| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 15 Pro 2005 22:28
- Nahlásit
Vím, že na toto téma už tu toho bylo napsáno dost. Nicméně ráda bych Vás poprosila o radu v jedné konkrétní situaci. Moje feňule (10měsíců) mám pocit, si začíná uvědomovat svou tělesnou převahu (velikost přerostlého vlčáka) nad ostatními psy. Sama o sobě rvačku nevyvolává, ale je - li na ní zavrčeno od psa menší či stejné velikosti a myslí-li si že má šanci zavrčí taky a zdá se že by si to klidně šla rozdat...
S kamarádkou (má dalmatinku) bychom rády chodily společně i s našima čubama na procházky. Ale její dalmatinka jen co vidí moji čubu, ocas mezi nohama, a vrčí. Obávám se že svůj strach by řešila také rvačkou a moje čuba by se nenechala přemlouvat. Poraďte mi prosím máme nechat "holky" ať si to vyříkaj na neutrální půdě a pokud to půjde kontrolovaně? A nemůže z toho mít jedna z nich nějaké trauma? Jaká jsou rizika kromě tržných ran?
|
Lady
Člen |
# Zasláno: 15 Pro 2005 22:29
- Nahlásit
jsem se nepřihlásila...
|
Hanna
Člen |
# Zasláno: 16 Pro 2005 00:28 - Změnil/a: Hanna
- Nahlásit
..zdá se že časem by mohla dalmatinka ustoupit,ale nevěřím,že budou schopný si spolu třeba hrát
|
Anonymní
|
# Zasláno: 16 Pro 2005 01:03
- Nahlásit
Anonymní
Poraďte mi prosím máme nechat "holky" ať si to vyříkaj na neutrální půdě a pokud to půjde kontrolovaně?
Co znamená kontrolovaně? Pokud se začnou rvát, moc ovládat to nepůjde a hlavně když se do sebe dají dvě feny, není to většinou taková idylka, jako když se poměřují psy.
Takže, spíše ne.
A nemůže z toho mít jedna z nich nějaké trauma?
Může, zvláště pokud je slabší povahy + to může narušit i důvěru ve svého psovoda, pokud jí v tom nechá bez pomoci.
Jaká jsou rizika kromě tržných ran?
No, nabízí se celá škála zranění od škrábanců, přes prokousnutí kůže,..., poranění uší, oka,.... , holt všechno možný, nedá se to tipovat předem.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 16 Pro 2005 01:04
- Nahlásit
teda psi
|
Anonymní
|
# Zasláno: 16 Pro 2005 06:26
- Nahlásit
Taky bych je nenechala, ty a kámoška jste šéf a vy rozhodujete. Rvačky bych netrpěla.
Jarka
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 16 Pro 2005 07:02 - Změnil/a: Garfield
- Nahlásit
Třeba je to úplně špatně, ale mám taky psa NO rok a 4 měsíce, je nekonfliktní na psy nevrčí a nevyvolává rvačky, ale když už se do něj někdo pustí, tak se samozřejmě chytne. Má stejně starýho kamoša bernského SP při dovršení pravého pubertálního věku se rozhodli, že si musí vyříkat, kdo je kdo. Takže dokud byli ještě "malí a hloupí", dali jsme jim koše a dělali jsme, jakože nic a pustili je spolu na zahradu. Chodili kolem sebe jak načepýření kohouti, příšerně vrčeli, cenili zuby a pak se začali rvát. Ihned jsme na ně hurónsky zařvali (až jim ušní bubínky praskly) a hodili jsme po nich klíče. Psi toho nechali a za chvíli zase začali vrčet. Sotva se takto hlasově projevili, opět nastoupil řev. Opakovalo se to ten den asi 3x a od té doby si nic nedovolí.
|
WhiteWolf
Člen |
# Zasláno: 16 Pro 2005 08:26
- Nahlásit
Určitě nenechávat si to vyříkat samotné psy...ale zakazovat jim prát se vůbec, jak tu píše Garfield
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 16 Pro 2005 12:43
- Nahlásit
Lady
mám stejný nárzo jako WhiteWolf, nikdy nenechávejte psa, ať si rvačku/boj o postavení vybojuje sám!
Vy jste vůdce smečky a vy máte za úkol vlastního psa chránit nebo jej ze rvačky bez odmlouvání odvolat. Pokud psa necháte porvat, pes do budoucna zjistí, že sice chodí ven s pánem, nicméně se o vlastní (a možná i o pánovu) bezpečnost musí postarat sám, což není dobré ani pro vás ani pro psa. Pokud chodíte se psy na prochajdu, doporučuji rvačky utlumit již při jejich vzniku tak jako píše Garfield. Když můj pes zkoušel podobně frajeřit na ostatní psy, dostal košík, ostatní možní soupeři taky a při nepřátelských projevech dostali oba agresoři dost vynadáno, aby si pamatovali, že hněv paničky při neuposlechnutí je mnohem horší než chvilkový uspěch z dosaženého vítězství ve rvačce. Dosáhla jsem toho, že pes je odvolatelný, a rvačku sám nevyvolá. Navíc si i v napjatých situacích uvědomuje, že ten kdo dává povely jsem JÁ!!! a řekla bych, že tahle zkušenost se mi docela vypácí!   
