| Autor |
Zpráva |
PetrPetr
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 16:28
- Nahlásit
Pes. Čtyřnohý mazlíček, který u většiny lidí nalézá potěšení. Není to tak dávno, kdy pohled na pobíhajícího psa na zahradě byla zcela běžná věc. Venkovní prostředí bylo pro psa přirozené. Za posledních pár let se ale pes nějakým způsobem vyvinul. Už nepobíhá na zahradě, ale leží v teple obývacího pokoje. Už nežere kosti a zbytky od oběda, ale papá speciality z české i zahraniční kuchyně. Už nespí v boudě před domem, ale hajá v páníčkoově posteli. Ale na záchod se ještě pes chodit nenaučil. A tak párkrát za den musí páníček vzít vodítko a vyjít si pěkně do ulic vyvenčit psa. Párkrát jsem při této činnosti pejskaře pozoroval a tak tady mám malý návod pro ty, co s tím ještě nemají zkušenosti. Psovi dáváme absolutní svobodu v tom, jaké si najde místo pro vykonání potřeby. Vůbec nevadí, když náš miláček očůrává už tak rezavou dopravní značku, která se při sebemenším poryvu větru může zlomit, nebo sousedovo auto. Při pejskově konání potřeby se díváme nejlépe opačným směrem a po vykonání se rychle odobereme z místa činu. Při dodržování těchto podmínek se zcela jistě stanete správným, městským pejskařem.
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 16:40
- Nahlásit
ak rezavou dopravní značku, která se při sebemenším poryvu větru může zlomit
vidim-li takovou znacku, pisu na TSK a zadam o odstraneni zivotunebezpecneho stavu. neni-li mi v patricne lhute vyhoveno, podavam oznameni o podezreni spachani trestneho cinu obecneho ohrozeni ....
sousedovo auto
je-li soused tak bohaty, tak dobre mu tak!!!!
vykonání se rychle odobereme z místa činu
to kazdopadne a hlavne na druhou stranu, at do toho proboha jeste neslapnu ...
ale jinak dobry, babky od nas ze sidliste se ti pod to klidne podepisou jako pod petici
|
Garfield
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 16:48 - Změnil/a: Garfield
- Nahlásit
Dovol, bych ti oponovala:
Pes. Čtyřnohý mazlíček, který u většiny lidí jest náhradou za zlobivé děti, neskutečně šíleného manžela a debilního šéfa.
Manžela (rozměj partnera) nahrazuje neopakovtelně něžným miliskováním miláčkováním a ňufinkáním s pomocí malého srandovního čumáčku, pod nímž se míhá mokrý jazýček, jenž zná naši tvář, krk a uši lépe než my sami. K tomu přidá něžné pacičky plyšové a měkkoučké, jimiž nás přáteslky zdraví, vyzývá a upozorňuje. Někde za tím vším se třepotá láskyplný ocásek, který dává tomuto milostnému vztahu určitou rozmanitost.
Děti nahrazuje zkázonosným výsledkem, kdy s vervou a radostí sobě vlastní zruší koberce, lina, s vlčím sebezapřením se nenechá odradit žádným výpraskem a milerád nám zruší boty, vytahá věci ze skříňí a ošetří byt klubkem toaletního papíru. Nit nezůstane suchá a on se blaženě těší až přijdeme domů a ukáže nám, jak to tu všechno povylepšoval.
Autoritu a nekompromisnost šéfa nám vrací stejnou mincí, drží-li nad námi pěst "Ráno brzo vstaneš, musím jit čůrat" "Z práce budeš ve 4 doma a sakra né abys někde lítala, chci kakat" "Otužuj se v zimě a mrazech nejvyšších, já se otužovat chci haf, tvůj pes" "Letní rozpálené slunce v pravé poledne tě nemůže zabít, jdem ven" "Dovolená? Smích, jedině se mnou na chalupě" "Mám průjem, zastříkal jsem celý byt, vem hadru a už kmitej" "Mám hlad, granule mi nechutnaj, marš do obchodu a začni vařit, jinak nežeru, pak ti to liga na ochranu zvířat spočítá"
Pes. Čtyřnohý mazlíček adaptabilní našim náladám a pocitům. V jedné chvíli krvežíznivý zabiják s vyceněnými čelistmi, pěná zkapávající od huby, upřemný neoblomný pohled a tělo nachystané k nemilosrdnému útoku. Za minutu kulička kroutící se, vlnící se kolem našich nohou, vyskakující k našim ústům, něžně kňučící a učůrávající radostí, že nás konečně vidí. O pár dní později unavený šedivý stařeček odpočívající ve svém starém zteřelém pelíšku, smutně hledící za naší kráčející postavou, unavený životem, zmožený stářím. Jen ten čumák má pořád stejně černý a lesklý. A oči. Oči hledící celé roky stále stejně věrným a oddaným pohledem. Výraz psí tvář, který hltá každé naše slovo. Jen stáří už mu náhle nedovolí plnit naše přání a vyjít nám vstříc. A tak se oddanost v očích změní v prosebný pohled: "Nech mě prosím odejít"
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 16:51
- Nahlásit
Garfield
ja myslel, ze jsi uz na ceste domu a ty zde opet tvoris to sve naivni umeni ...
