko nema co tejrat psa (jak se ma pes ohradit? ma si nechat libit UPLNE vsechno?! ) a pes by mel reagovat jinak (ma-li moznost, odejit, ale ne na vazno decko skrabnout).
Fanánek Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 09:00 - Nahlásit ještě k těm yorkům, nemám s nimi žádné zkušenosti asi proto, že dávám přednost větším psům, ale moje kamarádka, která má 2letého synka si pořídila yorkšírku a zatim teda neřikala, že by měla nějakej problém. já mám 3 1/2 měsíční štěně boxíka a její fence bude rok tak jsme šly jednou na procházku, ale dopadlo to strašně Fanda je už teď tak 3x větší než york a tak si chtěla fena nejspíš dokázat, že je starší a že tomu velkýmu pesanovi ukáže a strašně agresivně po F vyjela a pokousala ho až mu chudáčkovi tekla z čumáčku krev. Po téhle zkušenosti vim, že se kamarádčině fence musíme obloukem vyhýbat, protože bych nerada aby se mi z mého miláčka nakonec stal zabíják yorků a menších plemen.
Fanánek Člen	# Zasláno: 25 Kvě 2006 09:07 - Nahlásit ještě sem zapomněla napsat, že F feně nic nedělal jen si šel čuchnout a ona se okamžitě začala vztekle ohánět a reakce kamarádky byla smích a pochvíli si vzala tu potvůrku do ruky a přišlo mi že až uraženě odešla. Jinak je to strašně milá a bezvadná holka jen si myslim, že i když má malého psa tak by ho místo nošení v rukou měla usměrnit jinak by jí ho pozdějc mohl nějakej velkej pes zakousnout.