|
Lea
Člen |
# Zasláno: 16 Pro 2005 16:41
- Nahlásit
Bora
A teď mi řekni: než jsem svoji fenu dostatečně poznala (přišla jsem k ní jako k dospělé)stalo se mi asi 2x, že v málo přehledném lese, kam většinu roku nikdo nechodí, najednou nabrala dráhu, protože zmerčila psa, kterého já jsem nemohla vidět. Napadla ho (měla koš, ale to je jedno) a když jsem se přiřítila na místo činu, ihned toho nechala, jakmile mě uviděla. Ani jsem nemusela nic říct, natož řvát a přišla a sedla si u mě. Tak jak ji mám potrestat? To už nejde, když ke mě přišla. Teď už si dávám velkýho majzla, aby se tyhle situace neděly, ale vím, že by to udělala znova a opakoval by se stejný scénář. Mimochodem ten pán byl strašně udiven až rozloben, jaktože jsem za běhu vůbec neřvala (?) Tak mu říkám, že nebudu na lesy hulákat, když mě fena stejně už nevnímá. Samozřejmě jsem se mu omluvila a jestli je všechno v pořádku a tak a on byl samozřejmě na koni, protože měl psa na vodítku a já tu svoji bestii ne. A mohla jsem být slavná-chtěl na mě zavolat Novu! Ještě dodám, že se jedná o pastevce (ne ten pán) a ti jsou prostě naprogramovaní jednat samostatně a hned tak jim to z hlavy někdo nevytluče.
|
Lady
Člen |
# Zasláno: 17 Pro 2005 12:15
- Nahlásit
chtěla jsem Vám všem poděkovat. Pokusíme se to provést jak radí Garfield.
Kontrolovaně jsem myslela samozřejmě buď s košíky na volno nebo na vodítku. a jiné následky jsem myslela právě Ty psychické.
Ale raději budem chodit s dalmatinkou na procházku a jak nějaká zavrčí dostane "seřváka" 
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 20 Pro 2005 10:43
- Nahlásit
Lea
za téhle situace, kdy si pes nedovoleně odejde na výlet a ještě tam tropí neplechu, reaguji tak že psa 2x přivolám, když zdrhá. Pokud stihnu zařvat když se rozebíhá, obvykle je výhra na mé straně a pes se vrátí, když na přivolání nereaguje včas, to znamená doběhne ke psu a ještě ho zkusí orvat, tak už pro psa běžím ale bez komentáře. Pak je mi celkem jedno, že když dobíhám, tak se ke mně pes přijde "přiznat" a přijde blíž a nechá se chytit. Pokud psa doběhu a čapnu, tak jsem ho vždy přidržela za kůži za krkem, přimáčkla k zemi, a hlasem mu hodně zle vynadala  ! Po tomto trestu bych se omluvila majiteli druhého psa a současně si svého psa připnu na vodítko a dám mu kousek před druhým psem povel lehni. Kdyby měl chuť se zvednout, přišlápnu vodítko, za každý pokus o nesplnění povelu (zvenutí se, vystartování po druhém psu) trestám zdůrazněním povelu, přimáčknutím psa k zemi za kůži za krkem a opět vynadáním, pokud možno ještě horším tónem, než bylo to původní. S majitelem druhého psa se běhěm trestu mého psa buď bavím, pokud na mne neřve nadávky a vysvětlím mu, že tohle je pro mého psa trest, který by si měl zapamatoval lépe, než pořádný nářez! (psa nebiju!!!) Pokud můj pes leží, hlídám si aby se ho ten druhý pes nepokusil napadnout (pokud by to zkusil, pak svého psa samozřejmě budu bránit. Ještě dodám, že psa nevycukávám vodítkem nahoru, ale při trestání vždy přimáčknu k zemi do podřízené polohy. Pro mého psa je dostatečným trestem, když musí před soupeřem ležet v podřízené poloze, zvláště po té, co se na něj vytahoval nebo jej napadl. Stejně postupuji i když jsme venku a pes oblafává jiné psy, kteří jsou za plotem. Opět ho dovedu k plotu a nechám ho ležet před plotem, a druhý pes mu pěkně nadává! Nevím jestli je to úplně správné, ale u Dastyho to funguje a na psy neštěká.
|
Bora
Člen |
# Zasláno: 20 Pro 2005 10:53
- Nahlásit
Lea
Mně se snad nikdy nestalo, že by mi pes utekl do dálky napadnout jiného psa, v pubertě to zkoušel na psi pohybující se poblíž nás, ale zvládli jsme to. Kdyby mi zkusil utéci víckrát, tak bez milosti dostane stopovačku a bude běhat s ní. Jinak když už by mi pes utíkal, tak u sebe vždy budu nosit něco co má pes rád, v mém případě míček na provázku. Během každé vychajdy se se psem potahám a pohraju s tímto míčkem, mezi to vsunu pár povelů poslušnosti, ale je to vše o zábavě dělané pro psa. Kdyby Dasty vyrazil k jinému psu s nepřátelským úmyslem, tak první krok je přivolání a současné vytažení míčku a nabídnutí hry. Pes si může rozmyslet, jestli si raději pohraje se mnou a bude zábava, nebo jestli zvolí rvačku a bude následovat trest. díky této metodě se mi už velmi dlouho nestalo, že by napadl psa, vždy si raději pohraje s paničkou.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 20 Pro 2005 11:00
- Nahlásit
Lady
jenomže pokud ta kamarádky dalmatinka vrčí ze strachu - např. stojí se staženým ocasem a povrkává, tak bych zrovna jí neseřvávala, avšak ani neutěšovala. Ta kamarádka by si měla fenčinu pozornost odpoutat od Tvojí feny na sebe a zaměstnat ji nějakým pozitivním povelem a za odměnu.... Naopak, pokud bude vrčet tvoje fena a současně stát v dominantním postoji, pak ty ji samozřejmě usměrni - důrazné FUUUJ a rázné škubnutí vodítkem.
|