|
haha
|
# Zasláno: 13 Pro 2005 17:33
- Nahlásit
Garfield
takhle si to přesně myslím ,jen bych to nedokázala takhle pěkně napsat
|
haha
|
# Zasláno: 13 Pro 2005 17:35
- Nahlásit
PetrPetr
při konání potřeby mých pejsků nehledím na druhou stranu ale dle mých ke psům nesnášenlivých kolegyň z práce ,čumím jim do prdele, vždyť na kvalitě hovínka poznám zdraví svých ňufinek.
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 17:37
- Nahlásit
haha
jo, to delam taky. sleduju co z ni vypadne a vypadam u toho asi dost komicky ....
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 18:11
- Nahlásit
haha
Jo jo, já taky čumím, ale největší sranda potom je to třeba ve tmě hledat, už sem přemýšlela, že sebou začnu nosit baterku Jednou jsem takhle venčila s přítulem a zase sem poctivě hledala a on si ze mě začal dělat srandu, ať při tom hledání do toho ještě nedupnu Asi nejsem správnej městskej pejskař...
|
haha
|
# Zasláno: 13 Pro 2005 18:18
- Nahlásit
Eimy
je to sranda ale když je tma a vím že měl třeba hafan ve dne průjem tak si tou baterkou na jeho výtvor klidně posvítím
|
Eimy
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 18:23
- Nahlásit
haha
No já ji začnu nosit kvuli sbírání Je to blbý,když se nedá jít ani po čichu 
|
Anonymní
|
# Zasláno: 13 Pro 2005 18:38
- Nahlásit
Já bych kolikrát místo baterky potřebovalal lupu. Zrovna nedávno se Oťas trefil přesně do spáry mezi dlažební kostky a jeho minutové snažení bylo ztraceno
|
Anonymní
|
# Zasláno: 13 Pro 2005 21:10
- Nahlásit
A už se vám stalo, že trus byl velmi kvalitní, tuhý a kulatý a pes ho vyprodukoval na horním konci prudce se svažující ulice?
Běh pejskaře se sáčkem za kutálejícím se bobkem budí u spoluobčanů zaslouženou pozornost.
|
Radik
Člen |
# Zasláno: 13 Pro 2005 22:51
- Nahlásit
To moje 6 mesicni mrne si uplne nejradeji vybehne na strmou stran, postavi se celem ke svahu, ze se bojim, ze upadne a v klidku si bobikuje. Je ji uplne jedno, ze se panicka musi trmacet za ni.Cim vys a dal, tim lip.
Dba o me zdravi a pestuje mi dobrou kondici..
Mimochodem na hledani bobanu je velice ucinna halogenka na klicich
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 14 Pro 2005 07:49
- Nahlásit
ten úvodní "fejetonek" je sice na jednu stranu pravdivý, ale na druhou stranu je jasně vidět, že ho nepsal pejskař. Slušný pejskař by totiž neházel všechny do jednoho pytle a rozlišoval....
Já se taky vždycky dívam psovi "do zadku", co z něho vypadne a hlavně kde to vypadne, abych to mohla po něm uklidit....Kolikrát jsem takto už šla třeba půl procházky s "hovnem (v pytliku) v kapse" a nečiní mi to problémy...
Pokud se týče očurávání dopravních značek, kol aut apod......."pejsek počůrá, deštík oprší" ne vážně....Co svým psům zakazuju, je počurávat okrasné stromky, které pod stálou palbou psů vadnou a usychají. Na značky ať si cvrnkají klíďo - těm se houby stane
|
Jandula
Člen |
# Zasláno: 14 Pro 2005 08:23
- Nahlásit
Taky zkoumám a pak poctivě sbírám... A připadá mi, že jsem snad jediná v ulici, kdo to dělá...
Jinak většinou když mám pocit, že by Sárina mohla mít průjem, tak svítím mobilem - taky na mě musí být fajn pohled...
A jelikož mám fenku, tak nečůrá ani na značky ani na sousedovo auto - zato moje auto je dost často počůraný... a půjdu se kvůli tomu věšet, nepůjdu... moje chyba, že jsem líná otevírat vrata do dvora a nechávám auto na ulici...
|
Hafina
Člen |
# Zasláno: 14 Pro 2005 10:25
- Nahlásit
To si takhle přítel telefénuje s kamarádem, sbírá u toho hovínko a najednou kouká, že už není co sbírat, neb už ho má na botičce.
Jinak po našem pejskovi se taky poctivě sbírá. Lidi na mě občas divně čumí, když nesu košík a v něm v igerliťáku nadělení, ale co, s mým štěstím bych do něj šlápla zrovna já...
|
Jirikovo
Člen |
# Zasláno: 14 Pro 2005 10:43
- Nahlásit
Hafina
ja to taky sbiram do igelitaku a vzdycky si rikam, ze sice udrzuju ciste prostredi tady u nas, kde seberu vykal, ale rozhodne mu nepomaham tim, ze na to pouzivam igelitak, takze zamoruju prostredi nekde jinde. tak me alibisticky napadlo, ze uz je jedno, jestli to necham lezet tady nebo jestli jinam poslu igelitak .... ale protoze mam strach, ze bych do toho tady mohl slapnout, tak radeji posilam tam igelit ...
|
Hafina
Člen |
# Zasláno: 14 Pro 2005 15:11
- Nahlásit
Jirikovo
No, ale nějak mě nenapadá, do čeho jinýho sbírat. Vím, že existujou i takový papírový sačky s lopatičkou (taky takovou papírovou), ale ty se u nás nevyskytují a dávat to do normálního papírovýho se mi zdá technicky neproveditelný. Takže do igelitu.
Nesnáším ty pos.. trávníky na sídlišti. Kdyby se tak ty onýsky nastěhovali těm prasátkům, co to tam nechají ležet, do bytu. To by si pak to nesbírání rozmysleli.
|
Evik
Člen |
# Zasláno: 14 Pro 2005 15:38
- Nahlásit
u nás jsou papírové sáčky s lopatičkou zase na každém rohu, jenomže tyto sáčky se (na základě Murphyho zákona) velice rádi trhají a také velmi propouští tu nelibou "vůni", na rozdíl od igeliťáků.....Když se mi pejsa vybobkne hned z kraje procházky a já pak na poli třeba hodinu nepotkám žádný odpaďák, tak pak "pacička" zapáchá takřka stejně, jak kdybych vzala do ruky rovnou to ho... Z takové ruky si i pes odmítne vzít pamlsek, takže já taky zůstávám u igeliťáků.
|
klára
|
# Zasláno: 14 Pro 2005 15:46
- Nahlásit
Jirikovo
jedna z výhod menšího psa - hovínko lze sebrat do papírového kapesníku a hodit do nejbližšího kanálu - to mi přijde nejekologičtější. Ovšem od určité velikosti psa a tím pádem i jeho bobků to udělat nelze
Evik
Při procházce po poli nebo v lese psí bobky fakt nesbírám. U nás je odpaďáků taky jako šafránu, takže to psí nadělení házím do nejbližšího kanálu 
|
Filipes
|
# Zasláno: 14 Pro 2005 18:34
- Nahlásit
Tak to já mám čubinku naučenou kakánkovat doma na lopatku s ubrouskem. Pak to jen vysypu do hajzlíku a venku se nemusím nervovat. A taky je to dobrý že když ha hafinu přijde kak v noci nebo když nejsme doma má po ruce, teda spíš po prdýlce, lopatku a je klid.
A venku potkávám jednu paní a její dobrman jakmile zadřepne, ona mu u prdýlky přidrží sáček takže pes vlastně bobíkuje rovnou do sáčku a odpadá problém s hledáním. Košů je u nás naštěstí celkem dost. Jen by je mohli častěji vyvážet neboť odrůstající puberťáci si připadají jako velcí chlapi když můžou koše vysypávat na zem a následně rozdupávat. Ale zhovadilci jsou jen a jen pejskaři.
|
